Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2401.
Interpellation
der Abgeordneten Kostka, Dr. Kafka und Genossen
an den Finanzminister und an den Handelsminister
in Angelegenheit der staatlichen Spiritus-Bewirtschaftung.
Die üblen Erfolge der Zwangswirtschaft haben uns darüber belehrt, daß die Festsetzung von Warenpreisen durch die Regierung. oder durch die gesetzgebenden Körperschaften zweifellos gewaltige wirtschaftliche Gefahren für Produzenten und Konsumenten in sich schließt. Wir sehen, welch werheerende Folgen dies in Baumwolle, Zucker und Holz gehalbt hat; es wird auch bei Spiritus seine katastrophalen Wirkungen zeigen. Wie kommen solche amtliche Preise zustande? Jeder, der damit zu tun gehabt hat, wird wissen, wie lächerlich die Vorlage von Kalkulationen ist und daß eigentlich nicht diese, sondern immer nur die Einflüsse entscheidend sind, die eine Gruppe von Produzenten, und da meist nicht die tüchtigsten und ehrlichsten, sondern die skrupellosesten ausübt.
Es scheint, daß auf die hier in Betracht kommende Verordnung (Nr. 79 d. J. 1921) in erster Linie die landwirtschaftlichen Brenner Einfluß genommen haben. Nun sind diese landwirtschaftlichen Brenner durchaus nicht mit der Landwirtschaft im allgemeinen gleichzustellen, sondern es ist eine Gruppe von Menschen, die wie es sich bereits aus anderen erwirkten Gesezten und Verordnungen ergibt, versteht, die Wirtschaft zu ihren Gunsten zu binden.
Ist es schon ein Unrecht, einzelnen Brennereien besondere Liebesgaben in Gestalt von Branntweinkontingenten zuzuweisen, so ist der Zustand noch viel unhaltbarer, künstlich zwischen ein und derselben Ware so große Preisunterschiede gesetzlich festzulegen. Im großen Ganzen bleibt es doch ein und dieselbe Ware, ob der Spiritus aus Kartoffeln oder aus Melasse oder Rübe und einen Gemisch von allen dreien erzeugt ist, denn wenn auch Qualitätsunterschiede vorhanden sind, so haben sich in Friedenszeiten dieselben in wenigen Prozenten, niemals jedoch in einem Preisunterschiede, der mehr wie 1/3 ausmacht, ausgedrückt.
Ganz lächerlich ist es aber, den Preis eines Produktes gleich für ein Jahr festsetzen zu wollen. Wir leben mitten in Europa und es kann darum trotz aller staatlichen Bevormundung und aller aufgerichteten Schranken nicht ausbleiben, daß der Weltmarkt seinen Einfluß ausübt. Dann wird das künstliche Gebäude zusammenbrechen und es wird ebenso wie bei Baumwolle, Zucker und Holz nicht nur die betreffende Industrie, sondern auch die gesamte Volkswirtschaft den schwersten Schaden erleiden.
Ganz ungehörig, jeder Protektion Tür und Tor öffnend aber erscheint die Bestimmung, wonach die Verkaufsvereinigung der landwirtschaftlichen Brennereien im Einvernehmen mit der Spirtuskommission die Höhe der Preise für den verschiedenen Spiritus, je nach dem derselbe aus dem verschiedenen Rohmaterial erzeugt ist, festsetzen kann. Die vielen Klagen, die über das Wirken der Spirituskommission in der Öffentlichkeit laut werden, lassen schließen, daß auch diese Zentrale, wie alle übrigen, nicht im Interesse der allgemeinen Wirtschaft tätig ist. Es ist bezeichnend, daß diese Zentrale wohl im alten Österreich noch Rechnung legte, die sich aber schon durch ziemliche Unklarheit auszeichnete, daß es aber seit dem Umsturze die tschechoslowakische Spirituskommission nicht für nötig gefunden hat, öffentlich Ausweise und Abrechnungen zu geben, die eine Kontrolle der Gebahrung der sogenannten staatlichen, öffentlichen) Bewirtschaftung ermöglicht hätten.
Mit der vorliegenden Verordnung sollen den Spirituserzeugern Preise von 700 K bis 1100 K pro hl bewilligt werden. Man kann annehmen, daß der durchschnittliche Preis zwischen 900 K und 1000 K liegt, hiezu der Raffinationslohn, die Fracht- und Verwaltungsspesen, sodaß der Spiritus der Zentrale im Höchstfalle 1100 K kosten wird; die bewilligten Steuern betragen K 1400, der Verkaufspreis des Trinkbranntweins beträgt jedoch K 3920, es besteht somit eine Spannung von rund K 1400 per hl Spiritus, die durch nichts ausgewiesen ist; der schwache Konsum der Kampagne 1918/19 betrug 150.000 hl, das ergibt eine Differenz von K 210 Mill. Selbst wenn die Zentrale am Brennspiritus, der mit K 500 verkauft wird und dessen Konsum in der Kampagne 18/19 36.000 hl betrug, ca 22 Mill. zusetzt, so bleibt doch eine Differenz von nahezu K 190 Mill. unaufgeklärt. Bei der etwas gestiegenen Produktion der vorjährigen und insbesonders der heurigen Kampagne ist aber diese Differenz noch eine wesentlich größere.
Die Kosten der Kommission sollen nach dem Voranschlag 7.7 Mill. betragen. Wenn im heurigen Jahr 400.000 hl bewirtschaffet werden, würde dies rund K 20.— pro hl ausmachen. Der Aufwand, den die Kommission treibt (sie hat sich z. B. ein ganzes Hotel in der Zeltnergasse gekauft) scheint aber weit über diesen Voranschlag hinauszugehen.
Mit Rücksicht auf diese Unklarheiten erscheintes als eine Pflicht der gesetzgebenden Körperschaften erstens einmal von dieser Zentrale Rechenschaft über die gesamte Geldgebahrung zu vorlagen und weiter auch genaue Aufstellungen über die Art und Weise, wie der Spiritus verteilt wurde.
Ferner wäre es notwendig, Untersuchungen darüber einzuleiten, wieso, während in der Slovakei das Alkoholverbot aufrecht erhalten wird, eine Reihe von Firmen offenkundig gewaltige Mengen von Spiritus zu einem dreifach höheren Preis dorthin verkaufen können. Es soll vorgekommen sein, daß in der Slovakei Spiritus mit K 100.— per Liter gehandelt wurde. Nimmt man an, daß die Slovakei 100.000 hl Spiritus auf diese Weise könsumiert hat, so muß angenommen werden, daß hunderte von Millionen aus dem Lande gezögen wurden zu Gunsten einiger Firmen, die es verstanden haben, sich eine reichliche Belieferungen bei der Zentrale zu erwirken.
Ähnlich liegen die Verhältnisse in Nordböhmen. Auch hier hört man verschiedentlich von großen Benachteiligungen in der Belieferung durch diese Zentrale.
Mit Rücksicht auf diese Umstände richten die Unterzeichneten an den Herrn Finanzminister, sowie an den Herrn Handelsminister die Anfrage:
1. Sind dem Herrn Minister die vorher geschilderten Verhältnisse beider Spirituszentrale bekannt und ist die Regierung bereit unter Mitwirkungd der parlamentarischen Körperschaften eine sofortige genaue und rückwirkende Kontrolle der Gebahrung der Spirituszentrale unter eingehender Abrechnung über die gesamte Geldwirtschaft seit dem Umsturze vorzunehmen und diese Abrechnung sodann unter Beifügung von genau Ausweisen über die Verteilung des Spiritus an die verschiedenen Konsumenten dem Parlamente vorzulegen?
2. Ist die Regierung bereit, die Beseitigung der staatlichen Spiritusbewirtschaftung, sobald als möglich, durchzuführen und die Einflußnahme des Staates auf diesen Wirtschaftszweig insoweit einzuschränken, als es die Steuergesetzgebung erfordert.
Prag, am 31. Mai 1921.
Kostka, Dr. Kafka,
Dr. Lodgman, Schubert, Budig, Dr. Brunar, Röttel, Windirsch, Matzner, Bobek, Dr. Petersilka, J. Fischer, Wenzel, Patzel, Böllmann, Dr. Hanreich, Böhr, Dr. Lehnert, Pittinger, Křepek, Zierhut.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2401.
Interpelace
poslanců Kostky, dr. Kafky a druhů
ministru financí a obchodu
o státním hospodaření lihem.
Špatné výsledky nuceného hospodaření poučily nás o tom, že stanovení cen zboží vládou nebo zákonodárnými sbory chová v sobě nesporně mocné hospodářské nebezpečí pro výrobce i spotřebitele. Vidíme, jakou zkázu způsobilo při bavlně, cukru a dříví. Ukáží to i katastrofální účinky při lihu. Jak se stanoví takovéto úřední ceny? Každý, kdo s tím měl co dělati, bude věděti, jak směšné je předložení kalkulací, a že vlastně nerozhodují tyto, nýbrž vždy jen vlivy, které vykonává skupina výrobců a to většinou ne nejřádnějších i nejčestnějších, nýbrž nejbezohlednějších.
Zdá se, že na nařízení, které zde přichází v úvahu (č. 79 z 1921) v prvé řadě měli vliv zemědělští lihovarníci. Tito zemědělští lihovarníci nesmějí býti naprosto stavěni na roveň zemědělství vůbec, nýbrž jest to skupina lidí, která jak již vyplývá z jiných vymezených zákonů a nařízení, umí si upraviti hospodářství ke svému prospěchu.
Bezpráví jest již, udělují-li se jednotlivým lihovarům zvláštní dárečky v podobě kontingentu pálenky, tož daleko neudržitelnější jest stav, udržují-li se uměle a zákonně tak veliké rozdíly v cenách téhož zboží. V celku zůstává to přece totéž zboží, ať již se vyrábí líh z bramborů nebo melasy nebo řepky nebo ze směsi všech tří věcí, neboť jsou-li tu rozdíly v jakosti, projevovaly se v mírové době v málo procentech, nikdy však v rozdílu cen, který činí více než 1/3.
Zcela směšné jest však stanoviti cenu nějakého výrobku hned na rok. Žijeme ve středu Evropy a není možno proto, přes všechno státní poručníkování a všechny vybudované závory, aby světový trh nevykonával vlivu. Potom umělá budova se zřítí a právě tak jako u bavlny, cukru a dříví utrpí největší škodu nejen průmysl, o který jde, nýbrž i celé národní hospodářství.
Zcela nemístné, otevírající dokořán dvéře protekci, jest však ustanovení, podle něhož prodejní sdružení zemědělských lihovarů po dohodě s lihovou komisí může stanoviti výši ceny pro různý líh podle toho, z jaké různé suroviny se vyrábí. Četné žaloby, které se ve veřejnosti ozývají na činnost lihové komise, dovolují závěr, že i tato ústředna jako všechny ostatní, nepůsobí v zájmu obecného hospodářství. Jest příznačné, že tato ústředna sice ještě ve starém Rakousku podávala vyúčtování, které vynikalo však již značnou nejasností, že však Československá lihová komise od převratu nepokládala za nutné, veřejně podati výkazy a uzávěrky, které by umožnily dohled nad hospodařením tak zv. státního veřejného hospodářství.
Uvedeným nařízením mají se povoliti vyrabitelům lihu ceny od 700 do 1100 K za hl. Počítejme, že průměrná cena jest mezi 900 a 1000 K, k tomu odměna za rafinování, výdaje dopravní a správní, takže líh bude státi ústřednu nejvýše 1100 K. Povolené daně činí 1400 korun, prodejní cena pálenky k pití činí však 3920 K, jest tedy zde ničím neprokázané rozpětí asi o 1400 K na hl. lihu. Slabá spotřeba v kampani 1918/19 činila 150.000 hl., což dělá rozdíl 210 milionů. I když ústředna na lihu k pálení, který se prodává za 500 K a jehož spotřeba v kampani 1918/19 činila 36.000 hl., doplatí 22 milionů korun, zbývá zde přece rozdíl skoro 190 milionů korun nevysvětlen. Při poněkud stoupnuvší výrobě předešlého roku a obzvláště letošní kampaně jest tento rozdíl ještě podstatně větší.
Náklady komise podle rozpočtu činí 7 mil. 700.000. Bude-li se letošního roku hospodařiti se 400.000 hl., činilo by to okrouhle 20 K na hl. Zdá se však, že náklad, který komise činí (koupila si na příklad celý hotel v Celetné ulici), daleko přesahuje tento rozpočet.
Vzhledem k těmto nejasnostem jest povinností zákonodárných sborů, aby požadovaly konečně jednou, aby tato ústředna složila účty o celém peněžním hospodářství a dále přesně vyložila, jak se líh rozděloval.
Dále bylo by zapotřebí, aby se zavedlo vyšetřování, jak to přijde, že zatím co na Slovensku trvá zákaz prodeje alkoholu, řada firem může tam prodávati veřejně veliké množství lihu za trojnásobnou cenu. Stalo se prý, že se na Slovensku prodával líh 1 litr za 100 korun. Počítáme-li, že Slovensko spotřebovalo tímto způsobem 100.000 hl., musíme se domnívati, že ve prospěch některých firem, které uměly si vymoci v ústředně bohaté dodávky, vyvezlo se ze země sta milionů.
Podobné poměry jsou i v severních Čechách. Také zde slyší se lecos o velikém zkracování při dodávkách touto ústřednou.
Proto podávají podepsaní panu ministrovi financí, jakož i panu ministrovi obchodu dotaz:
1. Ví pan ministr o výše vylíčených poměrech v lihové ústředně a jest vláda ochotna, provésti za spolupůsobení parlamentních sborů ihned přesnou kontroly se zpětnou platností v hospodářství lihové ústředny a provésti podrobné vyúčtování celého peněžního hospodářství od převratu a předložiti tyto účty sněmovně s podrobnými výkazy o rozdělování lihu rozličným spotřebitelům?
2. Jest vláda ochotna co nejdříve odstraniti státní hospodaření lihem a vliv státu na toto hospodářské odvětví omeziti, pokud toho vyžaduje berní zákonodárství?
V Praze dne 31. května 1921.
Kostka, dr. Kafka,
dr. Lodgman, Schubert, Budig, dr. Brunar, Röttel, Windirsch, Matzner, Bobek, dr. Petersilka, J. Fischer, Wenzel, Patzel, Böllmann, dr. Hanreich, Böhr, dr. Lehnert, Pittinger, Křepek, Zierhut.