Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2475.
Odpověď
správce ministerstva pro zásobování lidu
na interpelaci poslanců Kostky, dra Kafky a druhů
o nynějším stavu zásobování (tisk 947)
Všeobecný stav moučného zásobování jeví se takto:
1. Dosavadní úhrada moučné potřeby:
Od 1./8. 1920 do 30./4. 1921 potřebovaly Čechy 13.898 vag. mouky na vaření, 22.619 vag. mouky na chléb, obdržely 15.460 vag. mouky na vaření, 20.751 vag. mouky na chléb,
Morava:
potřebovala 4.611 vag. mouky na vaření, 7.490 vag. mouky na chléb, obdržela 4.730 vag. mouky na vaření, 5.877 vag. mouky na chléb,
Slezsko, jehož potřeba dosahovala 2.396 vag. mouky na vaření, 3.792 vag. mouky na chléb, obdrželo 3.981 vag. mouky na vaření, 2.425 vag. mouky na chléb,
úhrnem v těchto zemích obnášela potřeba 54.806 vag. mouky, přiděleny byly 53.224 vagony mouky.
2. Výkup obilí ku dni 30. dubna 1921:
Čechy: kontingent předepsán:
pšenice 10.000 vag., dodáno 7.701 vag.,
žita 19.000 vag., dodáno 10.237 vag.,
ječmene 12.000 vag., dodáno 11.071 vag.,
Morava:
na kontingent:
pšenice 3.500 vag., dodáno 3.379 vag.,
žita 5.000 vag., dodáno 3.202 vag.,
ječmene 8.000 vag., dodáno 5.948 vag.,
Slezsko:
na kontingent:
pšenice 500 vag., dodáno 481 vag.,
žita 1.100 vag., dodáno 397 vag.,
ječmene 900 vag., dodáno 973 vag.,
3. Pohotové zásoby mouky a obilí:
Dne 30. dubna bylo ve mlýnech:
v Čechách 420 vagonů obilí (pšenice, žita, ječmene),
na Moravě 181 vagonů obilí (pšenice, žita, ječmene),
ve Slezsku 184 vagonů obilí (pšenice, žita, ječmene),
úhrnem 785 vagonů, čili 105 vagonů mouky na vaření a 511 vagonů mouky na chléb.
Zbývá ještě dodati na předepsaný kontingent:
v Čechách 11.991 vag. obilí (chlebovin),
na Moravě 3.971 vag. obilí (chlebovin),
ve Slezsku 649 vag. obilí (chlebovin),
úhrnem 16.611 vag. obilí, což činí po odečtení jarního osiva a ječmene, určeného k průmyslovému zpracování, celkem 15.100 vag. chlebovin, čili 902 vag. mouky na vaření a 11.018 vag. mouky na chléb. Z nákupů cizozemských bylo ku dni 30. dubna 1921 nedodáno ještě 7226 vag. mouky na vaření a 8643 vag. mouky na chléb (při čemž cizozemské nákupy obilí jsou přepočteny na mouku, jež z něho má býti získána).
Pro období od 30. března do 1. srpna 1921 obnáší potřeba mouky 9800 vag. mouky na chléb a 9800 vag. mouky na vaření, při čemž není ještě počítáno s úbytkem potřeby, jenž nastane po restrinkci konsumentů veřejné aprovisace, při níž má se snížiti potřeba o 1048 vagonů měsíčně od prvého května počínaje.
Ministerstvo pro zásobování lidu uvolnilo, částečně již koncem ledna 1921 dovoz cizozemské mouky za určitých kautel, a konečně výnosem ze dne 26. února 1921, čís. 14.565, docela umožnilo dovoz cizí mouky i obilí k účelům aprovisačním, prohlásivši, že proti soukromému nákupu v cizině a dovozu nebude zásadně činiti námitek, jakmile nákup v cizině a dovoz zamýšlí provésti legitimní obchodník obilím neb moukou a není obav, že by uděleného povolení zneužil. V tomto ohledu postupuje se co nejliberálněji. Stejný postup ministerstvo zachovává, ucházejí-li se o dovoz jednotlivá aprovisační místa, konsumní spolky neb sdružení jejich pro zásobování obyvatelstva neb členů, po případě jednotlivé průmyslové podniky neb jejich svazy, jež mouku koupí pro zaměstnance svých podniků.
Za předpoklad stanoveno, že pro stát ani obilní ústav nesmí při obchodu vzniknouti žádný finanční náklad, ježto o financování nákupu má se postarati dovozce.
