Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2285.
Interpelace
poslance dra Theodora Bartoška, Václava Sladkého a spol.
ministru školství a národní osvěty
o započítání služebních let bývalým katechetům.
Pane ministře!
Zákonem ze dne 15. dubna 1920 čís. 283 jest ustanoveno:
1. v § 1, že profesorům středních škol a hlavním učitelům na ústavech učitelských jest pro postup do vyšších platů započísti také služební dobu, ztrávenou na školách nižší kategorie s právem veřejnosti po zkoušce způsobilosti pro školy obecné, celým rozsahem kromě čtyř let, a
2. v § 3, že profesorům náboženství na středních školách jest pro postup do vyšších platů započísti služební dobu, ztrávenou na školách nižší kategorie s právem veřejnosti aspoň s úvazkem 10 týdenních hodin, exhortu v to nepočítajíc, v celém rozsahu kromě dvou let; službu ztrávenou v duchovní správě nebo na školách nižší kategorie s menším úvazkem jest započísti polovinou.
Na státní vyšší reálce v Kostelci nad Orlicí jest profesorem moderních jazyků Josef Svoboda, který jako bývalý kněz církve římskokatolické, z níž vystoupil, byl od 1. října 1898 do 28. února 1899, tedy 5 měsíců kaplanem v Hamrech, a od 1. března 1899 do 31. července 1903 (tedy 4 roky a 5 měsíců) provisorním katechetou na měšťanské škole v Železné Rudě (Eisensteině), načež podrobiv se na české universitě v Praze zkoušce pro střední školy z jazyka českého a německého, stal se profesorem na státní reálce v Kostelci nad Orl.
Vzhledem k těmto okolnostem podal prof. Josef Svoboda žádost k ministerstvu školství a národní osvěty, by podle § 3 uvedeného zákona jako profesorům náboženství na středních školách, také jemu pro jeho postup do vyšších platů započítala se služební doba 4 roku a 5 měsíců, kterou ztrávil jako katecheta na školách nižší kategorie, kromě dvou let, a mimo to polovina služby, kterou ztrávil v duchovní správě, tedy z 5 měsíců 2 a 1/2 měsíce, čili celkem doba 2 roky 7 a 1/2 měsíce.
Avšak ministerstvo školství a národní osvěty nevyhovělo této oprávněné žádosti prof. Josefa Svobody, předcházející dobu, na nižších školách a v duchovní zprávě ztrávenou, nezapočetlo mu pro postup do vyšších platů podle ustanovení § 3, tedy dobu 2 roků a 7 měsíců, nýbrž započítalo ji podle ustanovení § 1 (pouze 5 měsíců), takže tedy duchovní správu 5 měsíců vůbec nezapočítalo a z doby katechetské započítalo mu ze 4 roků 5 měsíců pouze 5 měsíců.
Jelikož takovýmto postupem bylo rozhodnuto nejen v případu prof. Josefa Svobody, nýbrž též v několika jiných případech, v nichž se jednalo rovněž o profesory středních škol, kteří byli dříve katechety, tedy jest vidno, že ministerstvo postavilo takovéto středoškolské profesory v pořadí za středoškolské katechety a že je tedy neuznalo za hodny týchž výhod, které podle zákona z 15. dubna 1920 č. 283 poskytují se středoškolským katechetům.
Postup tento činí dojem, že se také v naší svobodné republice po způsobu klerikální Vídně dává přednost kléru před ostatními občany. — To samozřejmě budí v zúčastněných kruzích středoškolských profesorů nejen nelibost a roztrpčení, nýbrž cítí toto odstrčení jako hrubou urážku jim do tváře vmetenou. — Jest opravdu nepochopitelno, že ministerstvo neuznalo v této otázce středoškolské profesory za rovny středoškolským katechetům, nýbrž, že je co do postupu zařadilo za ně.
Jest proto třeba, zjednati zde nápravu v ten rozum, aby také středoškolským profesorům podle § 3 zák. z 15. dubna 1920 čís. 283 přiznávány byly při postupu stejné výhody, jakých se podle tohoto ustanovení dostává středoškolským katechetům, aby katecheti neměli oproti profesorům při započítání služebních let do postupu zvláštní neodůvodněné výhody a nezasloužené přednostní postavení.
Podepsaní se táží pana ministra, co zařídil neb zaříditi hodlá, aby zákon z 15. dubna 1920, č. 283 Sb. z. a nař. tak absurdně se nevykládal a aby samozřejmá zásada občanské rovnosti došla plné platnosti jak zde v konkrétním případě, shora uvedeném, tak i ve všech ostatních případech.
V Praze dne 19. května 1921.
Dr. Bartošek, Sladký,
Netolický, Hrizbyl, Tučný, Pelikán, Sajdl, Trnobranský, dr. Uhlíř, Špatný, Buříval, Hrušovský, Slavíček, Landová-Štychová, Drobný, Pechmanová, Draxl, Zeminová, Laube, dr. Franke, Stříbrný, dr. Vrbenský.