Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2237.
Antrag
des Abgeordneten Patzel und Genossen
betreffend einen Notstandsbahnbau Sonnenberg—Pressnitz im Erzgebirge.
Die Eiwerbsverhältnisse der Bevölkerung der westlichen Bezirke des böhmischen Erzgebirges, welche im alten Österreich keineswegs. rosige waren, haben sich seit dem Zusammenbruche und der Einverleibung der genannten Bezirke in das staatliche Hoheitsgebiet der čechoslovakischen Republik noch wesentlich verschlechtert. Einer der ärgsten Notstandbezirke ist der politische Bezirk Pressnitz. Daran trägt die allgemeine Weltwirtschaftskrise ebenso sehr Schuld wie die besondere Politik der čechoslovakischen Republik. Ein ansehnlicher Teil der Bevölkerung fand früher seinem Lebensunterhalt im Hausiergewerbe, als reisende Musikanten und als Saisonarbeiter im benachbarten deutschen Reiche. Die Absperrungspolitik der čechoslovakischen Republik gegenüber den Nachbarstaaten, namentlich auch gegen Deutschland, raubt allen diesen
Menschen jede Erwerbsmöglichkeit. Als im Monate März 1921 die staatliche Arbeitslosenunterztützung für Pressnitz eingestellt wurde, entstand ein solcher Zustand furchtbarer Aufregung der Bevölkerung, dass die Regierung den dringenden Vorstellungen entsprechend, die Wiedergewährung der Arbeitslosenunterstützung zustehen musste.
Die staatliche Arbeitslosenunterstützung aber ist nach ihrem ganzen Charakter nur eine vorübergehende Notmassnahme. Ihr geringer Betrag schützt die Empfänger nicht vor Not und Entbehrungen. Und die betroffenen Bevölkerungskreise begehren nicht Geschenke und Almosen, sie verlangen Arbeit, um vom Ertrage ihrer Arbeit leben zu können. Sie wollen ihre Pflicht gegenüber der Allgemeinheit erfüllen, wenn auch die Allgemeinheit ihnen gegenüber ihrer Pflicht nachkommt.
Die Bevölkerung des genannten Gebietes hat im Monate Feber l. J. an den Herrn Präsidenten der Republik, an die Regierung und an die grosse Öffentlichkeit einen dringenden Mahnruf ergehen lassen, der, wie wir auch hoffen, auch bei der hohen Nationalversammlung der čechoslovakischen Republik nicht ungehört verhallen wird.
Das beste Mittel, eine Verbesserungder Wirtschaft des genannten Notstandsgebietes zu erreichen, wäre die Inangriffnahme der Arbeiten für den von der Bevölkerung seit Jahrzehnten heiss ersehnten Bau der Lokalbahn Sonnenberg—Pressnitz—Christofhammer. Die einleitenden Bauarbeiten würden zahlreichen Menschen jener Gegend Arbeits- und Verdienstmöglichkeiten gewähren, sie würden damit weiters auch einen belebenden Einfluss auf das Gewerbe ausüben und die Voraussetzungenfür Industrien schaffen. Es sind Wasserkräfte und Elektrizität für gewerbliche Anlagen vorhanden, ein seit Jahren stillgelegter Eisenerzschacht könnte wieder in Betrieb gesetzt werden, u. dgl. mehr. Die Vorarbeiten für den genannten Bahnbau sind in jeder. Hinsicht beendet, sodass mit dem Baue jederzeit begonnen werden könnte. Die im Mai 1911 durchgeführte Begehung hat in Anwesenheit der Vertreter aller zuständigen Behörden die politische Begehung und Emeignungsverhandlung lückenlos durchgeführt und die Entscheidung des gewesenen österreichischen Eisenbahnministeriums Zahl 57978 ex 1911 hatte bereits das Detailprojekt genehmigt und den Baukonsens mit dem Zeitpunkte der Konzessionserteilung genehmigt. Auf Grund dieser Voraussetzungen war das Bahnbauprojekt der Lokalbahn Sonnenberg— Pressnitz—Christofhammer auch unter Zahl 29 in die Regierungsvorlage eines Gesetzes bitreffend die finanzielle Beteiligung des Staatsschatzes am Baue und Betriebe von Eisenbahnen (sog. Lokalbahnvorlage), Zahl 2197 der Beilagen zu den stenographischen Protokollen des Abgeordnetenhauses, 21 Session 1913, aufgenommen worden.
Die Unterzeichneten sind überzeugt, dass das Eisenbahnministerium der čechoslovakischen Republik, dessen fachkundigen Männern alle die angeführten Umstände wohl bekannt sind, der Dringlichkeit des in Rede stehenden Bahnbaues und seiner Aufnahme in das in Ausarbeitung begriffene Lokalbahngesetz zustimmt. Eben deswegen sind die Gefertigten aber auch der Meinung, dass es möglich sein könnte, mit den technischen Vorarbeiten zum Bahnbau sofort zu beginnen. Es wird keine unerhörte Summe verlangt; der aufgewandte Betrag würde dafür grosse Beträge der Arbeitslosenunterstützung entbehrlich machen, zum Teil auf dem Wege über Steuern und Abgaben wieder in den Staatssäckel zurückfliessen und in die betroffene Bevölkerung ein wertvolles Moment der Beruhigung und des Vertrauens tragen. Was die Kosten der Durchführung betrifft, so sei erwähnt, dass die österreichische Lokalbahnvorlage ex 1913 das gesamte Anlagekapital der 11.6 km langen Strecke, mit 1.6 Millionen Kronen bezifferte und dass nach den heutigen Währungsverhältnissen die Baukosten mit höchstens 16 Millionen Kč einzuschätzen wären. Ein Betrag von 3 Millionen Kč für das Jahr 1921 würde also erforderlich sein, um die angestrebten Zwecke zum materiellen Vorteile der dortigen Bevölkerung und zum Nutzen der gesamten Republik zu erreichen. Die erforderiiche Summe wäre aus dem Investitionskredite des Eisenbahnministeriums für 1921 zu decken.
Aus den angeführten Gründen stellen die Untergefertigten folgenden Antrag:
Das hohe Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
1. Das Eisenbahnmmisterium wird beauftragt, das Projekt einer Lokalbahn Sonnenberg—Pressnitz—Christofhammer in die vorbereitete Lokalbahnvorlage aufzunehmen und sich hiebei der dem Eisenbahnministerium bekannten Vorarbeiten zu bedienen.
2. In der besonderen Würdigung der ausserordentlichen Verhältnisse des genannten Verkehrsgebietes wird das Eisenbahnministerium ermächtigt, unbeschadet der durch das künftige Lokalbahngesetzt festzustellenden Beitragsleistungen bereits im Jahre 1921 unter dem Gesichtspunkte staatlicher Notstandsarbeiten die einleitenden Arbeiten (Erdarbeiten u.s.w.) für die genannte Strecke zu beginnen und im Einvernehmen mit den politischen und autonomen Behörden sowie den Arbeiterorganisationen des politischen Bezirkes Pressnitz die arbeitswillige, arbeitslose Bevölkerung zur Arbeit heranzuziehen.
Prag, am 11. Mai 1921.
Patzel,
Dr. Baeran, Mark, Dr. Luschka, Ing. Jung, Simm, Knirsch, Schubert, Schälzky, Dr. W. Feierfeil, Dr. Spina, Bobek, Dr. Lodgman, Dr. Kafka, Böhr, Dr. Hanreich, Windirsch, J. Mayer, Dr. Keibl, Pittinger, J. Fischer, Matzner, Dr. Radda.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2237.
Návrh
poslance Patzela a druhů
o nouzové stavbě dráhy Suniperk—Přísečnice v Rudohoří.
Výdělkové poměry obyvatelstva západních okresů českého Rudohoří, které za starého Rakouska nebyly růžové, zhoršily se ještě podstatně od převratu a přivtělení těchto okresů pod státní svrchovanost Československé republiky. Jedním z nejhorších nouzových okresů je politický okres přísečnický. Je tím vina právě tak světová hospodářská krise jako zvláštní politika Československé republiky. Značná část obyvatelstva živila se dříve podomním obchodem, kočovnou hudbou a sezónní prací v sousední Německé říši. Uzavírací politika Československé republiky vůči sousedním státům, jmenovitě vůči Německu, zbavuje všechny tyto lidi možnosti výdělku. Když v měsíci březnu 1921 byla zastavena státní podpora nezaměstnaným pro Přísečnici, nastalo tak strašné rozčilení mezi obyvatelstvem, že vláda vyhovujíc naléhavým rozkladům, musila znovu povoliti vyplácení podpory nezaměstnaným.
Ráz státní podpory v nezaměstnanosti jest v celku pouze přechodným nouzovým opatřením. Její nízký obnos nechrání příjemce před nouzí a strádáním. A postižení obyvatelé nepřejí si darů ani almužen, žádají o práci, aby z výtěžku své práce mohli žíti. Chtějí konati svoji povinnost vůči lidské společnosti i když tato nekoná svých povinnosti vůči nim.
Obyvatelstvo zmíněného území obrátilo se v měsíci únoru t. r. k panu presidentu republiky, k vládě a k širší veřejnosti s naléhavou výzvou, jež, jak doufáme, nevyzní na prázdno i u vysokého Národního shromáždění Československé republiky.
Nejlepším prostředkem, aby se dosáhlo zlepšení hospodářského stavu v řečeném nouzovém území, by bylo, kdyby se započalo s pracemi na stavbě místní dráhy Suniperk—Přísečnice—Krištofovy Hamry, kterého si obyvatelstvo po desítiletí horoucně žádá. Přípravné práce stavební poskytly by četným lidem onoho kraje možnost práce a výdělku, oživily by živnosti a stvořily by předpoklady průmyslu. Jsou zde vodní síly a elektřina pro průmyslové závody, na dole na železnou rudu po léta již uzavřeném, mohla by se znovu zahájiti práce atp. více. Přípravné práce pro stavbu této dráhy jsou v každém směru hotovy, takže se stavbou může se kdykoliv začíti. V květnu 1911 konaná pochůzka za účasti všech příslušných úřadů úplně provedla politickou pochůzku a řízení vyvlastňovací a již rozhodnutí bývalého rakouského ministerstva železnic č. 57.978 z r. 1911 schválilo podrobný návrh a povolení ke stavbě dnem udělení koncese. Za těchto předpokladů byl pojat návrh stavby místní dráhy Suniperk—Přísečnice—Krištofovy Hamry pod číslem 29 do vládního návrhu zákona o finanční účasti státního pokladu nástavbě a provozu železnic (t. zv. návrh o místních drahách), č. 2197 příloh k těsnopiseckým protokolům poslanecké sněmovny, 21. zasedání 1913.
Podepsaní jsou přesvědčeni, že ministerstvo železnic Československé republiky, jehož odborníci vědí o uvedených poměrech, souhlasí s tím, že stavba řečené dráhy je naléhavou a aby byla pojata do zákona o místních dráhách, na němž se pracuje. Právě proto jsou podepsaní také toho názoru, že by bylo možno ihned započíti s technickými přípravnými pracemi pro stavbu. Nežádá se neslýchaný obnos; částka na to vynaložená způsobila by, že by se nemusily vydávati velké obnosy na podporu nezaměstnaných, částečně plynula by zpět do státní pokladny jako daně a poplatky a byla by velecenným příspěvkem, aby se postižené obyvatelstvo uklidnilo a nabylo znovu důvěry. Co se týče stavebních nákladů, připomínáme, že rakouská předloha o místních drahách z r. 1913 odhadovala základní jistinu trati 11.6 km dlouhé ha 1.6 milionů korun a že dle nynějších valutních poměrů stavební náklady mohly by se odhadovati nanejvýše 16 milionů Kč.
Bylo by tedy na rok 1921 potřebí obnosu 3 milionů Kč, aby bylo možno dosáhnouti vytčeného cíle k materielnímu prospěchu tamějších obyvatelů a k užitku celé republiky. Potřebný obnos hradil by se investičním úvěrem železničního ministerstva na rok 1921.
Z důvodů výše uvedených podávají podepsaní tento návrh:
Vysoká poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
1. Ministerstvu železnic se ukládá, aby projekt místní dráhy Šumperk—Přísečnice—Krištofovy Hamry byl pojat do připravované předlohy o místních drahách, při čemž budiž použito přípravných prací ministerstvu známých.
2. Se zvláštním zřetelem na mimořádné poměry jmenovaného dopravního uzemí zmocňuje se ministerstvo železnic, aby bez újmy příspěvků, jež určí příští zákon o místních drahách, již v r. 1921 započalo jako se státní nouzovou stavbou s přípravnými pracemi (pozemními atp.) pro zmíněnou trať a v dohodě s politickými a samosprávnými úřady a dělnickými organisacemi okresu přísečnického, aby povolalo do práce obyvatelstvo k práci ochotné a práce postrádající.
V Praze dne 11. května 1921.
Patzel,
Dr. Baeran, Mark, Dr. Luschka, Inž. Jung, Simm, Knirsch, Schubert, Schälzky, Dr. W. Feierfeil, Dr. Spina, Bobek, Dr. Lodgman, Dr. Kafka, Böhr, Dr. Hanreich, Windirsch, J. Mayer, Dr. Keibl, Pittinger, J. Fischer, Matzner, Dr. Radda.