Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2374.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. Kafka, Kostka und Genossen
an die Regierung
betreffend die sprachlichen Chikanen der Postanstalten.
Seit längerer Zeit werden bei den Prager Postanstalten Postsendungen, bei welchen die Adresse des Absenders sowie die Strassenbezeichnung des Geschäftes oder der Wohnung des Absenders oder die Adresse des Empfängers deutsch angeführt sind, von den Prager Postanstalten entweder überhaupt nicht oder erst nach einigen Tagen zugestellt. Die Verzögerung der Zustellung wird dadurch erklärlich, dass Postbeamte, welche scheinbar eine Revision aller Poststücke durchführen, die deutschgeschriebenen Adressen ins Tschechische übersetzen und anstelle der deutschen die tschechische Adrese setzen. Es finden sich auch auf den Postsendungen, besonders solcher aus dem Auslande, Vermerke der Postanstalten vor wie z. B.: "Der Empfänger wird darauf aufmerksam gemacht, dass Postsendungen mit deutschen Adressen nicht zugestellt werden" oder "Der Empfänger wird dahin belehrt, dass er den Absender aufmerksam zu machen habe, dass er nur tschechische Adressen auf die Postsendungen zu setzen habe, da diese sonst nicht zugestellt werden würden" u. s. w. Die Postangestellten berufen. sich auf einen Erlass des Postdirektors Hesoun, nach welchem ihnen eine Zustellung der Postsendungen mit deutschen Adressen untersagt wird. Solche Anordnungen und deren Auslegung sind geeignet, das Geschäftsleben in der ärgsten Weise zu gefährden, denn es ist sicher, dass durch die Verzögerung oder Nichtzustellung derartiger Postsendungen grosse wirtschaftliche Nachteile für die Geschäftsleute erwachsen, dass namentlich das. Auslad durch die Verzögerung von Bestellungen, Anfragen u. s. w., von dem Geschäftsverkehr Prager Geschäftsleute abgelenkt werden wird. Ebenso ist es unzulässig, wenn die Organe der Postsendungen, z. B. rekommandierte Briefe u. s. w., zurückweisen oder sonst einer erschwerenden Behandlung unterziehen, bei denen in der Angabe des Absenders statt der offiziellen tschechischen Strassenbezeichnung der deutsche Strassennahme verwedent wird. Dies unsomehr als das Ausland seit Jahrhunderten an die deutschen Strassenbezeichnungen in Prag gewöhnt ist und von ihm wohl nicht verlangt werden kann, bei jeder Postsendung erst nach der tschechischen Übersetzung des Strassennamens zu forschen, Prag ist überdies die Haupstadt eitles Staates, in den über drei Millionen Deutsche wohnen, und hat selbst eine grosse wenn auch von den offiziellen Stellen totgeschwiegene, bodenständige deutsche Bevölkerung, welche auf einer derartigen Höhe der Kultur und des Geschäftslebens steht, das man wohl ihren sprachlichen Bedürfnissen Rechnung tragen wird müssen. Dazu kommt noch, dass weder die Verfassung, noch auch die Sprachengesetze eine Handhabe für eine derartige Behandlung der Postsendungen bieten. Es wäre die höchste Zeit, dass derartigen Übergriffen Postangestellter, welche ihre Zeit wohl besser zu verwerten hätten, einhalt getan werde. Während auf der einen Seite immer und immer wieder über die Hypertophie an Beamten geklagt wird, mühen sich unzählige Beamte mit den Übersetzungen ab, wodurch eine Verzögerung des ganzen Amtsverkehres herbeigeführt wird. Selbst der Vertreter des Herrn Postministers musste bei einer persönlichen Intervention des Abgeordneten Prof. Dr. Kafka die Unhaltbarkeit dieser Zustände zugeben und die baldige Abstellung dieser Zustände in Aussicht stellen.
Auch im Telephonverkehre der Prager Postdirektion haben die Deutschen unter den sprachlichen Chikanen zu leiden. Ein deutsches Ersuchen um Verbindung mit irgendeiner Telephonstelle wird entweder überhaupt nicht entgengenommen oder die Verbindung verweigert, oder schliesslich mit der Antwort: "bez proudu", "obsazeno" erwidert, oder eine falsche Verbindung hergestellt. Auch dadurch wird der geschäftliche Verkehr ungemein gehindert, da unzählige Ausländer und auch Bürger der Čechoslovakischen Republik, welche der tschechischen Sprache nicht mächtig sind, vom Telephonverkehre vollständig ausgeschlossen werden. Dabei muss doch berücksichtigt werden, dass besonders die Auslander, welche der tschechischen Sprache nicht mächtig sind, sich der deutschen Sprache bedienen müssen, da die Telephondamen in den wenigstens Fällen einer ausländischen Sprache mächtig sind und vorausgesetzt wird, dass sie wenigstens der deutschen Sprache notdürftig mächtig sind.
Die Unterzeichneten stellen daher an die Regierung die Anfrage:
1. Sind die oben geschilderten trostlosen Verhältnisse bei den Prager Postanstalten der Regierung bekannt?
2. Gedenkt die Regierung sobald als möglich eine Abhilfe zu schaffen, damit eine weitere Gefährdung des Geschäftslebens sowie eine Belastung des Amts Verkehres vermieden wird?
3. Ist die Regierung bereit, eineverordnung herauszugeben, durch welche den berechtigten Wünschen und Forderungen der Deutschen hinsichtlich des Postverkehres Rechnung getragen wird?
Prag, am 12. Mai 1921.
Dr. Kafka, Kostka,
Dr. Petersilka, Böhr, Dr. W. Feierfeil, Koepek, Schubert, Kaiser, Bobek, Zierhut, Böllmann, Dr. Schollich, Röttel, Windirsch, Kraus, Wenzel, Schälzky, Scharnagl, Mark, Budig, Dr. Baeran.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2374.
Interpelace
poslanců dra Kafky, Kostky a druhů
vládě
o šikanování poštovními úřady z důvodů jazykových.
Pražské poštovní úřady již delší dobu buď vůbec nedoručují anebo teprve po několika dnech doručují zásilky, na nichž německy uvedena adresa odesilatelova a označení ulice závodu nebo obydlí odesílatelovo nebo příjemcovo. Zpoždění v dopravě vysvětluje se tím, že poštovní úředníci, kteří jak se zdá prohlížejí všechny poštovní zásilky, překládají německy psané adresy do češtiny a místo německých dávají adresy české. Na poštovních zásilkách, obzvláště z ciziny, vyskytují se poznámky poštovních úřadů jako například:
"Příjemce se upozorňuje, že poštovní zásilky s německými adresami se nedoručí", nebo "Poučení pro příjemce: Upozorněte odesílatele, aby psal jen české adresy na poštovní zásilky, ježto jinak by nebyly doručeny!" atd. Poštovní zřízenci dovolávají se výnosu poštovního ředitele Hesouna, jímž se zakazuje doručování poštovních zásilek s německými adresami. Takováto nařízení a jejich výklad jsou s to co nejhůře ohroziti obchodní život, neboť jest jisto, že opožděním nebo nedoručením takových poštovních zásilek vznikají obchodníkům velké hospodářské škody, že zpožďováním objednávek, dotazů atd. jmenovitě cizina bude odpuzována od obchodních styků s pražskými obchodníky. Jest rovněž nepřípustné, aby poštovní úředníci vraceli zásilky, jako na př. doporučené dopisy atd., nebo jinak řízení ztěžovali, kde při označení odesílatele užije se německý název ulice místo oficielního českého názvu. Tím spíše, ježto cizina po staletí jest zvyklá na německé názvy pražských ulic a nelze zajisté od ní žádati, aby při každé poštovní zásilce pátrala po českých překladech uličních jmen. Mimo to jest Praha hlavní město státu, v němž bydlí přes 3 miliony Němců, a má usedlé německé obyvatelstvo byť i z oficielních míst umlčované, jehož osvěta jest na takové výši, že se musí vyhověti jazykovým potřebám. K tomu přistupuje, že ani ústava, ani jazykové zákony neposkytují opory pro takové nakládání s poštovními zásilkami. Bylo by nejvýše na čase, aby se učinila přítrž takovým přehmatům poštovních zaměstnanců, kteří by času mohli zajisté lépe využíti. Kdežto na jedné straně stále a stále se naříká na přebytek úředníků, nesčetní úřednici namáhají se překlady, čímž způsobuje se zpoždění celého úředního jednání. Sám zástupce pana ministra pošt musil při osobním zakročení poslance dra Kafky připustiti, že tyto poměry jsou neudržitelný a slíbiti brzké jejich odstranění.
I v telefonním styku pražského poštovního ředitelství trpí Němci týráním z důvodů jazykových. Žádá-li se německy o telefonní spojení, buď vůbec se toho nedbá, nebo spojení se odepře, nebo se odmítne odpovědí "bez proudu", "obsazeno", nebo se spojí špatně. Také tím zdržuje se nesmírně obchodní styk, ježto nesčetní cizinci i občané Československé republiky, neznající československy, jsou úplně vyloučeni z telefonního spojení. Při tom nutno přihlédnouti, že obzvláště cizinci, kteří neumějí česky, musí užívati němčiny, ježto telefonní úřednice jen ve velmi málo případech znají nějaký cizí jazyk a předpokládá se, že alespoň jakž takž ovládají jazyk německý.
Podepsaní táží se proto vlády:
1. Ví vláda o shora vylíčených neutěšených poměrech u pražských poštovních úřadů?
2. Zamýšlí vláda pokud možno nejrychleji zjednati nápravu, aby zamezila dalšímu ohrožení obchodního života, jakož i zatížení úředního jednání?
3. Jest vláda ochotna vydati nařízení, jímž se vyhovuje oprávněným přáním a požadavkům Němců v poštovní dopravě?
V Praze dne 21. května 1921.
Dr. Kafka, Kostka,
dr. Petersilka, Böhr, dr. W. Feierfeil, Křepek, Schubert, Kaiser, Bobek, Zierhut, Böllmann, dr. Schollich, Röttel, Windirsch, Kraus, Wenzel, Schälzky, Scharnagl, Mark, Budig, dr. Baeran.