Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2376.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur
betreffend die Verweigerung des Schulbesuches an sprengelfremde Bürgerschüler.
Die Republik muß nach den Grundsätzen wahrer Demokratie jedem Staatsbürger die Erwerbung größtmöglichen Wissens und Könnens vermitteln. Präsident Masaryk hat das Wort von der "Sozialisierung der Bildung" geprägt.
In der Durchführung des Bestrebens, den Kindern eine den geistigen Fähigkeiten entsprechende Bildung zu vermitteln, waren aber die Eltern deutscher Kinder, welche das Bestreben haben, ihren Kindern eine über das Lehrziel der Volksschule hinausreichende Bildung zu vermitteln, vielfach behindert. Die erforderlichen neuen Bürgerschulen werden nicht errichtet. Ja, es kommt vielfach, besonders in Mähren, aber auch in Böhmen vor, daß die tschechische Mehrheit oder die tschechische Gemeinde-Verwaltungskommission ortsfremde Kinder nicht zum Besuche der Bürgerschule zuläßt, obwohl diese Bürgerschulen ausdrücklichst auch für sie; gegründet wurden und die Eltern dieser Kinder als öffentliche Steuerträger zu den Kosten der Schule (Personalaufwand) gleichmäßig beitragen.
Durch die Verweigerung der Aufnahme wird erreicht, was man erreichen wollte:
Die Schülerzahl sinkt und wenn sie unter 90 gesunken ist, wird gemäß § 9 Absatz 2 des Minderheitsschulgesetzes vom 3. April 1919 die Bürgerschule entweder aufgelassen oder mit der Bürgerschule des anderen Geschlechtes zur gemischten Bürgerschule vereinigt.
Diese Maßnahme, ortsfremde Kinder auszuscheiden, wird ganz einseitig gehandhabt zum Schaden der deutschen Kinder, indem den deutschen Kindern die Aufnahme verweigert wird, während den tschechischen der Schulbesuch gestattet ist Ja, es hat sich sogar der Fall ereignet u. zw. in Mißlitz (Südmähren), daß in einem Orte mit deutscher Mehrheit den deutschen Kindern der Umgebung von der dortigen tschechischen Verwaltungskommission der Eintritt in die deutsche Bürgerschule verweigert wurde, daß aber die dortige tschechische Minderheitsbürgerschule Schüler aus weit entlegenen Dörfern täglich auf Wagen zugefahren bekommt. Deutsche Schüler, welche die Bürgerschule schon durch 2 bis 3 Jahre besuchten, wurden ausgeschult und sollten verhalten werden, eine nur ein bis zweiklassige Volksschule weiter zu besuchen.
Den vielen deutschen Kindern des Bezirkes Tuschkau in Böhmen wurde der Besuch der deutschen Bürgerschule in Pilsen verwehrt. Eine eigene deutsche Bürgerschule in Tuschkau wurde nicht bewilligt, wohl aber eine tschechische Bürgerschule für die weit weniger tschechischen Kinder daselbst errichtet.
Der frühere Leiter der politischen Landesverwaltung in Mähren, Herr Präsident Černý, jetziger Ministerpräsident, hat seine Meinung dahin geäußert, daß überall dort, wo in zweisprachigen Gemeinden die eine Nation das Recht in Anspruch nimmt, ortsfremde Kinder aufzunehmen, auch den Kindern der arideren Nation dieses Recht nicht verweigert werden darf. Daran hält man sich heute nicht mehr.
Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur die Anfrage:
1. Sind Ihnen die geschilderten Verhältnisse bekannt und sind Sie geneigt, den vom gegenwärtigen Ministerpräsidenten vertretenen Standpunkt wieder zur Geltung zu bringen?
2. Sind Sie geneigt, diesen üblichen Rechtsgebrauch im Wege einer Verordnung ein für allemal festzulegen?
3. Sind Sie geneigt, dahin zu wirken, daß auch den deutschen Kindern die Möglichkeit geboten werde, eine Bürgerschule besuchen zu können?
Prag, am 10. Mai 1921.
Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka,
Dr. Hanreich, Windirsch, Matzner, Knirsch, Dr. Lodgman, Scharnagl, Budig, Dr. Spina, Dr. Lehnert, Dr. Brunar, Kraus, Schälzky, Bobek, Ing. Jung, Dr. Keibl, Kostka.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2376.
Interpelace
poslanců dra Schollicha, Pittingera, dra V. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
ministrovi školství a národní osvěty,
že se žákům občanských škol z jiného obvodu brání choditi do školy.
Republika musí podle zásad pravé demokracie umožniti každému státnímu občanu aby nabyl co největších vědomostí a znalostí. President Masaryk vštípil nám slovo o "socialisaci vzdělání".
Snažíce se dáti dětem vzdělání přiměřené jich duševním vlohám a přesahující učební úkol obecné školy, narážejí rodiče německých dětí často na překážky. Potřebné nové občanské školy se nezřizují. Stává se často, zvláště na Moravě, a však i v Čechách, že česká většina nebo česká obecní správní komise nepřipouští do občanské školy děti z jiných obcí, ačkoliv byla výslovně i pro ně zřízena a rodiče těchto dítek jako veřejní poplatníci stejně přispívají na úhradu nákladů školních (osobních).
Odpíráním přijetí dosáhne se zamýšleného účinku. Počet žáku klesá, a když klesne pod 90, buď se podle odstavce 2. §u 9 zákona o menšinovém školství ze dne 3. dubna 1919 občanská škola zruší nebo se spojí s občanskou školou druhého pohlaví v občanskou školu smíšenou.
Tohoto opatření, jímž se vylučují dětí z jiných obcí, užívá se zcela jednostranně na škodu německých dětí, neboť odpírá se přijeti německých dětí, kdežto českým povoluje se docházka školní. Ano, stalo se docela, a to v Miroslavi (jižní Morava), že česká správní komise v obci s německou většinou zabránila německým dětem z okolí vstup do německé občanské školy, že však do tamější české menšinové občanské školy přijíždějí žáci denně na vozech z vesnic mnohem vzdálenějších. Němečtí žáci, kteří chodili do občanské školy již 2 nebo 3 roky, vylučují se a mají býti donuceni, aby dále chodili do školy obecné pouze jedno nebo dvoutřídní.
Četným německým dětem z okresu touškovského v Čechách zabránilo se docházeti do německé občanské školy v Plzni. Nepovolilo se zřízení vlastní německé občanské školy v Touškově, avšak pro mnohem menší počet českých dětí se tam česká občanská škola zřídila.
Bývalý správce zemské politické správy na Moravě, pan president Černý, nynější předseda ministerstva, prohlásil, že podle jeho mínění všude tam, kde v dvoujazyčných obcích jedna národnost uplatňuje právo, přijímati dítky z jiných obcí, nemůže se toto právo odpírati ani dětem druhé národnosti. Dnes se to již nezachovává.
Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
1. Víte o uvedených poměrech a jste ochoten, znovu uplatniti zásadu, zastávanou nynějším ministerským předsedou?
2. Jste ochoten, tento právní zvyk zpečetiti nařízením?
3. Jste ochoten, učiniti opatření, aby i německým dítkám umožnilo se choditi do občanské školy?
V Praze dne 10. května 1921.
Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka,
dr. Hanreich, Windirsch, Matzner, Knirsch, dr. Lodgman, Scharnagl, Budig, dr. Spina, dr. Lehnert, dr. Brunar, Kraus, Schälzky, Bobek, inž. Jung, dr. Keibl, Kostka.