Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2221.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Schweichharta, Leibla, Hackenberga a soudr.
o změně směrnic pro formální řízení při přidělování zabavené půdy (tisk 1151).
Státním pozemkovým úřadem vypracované instrukce pro řízení přídělové byly schváleny správním výborem jmenovaného úřadu, a sluší se zřetelem na výtky obsažené v interpelaci sděliti o zásadách instrukcí toto:
Dle instrukce není svěřeno a přikázáno místnímu komisaři rozhodování o přídělu zabrané půdy. Činnost, působnost, a pravomoc místního komisaře jest omezena na přípravné práce; komisař zjišťuje a vyšetřuje (za součinnosti poradních sboru, jejichž důvodných návrhů dbá) okolnosti podle zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., směrodatné pro rozhodování o přídělu. Po ukončeném šetření sestaví komisař hrubou rozvahu o přídělech, vypracuje povšechný plán přídělový. Tento povšechný plán vyloží místní komisař k veřejnému nahlédnutí, aby po případě mohly býti podány námitky zájemníků. Přídělový plán se všemi spisy a stížnostmi zašle pak místní komisař obvodové úřadovně, jež povinna jest plán prozkoumati a zaslali se spisy státnímu pozemkovému úřadu k rozhodnutí. Kde by nebyla zřízena obvodová úřadovna, zašle komisař povšechný plán přímo státnímu pozemkovému úřadu. Státní pozemkový úřad plán přídělový buď schválí nebo provede, opravy, anebo event. nařídí dodatečné setření.
Dle instrukce vyhrazeno jest tedy rozhodování o přídělu půdy státnímu pozemkovému úřadu a nikoliv místnímu komisaři, jak se tvrdí v interpelaci. Poněvadž návrh místního komisaře jest vyložen k veřejnému nahlédnutí, strany mohou proti němu podávati námitky. O námitkách rozhoduje opětně státní pozemkový úřad. Nelze tedy mluviti o nějaké diktatuře, tím méně o diktatuře místního komisaře.
Pokud se týče tvrzení, že poradní sbory nemají práva, rozhodovacího, nýbrž jsou povolány, aby podávaly dobrozdání a usilovaly o docílení dohody, odkazuje se na předpis § 28 zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n.
Není odůvodněno tvrzení interpelace, že poradní sbory slouží k zastření skutečnosti, o které tvrdí všeobecně interpelace, že jest byrokratickou diktaturou. Naopak státní pozemkový úřad zřizuje tyto poradní sbory pro provádění pozemkové reformy s ohledem na dosavadní zkušenosti, získané při provádění akce vnuceného pachtu podle § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n.; součinnost poradních sborů po stránce informativní usnadnila tu značně úřední práce a státní pozemkový úřad přihlížel ve svých rozhodnutích k návrhům poradních sborů, pokud byly zákony o pozemkové reformě odůvodněny. Součinnost úřadu se zájemníky směřuje tedy k tomu, aby úřad mohl rozhodnouti co nejúčelněji, a aby seznal bezprostředně od zájemníků jejich požadavky, potřeby a návrhy.
Předpokladem interpelace jest, pokud jde o prvý bod dotazu, mylný názor o obsahu a provádění instrukcí státním pozemkovým úřadem pro akci přídělovou.
Kdo rozhoduje o přídělu, stanoveno jest zákonem přídělovým ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n. a nelze tudíž zřizováním komisí kompetenci úřadu zákonem stanovenou ani měniti ani obmezovati.
Pokud jde o druhý bod dotazu odkazuje vláda na předpisy §§ 2, 9 a 11 zákona ze dne 11. června 1919, čís. 330 Sb. z. a n. a připomíná, že jest ochotna podávati čas od času zprávy o pracích státního pozemkového úřadu.
V Praze dne 8. dubna 1921.
Předseda vlády:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2221.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Abgeordneten Schweichhart, Leibl, Hackenberg und Genossen
betreffend Änderung der Richtlinien für das formale Verfahren bei der Zuteilung vom beschlagnahmten Grund und Boden (Druck 1151).
Die vom staatlichen Bodenamte ausgearbeiteten Instruktionen für das Zuteilungsverfahren wurden vom Verwaltungsausschusse des genannten Amtes genehmigt, und es erscheint mit Rücksicht auf die in der Interpellation enthaltenen Vorwürfe geboten, über die Grundsätze der Instruktion folgendes mitzuteilen:
Nach der Instruktion ist dem Ortskommissär die Entscheidung über die Zuteilung des beschlagnahmten Grundes und Bodens nicht anvertraut und übertragen. Die Tätigkeit, der Wirkungskreis und die Machtbefugnis des Ortskommissärs sind auf die Vorbereitungsarbeiten beschränkt; der Kommissär erhebt und prüft (unter Mitwirkung der Beratungs-Körperschaften, deren begründete Anträge er zu beachten hat) die nach dem Gesetze vom 30. Jänner 1920 Nr. 81 S. d. G. u. V. für die Entscheidung über die Zuteilung massgebenden Umstände. Nach beendigter Erhebung entwirft der Kommissär die Bruttobilanz der Zuteilung und arbeitet im allgemeinen den Zuteilungsplan aus. Diesen allgemeinen Plan legt der Ortskommissär zur Einsicht öffentlich auf, damit die Interessenten eventuelle Einwendungen einbringen können. Den Aufteilungsplan leitet dann der Ortskommissär mit allen Akten und Beschwerden an die Bezirksstelle, die verpflichtet ist, den Plan zu überprüfen und mit den Akten dem staatlichen Bodenamte zur Entscheidung vorzulegen. Wo eine Bezirksstelle nicht eingerichtet ist, sendet der Kommissär den allgemeinen Plan direkt an das staatliche Bodeamt. Das staatliche Bodeamt genehmigt entweder den Aufteilungsplan, oder nimmt Verbesserungen an demselben vor, oder ordnet eventuell ergänzende Erhebungen an.
Nach der Instruktion ist also die Entscheidung über die Zuteilung des Bodens dem staatlichen Bodenamte vorbehalten, und nicht, wie in der Interpellation behauptet wird, dem Ortskommissär. Da der Antrag des Ortskommissärs öffentlich zur Einsicht aufgelegt wird, sind die Parteien in der Lage, gegen denselben Einwendungen erheben. Über die die Einwendungen entscheidet wiederum das staatliche Bodenamt. Man kann also von keiner Diktatur, geschweige denn von einer Diktatur des Ortskommissärs sprechen.
Was die Behauptung anbelangt, dass den Beratungskörperschaften kein Entscheidungsrecht zustehe, sondern, dass dieselben berufen seien, Gutachten zu erstatten und auf die Erzielung eines Übereinkommens hinzuwirken, so wird auf die Vorschrift des § 28 des Gesetzes vom 30. Jänner 1920 Nr. 81 S. d. G. u. V. verwiesen.
Die ganz allgemein gehaltene Behauptung der Interpellation, die Beratungskörperschaften seien nur zur Verschleierung der Tatsache da, dass eine bürokratische Diktatur herrsche, ist unbegründet. Im Gegenteile, das staatliche Bodenamt errichtet diese Beratungskörperschaften behufs Durchführung der Bodenreform aufgrund der bisherigen, bei Durchführung der Zwangspachtaktion nach § 63 des Gesetzes vom 30. Jänner 1920 Nr. 81 S. d. G. u. V. gewonnenen Erfahrungen; die Mitwirkung der Beratungskörperschaften hat auch in informativer Hinsicht die amtliche Tätigkeit in besonderem Masse erleichtert, und das staatliche Bodenamt hat bei seinen Entscheidungen die Anträge der Beratungskörperschaften, soferne sie in den Gesetzen über die Bodenreform begründet waren, in Rücksicht gezogen. Die gemeinsame Arbeit des Amtes mit den Interessenten zielt also dahin, dass das Amt so zweckmässig als möglich entscheide und dass es unmittelbar von den Interessenten deren Forderungen, Bedürfnisse und Vorschläge kennen lerne.
Soferne es sich um den ersten Punkt der Anfrage handelt, basiert die Interpellation auf einer unrichtigen Ansicht über den Inhalt der Instruktion und deren Durchführung durch das staatliche Bodenamt in der Zuteilungsaktion.
Durch das Zuteilungsgesetz vom 30. Jänner. 1920 Nr. 81 S. d. G. u. V. ist bestimmt, wer über die Zuteilung entscheidet und es kann demnach durch die Errichtung einer Kommission die gesetzlich festgelegte Kompetenz des Amtes weder geändert, noch eingeschränkt werden.
Was den zweiten Punkt der Anfrage anbetrifft, so verweist die Regierung auf die Vorschriften der §§ 2, 9 und 11 des Gesetzes vom 11. Juni 1919 Nr. 330 S. d. G. u. V. und bemerkt, dass sie bereit seit, von Zeit zu Zeit über die Tätigkeit des Bodenamtes Berichte zu erstatten.
Prag, den 8 April 1921.
Der Vorsitzende der Regierung: