Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2244.

Odpověď

ministra s plnou mocí pro správu Slovenska a ministra sociální péče

na interpelaci poslance Surányiho a soudruhů,

aby podniky v Kunových Teplicích uvedeny byly v činnost a aby byla poskytnuta podpora v nezaměstnanosti dělnictvu

(tisk 1247).

V Sarkanyově slévárně Koncordii, v Kunových Teplicích trvá od počátku roku 1919 až do nynější doby částečná nezaměstnanost.

Dělnictvo továrny bylo zaměstnáváno asi 10 dnů v měsíci.

Dne 18. prosince 1920 byla firma nucena provoz ještě dále omeziti a zaměstnává přibližně něco přes 20 dělníků k vyřízení došlého zákazu od papírny ve Velkých Slabošovcích.

Po tuto dobu nezaměstnanosti dostalo se dělnictvu následovních podpor v nezaměstnanosti:


1. Za dobu od 15. ledna do 15. června 1919 bylo dělnictvu vyplaceno 80% mzdy v obnose

115.066 Kč 19 h

a na potravinách (diference mezi nákupní a prodejní cenou) v obnose

44.549 Kč 54 h

dohromady tedy

159.616 Kč 03 h


2. Za dobu od 16. června do 31. července 1919 nedostalo se nezaměstnanému dělnictvu žádných podpor v nezaměstnanosti.

3. V době od 1. srpna 1919 do 31. května 1920 byly vyplaceny následující obnosy:


Firma vyplatila na penězích z vlastních prostředků

39.056 Kč 22 h

na potravinách (diference)

15.777 Kč 47 h

dohromady

54.833 Kč 69 h


Ze státní pokladny byly dělnictvu vyplaceny oba obnosy povolené ministerstvem sociální péče jako refundace podpor


(výnos ze dne 18. prosince 1919, č. 26.640)

38.986 Kč 22 h

výnos ze dne 15. ledna 1920, čís. 28.967)

15.288 Kč 07 h

které firma dělnictvu rozdělila a podpory vyplacené na poukaz služnovského úřadu v Rožnavě v úhrnné sumě

175.706 Kč 40 h

celkem

229.980 Kč 69 h

takže dělnictvo do 31. května 1920 dostalo celkem:

z prostředků firmy na penězích

154.122 Kč 71 h

na potravinách (diference)

60.327 Kč 01 h

celkem

214.449 Kč 72 h

ze státních prostředků

229.980 Kč 69 h

celkem tedy za rok 1919 a od 1. ledna do 31. května 1920

444.430 Kč 41 h


Ač se formálně, za dobu od 16. června do 31. července 1919 dělnictvu ze státních prostředků nedostalo žádných podpor v nezaměstnání, nelze povoliti, aby podpory za uvedenou dobu byly doplaceny, ježto placení podpor přímo dělnictvu za dobu minulou by bylo proti ustanovením zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. zák. a nař. a ježto dělnictvu dostalo se celkem od zaměstnavatele a ze státní pokladny dohromady daleko více, než obnáší zákonné podpory, které by jemu přináležely.

Od 1. června 1920 nedostalo se dělníkům ze státních prostředků žádných podpor v nezaměstnanosti, protože způsob výplaty podpor částečně jen nezaměstnanému dělnictvu, jak byl prováděn služnovským úřadem v Rožnavě neodpovídal zákonným předpisům. Firma totiž vyhotovovala každoměsíčně výkaz o nezaměstnanosti, na základě jehož služnovský úřad částku u berního úřadu poukázal a teprve potom firma dělnictvu podpory vyplatila.

Ježto se zde jednalo o částečně nezaměstnané dělnictvo, byl by býval správný způsob výplaty ten, že by firma dělnictvu podpory vyplatila a zažádala po té o náhradu.

Tomuto způsobu vyplácení se však firma bránila s odůvodněním, že nemá peněz a byla jen ochotná obnosy, které obdrží, ze státní pokladny, dělnictvu vyplatiti, což z formálních důvodů nebylo proveditelným.

Přes to ale firma byla nucena dáti dělnictvu jakési zálohy, resp. potraviny, šaty na úvěr, takže dělnictvo je u firmy zadluženo.


Dluh dělnictva obnáší:

a) za potraviny

113.640 Kč 98 h

b) za šatstvo, které firma zakoupila a dělnictvu na dluh rozdělila

66.465 Kč 79 h

úhrnem tedy

180.106 Kč 77 h


Není naděje, že by v nejbližší době mohl býti započat provoz a i po obnovení provozu nemohlo by dělnictvo při nynějších drahotních poměrech splatiti dluh.

Firma sama, jak udává, nemůže pro nedostatek peněžních prostředků dělnictvu podpory v nezaměstnání vyplatiti a pak zažádati o refundaci.

Ze státních prostředků dělnictvu přímo podpory vypláceti za dobu minulou, jak již bylo řečeno, odporuje zákonu.

Dělnictvo se domáhá vyplácení podpor za dobu od 1. června 1920 a odůvodňuje nárok tím, že nutno dluhy v továrně vyrovnati.

Vzhledem k výše uvedenému mohlo by se dělnictvu dostati podpor jen tím způsobem, kdyby firma s dělnictvem súčtovala, to jest, kdyby obnosy vyplacené ve formě zálohy (dluhy) dělnictvu zaúčtovala jako vyplacené podpory, a event. diference, které by se u toho kterého dělníka objevily doplatila a pak zažádala o refundaci.

Při tom ovšem byla firma povinna súčtovati resp. doplatiti podpory v té výši, aby dělnictvu mimo 100% zákonné podpory ve smyslu ujednání se svazem kovoprůmyslníků z vlastních prostředků doplatila ještě nejméně 20% zákonných podpor.

V tom smyslu bylo na správu závodu působeno.

Nynější správce závodu přislíbil v přítomnosti důvěrníků dělnictva toto učiniti a také v budoucnosti podpory dělníkům vypláceti s výhradou, budou-li po ruce peníze, resp. bude-li refundace za dobu minulou co nejspíše povolena a poukázána.

Dělnictvo s tímto způsobem řešení se uspokojilo.

Refundační výkazy byly také již zde skutečně předloženy a ministerstvo sociální péče poukázalo firmě Koncordia v Kunových Teplicích výnosem ze dne 24. března 1921, č. 4460-E státní příspěvek za dobu od 1. června 1920 do 29. ledna 1921 v částce 86.365 Kč.

Pokud by šlo o výplatu podpory v nezaměstnanosti v době přítomné nemajetnému dělnictvu železárny v Kunových Teplicích, pro které by nebylo žádné pracovní příležitosti, nebude ministerstvo sociální péče tou dobou míti proti němu námitek.

V Praze dne 17. května 1921.

Ministr sociální péče:

Dr. Gruber, v. r.,

Ministr s plnou mocí pro správu Slovenska:

Dr. Mičura, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP