Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2252.
Odpověď
ministra vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslanců dra Lodgmana, Böhra, Křepka, inž. Junga, dra Kafky a druhů
o rozpuštění Ligy svazu národů v Sudetských zemích v Karlových Varech a jak se při tom zneužilo úřední moci (tisk 1264).
Rozpuštění spolku ťVölkerbundliga der Sudetenländer, deutscher ZweigŤ, vysloveno bylo výnosem presidia zemské správy politické v Praze ze dne 24. prosince 1920, číslo 45.482/pres. Jmenovaný spolek dle svých stanov byl spolkem nepolitickým, ale hned při začátku činnosti své začal se obírati záležitostmi mezinárodní politiky. Při ustavující schůzi, konané dne 13. listopadu v Karlových Varech, proneseny byly řeči výhradně rázu politického a byly vyhroceny proti existenci státu československého způsobem státu nebezpečným, čímž porušen byl veřejný pokoj a řád, aniž se strany předsedy schůze stalo se nějaké opatření, aby řeči toho druhu na schůzi pronášeny nebyly, resp. aby v nich nebylo pokračováno.
Na základě toho bylo vysloveno rozpuštění tohoto spolku.
Odvolání, podané proti tomuto výnosu, zamítlo ministerstvo vnitra jako nepřípustné, ježto odvolání toto bylo podáno opožděně po uplynutí 60denní odvolací lhůty. Promeškáním této odvolací lhůty stal se výnos zemské správy politické o rozpuštění spolku pravoplatným.
Spolu s rozpuštěním spolku bylo učiněno zemskou správou politickou v Praze u státního zastupitelství v Chebu trestní oznámení proti jednotlivým řečníkům pro jejich výroky, jichž užito bylo na schůzi dne 13. listopadu r. 1920.
Domovní prohlídky provedeny byly ve spolkových místnostech a u několika významných osobností v souvislosti s tímto trestním oznámením na základě paragrafu 141 tr. ř. Prohlídky provedeny byly úředníkem policejního ředitelství v Praze, vyslaným za tím účelem na výpomoc okresní politické správě v Karlových Varech a úředníkem tamní okresní politické správy za pomoci dvou civilních strážníků. Dotyčný úředník policejního ředitelství i oni dva civilní strážníci se při služebním výkonu náležitě legitimovali. Domněnka, že policejní úředník z Prahy, anebo policejní ředitelství v Praze smí vykonávati své funkce jen v sídle úřadu, je nesprávná.
Při tom podotýkám, že se interpelace mýlí, domnívá-li se, že takové úřední výkony, (t. j. domovní prohlídky) nepatří do oboru působnosti okresních politických správ a přísluší výhradně bezpečnostním úřadům. Bezpečnostními úřady jsou právě totiž okresní správy politické (paragraf 22 min. nař. z 19. ledna 1853, č. 10. ř. z. a paragraf 1 základů pro organisaci policejních úřadů, srovn. zemský zákoník pro Čechy z roku 1850 číslo 142). Důvod k domovní, prohlídce byl zde dostatečný, jak svrchu uvedeno.
Přihlížeje pak k dalším vývodům interpelace, pokládám si za čest sděliti toto:
Spolek jako právnická osoba může navenek vystupovati a býti činným jen svými orgány, nemůže jednati sám, není tedy vůbec myslitelno nějaké jednání spolku, které by eventuelně, jak si interpelace představuje, mohlo rozpuštění spolku ospravedlniti, nýbrž vždy se může jednati jen o nějaké činy neb opomenutí jeho funkcionářů, jež spolek (právnickou osobu) representují neb jeho členů; shledala-li instance, která výměr vydala, porušení veřejného pokoje a řádu v tom, že předseda schůze nezakročil proti četným protistátním výrokům a že trpěl, aby v nich bylo. pokračováno, nemám důvodů, abych proti tomuto názoru z úřední moci zakročil, tím spíše, že strana sama promeškáním odvolací lhůty způsobila pravoplatnost rozpouštěcího nálezu a tak vyloučila přezkoumání nálezu po stránce meritorní i projednání otázek náhrady škody a plného zadostiučinění, event. nového obnovení činnosti spolkové v instančním postupu úřadů správních.
Úředníci, po případě úřad, který nařídil rozpuštění spolku a úředníci, kteří provedli domovní prohlídky, nejednali protizákonně a neporušili tím úřední povinnosti. Není tudíž příčiny, zavésti proti těmto úředníkům vyšetřování a potrestati je.
K poslednímu dotazu interpelace posléze podotýkám, že státní úřady bezpečnostní jsou již všeobecným předpisem paragrafu 84 tr. ř. zavázány, kdykoliv se buďto samy dovědí, nebo odjinud vědomost nabudou o nějakém činu trestném, který se nemá vyšetřovati pouze k žádosti zúčastněného, aby to oznámily ihned státnímu zástupci příslušného soudu, po případě soudu okresnímu.
To stalo se i v tomto případě.
V Praze dne 26. dubna 1921.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.,
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2252.
Antwort
des Ministers des Innern und der Justitz
auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Lodgman, Böhr, Křepek, Ing. Jung, Dr. Kafka und Genossen
wegen Auflösung der "Völkerbundliga der Sudetenvölker" in Karlsbad und den hiebei begangenen Missbrauch der Amtsgewahlt. (Druck 1264.)
Die Auflösung des Vereines ťVölkerbundliga der Sudetenländer, deutscher ZweigŤ wurde mit dem Erlasse des Präsidiums der politischen Landesverwaltung, in Prag vom 24. Dezember 1920, Zl. 45.482/präs. augesprochen. Der genannte Verein war nach seinen Statuten ein nichtpolitischer Verein, begann aber gleich zu Beginn seiner Tätigkeit sich mit den Angelegenheiten der internationalen Politik zu befassen. Bei der am 13. November in Karlsbad abgehaltenen gründenden Versammlung wurden Reden ausschließlich politischen Charakters gehalten, die ihre Spitze gegen die Existenz des čechoslovakischen Staates in staatsgefährlicher Weise gerichtet hatten, wodurch die öffentliche Ruhe und Ordnung gestört wurde, ohne daß seitens des Vorsitzenden der Versammlung irgendwelche Vorkehrungen getroffen worden wären, daß Reden dieser Art auf der Versammlung nicht gehalten, resp. in denselben nicht fortgefahren würde.
Deshalb wurde die Auflösung des Vereines ausgesprochen.
Die gegen diesen Erlass eingebrachte Berufung wurde vom Ministerium des Innern als unzulässig verworfen, da diese Berufung nach Ablauf der 60tätigen Berufungsfrist verspätet eingebracht wurde. Durch Versäumnis dieser Berufungsfrist wurde der Erlass der politischen Landesverwaltung, betreffend die Auflösung des Vereines rechtskräftig.
Gleichzeitig mit der Auflösung des Vereines wurde durch die politische Landesverwaltung in Prag bei der Staatsanwaltschaft in Eger die Strafanzeige gegen die einzelnen Redner wegen der in der Versammlung am 13. November 1920 gemachten Äußerungen die Strafanzeige erstattet.
In den Vereinsräumlichkeiten und bei einzelnen bedeutenderen Persönlichkeiten wurden im Zusammenhange mit dieser Strafanzeige auf Grund des Paragraphen 141 St. P. O. Hausdurchsuchungen vorgenommen. Sie wurden von einem zu diesem Zwecke zur Aushilfe zur politischen Bezirksverwaltung in Karlsbad entsendeten Beamten der Polizeidirektion und einem Beamten der dortigen politischen Bezirksverwaltung unter Mithilfe zweier Zivilwachleute durchgeführt. Der betreffende Beamte der Polizeidirektion und jene zwei Zivilwachleute haben sich bei der dienstlichen Funktion gehörig legitimiert. Die Annahme, ein Polizeibeamter aus Prag oder die Polizeidirektion in Prag dürfen ihre Funktionen nur im Amtssitze ausüben, ist unrichtig.
Hiebei bemerke ich, daß sich die Interpellation irrt, wenn sie annimmt, daß solche Amtsfunktionen (d. i. Hausdurchsuchungen) nicht in den Wirkungskreis der politischen Bezirksverwaltungen gehören und ausschließlich den ťSicherheitsbehördenŤ zustehen. Sicherheitsbehörden sind eben auch die politischen Bezirksbehörden (Paragraph 22 der Min. Vdg. vom 19. Jänner 1853, R. G. Bl. Nr. 10, und Paragraph 1 der Grundzüge für die Organisation der Polizei-Behörden, vergl. Landesgesetzblatt für Böhmen vom Jahre 1850, Nr. 142). Zur Hausdurchsuchung war, wie oben angeführt, hinreichender Grund vorhanden.
In Berücksichtigung der weiteren Ausführungen der Interpellation beehre ich mich folgendes mitzuteilen.
Ein Verein als juristische Person kann nach außen nur durch seine Organe auftreten und tätig sein, er selbst kann Handlungen nicht vornehmen, es ist also irgendeine Handlung eines Vereines überhaupt nicht denkbar, die eventuell, wie sich dies die Interpellation vorstellt, die Auflösung eines Vereines rechtfertigen könnte, es kann sich vielmehr immer nur um irgendwelche Handlungen oder Unterlassungen seiner Funktionäre, die den Verein (eine juristische Person) repräsentieren, oder seiner Mitglieder handeln; wenn die Instanz, die das Erkenntnis herausgegeben hat, darin eine Störung der öffentlichen Ruhe und Ordnung erblickt hat, daß der Vorsitzende der Versammlung nicht gegen die vielfachen staatsfeindlichen Äußerungen eingeschritten ist und daß er duldete, daß in denselben fortgefahren werde, habe ich keine Ursache, gegen diese Ansicht von Amts wegen einzuschreiten, und dies um so eher, als die Partei selbst durch Versäumnis der Berufungsfrist die Rechtskraft des Auflösungserkenntnisses bewirkt hat, und so selbst die Überprüfung des Erkenntnisses von der meritorischen Seite und die Verhandlung der Fragen des Schadenersatzes und der vollen Genugtuung, eventuell der Erneuerung der Vereinstätigkeit im Instanzenzuge der Verwaltungsbehörden ausgeschlossen hat.
Die Beamten, beziehungsweise das Amt, das die Auflösung des Vereines angeordnet hat, und die Beamten, welche die Hausdurchsuchungen vorgenommen haben, handelten nicht gesetzwidrig und haben hiedurch ihre Amtsverplichtungen nicht verletzt. Es liegt also kein Grund vor, gegen diese Beamten eine Untersuchung einzuleiten und sie zu bestrafen.
Zur letzten Anfrage der Interpellation bemerke ich endlich, daß die staatlichen Sicherheitsbehörden bereits durch dieallgemeine Vorschrift des Paragraphen 84 St. P. O. verpflichtet sind, jederzeit die entweder von ihnen selbst wahrgenommenen oder sonst zu ihrer Kenntnis gelangten strafbaren Handlungen, welche nicht bloß auf Begehren eines Beteiligten zu untersuchen sind, sogleich dam Staatsanwalte des zuständigen Gerichtes, beziehungsweise dem Bezirksgerichte anzuzeigen.
Das geschah auch in diesem Falle.
Präg, am 26. April 1921.
Der Justitzminister:
Dr. Popelka, m. p.,
Der Minister des Innern: