Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2403.
Interpellation
der Abgeordneten Kostka, Dr. Kafka und Genossen
an den Minister der Finanzen, für Post- und Telegraphenwesen und der Eisenbahnen
in Angelegenheit der Durchführung der Regierungsverordnung vom 14. April 1921 Slg. Nr. 167, betr. das Gesetz über die staatliche Investitions-Verkehrsanleihe.
Mit der Regierungsverordnung vom 14. April 1921, Slg. No. 167, wurden Bestimmungen über die Durchführung des Gesetzes vom 18. März 1921, Slg. No. 126, betr. die staatliche Investitions-Verkehrsanleihe getroffen.
Diese Verordnung, welche übrigens ohne Mitwirkung der wirtschaftlichen Körperschaften und sonstigen Interessenten zustande kam, hat den verschiedenen vorgebrachten Forderungen auf Milderung der in dem Gesetze über die Investitions-Verkehrsanleihe enthaltenen Härten in keiner Weise Rechnung getragen und stellt sich vielmehr als ein neuer, wiederum überhasteter und die Interessen des Wirtschaftslebens schwer schädigender gesetzgeberischer Akt dar. Das Gesetz selbst bedeutet bereits eine empfindliche Belastung des gesamten wirtschaftlichen Lebens, insbesondere aber der kleinen Gewerbetreibenden und der kleineren industriellen und kommerziellen Unternehmungen. Bei der Höhe der erforderlichen Zeichnung werden diese, durch schlechten Geschäftsgang und die allgemeine Wirtschaftskrise bedrückten und mit Steuern aller Art überlasteten Unternehmungen häufig gar nicht in der Lage sein, die erforderlichen Mittel zur Zeichnung der Anleihe aufzubringen, sodaß sie sich in die Zwangslage versetzt sehen, entweder ihren Telephonanschluß aufzugeben und damit an Konkurenzfähigkeit gegenüber anderen finanziell besser gestellten Unternehmungen einzubüßen oder aber teueren Kredit in Anspruch zu nehmen. Zu einer solchen Inanspruchnahme werden wegen der Höhe der geforderten Beträge aber auch größere Unternehmungen gezwungen sein, welche die ihnen hiedurch erwachsende Belastung bei der gegenwärtigen krisenhaften Lage der Industrie wieder auf den Konsum überwälzen müssen.
Die in dem Gesetze, bezw. der Vollzugsvorschrift angeforderten Beträge sind aber auch ganz unangemessen hoch. Nach vorliegenden Berechnungen würde zur Bedeckung des im Budget vorgesehenen Investitionsaufwandes per K 148,000.000.— für die Post- und Telegraphenverwaltung die Hälfte der vorgesehenen Zeichnüngsbeträge vollständig genügen. Hiebei ist die geometrische Progression in den Zeichnungsbeträgen für größere Unternehmungen mit mehreren selbständigen Anschlüssen gar nicht vorgesehen; diese ganz unbillige Härte könnte darum ohne weiters wegfallen, was auch deshalb besonders notwendig erscheint, da in den einzelnen Vorschreibungen geradezu ein Chaos herrscht und auf Schritt und Tritt die schreiendsten Ungleichheiten und Ungerechtigkeiten festgestellt werden müssen.
Die festgesetzten Zeichnungsbeträge für Schleppbahnbesitzer und sonstige Aufgeber von Frachtgut lassen sofort erkennen, daß hier die maßgebenden Sachverständigen und die Interessenten nicht gefragt wurden und daß die Einreihung der Frachtgüter in diesen Tarif ohne Berücksichtigung der wirtschaftlichen Verhältnisse und ohne Bedachtnahme auf Folgen einer solchen Belastung geschah.
Vor allem muß die Belastung der Kohle mit einem Zeichnungsbetrage von K 100.— per Waggon zu einer neuerlichen Verteuerung dieses unentbehrlichen Betriebsmittels führen.
Bei einzelnen Grubeunternehtnungen erfordert die Zeichnung sogar größere Beträge als das gesamte Stammkapital der betreffenden Gesellschaften beträgt.
Die Zeichnungsbeträge für die Beförderung minderwertiger Massengüter überhaupt sind viel zu hoch gegriffen und bedürfen dringend einer Abänderung. An dieser Stelle muß auch sofort betont werden, daß die Staffelung der Verordnung und die Einreihung der meisten Güter unter Sätze über 100 K dem gesetzgeberischen Willen des Parlamentes widerspricht, denn die Ansätze über 200 K wurden nur deshalb zugegeben, um besonders wertvolle Güter darin aufzunehmen, während die Massengüter — vor allem Kohle — in die Sätze unter 100 K eingereiht werden sollten. Die Verordnung hat also in diesem Punkte direkt dem Willen der Gesetzgebung zuwider Vorschriften erlassen.
Schließlich hat die Regierung dem allgemeinen Wunsche zur Veröffentlichung des Bauprogrames und zur Beruhigung der Interessenten, daß die aufgebrachten Mittel tatsächlich im Interesse der Zeichner aufgewendet, werden noch immer nicht entsprochen.
Trotz der sich täglich mehr und mehr offenbarenden Notwendigkeit nach einer Abänderung der Vollzugsvorschrift hat die Regierung Verfügungen getroffen, um nunmehr diese Verordnung sofort mit voller Strenge zu handhaben.
Aus den uns täglich zukommenden Entschließungen und Beschwerden der wirtschaftlichen Körperschaften aller Art werden die schweren Mängel der Bestimmungen über die Investitions-Verkehrsanleihe immer mehr ersichtich und fordern unmehr auch dringend zu einer Stellungnahme seitens der politischen Parteien heraus.
Im Einvernehmen mit allen beteiligten Faktoren wird es mit Vermeidung aller unnötigen Härten sicher gelingen, die zur notwendigen Ausgestaltung des Telephonnetzes und Eisenbahnwesens erforderlichen Kredite aufzubringen.
Die Gefertigten stellen daher die Anfrage:
1. Sind den Herren Ministern die gegen die vorangeführten Verordnungen von allen Seiten erhobenen Einwände bekannt?
2. Sind die Herren Minister bereit, von den wirtschaftlichen Körperschaften sofort die Erstattung entsprechender Gutachten und Vorschläge wegen Abänderung des Gesetzes über die Investitions-Verkehrsanleihe und über die genannten Durchführungsverordnungen abzufordern und bis zum Einlangen derselben den tatsächlechen Vollzug der Verordnungen über die Investitions-Verkehrsanleihe zu sistieren?
Prag, am 31. Mai 1921.
Kostka, Dr. Kafka,
Dr. Lodgman, Pittinger, Dr. Lehnert, Dr. Petersilka, Dr. Hanreich, J. Fischer, Zierhut, Křepek, Schubert, Dr. Brunar, Budig, Röttel, Böllmann, Windirsch, Patzel, Wenzel, Matzner, Bobek, Böhr.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2403.
Interpelace
poslanců Kostky, dr. Kafky a druhů
ministrovi financí, pošt a telegrafů a železnic,
o provádění vládního nařízení ze dne 14. dubna 1921, č. 167 Sb. z. a n. k zákonu o státní investiční půjčce dopravní.
Nařízením vlády ze dne 14. dubna 1921, č. 167 Sb. z. a n. byly vydány předpisy o provedení zákona ze dne 18. března 1921, č. 126 Sb. z. a n. o státní investiční půjčce dopravní.
Toto nařízení, jež ostatně vydáno bylo bez spoluúčasti hospodářských sborů neb jiných účastníků, nebralo vůbec zřetele na rozličné žádosti o zmírnění krutostí, jež obsahuje zákon o investiční půjčce dopravní, a naopak jeví se novým znovu přenáhleným a zájmům hospodářského života velice škodícím zákonodárným aktem. Zákon sám znamená již citelné obtížení veškerého hospodářského života, zvláště však malých živnostníků a menších závodů průmyslových a obchodních. Vzhledem k výši žádaného úpisu nebudou tyto podniky, potlačené špatným obchodem a všeobecnou hospodářskou krisí a přetížené daněmi všeho druhu, často vůbec s to sehnati peníze k úpisu půjčky a ocitnou se tím v takové tísni, že buď vzdají se telefonního připojení a ztratí tím schopnost konkurovati s podniky hmotně lépe situovanými, nebo obrátí se k dražšímu úvěru. K tomu úvěru vzhledem k výši požadovaných částek budou se museti obrátiti i větší podniky, jež zatížení z toho vzniklé při nynějším nebezpečném postavení průmyslu přenesou na spotřebitele.
Částky požadované zákonem, pokud se týče prováděcím nařízením jsou však zcela nepřiměřeně vysoké. Dle předložených výpočtů stačila by zcela ku krytí investičního nákladu, jenž dle rozpočtu obnáší pro správu pošt a telegrafů 148,000.000 K, polovice obnosu, jejž vynesou úpisy. Při tom vůbec není učiněno opatření, že úpisy větších podniků s několikerým samostatným spojením mají se stupňovati dle geometrického postupu, od této zcela nespravedlivé krutosti mohlo by tedy beze všeho upustiti, co zdá se býti i proto zvláště nutným, že v jednotlivých předepsáních je přímo zmatek a na každém kroku nutno zjišťovati příliš křiklavé nestejnosti a nespravedlivosti.
Ze stanovených částek, jež mají upsati majitelé vleček a jiní podavatelé nákladů je ihned zřejmo, že nikdo neptal se o radu směrodatných znalců a účastníků a že zařazení nákladního zboží do tohoto tarifu stalo se bez zřetele na hospodářské poměry a nikdo nepomyslil na následky takového zatížení.
Především musí obtížení uhlí upisovací částkou 100 K za vozovou zásilku vésti k novému zdražení tohoto nezbytného prostředku dopravního.
Od některých dolů žádá se docela upsání vyšších částek než obnáší kmenový kapitál těchto společností.
Částky upisovací za dopravu méněcenného hromadného zboží vůbec jsou příliš vysoko vyměřeny a potřebují nutně změny. Na tomto místě nutno ihned položiti důraz na to, že stupňování dle nařízení a zařadění většiny zboží do sazeb nad 100 K příčí se zákonodárné vůli sněmovny, neboť sazby nad 200 K připustily se jen proto, aby bylo do nich pojato zvláště cenné zboží, a hromadné zboží — především uhlí — mělo býti zařaděno do sazeb nižších 100 K. Nařízení tedy v tomto bodu obsahuje předpisy příčící se vůli zákonodárství.
Konečně ještě dosud nevyhověla vláda všeobecnému přání, aby stavební program byl uveřejněn a účastníci byli uklidněni tím, že půjčkou opatřené peníze budou skutečně užity ve prospěch upisovatelů.
Ačkoliv každým dnem stále více jeví se nutnost změny prováděcího předpisu, vláda učinila opatření, aby nyní provedlo se toto nařízení ihned a se vší přísností.
Z usnesení a stížností hospodářských sborů všeho druhu, jež denně dostáváme, jsou stále více patrny velké nedostatky ustanovení o investiční půjčce dopravní, a vyžadují nyní nutně, aby politické strany zaujaly k tomu stanovisko.
V dohodě se všemi zúčastněnými činiteli podaří se jisté vyhnouti se všem nepotřebným krutostem a přece opatřiti potřebný úvěr k nevyhnutelnému vybudování telefonní sítě a železničních tratí.
Podepsaní proto se táží:
1. Vědí páni ministři o všeobecném odporu proti vydaným nařízením?
2. Jsou páni ministři ochotni, vyžádati si ihned od hospodářských sborů vhodné posudky a návrhy na změnu zákona o investiční půjčce dopravní a uvedených prováděcích nařízeních, a než dojdou, zastaviti provádění nařízení o investiční půjčce dopravní?
V Praze dne 31. května 1921.
Kostka, dr. Kafka,
dr. Lodgman, Pittinger, dr. Lehnert, dr. Petersilka, dr. Hanreich, J. Fischer, Zierhut, Křepek, Schubert, dr. Brunar, Budig, Röttel, Böllmann, Windirsch, Patzel, Wenzel, Matzner, Bobek, Böhr.