Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2501.
Návrh
poslanců dra Hajna, dra Kramáře, dra Lukavského, J. Stříbrného, J. Hudce, Udržala, Mlčocha, Šrámka
na odškodnění příslušníků Československé republiky v cizině, kteří utrpěli ztráty na majetku válečnými a mimořádnými poměry poválečnými.
Zákon
ze dne ............................................. 1921,
o náhradě škod způsobených na majetku za války a za mimořádných poměrů poválečných.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Příslušníkům Československé republiky, kteří byli utrpěli ztráty na majetku válečnými a mimořádnými poměry poválečnými mimo území republiky Československé, zejména v případech, kde bylo jim opustiti místo svého hospodářského působení, bude škoda tato nahrazena z prostředků státních. Práva příslušníků Československé republiky na odškodnění na základě mezinárodních smluv tímto zákonem nejsou dotčena.
§ 2.
Za škody ve smyslu § 1. jest pokládati:
1. škody způsobené za světové války, v období od 26. července 1914 až do 11. listopadu 1918;
2. škody způsobené v době převratu a bezprostředně po něm, to jest, v období od 12. listopadu 1918 až do 31. prosince 1918;
3. škody způsobené bolševickým převratem v Maďarsku;
4. škody způsobené po 28. říjnu 1918 do 28. července 1920 na územích, jež rozhodnutím Nejvyšší konference v Paříži ze dne 28. července 1920 byla z dosavadního teritoria Československé republiky připadla Polsku;
5. škody způsobené za režimu bolševického i za války polskoruské na celém teritoriu, jaké mělo Rusko dne 1. srpna 1914.
§ 3.
Budou však nahrazeny pouze škody, pokud jsou v příčinné souvislosti a přímým následkem událostí uvedených v § 2, to je:
1. škody způsobené válečnými operacemi kterékoli z válčicích stran: bombardováním na zemi, moři nebo ze vzduchu, zřízením opevňovacích zařízení (zákopů, podkopů, ohrad a pod.), útokem či ústupem vojsk, potopením lodí a pod.;
2. škody způsobené zapálením a podobným zničením, krádeží, loupeži, pleněním, zabavením, vyvlastněním, odvlečením, nuceným zcizením, poškozením a jakýmkoliv zkrácením na majetku, útěkem, ztrátou, roznesením a odklizením ;
3. zcizením za cenu hluboko pod skutečnou hodnotou učiněným pod nátlakem hrozících skutečností vytčených v § 3, odstavec 1—3;
4. vydíráním, vnucením bezcenných platidel a pod;
5. i jiným způsobem, pokud je slušno a spravedlivo škodu nahraditi.
§ 4.
Z dobrodiní tohoto zákona jsou výslovně vyloučeny:
1. škody, jež byly způsobeny členům vojska a námořnictva při výkonu jejich vojenské služby a upadnutím do zajetí;
2. škody způsobené na lodích a jejich nákladech, pokud loď nebo náklad byly zabaveny výrokem kořistního soudu;
3. škody na životě a zdraví.
§ 5.
Náhrada bude poskytnuta k žádosti strany pouze příslušníkům Československé republiky, osobám fysickým a jejich oprávněným dědicům nebo zmocněným zástupcům a osobám právnickým jen v poměru zúčastněného československého kapitálu.
§ 6.
Žádost o náhradu nutno podati do tří let od vyhlášení tohoto zákona ministerstvu zahraničních věcí.
§ 7.
O náhradách rozhodovati bude k návrhu zahraničního ministerstva ťodškodňovací komiseŤ pod předsednictvím ministerstva financí. K sezení komise se zvou s hlasem poradním zástupci interesovaných samosprávných útvarů a zájmových organisací, jakož i experti a znalci.
§ 8.
Nebyla-li náhrada škody dosud vymáhána cestou diplomatickou, komise pokládá-li to účelným, zařídí, aby se tak stalo dříve, nežli sama započne věc rozhodovati, aniž tím poškozenému přestávají výhody § 12.
Odškodněním z prostředků jiného státu vyloučeno jest odškodnění ze státních prostředků Československé republiky.
Jak jest doložiti žádosti o odškodnění, jak jest určovati výši utrpěných škod, počet a složení odškodňovací komise a jiné, s tímto zákonem spojené otázky, ustanoví vládní nařízení.
Při škodách oceněných ve valutě ze dne 1. srpna 1914 bude se přepočítávati frank za 0.95 Kč, dinar, lei nebo leva 0.90 Kč, říšskoněmecká marka za 1.20 Kč, rubl za 2.50 Kč, libra šterlinků za 25 Kč, dolar za 5 Kč.
§ 9.
Náhrada přiřčená komisí bude poskytnuta takto:
1. náhrada nepřesahující 30.000 Kč bude poskytnuta v hotovosti;
2. náhrada vyšší bude poskytnuta v 5% státních dluhopisech, a umořitelných ve 30 letech s obmezením uvedeným dále pod 3.;
3. z přiřčené náhrady vyšší než 1,000.000 Kč, poskytnuto bude jen 50%.
§ 10.
Vládě se ukládá, aby vydala v potřebné výši státní dluhopisy, vytčené v § 9 a přenechává se jí, aby určila formu a výši dílčích dluhopisů a umořovací plán.
§ 11.
