Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2361.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ............................................................ 1921
o zřízení "Nadání Arnošta Denise".
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K trvalému uctění památky Arnošta Denise a k podpoře našich vědeckých styků s cizinou zřizuje se "Nadání Arnošta Denise".
Nadání budiž uskutečněno:
1. Založením stálé stolice pro dějiny Slovanů a jejich vzdělanost při universitě v Paříži, výslovně označené jako "Chaire Ernest Denis, Fondation de la République Tchécoslovaque",
2. koupí domu č. 9, v rue Michelet v Paříži pro účely Slovanského ústavu studijního (Institut d' Études Slaves),
3. mimořádným příspěvkem na vybavení tohoto ústavu.
§ 3.
K zřízení "Nadání Arnošta Denise" věnuje se v hotovosti 1,000.000 franků.
§ 4.
Provedením zákona pověřuje se ministr školství a národní osvěty jakož i ministr věcí zahraničních.
§ 5.
Účinnosti nabývá tento zákon dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva.
Arnošt Denis, profesor moderních dějin na Sorbonně, věnoval vědeckou činnost převážně dějinám Slovanstva a hlavně dějinám českého národa, jehož lepší budoucnosti zasvětil cely svůj život. Napsal řadu velkolepých prací o minulosti českého národa (Jean Hus et les Guerres hussites, La Fin de l'Indépendance bohême, Bohême depuis la Montagne Blanche a j.), osvítil mistrným způsobem dobu slávy i úpadku jeho a byl tak národu učitelem i rádcem v době, kdy se marně domáhal svých práv a nalézal jen výjimkou pochopení ve světě zahraničním. Už tímto směrem vědecké činnosti zasloužil se o národ tak, jako žádný jiný učenec-cizinec a řadí se k nejlepším našim mužům, buditelům a budovatelům československé samostatnosti.
Vedle vědecké činnosti šířil Arnošt Denis ve Francii neúnavně českou kulturu a obhajoval československou samostatnost, jak ve svých přednáškách na Sorbonně, tak v občasném i denním tisku, a živým slovem u rozmanitých vůdčích mužů francouzských i korporací. Mládež universitní, studentstvo všech, kategorií a rozliční jiní příslušníci československého národa nacházeli v Arnoštu Denisovi mimo to již dávno před světovou válkou, po mnoho let obětavého přítele, jenž nešetřil ani času, ani zdraví, ani peněz a pomáhal všem s láskou a bezpříkladnou nezištností.
Za světové války pak véda, že nadešel rozhodný okamžik pro osvobození národa, slovem i písmem připravoval bez umdlení půdu pro zahraniční osvoboditele jeho, hlásal účinnými knihami nezbytnost dokonalého povalení moci habsburské a přesvědčoval plamennými články, jmenovitě v "La Nation Tchèque" francouzské povolané kruhy o nutnosti samostatného státu československého.
Touto činností za doby světové války vyvrcholoval s našimi osvoboditeli dílo, jež vědecky budoval před válkou. Proto vyslovilo naše Národní shromáždění ústavodárné hned na svém začátku Arnoštu Denisovi slavnostní dík; jeho návštěva v Čechách byla svátkem, jeho náhlý skon těžkým smutkem národa. Jest však zajisté povinností státu našeho, aby tuto svou vděčnost Arnoštu Denisovi projevil také trvalým způsobem, který by byl důstojný jeho zásluh a zároveň vyplněním jeho nezištných a ušlechtilých přání.
Arnošt Denis lnul láskou ke všem Slovanům; přáním jeho bylo, aby se uskutečnilo duševní i kulturní souručenství jejich v bratrském porozumění a lásce. Proto položil základ k Slovanskému Institutu v Paříži, jenž jest nyní umístěn v domku sousedícím s jeho v rue Michelet 9, a kde, podle jeho přání, bude pracovati předním slavistům tak, aby se vedle Prahy Paříž stala střediskem usnadňujícím společnou, vědeckou a kulturní práci všeho Slovanstva a zajišťujícím jeho trvalé spojení s vzdělaností západní.
Uskutečněním Nadání Arnošta Denise ve smyslu návrhu osnovy zákona bude vyvrcholeno a zabezpečeno dílo Institutu, jehož mu nebylo dopřáno dokončiti, a tím zároveň důstojně uctí se památka velikého muže.
Zřízením Nadání budou podporovány i naše vědecké styky s cizinou, jím bude šířena ve Francii kultura našeho státu ve všech jejich složkách v duchu našeho osvoboditele.
Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento byl Národním shromážděním projednán a schválen, a sice vzhledem k naléhavosti své v řízení zkráceném dle § 55 jedn. řádů sněm. Jedná se totiž o nutnost neodkladného rozřešení otázky, jež musí býti déle projednávána i s francouzskou vládou a zásadně vyřešena nejpozději do 15. července b. r. tak, aby Nadání Arnošta Denise mohlo vstoupiti v život již počátkem školního r. 1921/22.
Zároveň projevuje se přání, aby návrh tento byl přikázán jak v poslanecké sněmovně tak i po schválení touto sněmovnou v senátě výborům kulturnímu a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě dle možnosti co nejkratší.
V Praze dne 9. června 1921.
Ministr školství a národní osvěty: