Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2369.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ...................................................................... 1921,
jímž se mění ustanovení § 96 zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K § 96 zák. o os. d. ze dne 25. října 1896, čís. 210 ř. z. buďtež připojeny tyto další nové odstavce:
"Dodatečné zdanění záloh, fondů a jiných přebytků dle předcházejících ustanovení nenastane při splynutí (fusi) podniků dle čl. 215. a 247, obch. zák., dále při přeměně podniků ve společnosti akciové a u společností s obmezeným ručením (zákon ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z.) mimo to i při přeměně v hospodářské a výdělkové společenstvo ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.
Totéž platí i tehdy, když podnik, podléhající zdanění dle této hlavy, má dne 1. června 1921 v držení veškeré akcie nebo podíly (kuxy) jiného podniku a splyne s ním, aniž by vydal nových akcií.
Úlevy tyto nevylučují však dodatečné zdanění záloh, fondů a jiných přebytků, užije-li se jich v pozdější době k účelům poplatným."
§ 2.
Tento zákon, jehož provedení se ukládá ministru financí, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva.
Státní převrat značí nejen osamotnění politické, nýbrž vyžaduje v našem hospodářství i emancipování se od vlivu kapitálu cizího, najmě vídeňského a přechod od hospodářství národního k hospodářství světovému. Nelze upříti, že jmenovitě podniky průmyslové na tento přechod nebyly hospodářsky dostatečně připraveny a finančně tak vyzbrojeny, aby se mohly pustiti do konkurence s cizinou. Tím se vysvětluje i značný počet případů zvyšování akciového kapitálu po převratu, které mělo podnikům zaopatřiti nové prostředky investiční a provozní.
Avšak i zvyšování závodního kapitálu nestačí mnohdy, aby podniky mohly zvýšeným nárokům, které na ně klade změněná situace národohospodářská vyhověti, a proto ozývají se jmenovitě z kruhů průmyslových stále důrazněji hlasy, aby vláda vhodnými prostředky usnadnila slučování malých a hospodářsky slabších podniků v podniky velké a tím umožnila, aby zvýšeným nárokům na ně kladeným mohlo plně býti vyhověno.
Jedním z prostředků, který se označuje za podstatnou podporu při slučování podniků, jest osvobození od t. zv. dané likvidační podle § 96 zák. o os. d. ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. Tato daň, jejímž předmětem jest zisk při likvidaci podniku docílený, činí 10% vedle přirážky válečné a přirážek autonomních. Jelikož přirážky autonomní jsou značné, jest patrno, že likvidační daň, pohlcujíc značnou část jmění podniku fusionujícího, jest velmi citelnou a proto začasté i jedinou překážkou sloučení podniků. Podniky pokládají tuto daň v nynější době za nespravedlivou i proto, poněvadž likvidační zisk má svůj podklad z velké části v devalvaci koruny, postrádaje tedy jaksi reelnějšího podkladu, který zde byl dán v dobách předválečných při stabilisované měně.
Výhody hospodářské, které mají vyvážiti berní újmu a kterých si podniky z fusí slibují, jsou jmenovité zjednodušení režie, snadnější přesuny dělnictva u závodů fusiovaných ze závodu jednoho do závodu druhého a umožnění pravidelného zaměstnávání veškerého dělnictva, účelnější organisace práce a dokonalá její dělba hospodárným využitím pracovní energie, umožnění navázání přímých styků s cizinou bez jakýchkoliv sprostředkovatelů a možnost zúčastnění se na světové soutěži.
Vláda uznávajíc oprávnění požadavků na ni kladených, předkládá osnovu zákona, která poskytuje osvobození od daně likvidační v těchto případech:
a) při fusi podniků podle čl. 215 a 247 obch. zák.,
b) při přeměně podniků ve společnosti akciové,
c) při přeměně společností s obm. ruč. mimo to i ve společenstva dle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.,
d) při fusi, při které se nevydají nové akcie.
Výhodou ad b) a ad c) má se umožniti jmenovité společnostem s obmezeným ručením, podléhajícím nyní vesměs dani výdělkové podle II. hl. zák. o os. d., daněprostá přeměna ve společnost akciovou, stejně vysoko zdaňovanou, po případě společnostem kapitálově slabým přeměna na společenstva a tím docíliti daňových výhod.
Jelikož výhody v případě a) mohou býti účastný jen akciové podniky, které splynou se společností akciovou a dostanou od společnosti přejímající nové akcie, a společnosti s obmezeným ručením při fusi dle § 96, zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z., bylo nutno pamatovati i na případy, kde jakýkoliv podnik podléhající II. hl. zák. o os. d. má již fakticky v držení veškeré akcie nebo podíly jiného podniku a může tedy s ním splynouti, aniž by bylo třeba vydali nové akcie. Tomu bylo vyhověno druhým odstavcem osnovy, který rozšiřuje výhody ty i na případy ad d), kdy nové akcie vydány nebudou.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena ; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla jak poslanecké sněmovně tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy.
V Praze dne 3. června 1921.
Ministr financí: