Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2271.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm Dr. Kafka und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur
betreffend den Gebrauch von Lehrbüchern.
Mit Erlass vom 18. Dezember 1919, Z. 55.900 ordnet das Ministerium für Schulwesen und Volbskultur an, dass Lehrbücher, welche mit dem geänderten politisch geographischen Verhältnissen nicht mehr Einklange stehen, ferner alle im Ausland aufgelegten Bücher mit Beginn des Schuljahres 1920/21 vom Schulgebrauche auszuschliessen sind.
Gegen die strikte Durchführung dieses Erlasses erheben sich nun ausserordentlich grosse Schwierigkeiten technischer und materieller Natur. So selbstverständlich es ist, dass die Lehrkörper sich den geänderten geographisch politischen Verhältnissen anzupassen haben, so ist doch eine sofortige Anpassung nicht überall möglich; auch gibt es gewisse Fächer, wie z. B. Mathematik, Physik und Chemie, bei denen eine Anpassung überhaupt nicht notwendig erscheint Die Anschaffungskosten neuer Bücher sind derzeit unter den durch den Krieg veranlassten ganz aussergewöhnlichen Teuerungsverhältnissen ausserordentlich hoch und betragen pro Exemplar mindestens 15 bis 20 Kč, sodass ärmere Schüler überhaupt nicht in der Lage sind, sich neue Schulbücher anzuschaffen, wie eis der erwahnte Erlass verlangt. Auch die für ärmere Schüler geschaffenen Schülerladen, welche schon in Friedenszeiten durch leihweise Ueberlassung von Schulbüchern stark in Anspruch genommen wurden, versagen heute ganz, da ihr Bestand an Schulbüchern durchwegs dem im zit. Erlass geforderten Bedingungen nicht entspricht. Die getroffene Verfügung für Lehrbücher an Mittelschulen würden demnach am schwersten die ärmeren Schüler treffen und viele vom Studiengang an Mittelschulen abschrecken, ja sogar ausschliessen, was den Absichten des Ministeriums gewiss nicht entspricht. Schliesslich bestehen bis heute noch nicht soviele approbierte Lehrbücher für jedes Fach, dass man in jedem Falleden Bedingungen des zit. Min. Erlasses nachkommen könnte.
Aus allen diesen Gründen empfiehlt es sich, dass das Ministerium von der strengen Durchführung des erwähnten Erlasses vorläufig Abstand nehme und Uebergangsbestimmungen anordne. Insbesondere bedarf der Punkt 3 dieses Erlasses dass mit Beginn des Schuljahres 1920/21 alle im Auslande aufgelegten Schulbücher vom Schulgebrauche auszuschliessen sind, einer Abänderung, dahingehend dass Lehrbücher für Mathematik, Physik und Chemie, Griechisch, Latein u. s. w., bei denen eine Anpassung an die neuen Verhältnisse nicht erforderlich erscheint, auch bis auf weiters im Gebrauche verbleiben dürfen, selbst wenn sie im Auslande aufgelegt sind.
Die Bestimmungen des Punktes 2 des Min Erlasses vom 18. Dezember 1919 wären dahin zu ergänzen, dass die übrigen Lehrbücher wie z. B. Lesebücher, Lehrbücher der Geschichte, der Geographie u. a. zu ersetzen sind, indem man mit dem Ersatz jahrgangsweise vorgeht; dabei wäre bei Einführung neuer Lehrbücher für die Unterstufe mit der I. Klasse, bei der Oberstufe mit der V. Klasse in dem nächsten Schuljahre zu beginnen und im darauffolgenden Schuljahre die Einführung neuer Lehrbücher in der II. bezw. VI. Klasse durchzuführen, sodass in wenigen Jahren die Mittelchulen mit den den geänderten Verhältnissen entsprechenden Lehrbüchern versehen wären.
Dieser Vorgang hat wichtige Vorteile:
1. Würde das Ziel, welches den zit. Minist. Erlasses vorschwebt, ebenfalls erreicht werden, wenn auch nicht in einem, so doch in wenigen Jahren.
2. Durch die vorgeschlagene Verteilung der materiellen Kosten der Neuanschaffungen würden nicht nur die ärmeren Schüler weniger betroffen werden, sondern auch die Schülerfladen wurden, besonders, wenn eine reichlichere, staatliche Subvention dazuträte, in die Lage versetzt, allmählich ihr Schulbüchermaterial auf eine moderne Grundlage zu stellen, um so wie bisher eine kräftige Unterstützungsquelle für die ärmeren Studierenden zu bleiben. Unter den heutigen Verhältnissen können sie eine nennenswerte Hilfe überhaupt nicht bieten können, da auch ihnen die nötigen Geldmittel derzeit nicht zun Verfügung stehen, die in Anbetracht der grossen Menge armer Schüler notwendig sind, um eine hinreichende Zahl von Neuanschaffungen durchführen zu können.
3. Auch die Verfasser von neuen, den geänderten Verhältnissen angepassten Lehrbüchern hätten hinreichend Zeit, um planmässig an die Neuarbeitung der Lehrbücher zu schreiten und es würde die heute zu Tage tretende Erscheinung vermieden sein, dass trotz vorhandener Bestimmungen diesen nicht genügt werden kann, weil die geforderten neuen Leihrbehelfe eben noch nicht erschienen sind.
Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur, ob er geneigt ist, den im Vorstehenden gegebenen Anregungen Rechnung zu tragen und diesbezügliche Uebergansbestimmungen zu treffen?
Prag, am 11. Mai 1921.
Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka,
Dr. Radda, Dr. Keibl, Dr. Lodgman, Dr. Medinger, Schälzky, Dr. Brunar, Dr. Hanreich, Windirsch, Matzner, Knirsch, J. Mayer, Röttel, Dr. Spina, Dr. Lehnert, Böllmann, Kraus, Ing. Jung.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2271.
Interpelace
poslanců dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
o užívání školních knih.
Výnosem z 18. prosince 1919, č. 55900 nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty, aby se již počátkem školního roku 1920—21 nepoužívalo ve školách školních knih, které se neshodují se změněnými politicko-zeměpisnými poměry, dále knih nákladu cizozemského.
Přesné provedení tohoto výnosu spojeno je s neobyčejně velkými obtížemi technickými a hmotnými. Ačkoliv je samozřejmo, že učitelské sbory mají se přizpůsobiti změněným zeměpisným a politickým poměrům, přece nelze se ihned všude přizpůsobiti; jsou též některé obory, na př. počty, fysika a chemie, v nichž vůbec — jak se zdá — přizpůsobení není třeba. Pro zcela mimořádné, válkou vyvolané drahotní poměry jsou náklady na zakoupení nových knih t. č. neobyčejně značné a činí za výtisk nejméně 15—20 Kč, takže chudší žáci vůbec nejsou s to, opatřiti si nových školních knih, jak toho žádá uvedený výnos. Též půjčovny knih pro chudší žáky, které již v míru četné školní knihy půjčovaly, dnes úplně selhávají, poněvadž jejich knihy, které mají na skladě, vůbec nesouhlasí s požadavky uvedeného výnosu. Toto rozhodnutí o učebnicích na středních školách postihne tedy chudší žáky nejtíže a mnohé z nich odstraší od středoškolského studia, ano i znemožní jim je, což zajisté neshoduje se s úmysly ministerstva.
Konečně není dnes ještě tolik schválených učebnic pro každý obor, aby se vždy dalo vyhověti podmínkám uvedeného ministerského výnosu.
Proto se doporučuje, aby ministerstvo prozatím nežádalo přesného provedení uvedeného výnosu a nařídilo přechodná ustanovení. Zvláště odstavec 3. tohoto výnosu, že počátkem školního roku 1920—21 nesmí býti ve školách užíváno školních knih, vydaných v cizině, musí se změniti tak, aby učebnic matematiky, fysiky, chemie, řečtiny, latiny atd., u nichž přizpůsobení novým poměrům nejeví se nutným, mohlo se také nadále užívati, i když byly vydány v cizině.
Ustanovení odstavce 2. ministerského výnosu ze dne 18. prosince 1919 bylo by třeba doplniti tím, že výměna ostatních knih, jak na př. čítanek, učebnic dějepisu, zeměpisu a j. provede se postupně každého roku; zavádění nových učebnic pro nižší stupeň mělo by počíti v I. třídě, pro vyšší stupeň v V. třídě příštího školního roku a v roce následujícím mohly by se zavésti nové učebnice ve II., pokud se týče v VI. třídě, takže v několika létech střední školy byly by opatřeny učebnicemi, jež souhlasí se změněnými poměry.
Tento postup má důležité výhody: 1. Účele, jehož chce docíliti uvedený ministerský výnos, bylo by stejně dosaženo, i když ne za jeden rok, tedy alespoň v několika létech. 2. Navržené rozdělení hmotných výdajů na novou koupi knih nejen by méně postihlo chudší žáky, ale i žákovské knihovny mohly by, zvláště kdyby obdržely vydatnější státní podporu, pozvolna svoji zásobu školních knih zmodernisovati, aby jako dosud byly silnou oporou chudších studentů. Za dnešních poměrů nemohou jim vůbec nabídnouti pomoc, jež by stála za zmínku, neboť nemají potřebných peněz, aby mohly opatřiti si dostatečný počet nových knih, jichž potřebují pro značný počet chudých žáků. 3. Též spisovatelé nových, novým poměrům přizpůsobených učebnic měli by dosti času, aby dle určitého plánu ujali se nového zpracování učebnic, a tím vyhnulo by se dnešnímu zjevu, že vydaným nařízením nelze vyhověti právě proto, že dosud není nových učebnic, které tato nařízení žádají.
Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty, zda je ochoten přihlédnouti k uvedeným podnětům a naříditi, aby se vydala případná přechodná opatření?
V Praze, dne 11. května 1921.
Dr. Schollich, Pittinger, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka,
dr. Radda, dr. Keibl, dr. Lodgman, dr. Medinger, Schälzky, dr. Brunar, dr. Hanreich, Windirsch, Matzner, Knirsch, J. Mayer, Röttel, dr. Spina, dr. Lehnert, Böllmann, Kraus, inž. Jung.