Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2261.
Návrh
poslanců F. Zeminové, dra Bartoška, Rud. Laubeho, J. Hrušovského, J. Pelikána a spol.
na vydání zákona o stíhání monarchistické propagandy v republice Československé.
Navrhujeme vydání tohoto zákona:
Zákon
ze dne ..................................................................... 1921,
o stíhání monarchistické propagandy v republice Československé.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Každý kdo slovem, obrazem, tiskem nebo jakýmkoli jiným způsobem veřejně nebo tajně cokoliv podnikne, co směřovati může ku podpoře propagandy monarchistické vůbec, nebo ku změně republikánského útvaru státního Československé republiky v útvar monarchistický, dopouští se zločinu a budiž potrestán těžkým žalářem od 1 do 5 let.
V případě opakování činu nebo byl-li čin spáchán ve společnosti s jinými osobami, ať po předchozí dohodě, či bez ní, nebo vzešlo-li z činu skutečné nebezpečí pro stát nebo pořádek ve státě, budiž pachatel potrestán těžkým žalářem od 5 do 10 let.
Každé odsouzení pro tento zločin má za následek konfiskaci veškerého exekuci podrobeného jmění pachatelova ve prospěch státu. Je-li pachatel cizozemcem, budiž po odpykání trestu navždy z území státního vypovězen.
§ 2.
Každý kdo kdekoholiv způsobem v § 1 uvedeným cokoli podnikne, co směřovati může ku podpoře monarchistické propagandy habsbursko-lotrinské v republice Československé, nebo kdo na území této republiky cokoli podnikne ku podpoře této propagandy ve státě jiném, ať děje se tak ve prospěch kteréhokoliv příslušníka bývalého panovnického rodu Habsbursko-Lotrinského, dopouští se zločinu a budiž potrestán těžkým žalářem od 5—10 let.
Byl-li čin opakován, spáchán ve společnosti (§ 1, odst. 2), neb vzešlo-li z něho skutečné nebezpečí pro bezpečnost tohoto či jiného státu nebo pořádek v něm, budiž pachatel potrestán těžkým žalářem od 10—20 let, v případech obzvláště těžkých i žalářem doživotním.
Ustanovení posledního odstavce §u 1 platí i v tomto případě.
§ 3.
Téhož zločinu dopouští se každý, kdo cokoli podnikne, čím má neb může býti usnadněn příchod kteréhokoli člena bývalého panovnického rodu Habsbursko-Lotrinského na území Československé republiky, kdo členu rodu tohoto poskytne přístřeší, finanční neb jakoukoli jinou pomoc, nebo kdo pobyt jeho na území Československé republiky zatají.
Pachatel tohoto zločinu potrestán budiž podle ustanovení §u 2.
§ 4.
Kterýkoli příslušník bývalého panujícího rodu Habsbursko-Lotrinského, vkročí-li za jakýmkoli účelem bez svolení příslušného úřadu tuzemského na území Československé republiky, dopouští se zločinu a budiž potrestán žalářem od 5—10 let. Byl-li zločin tento opakován, tu bez ohledu na to, byl-li provinilec pro první překročení tohoto ustanovení potrestán čili nic, propadá trestu smrti.
Mimo to každý příslušník rodu Habsbursko-Lotrinského okamžikem svého vstupu na území republiky, proti ustanovení tohoto zákona předsevzatého, ocitá se mimo ochranu zákona a nelze na jeho osobě dopustiti se činu trestného.
§ 5.
Každý kdo nabude vědomost o tom, že spáchán byl některý zločin, uvedený v §§ 1—4 tohoto zákona, jest povinen, aby bezodkladně učinil o tom oznámení státnímu úřadu. Kdo tak učiniti opomene, vinen jest zločinem spoluviny na těchto činech trestných a budiž potrestán žalářem od 6 měsíců do 1 roku.
§ 6.
Odsouzení pro zločiny podle §§ů 1—4 tohoto zákona má dále v zápětí veškery ony následky, které stihají zločin, spáchaný z pohnutek nízkých a nečestných, mimo to doživotní ztrátu všech a jakýchkoliv funkcí a oprávnění veřejných neb veřejným úřadem propůjčených.
Je-li odsouzený tuzemcem, může po odpykání trestu dán býti pod policejní dozor a může býti mu vykázán nucený pobyt buď v jeho obci domovské, neb na kterémkoli jiném místě státního území.
§ 7.
Narazilo-li by provedení kteréhokoliv předpisu tohoto zákona na odpor, budiž k jeho zdolání neprodleně použito předpisů o právu stanném a státní moci vojenské.
§ 8.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministrům spravedlnosti, vnitra a Národní obrany.
§ 9.
Zákon tento nabývá platnosti na celém území státním dnem svého vyhlášení.
Důvodová zpráva.
Stoupající reakcí v sousedních státech, hlavně v Maďarsku a Německu, stupňuje se propaganda monarchistická v celé střední Evropě. Zejména bývalý panující rod Habsbursko-Lotrinský má ve všech okolních zemích četné agenty, kteří štvaním proti nynějším systémům vládním a vychvalováním předválečných poměrů, za vlády Habsburků, hledí docíliti politických a státních rozvratů.
Také na území našeho státu jest mnoho více méně otevřených monarchistických agentů, kteří penězi, tiskem a štvanicemi proti zřízení republikánskému, začasté hrubými a lživými útoky na představitele státu, hodlají docíliti obratu ve smýšlení občanstva ve prospěch monarchické soustavy. Tuto propagandu podporují mnozí bývalí šlechtici, váleční zbohatlíci, monarchističtí důstojníci a staří byrokraté, vedle časopisů zjevně z monarchistických peněz vydržovaných.
Tato propaganda stupňuje se hlavně v krajích pohraničních a stává se pramenem stálého znepokojování obyvatelstva. Republika a všichni vedoucí činitelé vědomě nikomu nesmí nikdy bezdůvodně ublížiti, ale pořádku a klidu je třeba k vývoji poměrů jako soli. Monarchisté volají stále po silné ruce — tento návrh zákona je prvním podnětem, aby klid a pořádek nerozrušovali a neohrožovali v prvé řadě adepti trůnů a jich najatí agenti.
Finanční úhrady návrh zákona nevyžaduje.
Po stránce formální navrhujeme přikázání výboru právnímu.
V Praze dne 31. května 1921.
Zeminová, dr. Bartošek, Laube, Hrušovský, Pelikán,
Sladký, Langr, Netolický, Pechmanová, Tučný, Hrizbyl, dr. Franke, Stříbrný, Landová-Štychová, Špatný, Draxl, Slavíček, Sajdl, Buříval, dr. Uhlíř, dr. Vrbenský, Trnobranský.