Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2321.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ......................................................... 1921
o státní záruce svazům družstev živnostenských.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby převzala státní záruku do výše 30,000.000 Kč za zápůjčky, které peněžní ústavy poskytnou svazům družstev živnostenských, založených dle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 r. z., zák. čl. XXXVII z roku 1875 a zák. čl. XXIII z roku 1898.
§ 2.
Prováděcím nařízením určeny budou podmínky povolování záruk.
§ 3.
Podání svazů a přílohy těchto podání týkající se státní záruky podle tohoto zákona jsou osvobozeny od kolků a poplatků.
§ 4.
Provedením zákona pověřuje se ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí; počátek účinnosti tohoto zákona bude určen nařízením.
Důvodová zpráva.
Družstva živnostenská v republice Československé jsou organisována v pěti družstevních svazech. Tyto svazy jsou: svaz českých živnostenských záložen a družstev v Praze, Československý družstevní svaz k nákupu, výrobě a prodeji v Praze, Landesverband der deutschen gewerblichen Erwerbsund Wirtschaftsgenossenschaften v Teplicích, Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně a Zentralverband der deutschen gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften für Mähren u. Schlesien v Brně. Všechny tyto svazy jsou založeny na podkladě družstevního zákona z r. 1873. Živnostenská družstva na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nemají dosud vlastní svazové organisace.
Z uvedených svazů sdružuje Československý družstevní svaz v Praze jen družstva neúvěrní, ostatní svazy družstva úvěrní i neúvěrní. Členů těchto svazů bylo 913 v r. 1919, 1072 v roce 1920. Celkový obrat těchto svazů činil v r. 1919 okrouhle asi 240,000.000 Kč, v roce 1920 něco přes 512,000.000 Kč.
Ačkoliv tento veliký vzestup obratu za rok 1920 jest z části vysvětlitelný též zvýšenou drahotou, nastavší v roce 1920, přece dokazuje veliký vzrůst činnosti družstev živnostenských, vyvolaný hospodářskými poměry po válce. Tento se státního hlediska velmi vítaný a uznání hodný vzestup činnosti živnostenských družstev a jejich svazů jest však velice bržděn napjatými poměry na peněžním trhu. Bankovní úřad ministerstva financí nemůže v mezích svého statutu plné vyhověti úvěrovým potřebám svazů, které pak namnoze musejí hledati velmi drahý soukromý úvěr bankovní, aby mohly dostáti aspoň nejnutnějším a neodkladným potřebám. Tím také velice trpí úvěrová akce pro živnostníky válkou poškozené podle zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 Sb. z. a n., kde svazy jsou eskomptním místem pro směnky, vydané úvěrními družstvy živnostenskými, které z peněžních ústavů nejvíce se účastní této úvěrové akce. Ve zvláště svízelné situaci jest zejména Landesverband v Teplicích, jehož prostředky, záležející hlavně ze vkladů přičleněných družstev, vázány jsou jednak u šluknovské spořitelny, jednak u poštovní spořitelny ve Vídni, dále svazy moravské, které nemají k ruce podobného fondu, jako jest Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze.
Za tohoto stavu jest patrná naléhavá potřeba peněžního ústředí pro úvěr živnostenský, které by bylo s to vydatněji, než může Bankovní úřad ministerstva financí, hověti úvěrovým potřebám živnostnictcva nejen po stránce věcné, poskytováním nedrahého úvěru v dostatečné míře, nýbrž i po stránce formální, zejména pokud jde o snazší dosažitelnost úvěru a přípustnost směnek též se 6měsíční splatností. Jelikož družstevnictví a úvěrnictví živnostenské pro svůj význam pro udržení a povznesení středostavovských vrstev občanstva jest pro stát značně důležito, věnuje stát družstevnictví tomuto péči a pomoc nejen odbornou radou, nýbrž i hmotnou podporou (viz kap. 15., tit. 1., § 12 rozpočtu ministerstva obchodu). Tato podpora v dosavadní míře a v dosavadní formě zařizovacích a režijních příspěvků nedostačuje za dnešních poměrů po válce, a nejvhodněji a též nejproduktivněji podporovalo by se živnostenské družstevnictví, když by shora uvedené peněžní ústředí pro úvěr živnostenský stát zřídil a dotoval. Nejvhodnější cesta byla by postátniti Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze a rozšířiti jeho působnost na území celé republiky.
Dosavadní snahy v tomto směru narazily na obtíže, spočívající v neutěšené finanční situaci státu, i vyhrazuje si ministerstvo obchodu podati ve vhodnou dobu v tomto směru svoje návrhy. Jelikož však nynější neutěšené úvěrové poměry družstevních svazů živnostenských a další rozvoj živnostenského družstevnictví nezbytně vyžadují neodkladné pomoci, předkládá se tento návrh zákona o státní záruce za úvěry poskytované družstevním svazům živnostenským jako opatření prozatímní. Svazy družstev živnostenských rozuměti dlužno shora uvedených 5 svazů a po případě družstevní svazy živnostenské na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, budou-li časem ustaveny.
Ve formálním směru se navrhuje, aby osnovu Národní shromáždění projednalo a schválila; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla v poslanecké sněmovně výborům rozpočtovému a pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a po schválení touto sněmovnou v senátě výborům rozpočtovému a živnostensko-obchodním u k podání zprávy ve lhůtě dle možnosti nejkratší.
Upozorňuje se na současně předkládané obdobné osnovy zákona o státní záruce zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní, a zákona o státní záruce výrobním a pracovním družstvům.
V Praze dne 21. května 1921.
Ministr obchodu: