Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2342.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Kostky, dra Kavky a druhů
jak obce vylučují oprávněný obchod uhlím (tisk 1636).
Ze stížností, docházejících od obchodníků uhlím a jich zájmových sdružení nabylo se přesvědčení, že vydávání a rozdělování otopného uhlí uvnitř obcí neděje se; namnoze v souhlase s ustanovením §§ 11. a 19. ministerského nařízení ze dne 1. září 1917, č. 369 ř. z., a §§ 14. a 20. místodržitelského nařízení ze dne 26. září 1917, č. 80 z. z. četné obce vydávají otopné uhlí samy, opomíjejíce oprávněné obchodníky uhlím a zkracujíce tak jejich poplatnou sílu, pročež nařídilo uhelné oddělení ministerstva veřejných prací již oběžníkem ze dne 10. února 1921, č. II-535/7805, všem okresním politickým správám v Čechách a magistrátu v Praze a Liberci, aby upozornily obce svého obvodu, že zřízení vlastních výdejen obcemi je toliko subsidielní, t. j. přípustné pouze v tom případě, není-li v dotyčné obci řádně legitimovaných obchodníků, kterým ve smyslu § 11. ministerského a § 14. místodržitelského nařízení v první řadě přísluší vydávání a rozdělování otopného uhlí uvnitř obce, a že pouze v tomto případě přichází v úvahu oprávnění okresní politické správy, aby obci mohlo býti přikázáno zřízení vlastní výdejny.
Všem okresním politickým správám, jakož i magistrátům v Praze a v Liberci bylo uloženo, aby pokud rozdělování uhlí se neděje ve smyslu citovaných předpisů bezpodmínečně a během 14 dnů zjednaly právní stav v uhelné distribuci. Učinilo tudíž uhelné oddělení ministerstva veřejných prací již před podáním interpelace v Čechách opatření, jež čelí v rámci stávajících předpisů stížnostem v dotazu uvedeným. Pokud se týče druhého bodu interpelace sdělila okresní politická správa v Ústí n. Labem, že osobám v posledním odstavci § 14. nařízení; místodržitelství v Praze ze dne 26. září 1917, č. 80 ř. z., uvedeným mimo živnostenský list při obchodu uhlím nutné zvláštní povolení k provozování drobného prodeje nevystavila a provádějí-li takové osoby obchod uhlím, že děje se tak neoprávněně a bez vědomí úřadu; zároveň podotýká řečená okresní politická správa, že pro příště přísně bude bdíti nad tím, aby se podobné přestupky neopakovaly.
K bodu 3. interpelace nutno podotknouti, že okresní správa politická ve Šternberku dala na základě posledního odstavce § 11. nařízení ministerstva veřejných prací ze dne 1. září 1917, č. 369 ř. z., firmě Čeněk Suchý v Olomouci povolení ku zřízení prodejny uhlí ve Šternberku, k čemuž bylá ve smyslu § 14. nař. moravského místodržitelství ze dne 26. září 1917, č. 74, oprávněna. Ministerstvu veřejných prací přísluší v tomto případě pouze právo přezkoušeti toto opatření.
Ministerstvo veřejných prací nepokládá však již za potřebné v tomto směru zavésti šetření, ježto nařízením o nové úpravě uhelného hospodářství ze dne 13. května 1921, č. 182 Sb. z. a n., jímž se uhelný obchod upravuje, šetření foto stává se bezpředmětným. Nařízením tímto jest do jisté míry vyhověno přání pánů interpelantů ohledně novelisace nařízení ministerstva veřejných prací ze dne 1. září 1917 a stávají, se bezpředmětnými též přání, projevená ohledně vydávání povolení pro obchod uhlím v drobném.
V Praze dne 30. května 1921.
Ministr veřejných prací:
Dr. Kovářík, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2342.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation der Abg. Kostka, Dr. Kafka und Genossen
betreffend die Ausschaltung des befugten Kohlenhandels durch die Gemeinden (Druck 1636).
Den aus den Kreisen der Kohlenhändler und ihrer Interessentenvereinigungen ein laufenden Beschwerden wurde die Überzeugung entnommen, daß die Ausgabe und Verteilung von Hausbrandkohle innerhalb der Gemeinden häufig nicht im Einklang mit den Bestimmungen der §§ 11. und 19. der Ministerialerordnung vom 1. September. 1917, Nr. 369 R. GBl., und mit den §§ 14. und 20. der Statthaltereiverordnung vom 26. September 1917, Nr. 80 L. G. Bl., erfolgt. Zahlreiche Gemeinden geben Hausbrandkohle selber aus, übergehen hiebei die berechtigten Kohlenhändler und schwächen so ihre Steuerkraft, weshalb das Kohlendepartement des Ministeriums für öffentliche Arbeiten schon mit Rundscheiben vom 10. Feber 1921, Z. II-535/7805, allen politischen Bezirks Verwaltungen in Böhmen und den Magistraten in Prag und Reichenberg auf getragen hat, die Gemeinden ihrer Sprengel darauf aufmerksam za machen, daß die Einrichtung besonderer Ausgabestellen durch die Gemeinde nur subsidiär sei, d. h. nur in dem Falle zulässig, wenn in der bezüglichen Gemeinde ordnungsgemäß legitimierte Kaufleute nicht vorhanden sind, denen im Sinn des § 11. des Ministerial- und des § 14. der Statthaltereiverordnung die Ausgabe und Verteilung der Hausbrandkohle innerhalb der Gemeinde in erster Reihe zusteht, daß nur in diesem Falle die Berechtigung der politischen Bezirksverwaltung in Betracht kommt, der Gemeinde die Errichtung von eigenen Ausgabestellen aufzutragen.
Allen politischen Bezirksverwaltungen, sowie den Magistraten in Prag und Reichenberg wurde aufgetragen, daß sie, soweit die Kohlenzuteilung nicht im Sinne der zitierten Vorschriften geschieht, bedingungslos und im Laufe von 14 Tagen den Rechtsstand in der Kohlenverteilung herstellen. Es hat demnach das Kohlendepartement des Ministeriums für öffentliche Arbeiten schon vor Einbringung der Interpellation in Böhmen Vorkehrungen getroffen, die im Rahmen der bestehenden Vorschriften, die in der Anfrage angeführten Beschwerden zu beseitigen bestimmt sind.
Was den zweiten Punkt der Interpellation betrifft, so hat die politische Bezirksverwaltung in Aussig a. E. mitgeteilt, daß sie den im letzten Absatz des § 14. der Statthaltereiverordnung 26. September 1917, Nr. 80 L. G. Bl., angeführten Personen außer dem für den Kohlenhandel erforderlichen Gewerbeschein die besonderen Bewilligungen zur Führung eines Kleinhandels nicht ausgestellt hat und daß, wenn solche Personen den Kohlenhandel betreiben, dies unberechtigterweise und ohne Wissen der Behörde geschieht; zugleich bemerkt die genannte politische Bezirksverwaltung, daß sie in Zukunft streng darauf sehen wird, daß ähnliche Übertretungen sich nicht wiederholen.
Zum Punkte drei der Interpellation muß bemerkt werden, daß die politische Bezirksverwaltung in Sternberg auf Grund des letzten Absatzes des § II. der Verordnung des Ministeriums für öffentliche Arbeiten vom 1. September 1917, Nr. 369 R. G. B., der Firma Čeněk Suchý in Olmütz die Bewilligung zur Errichtung einer Verkaufsstelle für Kohle in Sternberg erteilt hat, wozu sie im Sinne des § 14. der Verordnung der mährischen Statthalterei vom 26. September 1917, Nr. 74, berechtigt war. Dem Ministerium für öffentliche Arbeiten steht in diesem Falle nur das Recht zu, diese Verfügung zu überprüfen.
Das Ministerium für öffentliche Arbeiten hält es aber nicht mehr für notwendig, in dieser Richtung Erbebungen zu pflegen, da dieselben durch die Verordnung über, die Neuregelung der Kohlenbewirtschaftung vom 13. Mai 1921, Nr. 182 S. d. G. u. V., durch welche der Kohlenhandel geregelt wird, gegenstandslos geworden sind. Durch die genannte Verordnung ist bis zu einem gewissen Maß dem Wunsche der Herren Interpellanten auf Novellierung der Verordnung des Ministeriums für öffentliche Arbeiten vom 1. September 1917 entsprochen und es sind auch die ausgesprochenen Wünsche wegen der Erteilung der Bewilligungen für den Kohlenkleinverschleiß gegenstandslos geworden.
Prag, am 30. Mai 1921.
Der Minister für öffentliche Arbeiten: