Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2226.
Interpelace
poslanců JUDra Theodora Bartoška, J. Hrušovského a druhů
ministrům vnitra, školství a národní osvěty a s plnou mocí pro správu Slovenska
o protizákonné praksi při vyřizování výstupů z církve osob na Slovensku sice bydlících, ale majících domovské právo na území mimoslovenském.
Věc, o kterou jde, upravuje jasně a zřetelně článek 6 interkonfesního zákona ve znění novely z 15. dubna 1920 č. 277 Sb. z. a n. slovy: ťAby vystoupení z církve bylo po zákonu účinné, jest nutno, aby vystupující oznámil je okresnímu politickému úřadu místa svého bydliště, anebo, nemá-li v obvodu platnosti tohoto zákona svého bydliště, u okresního politického úřadu své obce domovské.Ť
Citovaný zákon ustanovuje ovšem v § 3., že na území dříve uherském platí dosavadní předpisy, což jest samozřejmý důsledek skutečnosti, že novella k zákonu vztahovati se může jen na to území, na němž platí sám původní, nyní novellisovaný zákon, ale nemohou se tyto ťdosavadní uherské předpisyŤ vztahovati nikdy na území, jež uherským nikdy nebylo a na podání, jež podle zákona činěna jsou u úřadů republiky na území mimoslovenském. Omezující ustanovení § 3 platí totiž právě jen na území dříve uherském, t. j. pro úřední úkony, jež na tomto území mají býti konány, nikoliv ale pro osoby na území tom náhodou prodlévající, jde-li o podání těchto osob, činěná po zákonu u úřadů mimo toto území.
Zavládla však nepřípustná prakse, že okresní politické správy v Čechách a na Moravě, snad i ve Slezsku, učiní-li tam občan na Slovensku meškající podle článku 6 interkonfesního zákona oznámení o svém výstupu z církve, oznámení tohoto nevyřídí, nýbrž je buď podateli vrátí, anebo je odstoupí tomu kterému úřadu na Slovensku, který je pak podle citovaného § 3 zamítne.
Že prakse tato docela zobecněla, toho uvedeme alespoň některé konkrétní doklady:
1. Okresní politické správě v Kroměříži oznámila, výslovně se odvolávajíc na čl. 6 interkonfesního zákona ve znění novelly, Marie Večerová, bytem v Handlové, dne 1. července 1920 vystoupení z římsko-katolické církve a uvedla, že domovským právem přísluší do obce Morkovic v politickém okresu kroměřížském. Oznámení toto odstoupila tato okresní politická správa dne 6. července 1920 pod č. 13319/D slúžnovskému úřadu v Nitře, který je zamítl.
2. Okresní politická správa v Litomyšli vrátila podatelům pro domnělou svoji inkompetenci tato oznámení o vystoupení z církve:
a) Jaroslava Severy, rotmistra v Bratislavi, příslušného do Chotovic u Litomyšle, podané 14. února 1921, vrácené výměrem z 23. února 1921 č. 6931 (5 V/186),
b) Antonína Sobotky, celního asistenta v Parkáň-Náně, přísl. do Litomyšle, podané 22. srpna 1920, jež vráceno výměrem z 21. září 1920 č. 25929 (5 S/157); dva rozklady v této věci jí učiněné zamítla tato politická správa 15. ledna 1921 pod č. 1571 a 22. ledna 1921 pod č. 2469 s podivným odůvodněním, že podatel ťmusí se předem říditi dosavadními předpisy, platnými na území dříve uherskémŤ,
c) Josefa Zerzánka, kancelář. výpravčího v Nové Žilině, přísl. do Sloupnice, podané 3. srpna 1920, jež vráceno 5. října 1920 č. 23.750 (5 Z/25); také v této věci byl odmítnut rozklad, patrně ani nečtený, se suchým poukazem na § 3 interkonfesní novelly;
3. Okresní hejtmanství v Novém Městě na Moravě odstoupilo 23. února 1921 dvě taková oznámení a to Františka Herrmanna, zámečníka čsl. drah v Levici, příslušného do Nového Města na Moravě ze dne 2. února 1921 pod č. 4260/D, a Hugona Jindry, železničního zřízence v Levici, příslušného do Dolní Rozinky ze dne 14. února 1921 pod č. 4644/D, slúžnovskému úřadu v Levici, načež obě oznámení magistrát v Levici stejně znějícími přípisy ze dne 17. března 1921 č. 1580 a 1581 podatelům vrátil ťs tým, že dle ešte na Slovensku v platnosti stojaceho byv. maď. zákonitého článku č. LIII z roku 1868 oznamenie ma sa v pritomnosti dvoch svědkov tomu duchovnému správcu oddat, do ktorej cirkvy vystupenia žiadajuci patri.Ť
4. Okresní politická správa ve Vysokém Mýtě řídila se ještě roku 1920 správně předpisy zákona. Na př. úplně ve smyslu zákona vzala na vědomí vystoupení Josefa Flídra (bydlícího v Nitře, ale příslušného do Dolan v polit. okresu vysokomýtském) z církve římsko-katolické za účelem přestoupení k církvi československé a to výměrem ze dne 14. července 1920 č. 24.066.
Ministr československé republiky s plnou mocí, pro správu Slovenska z Bratislavě zaslal však této okresní politické správě přípis ze 14. srpna 1920 č. 4374, v němž poučuje okresní správu politickou o předpisech platných pro změnu vyznání na Slovensku a dodává: ťNa základe axiomy lex inhaeret territorio ti uradníci, ktorí sú na Slovensku, v záležitostiach zmeny viery, musia sa riadiť na území platným. zákonom.Ť
Od té chvíle tato ťaxiomaŤ ministerského úřadu v Bratislavi počala i ve Vysokém Mýtě platiti víc než zákon:
a) Jmenovanému již Josefu Flídrovi dostalo se, ač jeho věc již vyřízena, druhého výměru ze dne 17. září 1920 č. 34.191 s poučením, že přestup na Slovensku je nutno hlásiti u farního úřadu místa pobytu, kde další informace vystupujícímu se sdělí.
b) Později podané oznámení Jana Hanzla, finančního dozorce v Klubíně u Staré Bystrice ze dne 7. února 1921 bylo výměrem z 12. února 1921 č. 8243 a stejně tak
c) oznámení Josefa Paďoura, dozorce finanční pohraniční stráže v Hrhově u Košice z 5. února 1921 výměrem ze dne 11. února 1921 č. 7965 — podateli vráceno ťse sdělením, že na Slovensku platí až dosud staré zákony, jest proto přestup náboženství dle tam platných předpisů u farního úřadu místa pobytu ohlásiti.Ť
5. Okresní politická správa v Poličce oznámení Josefa Fučíka, železničního zřízence v Levici, ze dne 15. února 1921 postoupila dne 17. února 1921 pod č. 4312 (5 F/22) městskému úřadu v Levici, který je podateli vrátil s poukazem na uherský článek LIII. z roku 1868.
6. Okresní politická správa v Prachaticích:
a) postoupila v únoru 1921 hlavnímu služnému v Dunajské Stredě oznámení Františka Beneše, dozorce pohraniční stráže v Bace a
b) vrátila pro domnělou svoji nepříslušnost oznámení takové manželům Františku a Emilii Hájkovým v Habuře u Mezilaborče (výměry, z 13. března 1921 č. 14.928 a 14.929) s poučením, které neodpovídá ani československým, ani uherským zákonům, že totiž mají oznámení své podati u politického úřadu svého pobytu.
7. Okresní politická správa ve Znojmě postoupila županskému úřadu v Levici ťku kompetentnímu řízeníŤ oznámení o výstupu z církve dvou železničních zřízenců z Levice a to výměrem ze dne 18. února 1921 č. 3500 oznámení, Jana Popelky, příslušného do obce Tvořihráze u Znojma, a výměrem ze, dne 23. února 1921 č. 3863 oznámení Josefa Horáka, přísl. do Střelic u Znojma; magistrát v Levici vyřídil pak obě podání známým již způsobem.
Uvedli jsme zde několik docela určitých případů, aby nebylo lze užíti obvyklé již výmluvy, že tvrzení stěžovatelů nejsou doložena a že jich proto nelze vyšetřiti.
Tážeme se:
1. pp. ministrů, jimž uloženo bylo provésti zákon z 15. dubna 1920 č. 277 Sb. zák. a nař., zda shledávají úřední praksi shora uvedenou v souhlasu s tímto zákonem a co zařídili již a zařídí, aby nejen občanstvo, ale také ministři a ostatní úředníci tohoto státu zachovávali usnesené a řádně vyhlášené zákony?
2. Pana ministra s plnou mocí pro Slovensko, zda pokládá shora dovolaný výnos svého úřadu ze dne 14. srpna 1920 č. 4374 za srovnatelný s čl. 6. interkonfesního zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 277 Sb. zák. a nař. a je-li ochoten nezákonné výnosy tohoto druhu výslovně za nezákonné uznati a odvolati?
V Praze dne 19. května 1921.
Dr. Bartošek, Hrušovský,
Hrizbyl, Tučný, Saidl, Trnobranský, Stříbrný, Sladký, Slavíček, Pelikán, dr. Vrbenský, Drobný, Langr, Špatný, Draxl, Zeminová, Netolický, Landová-Štychová, Pechmanová, Laube, dr. Franke.