Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2206.
Návrh
posl. Jana Koudelky a soudruhů
na vydání zákona o zřízení stálých odhadců ve věcech pozemkových.
Zákon
ze dne ................................................,
o zřízení stálých odhadců ve věcech pozemkových.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Za účelem provádění řízení o stanovení náhrady za vyvlastňované pozemky spolu s ostatními předměty na těch se nalézajícími, podle § 5. zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n. o stavebním ruchu, budiž ustanovení při každé okresní politické správě určitý počet odhadců, pohybující se mezi 4 až 6 osobami.
Tito odhadci, dříve než budou ustanoveni, musí náležitými průkazy prokázati potřebné znalosti k provádění odhadu pozemků, stromů a staveb na pozemcích postavených.
§ 2.
Odhadce ustanovuje zemská politická správa k návrhu okresních politických správ, na Slovensku županskými úřady, na základě veřejného konkursu. Odhadci slibují rukou dáním u okresní politické správy, pro jejíž obvod jsou ustanovení, úkoly jim svěřené nestranně a svědomitě vždy vykonával. Zpravidla buďtež ustanoveni z osob v okrese bydlících.
§ 3.
Úředních odhadců takto zřízených může býti použito i v jiných případech, kdy je potřeba nestranně provésti odhad pozemků, po případě předmětů výše uvedených.
§ 4.
Stálí odhadci podle tohoto zákona ustanovení nemají za provádění svých funkcí nároku na stálý plat z prostředků státu.
Smějí užívati veřejně titulu ťúřední odhadceŤ a při vykonávání úkolů jím tímto zákonem uložených požívají ochrany podle § 68. tr. zákona.
Výlohy s vykonáním odhadu jim vzešlé je povinen jim hraditi ten, k jehož žádosti, respektive v jehož zájmu odhad byl předsevzat. Tyto výlohy mohou zúčtovati stejně jako zúčtují výlohy komisijní státní úředníci X. hodnostní třídy; nikdy však výlohy odhadců nesmí býti větší.
§ 5.
Odhad povinni jsou provésti k vyzvání kteréhokoli úřadu státního a to úplně nestraňme a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nastal-li by případ, kdy odhad nestranně by provésti nemohli z důvodů, které uzná úřad závažnými, jsou oprávněni žádati, aby závazku provedení odhadu byli sproštěni.
§ 6.
Porušení zásady nestrannosti má za následek trvalou ztrátu funkce stálého odhadce a kromě toho potrestá se politickým úřadem I. stolice jako přestupek tohoto zakopla pokutou až do 10.000 K, případně vězením na dobu 6 týdnů. Stíhání pachatele podle trestního zákona není tímto potrestáním jeho vyloučeno.
§ 7.
Porušení zásady nestrannosti nastává, když odhad byl proveden takovým způsobem, že by ostatní odhadci při téže okresní politické správě ustanovení s nám souhlasiti nemohli a kromě toho působily takové okolnosti na odhadce, že nelze předpokládati, že by byl odhad proveden nestranně.
O provedení odhadu budiž příslušnému úřadu podána vždy písemná zpráva.
§ 8.
Zákon tento nabývá působnosti ihned po vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru vnitra.
Důvody.
Navržený zákon slibuje státi se zákonem velmi důležitým. Uskuteční se jím zejména provádění odhadů jednotným způsobem v celém příslušném politickém okrese a kromě toho úřad nebude odkázán na milost a nemilost soudních odhadců při odhadech. Dosud k provádění odhadů byli bráni soudní odhadci. Tito zpravidla byli ustanovováni pro jednotlivé obce, čímž se stávalo, že pozemky v horších půdách jsou odhadovány mnohdy výše než v krajinách úrodných.
Dále působí na takovéto odhadce z obcí velmi často různé momenty rodinné, hospodářské, finanční, po případě i jiné, takže zřídka, provedl-li se odhad jiným odhadcem z jiné obce, je shledán správným.
Poněvadž odhadci soudní zřídka odhady provádějí, jeví se veliké diference v jejich odhadech i když jsou třeba z téže obce, což se dá vysvětliti tím, že, jsouce přibráni jen někdy k odhadu, nemohli si osvojiti pevných zásad pro praxi odhadovou.
Konečně se stává zhusta, že úřad nemůže vůbec ani odhad provésti. Odhadci totiž, nemajíce povinnosti k provádění odhadů, odpírají tyto z nejrůznějších příčin konati, aby tento, mnohdy nemilý úkol na sebe vzíti nemusili. Tak se stalo na jedné okresní politické správě, že po dvakrát a to pokaždé jiní odhadci z nejrůznějších příčin odhad provésti odmítli, vymlouvajíce se zpravidla na příčiny rodinné a zdravotní.
Nynější praxí odhadovou přivádí se řízení vyvlastňovací ad absurdum tím, že jednak není možno docíliti odhadu, a pak, a to nejčastěji, že cena vyvlastňovaného objektu zřejmě neobjektivně stanoví se tak vysoko, že vyvlastňovateli nezabývá, než žádost za vyvlastnění vzíti zpět. Ani výlohy ovšem mu nikdo nenahradí.
Tuto vylíčené závady při provádění odhadů zamýšlí odstraniti tuto navržený zákon.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl výboru právnímu, a aby vzhledem k důležitosti a naléhavosti věci podal o něm sněmovně zprávu co nejdříve.
Provedení tohoto návrhu nezatíží státní pokladnu.
V Praze dne 19. května 1921.
J. Koudelka,
F. Svoboda, Kříž A., Ulrich, Pocisk, Chalupník, Benda, Bechyně, Němec, Lehocký, Novák A., Hvizdák, Černý A., Kovačič, Marek, Hampl, Stivín, Kasík, Sychravová, Aster, Hummelhans.