Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2207.
Antrag
des Abgeordneten Ing. Jung und Genossen
über die gesetzliche Regelung der Gehaltsbezüge und Dienstverhältnisse der Notariats und Advokatursangestellten.
Die Gefertigten stellen den Antrag, folgendes Gesetz zu beschließen:
Gesetz
vom ...................................................... 1921
über die Regelung der Gehaltsbezüge und Dienstverhältnisse der Notariats und Advokatursangestellten.
Die Nationalversamlung der Eechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1. Gehaltsstufen und Höhe des Gehaltes.
Die Grundlage für die Höhe des Gehaltsanspruches bildet die Dauer der in einer Notariatsoder Advokaturskanzlei zurückgelegten Praxis des Angestellten.
Demgemäß stellt sich der Monatsgehalt des männlichen oder weiblichen Angestellten:
a) während der Dauer des ersten Dienstjahres auf 350 K,
b) bei einer Kanzleipraxis von 1—2 Jahren auf 450 K,
c) bei einer Kanzleipraxis von 2—3 Jahren auf 600 K,
d) bei einer Kanzleipraxis von 3—5 Jahren auf 700 K,
e) bei einer Kanzleipraxis von 5—10 Jahren steigt er alljährlich um 150 K bis auf 1450 K,
f) bei einer mehr als 10 jährigen Kanzleipraxis beträgt er 1600 K,
g) für Sollizitatoren 1800 K.
Dazu treten folgende Zulagen:
Für die Ehegattin 250 K monatlich; für jedes unversorgte Kind im Alter bis zu 18 Jahren 100 K monatlich. Verheirateten gleichgestellt gelten jene Personen, die entweder verwitwet sind und einen eigenen Haushalt führen, oder Ledige, die für den Unterhalt erwerbsunfähiger und unterstützungsloser Eltern zu sorgen haben.
Die bei den einzelnen Gehaltsstufen angesetzten Gehalte gelten als Mindestgehalte und dürfen durch keinerlei Sondervereinbarung herabgesetzt werden.
§ 2. Zahlung der Beiträge zur Krankenkasse, Pensionsversicherung und der Einkommensteuer.
Der Dienstgeber hat sämtliche Beiträge zur Krankenkasse und Pensionsversicherung, weiters die auf den Gehaltsbezug entfallende Einkommensteuer, wie auch sämmtliche weiteren aus dem Dienstverhältnisse entstehenden Abgaben für den Angestellten zu bezahlen.
§ 3. Anschaffungs und Wohnungsbeitrag.
Jedem Angestellten gebührt nach mindestens 6 monatlicher Anstellungsdauer für jedes Kalenderhalbjahr ein Anschaffungsbeitrag in der Höhe eines vollen Monatsgehaltes und ein Wohnungsbeitrag in der Höhe von 10% des vollen Monatsgehaltes. Die Auszahlung dieser Beträge hat wie folgt zu geschehen: Der Anschaffungsbeitrag am 30. April und 30. September für die verflossene Dienstzeit, der Wohnungsbeitrag im Vorhinein mit der monatlichen Gehaltsauszahlung (am letzten jedes Monates).
§ 4. Krankenbeitrag.
Der Dienstgeber ist verhalten, dem Angestellten im Falle seiner Erkrankung den vollen Monatsgehalt zu bezahlen u. zw.:
a) dem Angestellten in der Gehaltsstufe a, b durch mind. 1 Monat,
b) dem Angestellten in der Gehaltsstufe c, d durch mind. 2 Monate,
c) dem Angestellten in der Gehaltsstufe e, f, g durch mind. 3 Monate.
§ 5. Neujahrsgeld.
Der Angestellte mit mindestens Ijähriger Kanzleipraxis hat Anspruch auf ein Neujahrsgeld in der Höhe eines vollen Monatsgehaltes, ansonsten auf den verhältnismäßigen Teil.
§ 6. Kommissionen und Überstunden.
Für sämtliche Arbeiten außerhalb der Kanzleistunden und des Kanzleiortes wird der Angestellte mit dem doppelten Betrage des auf eine gewöhnliche Arbeitsstunde entfallenden Gehaltes entlohnt. Bei Kommissionen sind ihm Bahn-, Reiseauslagen und Zehrgeld zu vergüten.
§ 7. Arbeitszeit.
Die Arbeitszeit dauert an Wochentagen mit Ausnahme der Samstage von 8—12 Uhr vormittags und 2—5 Uhr nachmittags. An Samstagen wird nur von 8—12 Uhr gearbeitet. Zu Ostern, Pfingsten und in den Weihnachtsfeierfcagen, zu Neujahr und an den Nationalfeiertagen herrscht vollständige Arbeitsruhe. An allen übrigen Feiertagen wird von 9—11 Uhr vormittags gearbeitet.
§ 8. Urlaub.
Jedem Angestellten gebührt jährlich ein bezahlter Erholungsurlaub. Derselbe erstreckt sich:
a) für den Angestellten in der Gehaltsstufe a) auf 8 Tage,
b) für den Angestellten in der Gehaltsstufe b)
c) für den Angestellten in der Gehaltsstufe c—g auf 3 Wochen.
Sonn und Feiertage sind in den Urlaub nicht einzurechnen.
§ 9. Kündigung des Dienstverhältnisses.
Sofern nicht durch einen Kollektiv vertrag oder ein Einzelnabkommen eine weiterreichende Kündigungfrist vereinbart worden ist, kann das Dienstverhältnis nur nach vorgängiger sechswöchentlicher Kündigung am Schluß eines Kalendervierteljahres gelöst werden.
Die Zugehörigkeit zu einer Berufsgewerkschaft bildet ebensowenig einen Kündigungsgrund, wie die ehrenamtliche Tätigkeit in dieser selbst.
§ 10. Beginn der Wirksamkeit.
Das Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft. Die im § 1 festgesetzten Mindestgehaltssätze können auf Einschreiten der Angestelltengewerkschaften im Wege kollektivvertraglicher Vereinbarungen oder durch Verordnung des Min. f. soz. Fürsorge für bestimmte Gebiete nach den jeweiligen Erfordernissen erhöht werden.
In formaler Hinsicht wird die Zuweisung an den sozialpolitischen Ausschuß beantragt;
Prag den 12. Mai 1921.
Ing. Jung,
Patzel, Simm, Röttel, Windirsch, Zierhut, Dr. Spina, Dr. Baeran, Böllman, Knirsch, Dr. Luschka, Koepek, Dr. Schollich, Böhr, Heller, Dr. Hanreich, Wenzel, J. Fischer, J. Mayer, Schubert, Pittinger, Schälzky.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2207.
Návrh
poslance inž. Junga a druhů
na zákonné upravení platů a služebních poměrů zaměstnanců notářských a advokátních.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .......................................................... 1921
o úpravě platů a služebních poměrů zaměstnanců notářských a advokátních.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Platové stupně a výše platu.
Podkladem pro výši nároku na plat jest doba prakse zaměstnaného ztrávená v notářské nebo advokátní kanceláři.
Podle toho jest měsíční plat mužských nebo ženských zaměstnanců:
a) v prvním služebním roce K 350.—,
b) při kancelářské praksi 1—2 roků K 450.—,
c) při kancelářské praksi 2—3 roků K 600.—,
d) při kancelářské praksi 3—5 roků K 700.—,
e) při kancelářské praksi 5—10 roků stoupá každoročně o 150 K až do výše K 1450.—,
f) při kancelářské praksi vyšší deseti let K 1600.—,
g) pro solicitátory K 1800.—.
K lomu přistupují tyto přídavky: Pro manželku K 250.— měsíčně; pro každé nezaopatřené dítě do stáří 18 let K 100 — měsíčně. Ženatým jsou postaveni na roveň takové osoby, které buď ovdověly a mají vlastní domácnost nebo svobodní, kteří musí vydržovali rodiče k výdělku neschopné a nemající podpory.
V jednotlivých platových stupních uvedené platy jsou platy minimálními, jež nelze nijakým ujednáním snižovali.
§ 2. Placení příspěvků do nemocenské pokladny. Pensijní pojištění a daň z výdělku.
Všechny příspěvky do nemocenské pokladny a pensijní pojištění, dále daň z výdělku připadající na plat, jakož i všechny další dávky plynoucí ze služebního poměru platí za zaměstnance zaměstnavatel.
§ 3. Nákupní přídavek a přebytečné.
Každému zaměstnanci přísluší po nejméně šestiměsíční době zaměstnání za každé kalendářní pololetí nákupní přídavek ve výši plného měsíčního platu a příbytečné ve výši 10% plného měsíčního platu. Tyto částky vyplácejí se takto: nákupní přídavek 30. dubna a 30. září za uplynulou služební dobu, příbytečné předem s měsíčním platem (posledního dne každého měsíce).
§ 4. Příspěvek v nemoci.
Zaměstnavatel jest povinen platiti zaměstnanci v případě onemocnění plný měsíční plat a to:
a) zaměstnanci v platové stupnici a, b, nejméně po 1 měsíc,
b) zaměstnanci v platové stupnici c, d, nejméně po 2 měsíce,
c) zaměstnanci v platové stupnici e, f, g, nejméně po 3 měsíce.
§ 5. Novoročné.
Zaměstnanec s nejméně jednoroční kancelářskou praksí má nárok na novoroční příspěvek ve výši plného měsíčního platu, jinak na poměrnou část.
§ 6. Komise a přespočetné hodiny.
Za všechny práce mimo kancelářské hodiny a kancelářské místo dostává zaměstnanec dvojitou částku platu připadajícího na jednoduchou hodinu pracovní. Při komisích nahradí se mu výlohy za železnici, cestovné a stravné.
§ 7. Pracovní doba.
Pracovní doba trvá ve všední dny mimo sobotu od 8—12 dopoledne a od 2—5 odpoledne. V sobotu pracuje se jen od 8—12. O velikonocích, letnicích a vánocích, na Nový rok a svátky národní jest naprostý sváteční klid. V ostatní svátky pracuje se od 9 do 11 hodin dopoledne.
§ 8. Dovolená.
Každému zaměstnanci přísluší každoročně nárok na placenou dovolenou. Tato trvá:
a) u zaměstnanců v plátovém stupni a) osm dní,
b) u zaměstnanců v platovém stupni b) čtrnáct dní,
c) u zaměstnanců v platovém stupni c) až g) tři týdny.
Neděle a svátky se do dovolené nepočítají.
§ 9. Výpověď služebního poměru.
Pokud nebyla vyjednána kolektivní smlouvou nebo úmluvou jednotlivcovou delší lhůta výpovědní, může býti služební poměr rozloučen toliko po předchozí šestinedělní výpovědi ke konci kalendářního čtvrtletí.
Důvodem k výpovědi není, přísluší-li zaměstnanec k některé odborové organisaci nebo vykonává-li v ní čestný úřad.
§ 10. Počátek účinnosti.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Minimální sazby platové stanovené v §u 1 mohou býti pro určité obvody podle dočasných potřeb zvýšeny, zakročí-li sdružení zaměstnavatelů kolektivními smlouvami nebo podle nařízení ministerstva sociální péče.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru sociálně politickému.
V Praze dne 12. května 1921.
Inž. Jung,
Patzel, Simm, Röttel, Windirsch, Zierhut, dr. Spina, dr. Baeran, Böllmann, Knirsch, dr. Luschka, Křepek, dr. Schollich, Böhr, Heller, dr. Hanreich, Wenzel, J. Fischer, J. Mayer, Schubert, Pittinger, Schälzky.