Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2209.
Dringliche Interpellation
des Abgeordneten Dr. Rudolf Lodgman und Genossen
an den Minister für nationale Verteidigung
über die rechtliche Grundlage der militärischen Stellungen im Jahre 1921.
Die zu § 60 des Wehrgezetzes vom 19. März 1920, Slg.-Nr. 193, erlassene Verordnung vom 31. Mai 1920, Slg.-Nr. 374, hat laut der Inhaltsangabe im Titel und laut § 1 ausschließlich für die Stellungen im Jahre 1920 gegolten. Ohne daß die Geltung dieser Verordnung wieder im Verordnungswege, also durch eine Regierungskundmachung in der Sammlung der Gesetze und Verordnungen, auch auf das Jahr 1921 ausgedehnt worden wäre, haben die Stellungen des Jahres 1921 auf Grundlage der bezogenen, in ihrer Geltung bereits erloschenen Wehrvorschriften stattgefunden.
Das Ministerium für nationale Verteidigung hat es für genügend befunden, durch das in der Sammlung der Gesetze und Verordnungen nicht kundgemachte Dekret Nr. 81.762 vom 3. Februar 1921, im Einvernehmen mit dem Ministerium des Innern, die Geltungsdauer der für das Jahr 1920 erlassenen Wehrvorschriften auch auf das Jahr 1921 auszudehnen.
Das Wehrgesetz vom 19. März 1920, Slg.-Nr. 193, überläßt an mehreren Stellen die Belassung der zur Durchführung notwendigen Bestimmungen der Verordnungsgewalt) ist also vor Erlassung der bezüglichen Verordnung nicht anwendbar, d. h. seine Durchführung ist von der Erlassung der Wehrvorschriften im Verordnungswege abhängig. Darüber hat sich nun die Regierung in gesetzwidriger Weise hinweggesetzt, indem sie die gesetzlich notwendige Regelung der Durchführung des Wehrgesetzes im Jahre 1921 nicht auf dem Wege einer in der Sammlung der Gesetze und Verordnungen kundzumachenden Verordnung, sondern durch rein interne Weisungen an die ihr nachgeordneten Behörden vornahm.
Eine große Zahl der Bestimmungen, der bei den diesjährigen Stellungen gesetzwidriger Weise angewendeten Wehrvorschriften vom 31. Mai 1920, Slg.-Nr. 374, enthält nicht lediglich Weisungen der Oberbehörden an die Unterbehörden, sondern Befehle an die Staatsbürger, die nicht bereits im Wehrgesetze enthalten sind, sondern deren Erlassung das Wehrgesetz den Wehrvorschriften vorbehalten hat.
Dadurch, daß die Regierung für die Durchführung der militärischen Stellungen des Jahres 1921 keine Verordnung erlassen hat, ist der verfassungswidrige Zustand eingetreten, daß den Staatsbürgern in ungesetzlicher Weise Verpflichtungen auferlegt wurden. Die im Jahre 1921 bisher abgehaltenen und noch stattfindenden Stellungen entbehren somit der gesetzlichen Grundlage und sind verfassungsmäßig als ungiltig zu betrachten. Alle Amtshandlungen der Stellungskommissionen sind nichtig und deren Zusammensetzung, weil nach dem erlassenen Gesetze der Verordnungsgewalt vorbehalten, im Widerspreche dazu aber durch einen rein internen Erlaß geregelt ist, ungiltig.
Die unterzeichneten Abgeordneten richten an die Herren Minister des Innern und für nationale Verteidigung de Frage,
1. ob sie die gesetzwidrig erfolgten Assentierungen als ungiltig zu erklären bereit sind?
2. Ob sie sämtliche mit den ungiltigen Stellungen zusammenhängenden Strafamtshandlungen von amtswegen einzustellen und die verhängten Strafen aufzuheben gedenken?
3. Ob die Regierung bereit ist, den Gemeinden und sonstigen Paktoren die ihnen aus Anlaß der ungiltigen Stellungen im Jahre 1921 erwachsenen Kosten zu ersetzen, und bejahenden Falles, aus welchen Mitteln dies geschehen soll?
Prag, den 23. Mai 1921.
Dr. Lodgman,
Dr. Kafka, Simm, Matzner, Dr. Radda, Dr. Medinger, Ing. Jung, Dr. Schollich, Dr. Brunar, Kraus, Dr. Spina, Dr. Hanreich, Dr. Keibl, Knirsch, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Lehnert, Windirsch, Budig, Schälzky, Dr. Baeran, Bobek.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2209.
Naléhavá interpelace
poslance dra Rudolfa Lodgmana a druhů
ministrovi národní obrany
o právních základech vojenských odvodů v roce 1921.
Nařízení ze dne 31. května 1920, č. 374 Sb. zák. a nař., vydané k §u 60. branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. zák. a nař., platilo podle udání obsahu v nadpise a podle §u 1. pouze pro odvody v roce 1920. Platnost tohoto nařízení neprodloužila se na rok 1921 opětným nařízením, tedy prohlášením vlády ve Sbírce zákonů a nařízení. Přes to vykonaly se odvody podle uvedených branných předpisů, ač jejich platnost již vypršela.
Ministerstvo národní obrany považovalo za postačitelné, že dekretem č. 81.762 ze dne 3. února 1921, neuveřejněným ve Sbírce zákonů a nařízení, za souhlasu ministerstva vnitra prodloužilo také na rok 1921 platnost branných předpisů vydaných na rok 1920.
Branný zákon ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. zák. a nař., přenechává na několika místech moci nařizovací, aby vydala ustanovení nutná k jeho provedení; nemůže se tedy zákona užívati před vydáním náležitého nařízení, t. j. jeho provedení závisí od vydání branných předpisů nařízením. To právě vláda protizákonně zanedbala, neboť provedení branného zákona v roce 1921 upravila pouze čistě vnitřními pokyny podřízeným úřadům a nikoliv, jak zákon nutně vyžaduje, nařízením, jež mělo býti vyhlášeno ve Sbírce zákonů a nařízení.
Četná ustanovení branných předpisů ze dne 31. května 1920, č. 374 Sb. zák. a nař., jichž se protizákonně užilo při letošních odvodech, obsahují nejen pokyny vyšších úřadů nižším, nýbrž i rozkazy státním občanům, kterých neobsahuje branný zákon, jichž vydaní však vyhradil branným předpisům.
Tím, že vláda nevydala nařízení o provádění vojenských odvodů v roce 1921, nastal stav protiústavní, že státním občanům uložily se povinnosti způsobem nezákonným. Odvodům, jež se v roce 1921 již provedly a ještě provádějí, schází tedy zákonitý základ, a podle ústavy nutno na ně pohlížeti jako na neplatné. Veškeré úřední činnosti odvodních komisí jsou neplatné a jejich sestavení jest rovněž neplatné, poněvadž jest podle vydaného zákona vyhraženo nařizující moci, bylo však v rozporu s tím upraveno pouze vnitřním výnosem.
Podepsaní poslanci táží se pana ministra vnitra a národní obrany:
1. jsou-li ochotni, provedené odvody prohlásiti za neplatné?
2. Zamýšlejí-li z úřední mocí zastaviti všechna trestní řízení, která souvisí s neplatnými odvody a zrušiti uložené tresty?
3. Je-li vláda ochotna, nahraditi obcím a jiným činitelům útraty, které jim vznikly neplatnými odvody v roce 1921, a pak-li ano, z jakých prostředků se to má státi?
V Praze dne 23. května 1921.
Dr. Lodgman,
Dr. Kafka, Simm, Matzner, Dr. Radda, Dr. Medinger, Inž. Jung, Dr. Schollich, Dr. Brunar, Kraus, Dr. Spina, Dr. Hanreich, Dr. Keibl, Knirsch, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Lehnert, Windirsch, Budig, Schälzky, Dr. Baeran, Bobek.