Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2257.
Antrag
der Abg. Patzel, Dr. Baeran, Křepek, Böhr, Ing. Jung Dr. Kafka und Genossen
betreffend die Änderung der Geschäftsordnung des Abgeordnetenhauses hinsichtlich des Sprachengebrauches.
Gesetz
vom .............................................................
mit welchem die Bestimmungen des Gesetzes vom 15. April 1920, Zahl 325 Slg. d. G. u. V. betreffend die Geschäftsordnung des Abgeordnetenhauses der Nationalversammlung abgeändert werden.
Die Nationalversammlung der čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Der § 49 des Gesetzes vom 15. April 1920, Zahl 35 Slg. d. G. u. V. wird durch folgende Bestimmungen abgeändert und ergänzt:
1. Zu § 49 Abs. 1 treten folgende Zusätze:
Diese Mitteilungen werden den Abgeordneten deutscher, ungarischer und polnischer Nationalität über Verlangen ihrer Sprache verdolmentscht.
Die Vorsitzenden und Berichterstatter können sich auch der deutschen Sprache bedienen und veranlassen die Uebersetzung ihrer Mitteilungeil in die čechoslovakische Sprache.
2. Zu § 49 Abs. 2 trittt folgender Zusatz: Es steht ihnen, weiter frei, ihre Ässerungen in einer anderen der im vorstehenden Absatze genannten Sprachen abzugeben.
3. Der Absatz 5 des § 49 entfällt.
4. Zu Abs. 11:
Gesetzes vorlagen, Mitteilungen der Regierung, Initiativanträge, und Ausschussberichte werden jenem Abgeordneten, welche von vornherein grundsätzlich in der Hauskanzlei dies wünschen, auch in einer deutschen Uebersetzung übermittelt.
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Kraft.
Begründung:
Der § 49 des Gesetzes vom 15. April 1920 betreffend die Geschäftsordnung des Abgeordnetenhauses ermöglicht den Abgeordneten den Gebrauch der Sprache ihrer Nationalität in Reden, Anträgen und Anfragen, nimmt aber nicht Rücksicht darauf, dass eine grosse Anzahl der Mitglieder die čechische Sprache nicht oder nicht in solchem Masse, beherrschen, dass sie in der Lage sind, um den Aufforderungen des § 2 Absatz 1 betreffend die Teilnahme an allen Verhandlungen und Arbeiten des Hauses entsprechen zu können. Die Unhaltbarkeit dieser Bestimmungen wurde auch vielfach in čechischen parlamentarischen Kreisen anerkannt und mehrfach darüber Verhandlungen geführt. Der Senat der Nationalversammlung steht vor einer Regelung dieser Frage, sodass zu hoffen ist, dass diejenigen Gruppen des Abgeordnetenhauses, welche einen vorliegenden ähnlichen Antrag der Antragsteller im Sommer 1920 im Initiativausschusse ablehnten, heute ihre Anschauung wesentlich abgeändert huben. Ferner soll auch auf folgendes Moment hingewiesen werden. In dem vom Herrn Minister des Äussern. bei den Friedensverhandlungen in Paris dem Obersten Rate der Entente vorgelegten Memoire III, wurde ausdrücklich die Geltung der deutschen Sprache als zweite Landesspräche versprochen. Dieser Zusicheruhg entsprechen die Bestimmungen der beiden Häuser der Nationalversammlung nicht. Der vorliegende Antrag erscheint also geeignet, die parlamentarische Sprachenfrage den offizielien Erklärungen der Staatsleitung bei den Friedensverhandlungen anzupassen und die Arbeiten der gesetzgebenden Körperschaften zu erleichtern.
Prag, am 19. Mai 1920.
Patzel, Dr. Baeran, Křepek, Böhr, Ing. Jung, Dr. Kafka,
Simm, Knirsch, Dr. Schollich, Kraus, J. Fischer, Kaiser, Dr. Hahnreich, Dr. Spina, Windirsch, Schubert, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Lehnert, Matzner, Dr. Radda, Kostka, Bobek, Budig, Dr. Luschka, Schälzky, Scharnagl, Mark.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2257.
Návrh
poslanců Patzela, dra Baerana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dra Kafky a druhů
na změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny pokud se týká užívání jazyků.
Zákon
ze dne ............................................................,
jímž mění se ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n. o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 49 zákona z 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n. mění a doplňuje se těmito ustanoveními:
1. K odst. 1 §u 49 připojují se dodatky:
Tato sdělení přeloží se poslancům německé, maďarské a polské národnosti na jich žádost do jejich řeči.
Předsedové a zpravodajové mohou užívati také řeči německé a zařídí, aby jejich sdělení byla přeložena do řeči československé.
2. K odst. 2 §u 49 připojí se tento dodatek:
Dále je jim volno činiti své projevy v jiné řeči, uvedené v předcházejícím odstavci.
3. Odst. 5 §u 49 se vynechává.
4. K odst. 11:
Osnovy zákonů, sdělení vlády, iniciativní návrhy a zprávy výborů dodávají se oněm poslancům, kteří předem prohlásí ve sněmovní kanceláři, že si toho přejí, též v německém překladě.
§ 2.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Odůvodnění.
§ 49 zákona ze dne 15. dubna 1920 o jednacím řádu poslanecké sněmovny umožňuje poslancům užívání jazyka své národnosti v řečích, návrzích a dotazech, nedbá však toho, že značný počet členů nezná vůbec česky nebo ne tou měrou, aby byli s to, vyhověti požadavkům odst. 1 §u 2 o účasti ve všech jednáních a pracích sněmovny. Neudržitelnost těchto ustanovení často přiznaly i české parlamentní kruhy a několikráte bylo o tom vyjednáváno. Senát Národního shromáždění hodlá upraviti tuto věc, takže možno míti naději, že ony skupiny poslanecké sněmovny, které v létě 1920 v iniciativním výboru zamítly návrh podepsaných, podobný tomuto, dnes podstatně změnily svůj názor. Dále budiž poukázáno i na tuto okolnost:
V memoiru III., jejž předložil pan ministr pro věci zahraniční za mírových jednání v Paříži nejvyšší radě dohody, slíbeno výslovně, že německý jazyk bude pokládán za druhý zemský jazyk. S tímto ujištěním neshodují se ustanovení obou sněmoven Národního shromáždění. Tento návrh jest tedy způsobilým, vhodně přizpůsobiti otázku jazykovou ve sněmovně úředním prohlášením státní správy na mírovém jednání a ulehčí pracím zákonodárných sborů.
V Praze dne 19. května 1921.
Patzel, dr. Baeran, Křepek, Böhr, inž. Jung, dr. Kafka,
Simm, Knirsch, dr. Schollich, Kraus, J. Fischer, Kaiser, dr. Hanreich, dr. Spina, Windirsch, Schubert, dr. E. Feyerfeil, dr. Lehnert, Matzner, dr. Radda, Kostka, Bobek, Budig, dr. Luschka, Schälzky, Scharnagl, Mark.