Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2224.

Návrh

poslance Buřívala a spol.

a) na započítání drahotních přídavků do stálých mezd a služného zaměstnanců státních drah;

b) na doplnění nařízení ministerstva železnic č. 44327 ex 1920 se zřetelem na zákon ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.;

c) na upravení jmenování zaměstnanců z kategorie služebnické do kategorie podúřednické ve smyslu zákona č. 221 ze dne 24. března 1920.

Národní shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti:

Nařízení ministerstva železnic, ze dne 16. února 1920, č. 44327 (uveřejněné ve věstníku ministerstva železnic z 13. března 1920, č. 1921 budiž pozměněno takto:

I.

Služné aktivních úředníků státních drah stanoví se takto:

Tím se ruší dosavadní způsob zařadění úředníků do státu I, II a, II b a III.

Postupní a povyšovací lhůty zůstanou až na některé dále označené odchylky nezměněny.

Ministerstvo železnic má povinnost v duchu článku X. zákona a důvodové zprávy ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. veškeré v tomto zákoně schválené zásady cestou nařizovací uplatniti i pro zaměstnance státních drah.

Z té příčiny budiž nařízení ministerstva železnic ze dne 16. února 1920, č. 44327 pozměněno takto:

Úředníci statu I. začínají VIII. služební třídou analogicky jako soudcové, profesoři a montánní úředníci (IX. hodnost, tř. státních úředníků).

Úředníci statu II a začínají IX. služební třídou na podkladě úplně ukončeného jim předepsaného studia (předběžného vzdělání).

Úředníci statu II b, kteří jsou absolventy celé střední školy s maturitou a oněm úředníkům tohoto statu, kteří sice této podmínce nevyhovují, ale zastávají samostatná místa, vedoucí místa přednostů velkých úřadů, skupin, kontrolorů všech od větví, jakož i úředníci, kteří vykonávají kvalifikovanou vyšší úřednickou práci, buďtež zkráceny na základě jejich odborových zkoušek analogicky učitelům měšťanských škol a sice:

v X. služební třídě o 3 roky

v IX. služební třídě o 1 rok a

v VIII. služební třídě o 1 rok.

Do nového statu II č buďtež analogicky skupiny D státních úředníků zařaděny úředníci statu III, vyšlí z podúřednických kategorií, jako dělmistři, osvětlovací mistři, strojmistři, kancelářští výpravčí, staniční mistři, vozoví revisoři, vlakoví revisoři, traťmistři, mostmistři, budovní mistři, návěstní mistři, dělmistři při osvětlování a impregnací, plynmistři, skladmistři, strojvůdci, kancelisté a vlakvůdci.

Pro tyto nejmenované úředníky, kteří mají mimo nižší střední školu měšťanskou školu ještě státní průmyslovou, mistrovskou nebo dvouletou obchodní a jim na roveň postavenou školu, buďtež zkráceny postupové lhůty a to:

v IX. služební třídě o 1 rok

v VIII. služební třídě o 3 roky a

v VII. služební třídě o 1 rok

Do úřednického statu III. náleží úředníci vyšlí z ostatních podúřednických kategorií.

Pro úředníky železniční všech statů budiž uvedena v platnosti analogie státních úředníků, podle které dosáhnou po vyčerpání automatického postupu první platové stupnice nejbližší hodnostní třídy.

II.

Služné podúředníků a služebníků budiž stanoveno takto:

Ze stupně do stupně postupuje po dvou letech služby.

Dosud platné rozdělení kategorií do skupin A, B a C u podúředníků i služebníků se ruší a zaměstnanci dle stanovených zásad zařadí se do příslušného stupně služného v duchu zákona ze dne 7, října 1919, č. 541 Sb. z. a n.

I ohledně kategorie služebnické a podúřednické nebylo ministerstvem železnic dbáno zásad vyslovených v zákoně ze dne 7, října 1919, č. 541 Sb. zák. a nař. a budiž proto nařízení ministerstva železnic ze dne 16, února 1920, č. 44,327 doplněno takto:

Dosavadní ustanovení o čekacích lhůtách při jmenování výpomocných služebníků a podúředníků definitivními, jakož i o čekacích lhůtách při stabilisování dělníků, buďtež změněna a lhůty čekatelů na místa podúřednická pro kategorie dělmistrů, traťmistrů, mostmistrů, budovních mistrů, návěstních mistrů, kanc. výpravčích, staničních mistrů a tlumočníků stanovena na dva roky.

