Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2288.

Zpráva

výboru sociálně-politického

o vládním návrhu zákona (tisk (1773),

kterým se mění některá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků.

Sociálně politický výbor poslanecké sněmovny usnesl se ve své schůzi dne 24. května 1921 doporučiti slavné sněmovně ku přijetí osnovu zákona v tomto znění:

Zákon

ze dne ..................................................................,

kterým se mění některá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení zákona z 28. prosince 1887, č. 1 říš. zák. na rok 1888, ve znění zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. n. (zákon úrazový), mění a doplňuje se takto:

§ 1.

V § 6 úrazového zákona položiti jest v odstavci 6. místo číslice "6000", číslici "12.000", v odstavci 7 místo číslice "1800" na obojím místě číslici "5400" a místo číslice "900", číslici "2250".

§ 2.

V § 7, č. 1 úrazového zákona položiti jest místo číslice "150" číslici "900".

§ 3.

2. odstavec § 8 úrazového zákona mění

se takto:

Okresní politický úřad ustanoví počátkem každého roku, vyslechna důvěrníky podnikatelův a pojištěnců, pro svůj okres hodnotu naturálních požitků a oznámí výsledek politickému úřadu II. stolice, který zjištěné hodnoty přezkoumá, podle potřeby upraví a vyhlásí pak soubornou vyhláškou nejdéle do konce měsíce dubna každého roku. Hodnotu naturálních požitků hornických stanoví týmž způsobem horní hejtmanství v dohodě s politickým úřadem II. stolice a hodnotu naturálních požitků železničních zřízenců úřad, který k tomu určí ministr železnic v dohodě s ministrem sociální péče, a to rovněž v dohodě s politickým úřadem II. stolice.

§ 4.

Druhá věta odstavce 1., §u 16 mění se takto:

Pracovní výdělek převyšující za rok částku 12.000 Kč počítán bude toliko touto částkou.

§ 5.

3. odstavec §u 16 mění se takto:

Pracovní výdělek, pokud od 1. července 1919 do 31. prosince 1920 za rok převyšuje částku 6000 Kč, počítán budiž toliko touto částkou.

§ 6.

Ustanovení §u 21 úrazového zákona mění se takto:

Podnikatelé (§ 11) jsou povinni zaplatiti u úrazové pojišťovny tarifní pojistné do 14 dnů po uplynutí každého příspěvkového období určeného stanovami a připojiti výpočet o výši pojistného za uplynulé příspěvkové období.

Článek II.

K 2. odstavci §u 56 připojiti jest:

"Mimo to jsou tyto ústavy osvobozeny od daně výdělkové a důchodové (včetně důchodové daně podlé zákona ze dne 27. května 1919, čís. 292 Sb. zák. a nař. a zákona z 8. dubna 1920, č. 250 Sb. z. a n.).

Článek III.

Vládě se ukládá, aby nařízením rozšířila působnost tohoto zákona, jakož i ostatních zákonů a nařízení, upravujících úrazové pojištění dělníků, nebo jednotlivých jejich ustanovení na Slovensko a Podkarpatskou Rus a změnila tak zákonná ustanovení dosud tam platící.

Článek IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, a to § 5 se zpětnou působností od 1. července 1919, ostatní paragrafy pak se zpětnou působností od 1. ledna 1921.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová správa.

Sociálně-politický výbor projednávaje tisk č. 1773 usnesl se na doplnění předložené osnovy vsunutím vložky čl. III., proto bylo nutno čl. I. opraviti slovy "a doplňuje se".

V § 1 čl. I. pak sociálně-politický výbor usnesl se k návrhu poslance Tauba 10 proti 4 hlasům, aby hranice výdělku z navrhovaných 9.000 Kč posunuta byla na 12.000 ježto počítati jest s tím, že při úplné neschopnosti důchodce činí renta 66 1/2% tedy 8000 Kč, kterýžto obnos považuje sociálně-politický výbor za hranici důchodu, která stojí ještě hluboko za minimem potřebného k existenci zraněného, a nedosahuje hranice stanovené zákonem o nemocenském pojištění dělníků ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n. ve tř. XV. t. j. 10.220 Kč ročně tím spíše, že výdělek zraněného počítati jest že mzdy za 300 dnů ročně.

Vedle toho přijetí hranice 9.600 Kč znamenalo by při regresním právu nemocenských pokladen dle § 65 zák. o úrazovém pojištění dělníků značné zatížení nemocenských pokladen.

Dle dekremence léčebných dnů připadá na 1.000 zraněných 49.868 dnů léčebného důchodu; počítáme-li pro nemocenskou pokladnu maximální zatížení v nejvyšší fakultativní třídě 28 K denního nemocenského a 4 K denně na léky a lékaře (což jistě dosaženo v roce 1921 ani nebude) zatěžuje jeden úraz, za nějž má pokladna regresní nárok, částkou 1596 K. Z toho dostane od úrazové pojišťovny 874 K jako dvoutřetinový důchod z 9.600 K, takže její netto zatížení činilo by 722 K za jeden úrazový případ. Na příklad pokladna s 1.000 členy, kteří všichni podléhají úrazovému pojištění, bude poškozena během roku o 15.162 K (722×21), tedy výdaj vzhledem k průměrně vyplácenému nemocenskému 280.000 K a 40.000 K výdajů na lékaře a léky (při marbilitě 10) má nepatrný, totiž 4.7%. Měřeno v procentech příspěvku člena, nečiní zatížení toto na jednoho člena ani 2% příspěvku a měřeno mzdou připadá na jednoho člena ani ne 1‰ mzdy k úhradě.

Konečně pak hranici 9600 Kč, z nichž důchod 100% činí jen 6400 Kč, považuje sociálně-politický výbor za příliš nízký a rozdíl jeho od důchodů jiných pojištěnců viz nejvyšší důchod 6275 Kč u pensijního pojištění soukromých zřízenců, zvýšený o 300% příplatek, za neodůvodněný.

Zvýšení hranice na 12.000 Kč vyžádalo si nutně zvýšení 3600 Kč v čl. I. § 1 na 5400 Kč a číslice 1800 Kč na 2250 Kč, v §u 2 pak na 900 Kč, v §u 4 pak opětně na 12.000 Kč.

Na váhu ovšem padá úhrada tohoto zvýšení hranice příjmové.

V roce 1920 při výdělečné hranici Kč 6000 bylo na příspěvcích zaplaceno u

Zvýšením výdělečné hranice na 12.000 Kč, tedy o 100%, lze očekávat ne sice zvýšení příspěvku o 100%, poněvadž tato mez všemi dělníky dosažena nebude, a nebude snad ani v celku všech pojištěnců průměrem, ale přihlížíme-li, jak participovala jednotlivá průmyslová odvětví na zaplacených příspěvcích a jejich váze v sazbě, lze minimálně určiti zvýšení na 85%, což bude značiti zatížení výroby oproti roku 1920 vyšší o 106,000.000 Kč Ovšem v těchto výpočtech není respektována eventuelní porucha z nezaměstnanosti plynoucí a eventuelně ta okolnost, že by úrazové pojišťovny mohly při tak značných příspěvcích snížiti svoje tarifové základny.

Více než těžký problém je, jak upravit důchody zraněných, kteří požívají důchodu na základě nízkých hranic příjmových, a mezi nimiž a důchodci podle této hranice bude velmi značný rozdíl.

Zákonem z 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a nař., byly sice důchody části těchto zraněných upraveny, leč úprava ta je v celku nepatrnou a bude nutno novelisací tento rozdíl upravit. Této řeči dotýká se přijatá resoluce, žádající novelisaci tohoto zákona.

Mezi článek I. a II. původního návrhu vládního vsunut nynější článek II., jímž úrazové pojišťovny osvobozeny od daně výdělkové a důchodové vzhledem k veřejnému a nevýdělečnému jich rázu.

V čl. III. pak usneseno změniti slova "Vláda se zmocňuje" na "Vládě se ukládá" jako pregnantnější výraz a konečně vypustiti úplně druhý odstavec, dle něhož působnost tohoto článku neměla se týkati pojištění zemědělského dělnictva na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Sociálně-politický výbor stojí tu na bezkompromisním pojímání unifikace zákona.

Čl. IV. pak schválen beze změny se zpětnou platností od 1. ledna 1921, když zástupce ministerstva soc. péče prohlásil, že bude-li osnova tato před 1. červencem přijata, je možno, aby úrazové pojišťovny vzhledem k půlročnímu předpisování příspěvků, materii technicky zdolaly.

Sociálně politický výbor zamítl petici "Ženského klubu českého v Praze" č. 959 ze dne 13. dubna, žádající procentuální zvýšení důchodů úrazov. pro vdovy a sirotky, protože není té doby opatřena úhrada k změně té potřebná.

Vyřízením této osnovy zákona vyřízen jest návrh poslanců dr. Dolanského a soudr., tisk č. 124.

Resoluce:

Referent posl. Laube navrhl následující resoluci:

"Vládě se ukládá, aby vzhledem k nedostatečnosti úpravy úrazových důchodů zákonem z 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a n. předložila parlamentu osnovu zákona, kterou by důchody ty byly upraveny".

Posl. Taub pak tuto resoluci:

"Vládě se ukládá, aby nejdéle do podzimního zasedání sněmovny předložila osnovu zákona, jíž správa úrazových pojišťoven ustavena bude prostřednictvím voleb dle poměrného zastoupení.

Obě resoluce byly výborem schváleny a doporučuje se plenu sněmovny jich přijetí.

V Praze dne 24. května 1921.

Fr. Toužil, v. v.,

předseda.

Rud. Laube, v. r.

zpravodaj.