Při posuzování každé žádosti dovozní kontroluje se cena nákupní, odpovídá-li světovým cenám a provádí se opatření, aby nebylo dovozního povolení zneužito k podloudnému nákupu obilí neb mouky domácí; proto také žádá se od dovozce plán distribuční s údajem kupce a množství převzatých plodin a mouky. Rozprodej mouky v malém povolen bez omezení, pouze ceny detailní a způsob distribuce u podniků kontroluje příslušný okresní obilní úřad.
Patrno, že byl dovoz mouky i obilí z ciziny povolen nejrozsáhlejší měrou a že dbá se pouze o kontrolní opatření v zájmu zamezení lichvy a podloudného obchodu tuzemskou moukou.
Mimo to zmocnilo ministerstvo zemské správy politické, aby určily okresy, které splnily aspoň 75% svého kontingentu dodávkového, jichž okresní obilní úřady mohou povolovati k žádostem konsumentů přímé zásobení z individuelních hospodářství, dodavších plně uložený jim kontingent.
V důsledku toho bylo ovšem nezbytno sáhnouti ku restrinkci spotřebitelů zásobovaných veřejnou aprovisací a bylo okresům počátkem dubna nařízeno, aby provedly vyloučení všech domácností, jež mají vlastní zásoby mouky neb obilí, a všech majetných domácností, jež mohou si opatřiti mouku z volného prodeje.
V Praze dne 7. června 1921.
Správce ministerstva pro zásobování lidu:
Ministr:
Dr. Procházka, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2475.
Antwort
des Leiters des Ministeriums für Volksverpflegung
auf die Interpellation der Abg. Kostka, Dr. Kafka und Genossen
in Angelegenheit der derzeitigen Ernährungslage (Druck 947).
Der allgemeine Stand der Versorgung mit Mehl erweist sich folgendermassen:
1. Bisherige Deckung des Bedarfes an Mehl:
Vom 1. VIII. 1920 bis 30. IV. 1921 hat:
Böhmen:
gebraucht 13.898 Waggons Kochmehl, 22.619 Waggons Brotmehl,
erhalten 15.460 Waggons Kochmehl, 20.751 Waggons Brotmehl,
Mähren:
gebraucht 4.611 Waggons Kochmehl, 7.490 Waggons Brotmehl,
erhalten 4.730 Waggons Kochmehl, 5.877 Waggons Brotmehl,
der Bedarf von Schlesien:
betragen 2.396 Waggons Kochmehl, 3.792 Waggons Brotmehl,
und hat erhalten 3.981 Waggons Kochmehl, 2.425 Waggons Brotmehl,
im ganzen betrug in diesen Ländern der Bedarf 54.806 Waggons Mehl, zugewiesen wurden 53.224 Waggons Mehl.
2. Aufkauf von Getreide bis zum 30. April 1921:
Böhmen:
Vorgeschriebenes Kontingent:
Weizen 10.000 Wagg., gelief. 7.701 Wagg.
Korn 19.000 Wagg., gelief. 10.237 Wagg.
Gerste 12.000 Wagg., gelief. 11.071 Wagg.
Mähren:
auf das Kontingent:
Weizen 3.500 Wagg., gelief. 3.379 Wagg.
Korn 5.000 Wagg., gelief. 3.202 Wagg.
Gerste 8.000 Wagg., gelief. 5.948 Wagg.
Schlesien:
auf das Kontingent:
Weizen 500 Wagg., gelief. 481 Wagg.
Korn 1.100 Wagg., gelief. 397 Wagg.
Gerste 900 Wagg., gelief. 973 Wagg.
3. Bereitgestellte Vorräte an Mehlund Getreide:
Am 30. April waren in den Mühlen:
Getreide (Weizen, Korn, Gerste)
in Böhmen 420 Wagg.,
in Mähren 181 Wagg.,
in Schlesien 184 Wagg.
zusammen 785 Wagg. u. zwar 105 Wagg. Kochmehl und 511 Waggons Brotmehl.
Es erübrigt noch, auf das vorgeschriebene Kontingent zu liefern:
In Böhmen 11.991 Wagg. Getreide (Brotfrüchte)
in Mähren 3.971 Wagg. Getreide (Brotfrüchte)
in Schlesien 649 Wagg. Getreide (Brotfrüchte)
zusammen 16.611 Wagg. Getreide, was nach Abzug des Frühjahrssaatgutes und der Gerste, welche zur industriellen Verarbeitung bestimmt ist, zusammen 15.100 Waggons Brotfrüchte oder 902 Wagg. Kochmehl und 11.018 Wagg. beträgt.
