Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2363.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ................................................................. 1921,
kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne .................................. 1921, čís. ........................... Sb. z. a n.,
kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po obecních a obvodních lékařích zemřelých před účinností zákona zprvu uvedeného.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Výslužné lékařů obecních a obvodních přeložených na trvalý odpočinek před účinností zákona ze dne ......................... 1921, čís. .................. Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně uvádějí v činnost ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, bude hrazeno z prostředků státních, pokud nepřevyšuje částky vyměřené na základě služebních požitku příslušných podle zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., prvému stupni X. tř. hodnostní úředníků státních dle předpisů platných jinak pro staropensisty státní; je-li nižší, doplní se na částku takto vyměřenou. Dle týchž zásad budou těmto lékařům vedle toho přiznány i přídavky drahotní, jakož i výpomoci mimořádné a nouzové.
Státní správa je oprávněna přezkoumati důvody, pro které bylo přeložení na trvalý odpočinek provedeno, a shledá-li. Se se stalo proti předpisům pro toto přeložení závazným, naložiti s lékaři nesprávně na odpočinek přeloženými dle předpisů platných pro zaměstnance státní.
§ 2.
Také zaopatřovací požitky pozůstalých po lékařích obecních a obvodních, kteří zemřeli před účinností zákona ze dne ................................. 1921, čís. ................. Sb. z. a n., budou hrazeny z prostředků státních, ačli nepřesahují částek příslušejících pozůstalým po státních úřednicích prvého stupně X. tř. hodnostní ve smyslu toho, co je obsaženo v ustanovení předchozím. Jsou-li nižší, doplní se na částku takto vyměřenou ve smyslu téhož ustanovení; to platí i o přídavcích drahotních jakož i o výpomocech mimořádných a nouzových.
Státní správa je oprávněna přezkoumati i správnost nároků na tyto požitky zaopatřovací; není-li nárok odůvodněn předpisy pro jeho přiznání závaznými, jest s ním naložiti dle ustanovení platných pro pozůstalé po zaměstnancích státních.
§ 3.
Lékařům uvedeným v § 1, kteří byli přeloženi na odpočinek bez nároků na výslužné, jakož i pozůstalým po nich (§ 2), kterým nárok na. požitky zaopatřovací nebyl přiznán, mohou býti, žijí-li v poměrech prokázaně stísněných, poskytnuty roční podpory.
§ 4.
Částky, o které nároky na výslužné a požitky zaopatřovací přiznané lékařům obecním a obvodním jakož i jejich pozůstalým před účinností tohoto zákona přesahují výslužné a požitky zaopatřovací vyměřené jim podle předpisů předchozích, nejsou dotčeny. Závazek k jejich další výplatě jest posouditi dle dosavadního poměru právního; z prostředků státních nelze jich hraditi.
Mají-li osoby v § 1 a 2 uvedené ještě jiný nárok na odpočivné a požitky zaopatřovací z prostředků státních, započte se tento důchod do požitků náležejících podle tohoto zákona. Nikdo nesmí však býti opatřením tímto zkrácen na svých dosavadních požitcích pensijních.
§ 5.
Zákon tento počne účinkovati současně s účinností zákona ze dne .................................. 1921, čís. ..................... Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně uvádějí v činnost ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá. výkony zdravotně-policejní.
Jeho provedením se pověřuje ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministry zúčastněnými.
Důvodová zpráva.
V důvodové zprávě k osnově zákona, kterým se doplňují a částečně uvádějí v činnost ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jsou obšírně vylíčeny i tísnivé poměry, v nichž se octli lékaři obecní a obvodní.
Tím větší tíseň doléhá na ty lékaře, jež byli přeloženi na odpočinek s požitky vyměřenými dle předpisů starších, namnoze ze základu ročních 800 K, — jakož i na jejich vdovy a sirotky, a již ohledy lidskosti přimlouvají se za to, aby s převzetím zdravotní policie správou státní byly aspoň poněkud snesitelně upraveny i tyto platy odpočinkové a zaopatřovací, jež nemohou zdaleka dostačiti ani k uhájení nejskromnějších nároků životních.
Právní důvod osnovy spočívá v §u 13. zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., dle něhož jmění pensijního fondu obecních a obvodních lékařů v Čechách, zřízeného zákonem ze dne 17. dubna 1906, č. 34 z. z., a jiných fondů veřejných k stejnému účelu určených, z nichž se uvedené požitky vyplácejí, má přejití s veškerými právy do vlastnictví státu.
Jak tísnivé jsou uvedené poměry, vysvitne z těchto předpisů dosavadních:
Ohledně českých lékařů obecních a obvodních buď poukázáno k předpisům zákona ze dne 17. dubna 1906, č. 84 z. z., dle něhož se zaopatřovací požitky lékařů vyměřují po 10 letech kvotou 40% vzrůstající o 2.4% na každý rok z minimálního platu lékařova (nyní 1400 Kč, dříve 800 Kč ročně), pense vdovské polovicí tohoto obnosu, platy sirotčí 1/4 pense vdovské. Pro poměry moravské platí zákon ze dne 27. prosince 1909, č. 98 z. z., dle něhož se zaopatřovací požitky lékařů vyměřují stejné jako v Čechách, pense vdovské 800—1000 Kč, platy sirotčí 1/5 pensí vdovských.
Slezský zákon z roku 1896 zaopatřovacích požitků pro lékaře obecní a obvodní nestanovil; lékaři ani jejich pozůstalí nemají tu nároků na platy zaopatřovací.
Dle § 26. uherského čl. zák. XXXVIII. z r. 1908 měl býti zřízen pro lékaře obecní a obvodní zemský pensijní fond, o jehož existenci není zatím zpráv. Do té doby melo býti naloženo s vdovami po obecních a obvodních lékařích, kteří zemřeli následky nakažlivé nemoci získané při úředním výkonu, jako s vdovami po státních úřednících s platem 2000 K.
V Čechách je pensistů 74, vdov 200, sirotků 180; celý náklad činí 230.000 Kč ročně. Na Moravě je staropensistů 42, vdov 115; celkový náklad činí tu 267.375 Ke ročně. Ve Slezsku staropensistů není, počet pak osob požívajících zaopatřovacích požitků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nemohl býti zjištěn, není však značný.
Základ, dle kterého by požitky těchto osob, zasluhujících zvláštního ohledu, mohly býti upraveny, stanoví osnova I. stupněm X. tř. hodn. Předpisy, jež tu padají v úvahu, jsou:
Zákon ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., dále zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 3 Sb. z. a n, a nař. z r. 1920, jímž byly s jistým omezením zaopatřovací požitky státních zaměstnanců zvýšeny o 80% a příslušné zákony předchozí.
Požitky odpočivné vyměřují se dle délky doby služební, při čemž za 10 let se čítá 40%, za každý další rok 2.4%.
Celkový výpočet se opírá:
o běžnou náležitost zaopatřovacích platů, povolených z českého fondu pensijního pro obecní a obvodní lékaře, ježto náležitost tato poskytuje pro tento výpočet spolehlivou oporu aspoň v jednom směru, dále pak
o kalkulaci provedenou tak, aby poměrná výše dosavadních a budoucích požitků těchto percipientů zůstala v témže vzájemném poměru jako dosavadní a budoucí pensijní základna.
Náležitost výslužného obecních a obvodních lékařů českých za
rok 1920 činila okrouhle 60.000 Kč
platů vdovských 140.000 Kč
příspěvků na vychování 30.000 Kč
celkem okrouhle 230.000 Kč
Při průměrné základně X. hodnostní třídy, jež činí 4638 Kč, nastane 3.3násobné zvýšení dosavadních požitků (1400 Kč).
Dosavadní náklad na výslužné lékařů v Čechách stoupne tedy
ročně asi na 198.000 Kč
náklad na platy vdovské na 460.000 Kč
náklad na příspěvky vychovací na 99.000 Kč
činil by tedy roční náklad 757.000 Kč
(okrouhle 760.000 Kč).
Přídavky drahotní pensistů nepřekročí druhého stupně sazeb skupiny I/A dle uvedeného zákona.
Příslušný výpočet lze tu provésti toliko pravděpodobným odhadem, zejména pokud jde o rodinné poměry percipientů, jež na výměru těchto přídavků mají sice podstatný vliv, jichž však nebylo možno zjistiti. Předpokládá-li se, že z pensionovaných lékařů je 3/4 ženatých a 1/4 svobodných a vdovců dohromady a že připadá snad nejvýše na 1/4 celkového počtu po 1 nezaopatřeném dítku, činil by dle uvedené sazby roční náklad
pro pensistu 1296 Kč
pro manželku 600 Kč
pro dítko 500 Kč
Při 74 pensistech by drahotní přídavky činily v Čechách:
pro pensisty samotné 96.000 Kč
pro jejich manželky 36.000 Kč
pro nezaopatřené dítky pensistů 9.000 Kč
úhrnem 141.000 Kč
Drahotní přídavky k platům vdovským, vyměřeným ze základny 4.638 Kč částkou 2.319 Kč (při druhé výměře stupnice I/B uvedeného zákona), budou činiti 1704 Kč na vdovu s 1 dítkem, kteréžto sazbové stupnice lze použíti při stavu 200 vdova 180 sirotků jako sazby nejvíce aproximativní.
Náklad na drahotní přídavky vdov a sirotků bude tedy činiti okrouhle (1700 × 200) ročně 340.000 Kč.
Mimořádné a nouzové výpomoci zůstanou nezměněny i po zákonu ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n. a lze je takto vypočísti:
Výměra činí při výslužném 4638 Kč na jednoho pensistu 3024 Kč, pro 1 vdovu 3736 Kč, pro sirotka 980 Kč, resp. 1140 Kč pro sirotka úplného.
Při uvedeném počtu percipientů
a) pensistů, pro něž je třeba (74 × 3024 Kč) asi 240.000 Kč
b) vdov s potřebou (200 × 2736 Kč) 540.000 Kč
c) sirotků s potřebou (180 × 960 Kč) 170.000 Kč
činí náklad na mimořádné a nouzové výpomoci pro Čechy na 950.000 Kč
Z provedeného výpočtu plyne tento výsledek:
Základní odpočivné a zaopatřovací platy budou činiti asi 760.000 Kč
drahotní přídavky pensistů 141.000 Kč
drahotní přídavky k platům vdovským a příspěvkům na vychování 340.000 Kč
mimořádné a nouzové výpomoci 950.000 Kč
úhrnem 2,191.000 Kč
okrouhle 2,200.000 Kč, pro celé pak území státní 8,300.000 Kč ročně.
Tento celkový náklad je v Čechách devětkrát větší než náležitost vyplácená z pensijního fondu pro obecní a obvodní lékaře.
Sluší uvésti, že na rozdíl od §u 1. zákona ze dne 3. března 1921. č. 99 Sb. z. a n., jenž pokládá za staropensisty osoby dané na odpočinek před 31. srpnem 1919, jejich pozůstalé pak, zemřel-li jejich živitel před 1. srpnem 1919, bylo by pokládati z obecních a obvodních lékařů za staropensisty ty, kdož vstoupili na odpočinek před platností zákona o úpravě služby zdravotně-policejní, jakož i pozůstalé po lékařích, kteří zemřeli před tímto termínem; nebylo by zajisté ani odůvodněno ani by ostatně nebylo lze technicky provésti ideové zařadění pensionovaných obecních a obvodních lékařů, dokonce pak lékařů zemřelých do platových skupin tříd hodnostních podle délky jejich doby služební. Bude tedy nutno stanoviti pensijní základnu jednotnou, jež i tak přinese percipientům znatelné zlepšení.
Na podpory pro bývalé obecní a obvodní lékaře, na které se nevztahuje zákon ze dne 17./IV. 1906, č. 34 z. z., jakož i pro vdovy po těchto lékařích byla do rozpočtu čes. zem. fondu na rok 1920 vložena dotace 20.000 Kč. Podle provedeného výpočtu projeví se zamýšlená úprava základních platů odpočivných a zaopatřovacích. dle zásad pro státní staropensisty asi 3 až 3.3násobným zvýšením požitků dosavadních, i měly by tudíž také dosavadní podpory udílené z dotace právě zmíněné býti zvýšeny v témž poměru. Ježto se však dostává jednotlivým žadatelům a žadatelkám z této dotace podpor v roční výši pouhých 200 až 300 Kč, doporučuje se, aby podpora pro vdovy byla zvýšena aspoň na 1000 Kč (okrouhle 50% pensijního základu bývalého prvního stupně X. tř. hodn. bez 80%, zvýšení), pro pensisty aspoň na 1500 Kč pro osobu. To by způsobilo asi pětinásobné zvýšení nákladu dosavadního, okrouhle na 100.000 Kč ročně.
Tím by se shora uvedený zmíněny obnos celkový zvýšil o stejnou částku.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla k podání zprávy ve sněmovně poslanecké výborům sociálně-politickému, ústavnímu, pro veřejné zdravotnictví a rozpočtovému a po schválení touto sněmovnou v senátě výborům sociálně-politickému, ústavně-právnímu, pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu a rozpočtovému.
V Praze dne 17. května 1921.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy: