Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2336.
Antrag
der Abgeordneten Leo Wenzel und Genossen
betreffend die Novellierung des Impfzwanggesetzes vom 15. Juli 1919, Z. 412 bezgsw. vom 23. September 1919.
Abgeordneter Leo Wenzel und Genossen stellen den nachstehenden Antrag:
Zu Absatz. 9, Schlußbestimmungen § 19 des Gesetzes vom 15. Juli 1919, Z. 412, allgemeine Gesetzessammlung, wird der Zusatzantrag gestellt:
ťDie Impflymphe, welche zum Impfzwecke bestimmt ist, muß vor ihrer eigentliehen Verwendung den entsprechenden Laboratorien zur Begutachtung und genaeesten bakteriologischen und mikroskopischen Untersuchung zugestellt werden und deren Untersuchungsergebnis durch ein Zertifikat dem Gesundheitsausschusse der Nationalversammlung vorgelegt werden.
Auf Verlangen ist jenen Gemeinden, welche die Impfung durchführen wollen, eine solche Impflymphprobe auf besonderen Wunsch auszufolgen und es steht dieser Gemeinde frei, die Untersuchung dieses Impfstoffes bei einem bakteriologischen Laboratorium durchführen zu lassen.
Entspricht die Impflymphe nicht ihrer zugedachten Verwendung, so ist dieselbe nicht in Verwendung zu bringenŤ.
Begründung:
Nach fast 2 Jahre langer Ausübung des Impfzwanggesetzes sind eine Menge Todesopfer und Gesundheitsschädigungen vorgekommen. Eine Fülle von Jammer und Elend sind dadurch gezeitigt worden und es ist lediglich darauf zurückzuführen, daß diese Impflymphe nicht bakteriologisch vor der Verwendung untersucht wurde. Nachstehend seien folgende einzelne Fälle angeführt:
Der Fall Oertel in Böhm. Leipa.
Dauerndes Impfsiechtum.
Ort: B. Leipa, am 27. März 1920.
Name des oder der Geimpften: Oertel Emil.
Tag bezgsw. Zeit der Impfung: 20. Mai 1920.
Ort der Impfung: B. Leipa.
Name des impfenden Arztes: Dr. Valentin Amler.
Haben sich Impfpusteln gezeigt: Ja!
Hat der oder die Geimpfte die Blattern bekommen: Hat nach der Impfung Blattern bekommen.
Wie lange nach der Impfung sind die Blattern ausgebrochen? 8 Tage.
Verlauf der Blatternerkrankung: Wurde ins Krankenhaus gebracht, wo niemand zugelassen wurde.
Gesundheitliche Schäden als Folge der Impfung: Lähmung und Abmagerung des ganzen Unterkörpers, Verkrümmung des rechten Fusses, Blasenleiden, Schmerzen beim Wasserlassen. Durch die Eiterung am rechten Knöchel hat sich der Sprungknöchel nach links verschoben. Eine zweite Eiterwunde am Gesäß. Während der Blatternkrankheit im Spital hat sich am Gesäß eine große Wunde gebildet.
Nieren- und Blasenleiden ist intensiv beim Wasserlassen in Schmerzen ausartend. Die Abmagerung der Beine und Schwäche anhaltend und vermag sich nicht auf dieselben zu stellen.
Unterschrift:
Oertel Josef,
Vater.
Oertel Aloisa,
Mutter.
Ein Impfopfer in Bensen.
Tod eines 13jährigen Knaben, 7 Wochen nach der Impfung:
Ort: Bensen, am 13. Mai 1920.
Name des Geimpften: Rudolf Wieden.
Tag bezw. Zeit der Impfung: 16. März 1920.
Ort der Impfung: Bensen.
Name des impfenden Arztes: Dr. Salus.
Haben sich Impfpusteln gezeigt? Ja.
Hat der Geimpfte die Blattern bekommen? Nein.
Gesundheitliche Schäden als Folge der Impfung: Nach der Impfung stellte sich Fieber, Kopfschmerz und Erbrechen ein. Unter den Impfpusteln eiterte es so stark, daß sie wegrutschten und neue wurden. Auch unter den neuen eiterte es wieder, daß auch die zweiten Impfpusteln abrutschten und zum drittenmal Impfpusteln darauf wurden. Während dieser Zeit wurde er einmal Nachts ganz irre. Er sah einen langen Mann zum Fenster hereinschauen und fürchtete sich sehr. Als die Impfpusteln abgeheilt waren, bekam er an den Beinen rotblaue Beulen und Flecken, welche vergingen, dann kam er gänzlich zum Liegen. Er wußte sich vor Kopfschmerz keinen Rat und alles, was er an Speise und Trank zu sich nahm, kam durch Erbrechen wieder. Dr. Salus konstatierte Gehirnaffektion, dann wurde Gehirnlähmung, dann Darmlähmung und am 8. Mai wurde unser 13Jähriger Sohn ein Opfer der Impfung.
Unterschriften:
Heinrich Wieden.
Josef Scholze.
Josef Sander.
Franz Dobiasch.
Josef Kraus.
Hanus Vaclav.
Am 9. Feber 1920 zwangsgeimpft — am 19. Feber gestorben.
Ort: Piesnig, am 29. Feber 1920.
Name des oder der Geimpften: Wenzel Görner.
Tag bezw. Zeit der Impfung: 9. Feber 1920.
Ort der Impfung: Schaßlowitz.
Name des impfenden Arztes: Oberbezirksarzt Dr. Stein.
Haben sich Impfpusteln gezeigt: Nein.
Hat der Geimpfte die Blattern bekommen?: Nein.
Die Leidensgeschichte des Geimpften: Auf Grund ergangener Aufforderung wurde der Obgenannte am 9. Feber 1920 nachmittags geimpft. Dienstag, den 17. Feber klagte der Geimpfte nach dem Verlassen des Nachtlagers über Kopfschmerzen und körperliche Schwäche. Bis Mittag desselben Tages arbeitete der Genannte als Gehilfe in der Schmiedewerkstätte des Herrn Franz Witschel in Schaßlowitz, Während der Arbeit klagte derselbe über zunehmende. Schwächezustände. Nach dem Mittagessen legte er sich zu Bett und als er am nächsten Morgen bei der Arbeit nicht erschien, ging der Meister um 8 Uhr in die Kammer, wo Görner schlief, um zu sehen, ob er da ist. Görner sagte zu Herrn Witschel, daß er sich krank fühle und nicht arbeiten könne. Auf Drängen des Meisters ging Görner am selben Tage vormittags zum Arzte Dr. Altschul nach Leipa, welcher Lungenkatarrh konstatierte. Von hier ging Görner zu seinen Eltern nach Piesnig, erzählte den Hergang und legte sich zu Bett. Am 19. Feber 190 gab Görner, nachdem er tagsüber sich heftig erbrechen mußte und Abführen bekam, um halb 5 Uhr nachmittags den Geist auf.
Bei der Totenbeschau gab Dr. Altschul als Todesursache — Grippe an.
Unterschriften:
Anna Günter, als Mutter.
Mathilde Witscbel,
Gattin des Schmiedemeisters.
Fünf Wochen nach der Impfung an Blattern erkrankt und gestorben.
Anton Babel, geb. am 9. März 1877 zu Langenau, Glasschleifer dortselbst, wurde bereits am 3. Monat seines Lebens das erstemal mit Kinderlymphe geimpft und entstanden damals am ganzen Körper hierdurch Blattern.
Das zweitemal mußte sich Genannter am 20. Jänner der Zwangsimptung in Langenau, welche vom dortigen Arzt, Herrn Dr. Schneider, durchgeführt wurde, unterziehen Bekam am 26. Feber 1920 hierauf die Blattern, (also fünf Wochen nach vollzogener Impfung), mußte am 27. Feber 1920 nach Haida ins Krankenhaus, wurde mit kalten Wickeln (!) über Anordnung des Krankenhausarztes, H. Schwarzbach, behandelt und starb am 6. März 1920. (Also trotz Impfung und Krankenhaus mit ärztlicher Behandlung tödlicher Ausgang.)
Bemerkt sei noch, daß der Kranke in Federbetten zum Krankenhaus befördert wurde und daß diese sogleich ohne desinfiziert zu werden, rückgestellt wurden.
Dies die Angaben der Mutter des Verstorbenen.
Marie Babel, B. Leipa.
Drei deutsche Mädchen als Impfopfer am Friedhof.
Bodenbach, den 26. April 1920.
Geehrte Herren!
Aus Ihrem werten Briefe vom 21. April 1920 teile ich Ihnen folgendes über meine Töchter mit:
Die 16jährige Anna war in der Kartonnagenfabrik in Rosawitz beschäftigt; dort mußten alle impfen gehen, wenn sie nicht der Arbeit verlustig werden wollten. Nach der Impfung wurde ihr schlecht, nach 14 Tagen wurde sie gar krauk, spuckte Blut aus, bis sie nach 20 Wochen starb.
Die 18jährige Berta war in der Blumenfabrik in Kröglitz-Bodenbach beschäftigt, wo ebenfalls alle impfen gehen mußten, ihr wurde ebenfalls schlecht beim Impfen, bekam sofort Husten und starb nach 26 Wochen; sie war sehr schwach, das Impfgift ging nicht heraus aus ihrem Körper.
Die dritte 26jährige starb 4 Wochen darauf. Diese starb, da sie sehr hungrig war und alles von den 2 Mädchen aß; mag wohl mehr durch Ansteckung gestorben sein.
Die Herren Doktoren Hoffmann und Menzel, die meine Töchter behandelten und die Totenschau vornahmen, schüttelten die Köpfe, woher die Krankheit so plötzlich kam. Ich war damals selbst so. einfältig, daß ich nicht wußte, wie sie krank wurden, bis ich mir heute ganz klar bin, daß meine Töchter nur durch das Impfen krank wurden und starben. Dieses halte ich aufrecht. Ich wurde in meinem Urteil noch bestärkt, als ich die Impfgegnerversammlung im ťDeutschen HauseŤ in Bodenbach besuchte. Ich werde sobald ich kann, dem Naturheilverein beitreten und nicht rasten und ruhen, als bis der Impfzwang aufgehoben ist oder aber sie die Garantie übernehmen bei Todesfällen.
Ich danke Ihnen im Namen meiner Familie für Ihr Beileid. Man fühlt sich glücklich, wenn man Leute weiß, die unglücklichen Leuten beistehen, ihr Los besser zu tragen.
Mit Gruß
Eduard Richert, Bodenbach,
Poststraße 125.
Wie diese unerschütterlichen Zeugnisse aus der bisherigen Impfpraxis in der tschechoslowakischen Republik beweisen, ebenso grausame Resultate wurden auch im Deutschen Reiche in Erfahrung gebracht. Dr. med. Landmann ließ sich von 13 Lymphgewinnungsinstituten Proben senden, u. zw. von alter, mittlerer und neuerer Lymphe und untersuchte dieselben mikroskopisch, wobei er fand, daß in jeder, neben Myraden ungefährlicher Bakterien, Millionen äußerst giftiger und gefährlicher Bazillen sich befanden, ja bis 2 1/2 Millionen in einem Kubikzentimeter allein, doch schwanken die Zahlen bedenklich. Diese Fäulnispilze sind so giftig, daß es ihm gelang, in zwei Tagen mit einer Dosis, wie man den Kindern einzugeben pflegt, graue Hausmäuse, weiße Mäuse, Meerschweinchen und Hunde damit zu töten. Die Lymphe also, die bei Hunden den Tod herbeizuführen vermag, wird unsern Kindern eingespritzt. Dr. Landmann kommt nun zu folgenden Resultate:
1. Der Spaltpilzgehalt der untersuchten Lymphe schwankt in auffallend breiten Grenzen (von 50 bis 2,500.000 pro Kubikzentimeter).
2. Die Lymphe enthält pathogene (krankheitserregende) Bakterien in großer Zahl und von beträchtlicher Virulenz (Giftigkeit).
3. Die Lymphe, die mir wegen ihrer starken entzündungserregenden Eigenschaft aufgefallen war, enthielt pro Kubikzentimeter zwei und eine halbe Million Keime, darunter virulente (giftige) Streptokokken und Staphylokokken in großer Zahl.
Prag, am 19. Mai 1921.
Wenzel,
Böllmann, Böhr, Dr. Spina, Heller, Simm, Patzel, Knirsch, Ing. Jung, Bobek, Zierhut, Dr. W. Feierfeil, Windirsch, Pittinger, Kaiser, J. Mayer, J. Fischer, Kraus, Dr. Jabloniczky, Dr. Körmendy-Ékes, Füssi, Szent-Ivány.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2336.
Návrh
poslance L. Wenzela a druhů
na novelisaci zákona o povinném očkování ze dne 15. července 1919 č. 412, pokud se týče ze dne 23. září 1919.
Poslanec L. Wenzel a druhové podávají tento návrh:
K odstavci 9. závěrečných ustanovení §u 19. zákona ze dne 15. července 1919 čís. 412 všeob. Sb. zákonů, navrhujeme tento dodatek:
ťLymfa určená pro účely očkovací musí se, nežli se jí užije, doručiti příslušným laboratořím k dobrozdání a nejpřesnějšímu bakteriologickému a mikroskopickému vyšetření; o výsledku tohoto šetření budiž předložen certifikát zdravotnímu výboru Národního shromáždění.
Takovým obcím, které chtějí provésti očkování, vydá se na zvláštní přání na zkoušku taková očkovací lymfa, kterou mohou v některé bakteriologické laboratoři dáti prozkoumati.
Neodpovídá-li očkovací lymfa určenému účelu, nesmí se jí užívati.Ť
Odůvodnění.
Po téměř dvouletém provádění zákona o povinném očkování vyskytla se řada úmrtí a poškození na zdraví a vyvolala tím bídu a nářek. Jediným důvodem jest, že očkovací lymfa před použitím nebyla bakteriologicky prozkoumána. Uvádíme tyto jednotlivé případy:
Případ Oertelův v České Lípě.
Trvalá choroba z očkování.
Místo: Česká Lípa, 27. března 1920.
Jméno očkovaného: Oertel Emil.
Den očkování: 20. květen 1920.
Místo očkování: Česká Lípa.
Jméno očkujícího lékaře: Dr. Valentin Amler.
Ukázaly se očkovací vřídky? Ano.
Dostal (a) očkovaný (á) neštovice? Dostal neštovice po očkování.
Jak dlouho po očkování vyrazily neštovice? Osm dní.
Průběh onemocnění neštovicemi: Byl dodán do nemocnice, kam nebyl nikdo připuštěn.
Škody na zdraví jako následky očkování: Ochrnutí a zhubnutí celého dolejšího těla, ochromení pravé nohy, choroba močového měchýře, bolesti při močení. Hnisáním pravého kotníku posunul se kotník hlezenní na levo. Druhá hnisající rána na hýždích. Za nemoci neštovicemi v nemocnici utvořila se na hýždích velká rána.
Choroba ledvin a měchýře jest silná a způsobuje při močení bolesti. Zhubnutí noh a slabost trvá; jmenovaný nemůže se postaviti na nohy.
Podpis:
Oertelová Aloisie,
matka.
Oertel Josef,
otec.
Oběť očkování v Benešově n. P.
Smrt 13tiletého hocha sedm týdnů po očkování.
Místo: Benešov n. P., 13. května 1920
Jméno očkovaného: Rudolf Wieden.
Den očkování: 16. března 1920.
Místo očkování: Benešov.
Jméno očkujícího lékaře: Dr. Salus.
Ukázaly se vřídky: Ano.
Dostal očkovaný neštovice? Ne.
Škody na zdraví jako následky očkování: Po očkování nastala horečka, bolení hlavy a vrhnutí. Místo pod vřídky tak silně hnisalo, že odklouzly a utvořily se nové. I pod novými vřídky znovu hnisalo, že i druhé vřídky sklouzly a utvořily se třetí. V této době jednou v noci blouznil. Viděl, jak se do světnice oknem dívá dlouhý muž a velice se bál. Když se vřídky zahojily, dostal na nohou červenomodré boule a skvrny, které pak zmizely; potom byl docela upoután na lože. Bolestí hlavy nevěděl si rady a všechno co jedl a pil zase vyvrhl. Dr. Salus konstatoval afekci mozkovou, pak nastalo ochrnutí mozku, po té ochrnutí střev a 8. května stal se náš třináctiletý syn obětí očkování.
Podpisy:
J. Wieden, P. Dobiasch, J. Scholze, J. Kraus, J. Sander, H. Václav.
Dne 9. února 1920 z donucení očkován — 19. února zemřel.
Místo: Písečná, 29. února 1920.
Jméno očkovaného: Václav Görner.
Den očkování: 9. února 1920.
Místo očkování: Časlovice.
Jméno očkujícího lékaře: Vrchní okresní lékař Dr. Stein.
Ukázaly se očkovací vřídky? Ne.
Dostal očkovaný neštovice? Ne.
Průběh utrpení očkovaného: Podle vydaného vyzvání byl jmenovaný 9. února 1920 odpoledne očkován. V úterý 17. února stěžoval si očkovaný, když ráno vstával na bolení hlavy a tělesnou slabost. Až do poledne pracoval jako tovaryš v kovárně pana F. Witschela v Časlovicích. Při práci bědoval, že počítaje stále větší a větší slabost. Po obědě ulehl do postele a když druhého rána nepřišel do práce, šel se mistr v 8 hodin ráno podívati do komory, ve které Görner spal, jestli tu jest. Görner řekl panu Witschelovi, že jest nemocen a nemůže pracovati. Na naléhání mistrovo šel Görner týž den dopoledne k lékaři dru Altschulovi do České Lípy, jenž konstatoval plicní katar. Odtud šel Görner ke svým rodičům do Písečné, vypravoval jim o tom a ulehl. Dne 19. února 1920 Görner celý den silně zvracel a měl průjem; o 1/2 5. hod. odpoledne vypustil duši.
Při ohledání udal dr. Altschul jako příčinu smrti chřipku.
Podpisy:
Matilda Witschelová,
manželka kovářova.
Anna Günterová,
matka.
Pět týdnů po očkování onemocněl na neštovice a zemřel.
Antonín Babel, narozený 9. března 1877 ve Skalici, brusič skla, byl již ve třetím měsíci svého života poprvé očkován dětskou lymfou; tehdy tím vznikly po celém těle neštovice.
Po druhé musil se jmenovaný dne 20. ledna podrobiti ve Skalici povinnému očkování, které provedl tamní lékař pan dr. Schneider. Na to dostal 26. února 1920 neštovice (tedy 5 týdnů po provedeném očkování), musil dne 27. února 1920 do Boru do nemocnice, na rozkaz nemocničního lékaře pana Schwarzbacha balili ho do studených obkladů (!) a zemřel 6. března 1920. (Tedy přes očkování a nemocnici za lékařského ošetřování-úmrtí).
Budiž podotknuto, že byl nemocny přivezen do nemocnice v peřinách, které byly ihned vráceny bez desinfekce. To jsou údaje matky zemřelého.
Marie Babelová
v České Lípě.
Tři německé dívky obětmi očkování.
V Podmoklích, 26. dubna 1920.
Vážení pánové!
Na Váš ct. dopis ze dne 21. dubna 1290 sděluji Vám o svých dcerách:
Anna, šestnáctiletá, byla zaměstnána v továrně na kartonáže v Rosavicích; všichni se tam musili nechati očkovati, nechtěli-li přijíti o práci. Po očkování se jí udělalo špatně, po 14 dnech se těžce rozstonala, plívala krev, za 20 týdnů zemřela.
Berta, 18tiletá byla zaměstnána v továrně na květiny v Kröglicích u Podmoklí, kde se rovněž musili všichni nechati očkovati, i té se udělalo po očkování špatně, dostala hned kašel a zemřela za 26 týdnů;
očkovací jed se z ní nedostal.
Třetí, 26tiletá zemřela na to za 4 neděle. Zemřela, protože byla velice, hladová a od obou děvčat všechno jedla; zemřela asi spíše nákazou.
Páni dři Hoffmann a Menzel, kteří ošetřovali mé dcery a provedli ohledání mrtvol, vrtěli hlavou, nemohouce pochopiti, odkud nemoc tak náhle přišla. Sám jsem byl ták bezhlavý, že jsem nevěděl jak se rozstonaly; dnes jest mi však jasno, že moje dcery onemocněly a zemřely jen na očkování. Na tom trvám. V tomto úsudku byl jsem posílen, když jsem byl na schůzi odpůrců očkování v německém domě v Podmoklích. Jakmile mi bude možno, stanu se členem spolku pro přírodní léčbu a neustanu, pokud nebude zrušeno povinné očkování nebo nebude přijata záruka při úmrtí.
Jménem své rodiny děkuji Vám za soustrast. Jsme šťastni, víme-li, že jsou lidé, kteří neopustí nešťastných lidí, aby mohli své neštěstí nésti lehčeji.
S pozdravem
Eduard Richert, Podmokly,
Poštovní ulice 125.
Stejně jako dokazují tato dojímavá vysvědčení dosavadní očkovací praxi v československé republice, dovídáme se o krutých výsledcích očkování i v Německé říši. Dr. Landmann dal si zaslati ze 13 ústavů na výrobu lymfy očkovací látku na zkoušku a to starší, střední i mladší, zkoumal je mikroskopicky a shledal, že ve všech vedle miliard neškodných jsou miliony nejvýš jedovatých a nebezpečných bacilů, dokonce 2 1/2 milionů v krychlovém centimetru, avšak tato čísla povážlivě kolísají. Tyto sněti hnilobné jsou tak jedovaty, že se mu podařilo, ve dvou dnech dávkou, jakou se očkují děti, usmrtiti šedé myši domácí, bílé myši, mor-čata a psy. Lymfa tedy, která přivodila u psů smrt, vstřikuje se našim dětem. Z toho vyvozuje Dr. Landmann tento závěr:
1. množství poltivek zkoumané lymfy kolísá v nápadně širokých mezích (od 50ti do 2,500.000 v krychlovém centimetru),
2. lymfa obsahuje veliké množství bakterií pathogenních (vyvolávajících nemoci) se značnou jedovatostí,
3. lymfa, která mně byla nápadnou, protože může vyvolávati záněty, obsahuje na krychlový centimetr 2 1/2 milionu zárodků, mezi nimi velké množství jedovatých streptokoků a stafylokoků.
V Praze dne 19. května 1921.
Wenzel,
Böllmann, Böhr, dr. Spina, Heller, Simm, Patzel, Knirsch, inž. Jung, Bobek, Zierhut, dr. W. Feierfeil, Windirsch, Pittinger, Kaiser, J. Mayer, J. Fischer, Kraus, dr. Jabloniczky, dr. Körmendy-Ékes, Füssi, Szent-Ivány.