Von den ausländischen Ankäufen wurden bis 30. April 1921 noch 7226 Wagg. Kochmehl und 8643 Wagg. Brotmehl nicht geliefert, (wobei die ausländischen Ankäufe an Getreide überrechnet sind auf Mehl, welches aus ihnen gewonnen werden soll.)
Für die Zeit vom 30. März bis 1. August 1921 beträgt der Bedarf an Mehl 9800 Wagg. Brotmehl und 9800 Wagg. Kochmehl, wobei noch nicht mit der Verringerung des Bedarfes gerechnet ist, welcher nach der Restringierung der Anzahl der Konsumenten der allgemeinen Approvisionierung entstehen wird, wodurch der Bedarf ab 1. Mai um 1048 Wagg. monatlich herabgemindert werden soll.
Das Ministerium für Volksverpflegung hat teilweise schon Ende Jänner 1921 die. Einfuhr ausländischen Mehles unter bestimmten Kautelen freigegeben und hat schliesslich mit dem Erlasse vom 26. Feber 1921 Z—: 14.565 die Einfuhr vom fremden Mehle und Getreide zu Approvisionirungszwecken vollkommen ermöglicht, indem es erklärte, dass es gegen den privaten Einkauf im Auslande und die Einfuhr grundsätzlich keine Einwendungen erheben werde, soferne den Einkauf im Auslande und die Einfuhr der legitime Getreide- oder Mehlhändler durchzuführen beabsichtigt und keine Befürchtung besteht, dass er die erteilte Bewilligung missbrauchen würde. In dieser Hinsicht wird äusserst liberal vorgegangen. Denselben Vorgang beobachtet das Ministerium, wenn sich um die Einfuhr einzelner Approvisionierungsstellen, Konsumvereine oder deren Vereinigungen bewerben, welche sich mit der Versorgung der Bevölkerung oder der Mitglieder befassen, event. einzelner industrieller Unternehmungen oder deren Verbände, welche das Mehl für die Angestellten ihrer Betriebe kaufen.
Als Voraussetzung wurde bestimmt, dass für den Staat oder die Getreideanstalt bei dem Geschäfte keine finanzielle Belastung entstehen dürfe, weil für die Finanzierung des Einkaufes derjenige zu sorgen hat, der einführt.
Bei der Beurteilung jedes Einfuhransuchens wird der Einkaufspreis kontrolliert, ob er den Weltpreisen entspricht, und wird vorgesorgt, dass die Einfuhrbewilligung nicht zu Ankäufen im Schleichwege von Getreide und Mehl im Inlande missbraucht werde; deshalb wird auf von demjenigen, der einführt, der Aufteilungsplan mit Angabe des Käufers und der Menge der übernommenen Produkte und des übernommenen Mehles verlangt. Der Abverkauf des Mehles im kleinen ist ohne Einschränkung bewilligt; bloss die Detailpreise und die Art der Distribution bei den Unternehmungen kontrolliert das kompetente Bezirks-Getreideamt.
Es ist ersichtlich, dass die Einfuhr von Mehl und Getreide aus dem Auslande in weitgehendster Weise bewilligt wurde und dass lediglich für Kontrollmassnahmen im Interesse der Hintanhaltung von Wucher- und Schleichhandel mit inländischem Mehle vorgesorgt wird.
Ausserdem hat das Ministerium die polit. Landesbehörden ermächtigt, die Bezirke zu bestimmen, welche wenigstens 75% ihres zugeteilten Kontingentes zur Ablieferung gebracht haben, deren Bezirks-Getreideämter über Ansuchen der Konsumenten die direkte Versorgung durch individuelle Wirtschaften bewilligen können, die das ihnen auferlegte Kontingent voll abgeliefert haben.
Infolgedessen war es allerdings unausweichlich, zur Restringierung der durch die allgemeine Approvisionierung versorgten Verbraucher zu greifen und wurde zu Beginn des Monates April den Bezirken aufgetragen, die Ausscheidung aller Hauswirtschaften durchzuführen, welche eigene Vorräte an Mehl oder Getreide besitzen, sowie aller vermögender Hauswirschaften, welche sich Mehl im freien Handel anschaffen können.
Prag, den 7. Juni 1921.
Der Leiter des Ministeriums für Volksverpfegung: