Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2251.
Odpověď
ministrů vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslance dra R. Lodgmana a druhů
o sčítání lidu v okrese králodvorském (tisk 1739).
Před jmenováním sčítacích komisařů pro obce s německou obecní správou obrátil se okresní politický úřad na okresní školní výbor pro školy německé se žádostí, aby mu oznámil kteří z německých učitelů ovládají český jazyk, by případně mohli býti ustanovení za sčítací komisaře. Poněvadž školní výbor v dané lhůtě vůbec neodpověděl a okresní politická správa s ustanovením sčítacích komisařů déle otáleti nemohla, ustanovila sama za sčítací komisaře pro obce národnostně smíšené mimo jednoho německého řídícího učitele, který se sám u ní přihlásil, vesměs státní úředníky německého jazyka úplně mocné, kteří poskytovali nejlepší záruky přesného a správného provedení sčítání.
Vzíti na poradu při ustanovení sčítacích komisařů obecní zastupitelstva nepokládala okresní správa politická účelným, poněvadž viděla předem nemožnou jakoukoli dohodu. Také v tom, že okresní správa politická neoznámila před 16. únorem obcím jména sčítacích komisařů a že tito v úředničil místnostech obecních starostů, kam se 16. února před započetím prací sčítacích dostavili, vykázali se pouze českou legitimací, nelze spatřovati žádnou nesprávnost. Ani ta okolnost, že se sčítací komisaři pokoušeli v několika případech i u německých stran vyplňovati popisné archy česky, nemůže býti uváděna za doklad tvrzení, jako by si nebyli počínali sčítací komisaři správně, neboť zápis do popisného archu úředně ustanoveným sčítacím komisařem jest aktem vnitřního úřadování, na který straně nepřísluší žádný vliv a nelze proto sčítacímu komisaři vytýkati, že zápis provedl ve státním jazyku.
Ze sčítací komisaři odpírali stranám nahlédnutí do úředních sčítacích listin, neodpovídá zjištěné skutečnosti, naopak sčítací komisaři každému ochotně dali nahlédnouti do popisných archů, aby se přesvědčil o zápisu své národnosti.
Události při sčítání lidu v okrese královédvorském zavdaly příčiny, že zavedeno bylo trestní řízení ve třech případech, a to pro násilnosti v Dolních Vlčkovicích, Kocléřově a v Brodě.
Ohledně sčítání lidu v Huntýřově nebylo trestní řízení zavedeno. Toto místo je asi v interpelaci uvedeno, poněvadž pro násilnosti v Kocléřově byla zatčena jedna osoba z Huntýřova.
Toliko v trestní věci, týkající se událostí v Kocléřově, bylo zatčeno dne 19. února 1921 pět osob a dodáno okresnímu soudu v Králové Dvoře. Jinak nebyl nikdo zatčen.
Dne 7. března 1921 byly však i osoby pro události v Kocléřově zatčené z vazby propuštěny. Toto trestní řízení a trestní řízení pro událost v Dolních Vlčkovicích dosud skončena nejsou. Na jejich brzké ukončení se naléhá.
Neodpovídá však pravdě, tvrdí-li se v interpelaci, že stíhané osoby v Dolních Vlčkovicích se prý nedopustily ničeho jiného, než že žádaly, aby byly do popisných archů zapsány německy. Trestní vyšetřování bylo zavedeno z té příčiny, že sčítací komisař — státní úředník — byl v hostinci, kde dlel u oběda, zástupcem sběhnuvších se lidí ohrožován a donucen spáliti 8 česky vyplněných popisných archů, aby ušel ztýrání, kterýmž se mu hrozilo.
Podle výsledku šetření počínali si sčítací komisaři naprosto korektně. Došlo-li proti nim na některých místech, jako na příklad v Kocléřově a v Dolních Vlčkovicích k násilnostem, které jsou předmětem trestního vyšetřování, nelze hledati toho příčinu v postupu sčítacích komisařů, jako spíše v tom, že obyvatelstvo bylo proti sčítacím komisařům agitací zúmyslně popuzeno.
V Praze dne 2. května 1921.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.,
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2251.
Antvort
des Ministers des Innern und der Justiz
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. R. Lodgman und Gen.
betreffend die Volkszählung im Bezirke Königinhof (Druck 1739).
Vor der Ernennung der Zählkommissäre für die Gemeinden mit deutscher Gemeindeverwaltung wandte sich die politische Bezirksverwaltung an Bezirksschulausschuß für die deutschen Schulen mit dem Ersuchen, ihr anzuzeigen, welche von den Lehrern die böhmische Sprache beherrschen, damit sie gegebenenfalls als Zählkommissäre bestellt werden können. Da der Schulausschuß in der gestellten Frist überhaupt nicht antwortete und die politische Bezirsksverwaltung mit der Bestellung der Zählkommissäre nicht länger zögern konnte, bestellte sie selbst als Zählkommissäre für die gemischtsprachigen Gemeinden mit Ausnahme eines deutschen Schulleiters, der sich selbst bei ihr anmeldete, durchwegs der deutschen Sprache vollkommen mächtige Staatsbeamte, die die beste Gewähr einer genauen und richtigen Durchführung der Zählung boten.
Bei der Festsetzung der Zählkommissäre die Gemeindevertretungen zu Rate zu ziehen, erachtete die politische Bezirksverwaltung nicht für zweckmäßig, da sie von vorneherein die Unmöglichkeit irgendeines Einvernehmens voraussah. Auch darin, daß die politische Bezirks Verwaltung vor dem 16. Februar den Gemeinden die Namen der Zählkommissäre nicht anzeigte und dass in den Amtsräumlichkeiten der Gemeindevorsteher, in denen sie sich am 16. Febraur vor Beginn der Zählungsarbeiten einfanden, sie sich nur mit einer čechischen Legitimation auwiesen, kann keine Ungehörigkeit erblickt werden. Nicht einmal der Umstand, daß die Zählkommisäre in einigen Fällen auch bei deutschen Parteien die Konskriptionsbogen čechisch auszufüllen versuchten, kann als Beweis der Behauptung angeführt werden, daß sich die Zählkommissäre nicht gehörig benommen hätten, da die Eintragung in den Konskriptionsbogen durch den amtlich bestellten Zahlkommissär ein Akt der inneren Amtierung ist, auf den der Partei kein Einfluß zusteht, und es kann daher dem Zählkommissär nicht ausgestellt werden, daß er die Eintragung in der Staatssprache durchgeführt hat.
Daß die Zählungskommissäre den Parteien die Einsichtnahme in die amtlichen Zähllisten verweigert haben, entspricht nicht den festgestellten Tatsachen, im Gegenteil ließen die Zählkommissäre jedermann bereitwillig in die Konskriptionsbogen Einsicht nehmen, damit er sich von der Eintragung seiner Nationalität überzeuge.
Die Ereignisse bei der Volkszählung in Königinhof bildeten die Ursache, daß in drei Fällen ein Strafverfahren eingeleitet wurde, und zwar wegen der Gewalttätigkeiten in Niederwölsdorf, Ketzelsdorf und in Prode.
Wegen der Volkszählung in Güntersdorf wurde ein Strafverfahren nicht eingeleitet. Dieser Ort ist wohl deshalb in der Interpellation angeführt, weil wegen der Gewalttätigkeiten in Ketzelsdorf eine Person aus Güntersdorf verhaftet wurde.
Nur in der Strafsache, betreffend die Ereignisse in Ketzelsdorf, wurden am 19. Februar 1921 fünf Personen verhaftet und dem Bezirksgerichte im Königinhof eingeliefert. Sonst wurde niemand verhaftet.
Am 7. März 1921 wurden aber auch die wegen der Ereignisse in Ketzelsdorf verhafteten Personen aus der Haft entlassen. Dieses Strafverfahren und das Strafverfahren wegen der Ereignisse in Niederwölsdorf ist bisher nicht beendet. Auf ihre baldige Beendigung wird gedrungen.
Es entspricht aber nicht der Wahrheit, wenn in der Interpellation behauptet wird, daß die in Niederwölsdorf strafrechtlich verfolgten Personen sich nichts anderes haben zuschulden kommen lassen, als daß. sie verlangt hätten, in die Konskriptionsbogen deutsch eingetragen zu werden. Die Strafuntersuchung wurde aus dem Grunde eingeleitet, weil der Zählkommissär — ein Staatsbeamte — im Gasthause, wo er sich zum Mittagessen aufhielt, von der angesammelten Menge bedroht und gezwungen wurde, 8 čechisch ausgefüllte Konskriptionsbogen zu verbrennen, um einer ihm drohenden Mißhandlung zu entgehen.
Nach dem Ergebnisse der Erhebungen haben sich die Zählkommissäre vollkommen korrekt benommen. Wenn es gegen sie an manchen Orten, wie z. B. in Ketzelsdorf und in Niederwölsdorf zu Gewalttätigkeiten gekommen ist, die Gegenstand einer Strafuntersuchung sind, so ist der Grund hiefür nicht in dem Vorgehen der Zählkommissäre, sondern eher darin zu suchen, daß die Bevölkerung gegen die Zählkommissäre durch Agitation absichtlich aufgereizt wurde.
Prag, am 2. Mai 1921.
Der Justitzminister:
Dr. Popelka, m. p.,
Der Minister des Innern: