Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2366.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .......................................................... 1921,
kterým se stanoví výjimky ze zásady § 87, odst. I., ústavní listiny Československé republiky.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek 1.
Ze zásady, vyslovené v § 87 odst. I. ústavní listiny československé republiky, že nikdo nemůže bytí zároveň voleným členem úřadu nižšího a úřadu, který jest úřadu nižšímu nadřízen nebo vykonává nad ním moc dohlédací, platí podle § 87 odst. II. ústavní listiny československé republiky výjimky, uvedené v §§ 1—5 tohoto zákona.
§ 1.
Táž osoba může bezpodmínečně býti zároveň členem:
1. místního zastupitelstva (výboru) a místní rady;
2. obecního zastupitelstva a obecní rady;
3. župního zastupitelstva a župního výboru,
4. do doby než nabude účinnosti zákon ze dne 29. února 1920, čís. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů, okresního zastupitelstva a okresního výboru podle čes. zem. zákona ze dne 25. července 1864, č. 27 z. z.
Pro případy, zmíněné v §§ 2—5, pokládají se funkce pod 1. uvedené, jakož i funkce pod 2., 3. i 4. uvedené za funkci jedinou.
§ 2.
Táž osoba může býti zároveň členem:
1. dvou z těchto sboru:
a) místního zastupitelstva (výboru),
b) obecního zastupitelstva s vyloučením ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy,
c) okresního výboru,
d) župního zastupitelstva;
2. municipálního výboru města s právem municipálním (§ 1. zákl. článku XXXI. z r. 1886) a župního zastupitelstva;
3. místní školní rady místní školní rady újezdní, zvláštní místní školní rady podle § 22 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 292 Sb. z. a n.) a župní školní rady, — usnesou-li se v případech pod 1.—3. uvedených zúčastněné sbory do 30 dnů po volbě, jíž nastalo hromadění úřadu, na tom, aby osoba ta byla jich členem, a dá-li k tomu svolení župan.
Odepře-li župan svolení, mohou zúčastněné sbory i postižený podati ve lhůtě 14 dní u župního úřadu stížnost k ministerstvu vnitra v případě pod 3. uvedeném u župní školní rady k ministerstvu školství a národní osvěty.
§ 3.
Do doby, než nabude účinnosti zákon ze dne 29. února 1920, čís. 126 Sb. z. a n., o zcizení župních a okresních úřadů, může táž osoba býti zároveň členem dvou z těchto tří sborů: místního zastupitelstva, obecního zastupitelstva a okresního zastupitelstva podle čes. zem. zákona ze dne 25. července 1864, čís. 27 z. z., usnesou-li se na tom ve lhůtě § 2 zúčastněné sbory a svolí-li k tomu president zemské politické správy.
Odepře-li tento svolení, mohou zúčastněné sbory i postižený podati ve lhůtě 14 dní u zemské politické správy stížnost k ministerstvu vnitra.
§ 4.
Táž osoba nemůže býti zároveň členem tří ani čtyř sborů, v § 2. pod čís. 1. a)—d) uvedených, ani tří sborů, v § 3 uvedených.
§ 5.
Byl-li někdo, kdo je voleným členem dvou ze sborů v § 2, pod čís. 1. a)—d) neb v § 3 uvedených, zvolen za člena třetího neb i čtvrtého sborn, anebo byl-li někdo, kdo je voleným členem jednoho sboru, zvolen za člena sboru druhého podle §§ 2 a 3. a neusnesou-li se zúčastněné sbory ve lhůtě § 2 na tom, aby zůstal jich členem, anebo nedá-li k tomu svolení župan (president zemské správy politické) a v cestě rekursní ministr vnitra a v případe § 2, čís, 3, ministr školství a národní osvěty, vyzve župan (president zemské správy politické) osobu tu, aby udala ve lhůtě 8 dní, ve kterém sboru hodlá členství podržeti.
Nepodá-li vyzvaný vyjádření v ustanovené lhůtě, pokládá se za to, že se vzdává členství ve sboru, do něhož se volba konala posléze.
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho se pověřuje ministr vnitra a ministr školství a národní osvěty.
Osoba, která v době vyhlášení zákona je členem dvou sboru v čl. I. uvedených, může oba úřady podržeti nadále.
Důvodová zpráva.
V § 87, odst. I. ústavní listiny Československé republiky se ustanovuje, že nemůže nikdo býti zároveň voleným členem úřadu nižšího a úřadu, který je úřadu nižšímu nadřízen nebo vykonává nad ním moc dohlédací, v odst. II. téhož paragrafu pak, že výjimky z této zásady stanoví zákon.
Se zřetelem k předpisu odst. II. § 87 ústavní listiny byla vypracována osnova zákona, jímž se stanoví výjimky ze zásady § 87, odst. I. ústavní listiny.
K osnově té se uvádí především všeobecně, že mohou nastati a, jak učí dosavadní zkušenosti, nastávají případy, ve kterých z důvodů zřetele hodných se doporučuje umožniti jedné osobě, aby působila ve dvou sborech, jež jsou k sobě v poměru úřadu nižšího a úřadu vyššího.
To se může týkati především osob vynikajících osobních vlastností, které mají zájem o veřejnou správu a bohaté zkušenosti ze své veřejné činnosti, jmenovité tam, kde výběr osob takových není velký.
A jelikož odst. II. § 87 ústavní listiny připouští výjimky ze zásady odst. I. cit. paragrafu, doporučuje vláda, aby byly stanoveny výjimky uvedené v §§ 1—3 osnovy.
Avšak i u těchto osob, v příčině jichž se výjimky stanoví, má býti zamezeno přílišné hromadění veřejných funkcí tím, že nemá býti nikomu dovoleno, aby byl zároveň voleným členem tří neb dokonce čtyř sborů, které jsou k sobě v poměru úřadu nižšího a vyššího.
Co do podrobností se uvádí především všeobecně, že v osnově se přihlíží v první řadě k poměrům, které nastanou až bude provedena reforma vnitřní správy zavedením nových okresních a župních úřadů, že však bylo nutno stanovití také předpisy do té doby, než se tak stane; předpisy ty jsou obsaženy v § 1, č. 4, a v § 3 osnovy.
K § 1. Výjimky zde uvedené stanoví již řád volení v obcích, zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., podle kterého může býti členem místní rady pouze ten, kdo je členem místního zastupitelstva (výboru), zákon ze dne 29. února. 1920, č. 126 Sb. z. a n. o zřízení župních a okresních úřadů, podle kterého může za člena župního výboru býti zvolen pouze člen župního zastupitelstva a zákon o okresních zastupitelstvech v Čechách ze dne 25. července 1864, č. 27 z. z., jenž předpisuje, že členem okresního výboru může býti pouze člen okresního zastupitelstva v Čechách.
K č. 4, § 1 pak se zvlášť uvádí, že zákon o okresních zastupitelstvech v Čechách není zrušen, nýbrž že okresní zastupitelstva jsou toliko rozpuštěna, takže předpis tento do obnovy musel býti pojat.
Aby pak pro případy uvedené v §§ 2—5 nebylo žádných pochybností, stanoví odst. II., § 1 osnovy, že se pokládají funkce v odst. I. pod č. i uvedené, jakož i funkce pod č. 2, 3 i 4 uvedené vždy pouze za jedinou funkci.
K § 2. Případy zde pod č. 1 a)—d) a č. 2 mohou nastati, až nabude účinnosti zákon ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů, a doporučuje se, aby v případech hodných zřetele mohla táž osoba zasedati ve dvou sborech, jsoucích k sobě v poměru úřadu nižšího a úřadu vyššího.
Znění § 2, č. 1 b) jest odůvodněno tím, že podle § 7, odst. IV. zákona ze dne 6. února 1920, č. 116 Sb. z. a n., je členství ústředního zastupitelstva města Prahy neslučitelné se členstvím místních výborů v obcích Velké Prahy a že naopak podle § 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 278 Sb. z. a n., členství v městském zastupitelstvu brněnském je slučitelné se členstvím v místním výboru některé z obcí, jež byly sloučeny s Brnem.
Případ pod č. 3 uvedený pak může nastati teprve tehdy, až budou zřízeny župní školní rady. Při tom nebylo vzato zřetelu na okresní školní rady, poněvadž byly vládním nařízením ze dne 6. listopadu 1920, č. 608 Sb. z. a n., zrušeny.
Aby se pak výjimečných předpisů § 2 nezneužívalo, stanoví se, že smí kumulace členství ve sborech zde uvedených nastati pouze tehdy, usnesou li se ve lhůtě 30 dnů zúčastněné korporace, aby osoba ta obojí členství podržela, a svolí-li k tomu župan.
K § 3. Poněvadž, jak bylo již uvedeno, zákon o okresních zastupitelstvech v Čechách není zrušen, bylo nutno vzíti zřetel k tomuto zákonnému stavu a zařaditi předpis pro případ, že by při případné volbě byl do okresního zastupitelstva někdo zvolen, kdo je již členem místního neb obecního zastupitelstva.
K § 4. Podle tohoto paragrafu bude za všech okolností vyloučeno, aby byl někdo voleným členem tří neb dokonce čtyř úřadů, které jsou k sobě v poměru úřadu nižšího a úřadu vyššího, a zamezí se tím přílišné hromadění veřejných funkcí, jež je nezdravé.
V § 5. jest obsažen předpis o postupu, jejž dlužno zachovati, byl-li někdo, kdo je již voleným členem jednoho neb dvou úřadů, zvolen za člena dalšího úřadu; předpis ten je přímým důsledkem ustanovení předcházejících.
K článku II. Ústavní listina Československé republiky byla vydána později než řád volení v obcích, takže by mohly vzniknouti pochybnosti, neodporuje-li nynější složení místních a obecních zastupitelstev a místních a obecních rad, zakládajících se na řádu volení v obcích, předpisům § 87, odst. I., ústavní listiny.
Jelikož pak dále dle § 87, odst. I., ústavní listiny volba do dvou ze sborů v čl. I. uvedených je neplatná, není však vyloučeno, že takováto volba byla provedena, stanoví se v odst. II., že může úřad podržeti bez překážky dále osoba, která proti předpisu § 87, odst. I., ústavní listiny je členem 2 sborů uvedených v čl. I. osnovy. Ostatně případů těch nemůže býti mnoho, poněvadž byly všeobecné volby v obcích a osadách provedeny v roce 1919, jiné případy než v obcích a osadách pak jsou vyloučeny, jak jde na jevo z toho, co bylo shora uvedeno.
V ohledu formálním se navrhuje, aby vládní návrh zákona byl Národním shromážděním projednán a schválen; zároveň se projevuje přání, aby byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru ústavnímu a po přijetí touto sněmovnou v senátě výboru ústavně-právnímu k podání zprávy.
V Praze dne 9. června 1921.
Ministr vnitra: