Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2395.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Heinrich Brunar und Genossen
an den Finanzminister
wegen Aufnahme des Zinsendienstes von den Vorkriegsschulden.
Auf Grund des Gesetzes vom 18. März 1921, Nro 124 d. S. d. G. u. V. wird die Konskription der österr.-ung. und österr. Renten angeordnet. In den Staatsvoranschlag für das Jahr 1921 wurde für den Zinsendienst dieser Vorkriegsschulden, welche nach dem Friedensvertrag von der Čechoslovakischen Republik zu übernehmen ist, ein Betrag von 340 Millionen eingestellt.
Jeder redlich denkende Mensch würde nun voraussetzen dass der Staat nunmehr endlich die bereits verfallenen und weiter abreifenden Zinsscheine von den österr. Renten, welche sich im Besitze seiner Einwohner befinden, einlösen wird. Ist er doch hiezu durch den Friedensvertrag, der das Fundament seines Bestehens bildet, verpflichtet und hat er sich doch durch die gewählte Volksvertretung einen den Bedarf weit überschreitenden Betrag für diesen Zweck bewilligen lassen.
Die Einwendung, dass seitens der Reparationskommission der von der Čsl. Republik zu übernehmende Teilbetrag der alten österr. Staatsschuld noch nicht festgesetzt worden ist, ist nicht stichhaltig, da es heute schon feststeht, dass die im Inland vorhandene, seinerzeit konskribierte Rente ungefähr 1/3 des zu übernehmenden Betrages ausmacht, so dass der Staat gezwungen sein wird, sich den restlichen Betrag durch Ankauf im Auslande zu verschaffen. Sicher ist daher, dass die im Inlande vorhandene Rente zur Gänze wird übernommen werden müssen.
Alle gegen die Einlösung der Zinsscheine von der Finanzverwaltung geltend gemachten Bedenken sind, aber hinfällig im Hinblick auf die ungeheuere Not, die geradezu verzweifelte Lage, in welche sich die Besitzer der Rente befinden, die aus dem Ertrage dieses von ihnen in einem ganzen Leben von mühseliger Arbeit zusammengesparten Kapitals ihren Lebensunterhalt fristen sollen.
Es, ist ein Hohn auf jede Menschlichkeit, wenn der Staat durch bürokratische Bedenken sich hindern lässt, endlich einmal seiner Verpflichtung nachzukommen.
Die Gefertigten stellen daher die Frage:
1. Ist der, Herr Finanzminister geneigt. nunmehr nach durchgeführter neuerlichen Konskription der alten österr. und öst.-ung. Rente und deren Erlag bei den staatl. Aemtern den im Stattsvoranschlage bereits vorgesehenen Zinsendienst von diesen Papieren aufzunehmen, und die bereits abgereiften und in der Zukunft abreifenden Zinsscheine abzugsfrei einzulösen?
2. Wenn nicht, womit rechtfertigt der Herr Minister diese Verzögerung, der Einlösung, die einem Verstoss gegen das Finanzgesetz bedeutet, welches für diesen Zweck 340 Millionen vorsieht und einen noch grösseren. Verstoss gegen die Menschlichkeit, weil durch diese Verzögerung Tausende von Menschen der grössten Not unbegründet ausgesetzt werden?
Prag, am 10. Mai 1921.
Dr. Brunar,
Dr. Kafka, Knirsch, Dr. Schollich, Dr. Lodgman, Matzner, Kraus, Dr. Medinger, Schälzky, Ing. Jung, Budig, Dr. E. Feyerfeil, Simm, Böhr, Bobek, Dr. Keibl, Dr. Radda, Dr. Lehnert, Dr. Hanreich, Windirsch, Dr. Spina.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2395.
Interpelace
poslance dr H. Brunara a druhů
ministrovi financí,
aby se započaly vypláceti úroky z předválečných dluhů.
Zákon z 18. března 1921 č. 124 Sb. z. a n. nařizuje soupis rakousko-uherských a rakouských rent. Ve státním rozpočtu na rok 1921 byla zařaděna na placení úroků z těchto předválečných dluhů, které podle. mírové smlouvy Československá republika má převzíti částka 340 milionů korun.
Každý poctivě myslící člověk by se nyní domníval, že stát konečně nyní zaplatí kupony rakouských rent již splatné, a jež teprve splatny budou, jež mají ve vlastnictví jeho obyvatelé. Jest k tomu zavázán již mírovou smlouvou, která je základem jeho bytí a dal si již povoliti volenými zástupci lidu částku daleko přesahující potřeby pro tento účel.
Námitka, že repartiční komise nestanovila dosud částku starého rakousko-uherského státního dluhu, jejž má Českosl. republika na se vzíti, jest neudržitelná, ježto dnes jest již zjištěno, že renta v tuzemsku, jež svého času byla sepsána, činí asi třetinu částky, která má býti převzata, takže stát bude ještě nucen zbylou částku opatřiti si nákupem v cizině. Jisto jest proto, že renty v tuzemsku musí býti převzaty úplně.
Všechny pochybnosti, které uplatňuje finanční správa proti placení kuponů, jsou velmi nepatrné, pohlédneme-li na strašlivou nouzi, na přímo zoufalé postavení majitelů rent, kteří mají živořiti z výnosu kapitálu, uspořeného namáhavou prací po celý život.
Jest to výsměchem vší lidskostí, dává-li se stát omezovati byrokratickými úvahami, aby splnil konečně své závazky.
Podepsaní táží se proto:
1. Jest pan ministr financí ochoten, nyní po nově provedeném soupisu starých rakouských a rakousko-uherských rent a po jejich složení u státních úřadů započíti konečně s vyplácením úroků z těchto papírů v rozpočtu již stanovených a beze srážky zaplatiti již splatné a na příště splatně kupony?
2. Ne-li, čím ospravedlní pan ministr tento průtah v placení, který jest pokleskem proti finančnímu zákonu, stanovivšímu pro tento účel 340 milionů a ještě větším pokleskem proti lidskostí, ježto tímto průtahem jest neodůvodněně vydáno tisíce lidí největší nouzi?
V Praze dne 10. května 1921.
Dr Brunar,
dr Kafka, Knirsch, dr Schollich, dr Lodgman, Matzner, Kraus, dr Medinger, Schälzky, ing Jung, Budig, dr E. Feyerfeil, Simm, Böhr, Bobek, dr Keibl, dr Radda, dr Lehnert, dr Hanreich, Windirsch, dr Spina.