Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2351.
Interpellation
des Abg. Hirsch und Genossen
an den Minister des Innern
betreffend den Überfall eines Teiles der tschechischen Bevölkerung von Hostomitz auf die deutschen Arbeiter-Turnvereine am 22. Mai 1921.
Am 22. Mai l. J. fand in Hostomitz bei Dux über Einladung des Arbeiter-Turn- und Sportvereines in Hostomitz ein Fest mit Fahnenenthüllung statt, zu welchem die Arbeiter-, Turn- und Radfahrer-Vereine aus Eichwald, Kosten, Zuckmantel, Turn, Weisskirchlitz, Sobrusan, Lang-Ugest, Graupen, Probstau, Teplitz, Dux, Ladowitz, Schwaz, Prasseditz, Ossegg, Radowesitz, Settenz, Bilin, Krzemusch und viele andere Arbeiter-Turnvereine erschienen.
Diese Vereine hatten ihre Teilnahme zu dem Feste ordnungsgemäss gemeldet und auch das Ansuchen gestellt mit ihren Fahnen ausrücken zu können. Die Arbeiter-Turnvereine sind in ihrer Gesinnung international, beschäftigen sich seit ihrem langjährigen Bestehen ausschliesslich mit der Pflege des Sportes und turnerischen Übungen.
Schon am Samstag, dem Tage vor dem Stattfinden des Festes, am 21. Mai 1921, wurde in Hostomitz darüber geredet, dass die Tschechen, Sokolen und Nationalisten den Umzug nicht dulden werden, die Fahnenträger überfallen und die Fahnen rauben werden.
Am Sonntag, den 22. Mai 1921, bei Aufstellung des Festzuges versammelten sich auch viele tschechische Leute, die die Strassen, die der Festzug passieren sollte, besetzen und eine drohende Haltung gegen die Festteilnehmer einnahmen.
Da sich im Festzuge viele Hunderte von Schulkindern und Turnzöglingen, sowie viele Frauen befanden, wollten die verantwortlichen Männer der Arbeiter-Turnvereinbewegung doch das kommende Unheil abwenden.
Der Obmann der Glasarbeiter-Ortsgruppe, Adolf Spielvogel, begab sich zu dem am Orte befindlichen Gendarmerieposten und verlangte Schutz für die ungestörte Durchführung des Festzuges und der Fahnenenthüllung. — Die Gendarmerie lehnte das Eingreifen ab, — Der Bürgermeister des Ortes, von den drohenden Ereignissen unterrichtet, unternahm nichts, um auf die tschechischen Mitbürger irgendwie beruhigend einzuwirken.
Als sich der Zug in Bewegung setzte, stürzte ein Tross von zirka 40—50 tschechischen Männern von rückwärts auf den Träger der Eichwalder Fahne, ebenso auf den Träger der Turnerfahne, um die Fahnen zu rauben. Es entstand eine furchtbare Raufszene, bei der viele Männer, Frauen und Kinder teils schwer, teils minder schwer verletzt wurden.
Der bei dieser Szene anwesende Gendarmeriewachtmeister entfernte sich aus der Menge, ohne irgendwie in den Streitfall einzugreifen. — Der Fahnenträger der Turnerfahne namens Holub bekam einen Schulter-, einen Arm- und einen Rückenstich und liegt im Bezirksspital in Teplitz schwer verwundet darnieder. — Femer wurde besonders schwer verletzt der Trommler des Eichwalder Turnvereines, dem wahrscheinlich durch einen Schlagring eine Risswunde von etwa 10 cm Länge im Gesichte beigebracht wurde, so dass er bewusstlos niedersankt, — Eine Frau wurde besonders schwer am Halse gewürgt und Kinder derart verprügelt, dass die Striemen noch sichtbar sind. Daran nicht genug, erschienen eine Anzahl Tschechen auch noch auf dem Festplatze mit Knütteln und Stangen bewaffnet und suchten dort noch in der Kaffeebude und in anderen Buden nach den Fahnen, um sie zu rauben. Um ein Blutbad zu vermeiden, bewahrten die Arbeiter-Turner grösstmöglichste Ruhe.
Aus dieser Darstellung geht hervor, dass die Gendarmerie ihre Pflichten auf das Gröblichste vernachlässigt hat, da sie alles unterliess, um das Unglück zu verhüten, dass auch der Bürgermeister der Gemeinde in der Angelegenheit vollständigste Passivität bewahrte.
Die Unterzeichneten stellen daher an den Minister des Innern folgende Anfragen:
1. Was gedenkt der Herr Minister zu tun, damit die verantwortlichen Organe zur Verantwortung gezogen werden?
2. Ist der Herr Minister bereit dafür Vorsorge zu treffen, dass bei den demnächst stattfindenden ähnlichen Veranstaltungen für Ruhe und Ordnung Vorsorge getroffen wird?
Prag, den 13. Juni 1921.
Hirsch,
Dr. Czech, Beutel, Jokl, Uhl, Leibl, Hillebrand, Hackenberg, Blatny, Grünzner, Schuster, Dr. Haas, Kirpal, Deutsch, Heeger, Dr. Holitscher, Schweichhart, Hausmann, Čermak, Schäfer, Taub.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2351.
Interpelace
poslance Hirsche a druhů
ministru vnitra,
že část českého obyvatelstva v Hostomicích dne 22. května 1921 přepadla německé dělnické tělocvičné spolky.
Dne 22. května t. r. konala se v Hostomicích u Duchcova na pozvání dělnického tělocvičného a sportovního spolku v Hostomicích slavnost s odhalením praporu, na kterou se dostavily dělnické tělocvičné a cyklistické spolky z Dubé, Košťan, Zuckmantlu, Trnovan, Novosedlic, Zabružan, Jeníšova Újezdu, Krupky, Proboštova, Teplic, Duchcova, Ledvic, Světce, Prasetic, Oseka, Radovesic, Řetenic, Bíliny, Křemýže a mnoho jiných dělnických tělocvičných spolků.
Tyto spolky řádně ohlásily svoji účast na slavnosti a žádaly, aby mohly vyjíti se svými prapory. Dělnické tělocvič. spolky jsou mezinárodního smýšlení, zabývají se po celý čas svého dlouholetého trvání výlučně pěstováním sportu a tělesných cvičení.
Již v sobotu, den před slavností, dne 21. května 1921 mluvilo se v Hostomicích, že Češi, sokolové a národovci nestrpí průvodu, že přepadnou praporečníky a uchvátí prapory.
V neděli dne 22. května 1921 při seřaďování slavnostního průvodu shromáždilo se též mnoho českých lidí, kteří obsadili ulice, jimiž průvod měl procházeti a výhružně se chovali proti účastníkům slavnosti.
Poněvadž v průvodu bylo mnoho set školních dítek a dorostenců, jakož i mnoho žen, chtěli odpovědní mužové dělnického tělocvičného hnutí odvrátiti hrozící neštěstí.
Starosta místní skupiny sklářských dělníků, Adolf Spielvogel, odebral se na místní četnickou stanici a žádal o ochranu, aby nerušeně odbyl se slavnostní průvod a odhalení praporu. Četnictvo odmítlo zasáhnouti. Starosta obce dověděv se o hrozících událostech, nepodnikl nic, čím by jakkoliv uklidnil české spoluobčany.
Když průvod se pohnul, vrhla se tlupa asi 40—50 českých mužů ze zadu na nosiče dubského praporu, pak rovněž na nosiče trnovanského praporu, aby uchvátila prapory. Nastala strašná rvačka, v níž mnoho mužů, žen a dětí z části těžce, z části méně těžce bylo zraněno.
Četnický strážmistr, jenž byl přítomen tomuto výjevu, vzdálil se ze zástupu, aniž by byl jakkoliv do sporu zasáhl. Praporečník trnovanský jménem Holub byl bodnut do lopatky, do ramene a do zad a leží těžce raněn v okresní nemocnicí v Teplicích. Dále byl obzvláště těžce zraněn bubeník dubského tělocvičného spolku, jemuž asi zabijákem způsobena byla na obličeji asi 10 cm dloubá tržná rána, takže klesl bez vědomí. Jakási žena byla zvláště těžce škrcena a děti byly tak spráskány, že pruhy je ještě viděti. Nedosti na tom, množství Čechů ozbrojeno klacky a tyčemi dostavilo se i na místo slavnosti a hledalo tam v kavární boudě i jiných boudách prapory, aby je uloupili. Aby vyhnuli se krvavé lázní, zachovali dělničtí cvičenci pokud možno největší klid.
Z tohoto vylíčení vysvítá, že četnictvo co nejhruběji porušilo své povinnosti, neboť neučinilo nic, aby neštěstí odvrátilo, že také starosta obce v této věci zcela trpně se zachoval.
Podepsaní táží se proto ministra vnitra:
1. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby odpovědné činitele pohnal k zodpovídání?
2. Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby napříště při podobných případech postaráno bylo o klid a pořádek?
V Praze dne 13. června 1921.
Hirsch,
dr. Czech, Beutel, Jokl, Uhl, Leibl, Hillebrand, Hackenberg, Blatny, Grünzner, Schuster, dr. Haas, Kirpal, Deutsch, Heeger, dr. Holitscher, Schweichhart, Hausmann, Čermak, Schäfer, Taub.