Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2267.
Návrh
poslanců G. Navrátila, dra Lukavského, L. Pechmanové, Jana Černého, dra G. Mazance, V. Brodeckého, Jar. Blažka, Frant. Modráčka a soudruhů
na doplnění zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222. Sb. zák. a nař., o propočítání služební doby státním zaměstnancům a změnu zákona ze dne 7. října 1919, č. 541. Sb. zák. a nař., o platové úpravě státních zaměstnanců.
Zákon
ze dne .......................................................... 1921,
jímž se doplňuje zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 222. Sb. zák. a nař., o propočítání služební doby státním zaměstnancům a mění zákon ze dne 7. října 1919, č. 541. Sb. zák. a nař., o platové úpravě státních zaměstnanců.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 222. Sb. zák. a nař., doplňuje se takto:
§ 1. doplňuje se následujícími úchylkami:
1. Úředníkům, na něž se vztahuje článek IV. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541. Sb. zák. a nař., sloužícím déle 10 let, započítává se čekatelská (provisorní) doba — i ona, stanovená zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541. Sb. zák. a nař. — plně pro postup a propočítává se tudíž celková služební doba ode dne nastoupení služby, případně ode dne přijetí do odborného kursu.
2. Úředníkům skupin A, B a C, pokud mají předepsané předběžné vzdělání a podrobili se odborným nebo přípravným zkouškám, zkracují se započítatelné postupové lhůty v nejnižších dvou třídách — pokud nemají nároku na propočítání počínajíc IX. hodnostní třídou — celkem o 4 roky.
Této výhody buďtež účastni i oni úředníci, kteří sice podmínce předběžného vzdělání nevyhovují, ale předepsané zkoušky vykonali a slouží v dotyčné skupině déle 10 let.
3. Při individuelním přestupu z nižší skupiny úřednické do vyšší, jest služební dobu v jednotlivých skupinách propočítati odděleně podle lhůt, platných pro příslušnou skupinu. Ztrávil-li však úředník dobu delší 10 let ve vyšší skupině, propočítává se celková úřednická služební doba podle vyšší skupiny. Těm úředníkům, kteří neslouží dosud 10 let ve vyšší skupině, budiž doba ztrávená v nižší skupině, po kterou zaměstnanec maje vzdělání předepsané pro vyšší skupinu konal též práce náležející kategorii této vyšší skupiny, propočtena podle lhůt, platných pro tuto vyšší skupinu.
Při přestupu všeobecném, to jest celé kategorie úředníků v důsledku všeobecné úpravy, propočítati jest služební dobu i v nižší skupině podle lhůt platných pro novou skupinu.
4. Profesorům (zemským školním inspektorům, ředitelům, správcům) státních škol středních, obchodních, průmyslových, odborných, jakož i zemědělských, propočítává se veškerá služební doba jim pro postup v kategorii A státních učitelů započtená i započítatelná podle lhůt stanovených v §u 9. článku VII. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. zák. a nař. Stejně jest započísti plným rozsahem bez ohledu na týdenní učební úkol veškerou služební dobu se zkouškou i beze zkoušky, ztrávenou ve veřejné službě školské, také bez vlastní viny přerušenou — přerušení v to čítajíc — dále veškeru dobu služby adjunktské, asistentské a demonstrátorské na vysoké škole, nespadá-li tato doba do povinného čtyřletí vysokoškolského studia, jakož i formální zkušební rok, přerušený i dobrovolně prodloužený a konečně i veškeru jinou služební dobu, podle dosavadních zákonů a nařízení započítatelnou.
5. Soudcům propočísti jest službu od složení zkoušky soudcovské (článek VI., lit. d zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. zák. a nař.) nejdéle však po dovršení 2 let soudní praxe nebo přípravné služby.
6. Byl-li definitivní zřízenec zařaděn do hodnostní třídy na základě jmenování (individuelní přestup), budiž služební doba započítatelná v poměru zřízeneckém propočtena podle lhůt zřízeneckého schématu postupového. Pokud však vzešli tito úředníci z řad oficiantů, vrchních oficiantů a pomocníků (oficiantek, vrchních oficiantek a pomocnic) a podúředníků a mají předběžné vzdělání předepsané pro dotyčnou skupinu, započítává se celková doba po kterou konali úřednické práce dotyčné skupiny po odečtení 4 let (čekatelských).
Při přestupu na základě všeobecné zákonné úpravy propočítati jest veškerou dobu služební, jež zbývá po odečtení 4 let čekatelských. Tam, kde lhůta potřebná pro zařadění (jmenování) do nejnižší třídy hodnostní byla stanovena na základě požitků, nebo kde zařadění do stupně služného se stalo podle požitků, provésti jest propočtení stejně, pokud jest tento postup příznivější.
7. Veškerá tato ustanovení platí obdobně i pro předchozí službu smluvní.
§ 2. doplňuje se těmito ustanoveními:
1. Z předchozí služby, ztrávené v poměru výpomocného sluhy připočítá se k době, započítatelné do postupu v platové stupnici definitivního sluhy doba do 5 let polovinou, zbytek přes 5 let celý.
2. Předchozí služba v poměru dělníka ve státní službě zaměstnaného započte se polovinou, nejvýše však 10 roky.
§ 6. odst. 1. mění se takto:
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 11. ledna 1921.
§ 2.
Zákon ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. zák. a nař. mění se takto:
Ustanovení odst. II. §u 2. čl. IV. zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. zák. a nař. se zrušuje a nabývají tudíž čl III. zákona ze dne 19. září 1898, čís. 172 ř. z., týkající se osobních starobních přídavků aktivních státních úředníků a § 1. zák. ze dne 23. července 1919, čís. 463 Sb. zák. a nař., tykající se starobních přídavků do kategorie podúředníků a sluhů náležejících státních zaměstnanců opět platnosti.
§ 3.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921.
§ 4.
Provedením tohoto zákona pověřují se všechna ministerstva.
Odůvodnění:
Některá ustanovení prováděcích nařízení ze dne 22. prosince 1920, čís. 666 Sb. zák. a nař. k zákonu ze dne 9. dubna 1920 čís. 222 Sb. zák. a nař. nevyhovují intencím zákonodárců. Mimo to vyskytly se při částečném provedení tohoto nařízení v jednotlivých resortech státní správy nesrovnalosti, které musí býti odstraněny. Ostatně sledoval přepočítací zákon nejen uplatnění příznivějších norem platové úpravy ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. zák. a nař., ale i vyrovnání křivd, napáchaných za starého Rakouska a konečně i povstalých různými novějšími parcielními úpravami. K tomuto druhému čili propočítacího zákona vládní nařízení vůbec nepřihlíží a jelikož ve státně-zřízeneckém výboru nebylo docíleno dohody s vládou ohledně případných změn zmíněného prováděcího nařízení, jeví se nutným nastoupiti cestu zákonodárnou.
Navrhované změny zákona mají vesměs podkladem odůvodněné petice a resoluce odborových organisací a jsou výsledkem společných porad důvěrníků jednotlivých kategorií státních zaměstnanců.
Jelikož navrženým propočítáním automaticky dosažitelná nejvyšší platová stupnice nevyčerpává celkovou služební dobu, jevilo se současně nutným restituovati dřívější zákonná ustanovení ohledně starobních přídavku, zrušená zákonem ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. zák. a nař. Tato výhoda týká se jen nejstarších zaměstnanců, kteří za Rakouska nejvíce trpěli a má hlavně účelem zvýšiti jejich starobní požitky. Náklad spojený specielně s touto změnou jest poměrně nepatrný.
K prováděcímu nařízení vládnímu, pokud se nemění navrženým zákonem, dlužno ještě podotknouti, že se očekává, že vláda splní sama slib daný svého času ve státně-zřízeneckém výboru, že zkrátí sedmiletí, stanovené pro dále sloužící poddůstojníky ve služebním poměru úřednickém na 4 roky, jakmile nabude účinnosti nový zákon officiantský.
Pokud se týče úhrady nákladu spojeného s navrženým zákonem, poukazují podepsaní k zákonu ze dne 9. dubna 1920, čís. 222, do jehož nákladu spadají i vyšší výlohy spojené s navrženými změnami.
Formálně se navrhuje přikázání tohoto návrhu státně-zřízeneckému a rozpočtovému výboru.
V Praze dne 31. května 1921.
G. Navrátil, dr. Lukavský, Pechmanová, J. Černý, dr. Mazanec, Brodecký, Blažek, Modráček,
Hudec, Stejskal, J. Kříž, dr. Matoušek, Špaček, Purkyňová, Petrovický, Veverka, Rosolová, Votruba, Bergman, Zavřel, inž. L. Novák, Nosek.