Lhůty čekatelů na místa služebnická pro kategorie; dozorců osvětlování, mostní zámečníky, návěstní zámečníky, strojvůdce, čekatele, strojní dozorce, vozové dozorce, tiskaře, dílenské, traťové řemeslníky, zásobárenské řemeslníky, vrchní topiče, skladní dozorce, kancelářské pomocníky, řidiče motorů a staniční dozorce, na dobu 3 roků.

Pro úpravčí tratě, topiče stabilních kotlů, pumpaře, strojní topiče, průvodčí vlaků, řidiče motorů bez řemesla, zapisovače vozů, kanc. sluhy, dozorce domů, posunovače, zapisovače nákladů, výhybkáře, strážníky tratě, sluhy bloků, staniční a skladní sluhy, lampáře a cidiče vozů, stanovena budiž čekací, lhůta čtyři roky.

U tiskařských pomocníků, topírenských pomocníků, staničních pomocníků, dílenských pomocníků, dále staničních pomocníků, traťových pomocníků v duchu zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. stabilisovaných obnáší čekací lhůta 8 roků (6 roků).

Lhůty tyto počítati vždy od příslušného termínu jmenovacího byl-li dotyčný zaměstnanec přijat mezi dvěma termíny od termínu nejblíže příštího t. j. k 1. lednu a 1. červenci dotyčného roku.

Analogicky kancelářským sílám ženským jiných státních resortů, jako poštovních a šekových úřadů a pod., buďtež intimovány jmenovány do stupnic platových zařaděny ženy ve službách státních drah a tím; postaveny na roven mužským silám v duchu výnosu ministerstva železnic ze dne 30 června 1920, č. 17.301.

V důsledcích toho ruší se odst. 3. (schéma oficiantek) nařízení ministerstva železnic ze dne 16. února 1920, č. 44,327 a buďtež manipulantky a oficiantky zařaděny do kategorie kanc. výpravčích eventuelně kancelářských pomocníků.

Úřednice statu III. vykazující celé středoškolské vzdělání buďtež přeřaděny do statu II b).

III.

K základním mzdám dělníků zaměstnaných u všech služebních odvětví buďtež připočítány veškeré drahotní přídavky jako jsou měsíční drahotní přídavky dle nařízení ministerstva železnic ze dne 16. února 1920, č. 4 327.

Přechodní příplatky podle výnosu ze dne 26. července 1919, č. 23 892, dále měsíční nouzové výpomoce podle zákona ze dne 25, listopadu 1920, č. 623 Sb. z. a n., který byl proveden u státních drah výnosem č. 63.872 a jímž doplňují se mimořádné měsíční (dříve čtvrtletní) výpomoce dle výnosu ze dne 7. srpna 1920, č. 41.076 buďtež zrušeny a mzda základní

1. pro dělníka kvalifikovaného (vyučeném řemeslu) 24 Kč

2. pro dělníka nekvalifikovaného (neřemeslného) 20 Kč

pro Prahu v duchu zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n.

Mzdy pro stanice mimo obvod Velké Prahy stanoveny buďtež takto:

v I. třídě 95%

v II. třídě 90%

v III. třídě 85%

příslušné mzdy pražské.

"Postup je dvouletý. Mzda zvýší se ad 1) o 1 Kč, ad 2) o 80 h, pokud se týče Prahy. Pro stanice mimo obvod pražský zvyšuje se mzda podle nahoře označených tříd. Vedlejší výdělky zůstanou nedotčeny."

IV.

Místní přídavky úředníků, podúředníků, služebníků a stabilisovaných dělníků v Praze (zákon ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n.) činí 1/3 ročního služného, nepřesahují však u úředníků X. a VI. služ. třídy 6000 Kč,

u podúředníků, služebníků a stabilisovaných dělníků 400) Kč.

Pro stanice mimo Prahu činí místní přídavek

v I. třídě 95%

v II. třídě 90%

v III. třídě 85% příslušného místního přídavku pro Prahu.

Tím mění se §§ 2 a 3 článku I. zák. ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., dále § 3 odst. 1. díl I. a § 13 odst. 1. díl II. zákona ze dne 18. března 1920, č. 186 Sb. z. a n. a § 2 odst. 1. díl I. a § 10 odst. 1. díl II. zákona ze dne 19. března 1920, č. 103 Sb. z. a n.

Úředníkům podúředníkům, služebníkům a stabilisovaným dělníkům a dělníkům vůbec, náležejí kromě služného a místního přídavku ještě rodinné přídavky a to:

na manželku 2000 Kč

a na každé nezaopatřené dítě 1000 Kč.

dle platných zásad a předpisů pro drahotní přídavky.

Svobodným zaměstnancům s vlastní domácností, kteří pečují o své rodiče a kterým podle dosavadních předpisů náležel drahotní přídavek druhé třídy rodinné, přísluší za stejných předpokladů jako dosud rodinný přídavek jako ženatému bezdětnému.

Obdrží-li zaměstnanec v důsledku této úpravy na požitcích méně než činí úhrn dosavadních jeho požitků (služné včetně všech místních a drahotních přídavků) vyplácí se mu rozdíl mezi těmito posléze uvedenými požitky a požitky novým služným jako doplňovací přídavek po tak dlouho, dokud jmenováním, povýšením, nebo postupem do vyšších požitků není rozdíl ten vyrovnán.

V.

Ministerstvo železnic se vyzývá, aby jmenovalo na základě zákona ze dne 24. března 1920, č. 221 Sb. zák. a nař. všecky zaměstnance služebnické kategorie, kteří odpovídají podmínkám tohoto zákona, podúředníky.

Jakmile provedena bude novelisace zákona z 18. února 1919 ve příčině jmenování oficiantů úředníky, buďtež ihned výhody tohoto zákona převedeny na ony podúředníky státních drah, kteří doposud z různých důvodů úředníky statu III, jmenováni nebyli.

Odůvodnění.

Zdálo se, že povšechné životní podmínky stanou se o hodně snesitelnějšími a že sestup cen trvale nastoupí cestu. Třeba že ještě před nedávném mnozí tvrdili s určitostí, že vlna láce stává se vždy mocnější, ukázalo se, že tvrzení toto jest. klamné, neboť po krátké době opětně nastal vzestup cen a dle všech příznaků lze předpokládati, že v cenách za zboží nastává určitá stabilita.

Požitky státních zaměstnanců vůbec a zaměstnanců drah zvlášť tak jak se dnes jeví, složeny jsou z převážné většiny z příjmů neručených, dočasných z příjmů na tak dlouho, pokud žijeme v mimořádných poměrech způsobených válkou.

Toto provisorium bude však trvati stále, poněvadž tendence politiky obchodní a průmyslové nese se za tím, aby ceny zboží zůstaly na takové výši, které by zaručovaly nezkrácené zisky.

Poněvadž stabilitou cen za zboží na trhu porušena jest rovnováha mezi důchodem a cenou životních potřeb, je třeba přiměřeným způsobem přikročiti ku zabezpečení existenčního minima, aby ti, kteří státu slouží, mohli býti skromně živi.

Tento cíl sleduje návrh. Pro splnění není třeba formy zákonné. Jde o zaměstnance státního podniku a vše to, co návrh sleduje, může býti vykonáno cestou naři-zovací.

A poněvadž o otázce úhrady se ani tak nejedná, dá se očekávati, že ministerstvo financí nebude činiti zásadních překážek.

Majíce dále na mysli, že ministerstvo železnic nesplněním všeho, co zákonem ze dne 7. října 1919 bylo povinno ve prospěch svých zaměstnanců provésti, musí nyní dodatečně tak učiniti, nemá-li z toho vzejíti vážný konflikt mezi státní správou železniční a zaměstnanci. Očekáváme, že nařízení ministerstva železnic č. 44.327 bude účelně v duchu návrhu tohoto doplněno, aby plně respektován byl zákon č. 541 ze dne 7. října 1919.

Stejně tak se to má i s provedením zákona č. 221 ze dne 24. března 1920 ve příčině jmenování zaměstnanců kategorie služebnické do kategorie podúřednické.

Ministerstvo železnic sice vypracovalo teprve nyní zásady pro jmenování služebníků podúředníky a odevzdalo je po dvouleté platnosti zákona ústřednímu výboru důvěrnickému k posouzení, avšak nedbá pranic, že jednak termín (1. leden 1921), jednak i vynechání určitých kategorií z dobrodiní toho zákona je hrubým porušením zákona.

Přijetím zákona ve formě navrhované vysloven bude kategorický imperativ, že pro železniční zaměstnance uplatněny býlí musí všecky výhody ze zákona vyplývající a že zaměstnanci drah nesmí býti na tom hůře, než zaměstnanci ostatních úřadů.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl výboru státně zřízeneckému a rozpočtovému.

Splnění v návrhu obsažených požadavků nevyžaduje zvláštní náhrady, neboť jde v prvé řadě o provedení schválených již zákonů, které v míře nedostatečné provedeny byly ministerstvem železnic.

V Praze dne 16. května 1921.

Buříval,

Tučný, Pelikán, Laube, Zeminová, Pechmanová, Draxl, Dr. Uhlíř, Dr. Vrbenský, Landová-Štychová, Trnobranský, Špatný, Netolický, Hrizbyl, Sajdl, Dr. Franke, Stříbrný, Slavíček, Sladký, Drobný, Dr. Bartošek.