Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2408.
Zpráva
I. výboru pro dopravu a veřejné práce,
II. výboru ústavního
o usnesení senátu (tisk 1941) o vládním návrhu zákona, kterým se zavádí 24hodinové počítání času.
Výbor pro dopravu a veřejné práce poslanecké sněmovny schválil ve své schůzi dne 31. května 1921 beze změny předložené mu usnesení senátu a doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala osnovu zákona toho ve stejném znění, jak byla schválena 16. března 1921 ve 49. schůzi senátu Národního shromáždění.
Výbor pro dopravu a veřejné práce doporučuje text tohoto zákona v připojeném znění.
Důvodová zpráva.
Výbor pro dopravu a veřejné práce Národního shromáždění poukazuje na to, že již v Národním shromáždění podal dr. Rambousek dne 11. června 1919 návrh, aby zavedeno bylo úřední počítání času do 24 hodin. Návrh tento, jakož i podobné podněty, jež učinila ministerstva národní obrany a železnic, byly ministerstvu vnitra pohnutkou k tomu, že otázkou touto se podrobně zabývalo. Na základě bedlivého vyšetření poměrů, které konalo jednak v tuzemsku slyšením zájmových korporací (hlavně obchodních komor), jednak v cizozemsku tím způsobem, že si vyžádalo zpráv našich vyslanectví, navrhuje nyní vláda, aby 24hodinové počítání času bylo zákonem zavedeno prozatím pro službu vojenskou a pro podniky sloužící veřejné dopravě; pokud se týče ostatních oborů života veřejného i soukromého, stačí, bude-li vláda zmocněna, aby ve vhodnou dobu i v nich 24hodinové počítání času zavedla.
Posuzujeme-li otázku tuto samu o sobě, nepřihlížejíce k tomu, jak jest nynější počítání dne dvakráte po 12 hodinách vžito, nelze zajisté popírati, že všechny důvody svědčí pro způsob nový, totiž, aby den byl počítán od půlnoci do půlnoci tak, aby hodiny odpolední měly čísla 13—24. Způsob tohoto počítání jest daleko jednodušší a lze se pouze tímto způsobem vyvarovati rozličným nedorozuměním a záměnám. Proti zavedení novoty této lze uvésti pouze, že dosavadní počítání se již příliš vžilo a že veškeré ciferníky jsou rozděleny pouze na 12 hodin. Tuto poslední obtíž lze však alespoň při starých hodinách odstraniti z části tím způsobem, že pod číslice staré budou vepsány číslice nové (arabské) od 13—24 v barvě červené. Tak se stalo namnoze ve ve Švýcarsku.
Poněvadž zkušenosti posledních let, zejména s tak zv. letním časem skýtají dostatečné poučení o tom, že nelze podceňovati a přehlížeti zvyklostí vžitých v jednotlivých oborech života, navrhuje se, aby počítání toto bylo zavedeno prozatím pouze tam, kde se toho jeví naléhavá potřeba. Patří sem předně obor ministerstva národní obrany, poněvadž záležitosti vojenské vyžadují naprosto přesného a stručného označování. Z té příčiny bylo toto měření času zavedeno v době války u všech vojenských sborů dohodových a naprosto se osvědčilo. Z podobných důvodů nutno zavésti toto měření času i při všech podnicích, sloužících veřejné dopravě. Jsou to v prvé řadě železnice. Stejným právem platí však důvody dotyčné i pro službu lodní, poštovní, telegrafní a telefonní. Při podnicích dopravních přistupuje však k tomu ještě ohled na styky mezinárodní, a tu nutno poukázati na to, že většina států již 24hodinové počítání času zavedla alespoň ve službě železniční. Jest to v prvé řadě Itálie, kdež se počítání toto velice rozšířilo v celém životě, dále pak Španělsko, Francie, Švýcarsko, Belgie, Holandsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Jugoslávie v poslední době též Polsko a Rumunsko, z části pak též i Velká Britanie. Budiž upozorněno i na to, že mezinárodní společnost spacích vagónů zavedla toto počítání hodin via facti již dávno a že i v tak zvané službě vozové na rakouských železnicích po léta se ho užívá. Konečně se podotýká, že podle usnesení mezinárodní porady o letním jízdním řádu pro rok 1921, jež se konala počátkem prosince m. r. v Bernu, má generální ředitelství švýcarských spolkových železnic požádati vládu zúčastněných států, aby ve státech, v nichž dosud 24hodinné počítání času zavedeno není, bylo toto aspoň ve službě železniční zavedeno. Jest sice pravda, že státy, s nimiž republika naše bezprostředně sousedí, počítání toho dosud nezavedly, avšak jest jisto, že za krátkou dobu i ony provedou tuto úpravu, připodobňujíce se tak světovým velmocem. Není překážky, aby stát náš reformu tuto zavedl zcela samostatně bez zdlouhavého vyjednávání se sousedy; naopak, zavede-li ji, přiměje tím i sousedy, aby ji zavedli také.
Navrhuje se, aby zamýšlená úprava vstoupila v platnost dnem 1. června 1921, kdy podle mezinárodní úmluvy vstoupí v platnost nové jízdní řády železniční. Pokud se týče ostatních oborů života veřejného, případně i soukromého, odporučuje se zmocniti vládu, aby podle okolností zavedla i v nich 24hodinové počítání času.
V Praze dne 31. května 1921.
Inž. Bohdan Bečka, v. r.,
předseda.
Beran, v. r.
zpravodaj.
II.
Ústavní výbor schválil vládní předlohu zákona, kterým se zavádí 24hodinové počítání času, přijatou senátem v 49. schůzi dne 16. března 1921 (tisk 509) a doporučuje ji poslanecké sněmovně ku přijetí.
V Praze dne 9. června 1921.
Dr. Josef Dolanský, v. r.,
předseda.
Josef Ulrich, v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ............................... 1921,
kterým se zavádí 24hodinové počítání času.
Narodní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pro službu vojenskou a pro podniky sloužící veřejné dopravě (železnice, paroplavbu, poštu, telegrafy, telefony a pod.) zavádí se počínaje dnem 1. června 1921 24hodinové počítání času tím způsobem, že hodiny počítají se od půlnoci k půlnoci.
§ 2.
Vláda se zmocňuje zavésti nařízením toto počítání času i v ostatních oborech života ve státě.
§ 3.
Zákon tento stává se ihned účinným a provedou jej všichni členové vlády.