Státní dluhopisy vydané ve smyslu a k účelům § 9 a 10 zní na jméno poškozeného a mohou bytí zastaveny nebo zcizeny jen v tom případě, že by poškozený jinak nemohl si obnoviti své hospodářské působení. O žádostech na uvolnění dluhopisů k tomu účelu rozhoduje odškodňovací komise, vyznačená v § 7 a 8. Táž komise rozhodne také, má-li se poškozenému na jeho žádost povoliti k tomu účelu další odškodnění nad 50% (§ 9). Pro obnovení neb založení hospodářského podniku nebo postavení činžovního domu v území Čech, Moravy a Slezska, další odškodnění může jíti až do úhrnné sumy 60%, v území Slovenska a Podkarpatské Rusi až do úhrnné sumy 80% a k obnovení hospodářského působení mimo území Československé republiky až do úhrnné sumy 90% a uznané škody.
§ 12.
Před řádným vyšetřením a oceněním škod mohou býti poskytovány poškozeným výpomoci do 15%, bude-li škoda hodnověrně osvědčena, nebo zálohy do 25%, bude-li škoda dostatečně prokázána. Je-li výpomoc nebo záloha určena k znovuzahájení hospodářské činnosti v cizině, zvýší se oboje o 10%.
Do výpomoci nebo zálohy započte se vše, co žadatel již dříve obdržel ze státních peněz na náhradu škody jako výpomoc a zálohu. Pro poskytování výpomocí a záloh platí analogicky § 9.
§ 13.
Nároku na zálohu, výpomoc, nebo náhradu škody pozbude, kdo vědomě neb z hrubé nedbalosti bude se domáhati náhrady škody na základě údajů nepravdivých; byla-li mu již náhrada nebo záloha na výpomoc vyplacena, bude povinen ji vrátiti.
§ 14.
Na zúrokování a umořování dluhopisů vydaných na základě tohoto zákona, bude vkládána po dobu 30 let do státního rozpočtu ročně položka až do výše 15 mil. Kč. pro prvá dvě léta 1922 a 1923 položka ta se zvýší až na obnos 25. mil. Kč.
§ 15.
Pro případy, v nichž bude použito tohoto zákona, ztrácejí platnost vládní nařízení z 21. května 1920 Sb. z. a n. č. 366 a vlád. nař. z 5. října 1920, č. 556 Sb. z. a n.
§ 16.
Vládě se ukládá, aby provedla tento zákon.
Odůvodnění.
Návrh jest pokračováním akce, kterou byla již poslanecká sněmovna zahájila přijetím resoluce ve svém sezení 17. března 1921 u příležitosti projednávání zprávy zahraničního výboru o vládním nařízení o soupisu válečných škod ve smyslu mírových smluv. Resoluce ta zní:
ťNárodní shromáždění ukládá vládě, aby analogicky podle svého nařízení ze dne 21. května 1920 vyšetřila i otázku poškozených příslušníků našeho státu v Rusku a učinila zájmu potřebná opatření.Ť
Návrh mluví ve smyslu resoluce jen o příslušnících našeho státu, při tom však navrhovatelé jsou dobře pamětlivi skutečnosti, že mezi válečně poškozenými jsou i jednotlivci, kteří se neobyčejnou měrou súčastnili za hranicemi zápasu za obnovení státní svobody československé, třebas nebyli a nejsou příslušníky našeho státu a že tudíž dnešní jejich osud dojímá tím více.
Setrvali-li přes to navrhovatelé při obmezení pomocné akce jen na příslušníky státu, učinili tak také proto, že uznávají možnost, aby výminečně, individuelně, a za jistých předpokladů, mohlo býti přispěno z veřejných, prostředků k obnově, hospodářské existence jednotlivcům i z této kategorie válečných poškozenců, což by mohlo dojíti výrazu ve zvláštní resoluci, kterou by výbory navrhly sněmovně.
Finanční dosah předlohy nebude přesahovati 25 milionů Kč a úhrada jeho navržena jest v § 14 osnovy.
Návrh budiž odkázán výboru zahraničnímu a rozpočtovému.
V Praze dne 23. června 1921.
Dr. Hajn, dr. Kramář, dr. Lukavský, Stříbrný, Hudec, Udržal, Mlčoch, Šrámek,
dr. Matoušek, Špaček, Bergman, inž. Bečka, Petrovický, Votruba, Veverka, Mašek, Rosolová, dr. Rašín, G. Navrátil, Dyk, Purkyňová, inž. Novák, dr. Engliš, Mašata, Rychtera, Prokůpek, Sladký, dr. Franke, David, dr. Patejdl, Hrušovský, Trnobranský, Langr, Pelikán, Špatný, Zeminová, Sajdl, Dubický, Černý Jan, dr. Kubíček, dr. Černý, Slavíček, dr. Uhlíř, Hrizbyl, dr. Bartošek, Draxl, Drobný, dr. Vrbenský, Laube, Netolický, Pechmanová, Tučný, Landová-Štychová, Buříval, Modráček, Stejskal, Malík, Mach, Chlebounová, Nejezchleb-Marcha, Hálek, Křemen, dr. Hálek, dr. Blaho, Vraný, dr. Klimo, Oříšek, Najman, inž. Botto, Anděl, Horák, Vávra, dr. Srdínko, Bobok, Tománek, Pastyřík, Bradáč, Malypetr, dr. Dolanský, Vrabec, dr. Hnídek, Janalík, Tomik, Adámek, F. Navrátil, Kopřiva, Adamovský, Rozsypalová, Hlinka, Roudnický, Záruba, Myslivec, Sedláček, Košek, Bezděk, dr. Vanovič, Vahala.