Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2205.
Návrh
poslanců Vlad. Drobného, Rud. Laubeho, Fr. Zeminové a spol.
na okamžité knihovní převzetí zabraných velkostatků ve smyslu zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. a provedení pozemkové reformy na nich.
Pozemková reforma dostává se v Československé republice na nežádoucí scestí. Všechny potřebné zákony pro vyvlastnění velkostatků a parcelací půdy byly ukončeny v létě minulého roku, státní pozemkový úřad vypracoval a vydal všechna potřebná nařízení a průvodní instrukce a přece je výsledek dosavadní nepatrný a zaviňuje nejen značná rozhořčení interesovaných kruhů po půdě volajících malozemědělců a zemědělského zaměstnanectva na velkostatcích, ale zaviňuje také značné potíže v zemědělské výrobě vůbec, zásobování obyvatelstva a v řádném vývoji našich vnitřních národohospodářských poměrů. Hlavní příčina leží v tom, že velkostatky podle zákona o zabírání velkého majetku pozemkového ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. zůstávají nadále v neztenčeném držení jich starých majitelů, a pozemkový úřad při nejlepší vůli na základě rozhodnutí nejvyššího správního soudu nemůže s nimi volně disponovati, poněvadž je dosud ani knihovně nepřevzal. Tím také i značná část instrukcí státního pozemkového úřadu jako o přídělu půdy do prozatímního nájmu podle § 63. zákona přídělového ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., jakož i o přídělu půdy rozptýlené a stavební jest ilusorní a neproveditelná bez dobrovolného souhlasu dosavadního majitele velkostatku, kterýž zpravidla zúmyslně povolení přídělu zamítá nebo aspoň všemi prostředky zdržuje.
Ohrožení státu a jeho hospodářské poškozování nejvíce je patrno ve velkostatkářském hospodaření lesním. V lesním personálu, zejména ve vyšším úřednictvu lesů pohraničních, zaměstnáni jsou z velké části otevření nepřátelé našeho státu, kteří ani nejsou našimi státními příslušníky, byli úmyslně majiteli velkostatků povoláni, aby germanisovali a maďarisovali naše pohraničí a jsou ochotnými propagovateli iredenty a všech protistátních a protinárodních akcí. Užitky velkostatkářských lesů právě v době nynější dostupují nebývalé výše hromadným i nepovoleným kácením lesů, jak úředně revisemi zjištěno (případ velkostatkářky Attemsové na Moravě) a prodejem dříví stavebního, palivového, důlního a pražců do ciziny. Československá republika přichází o tyto zisky, ačkoliv by je snadno mohla získati převzetím lesů a hospodaření v nich ve vlastní režii, poněvadž podle zákona náhradového ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. nemusí státní úřad pozemkový platiti při převzetí majetek zabraný hotově, nýbrž splácí pouze 1/2 % amortisační splátku ze základního dlužného obnosu a 3% úrok. Jest na bíledni, že tu leží snadno dosažitelné miliardy pro státní pokladnu, kterých je věčná škoda právě v nynější kritické situaci státu a v hospodářské situaci našeho obyvatelstva vůbec.
Dosavadní postup pozemkového úřadu a parcelace velkostatků je nedostatečná i na základě nedávno přijatého přejímacího a parcelačního postupu. Podle něho by se zabíraly velkostatky nebo dokonce jenom jednotlivé dvory v jednotlivých krajinách postupně, takže někde byla by sice provedena pozemková reforma v nastávajících nejbližších letech, jinde však zdržela by se až na 50—100 roků. Kdo může zaručiti národu a zejména interesovanému zemědělskému obyvatelstvu její všeobecné provedení v takových místech? Nehledě ani k oprávněnému snažení malozemědělců v dnešní době za znehodnocené peníze získati k existenci potřebné pozemky a tím odškodniti se v celém národě za dlouhá století nucené práce robotní a poddanské a na velkostatcích vystupuje dnes potřeba okamžitého dostatečného přídělu půdy pro malozemědělce v celé Československé republice najednou stále hrozivěji, poněvadž je na venkově v malozemědělských rodinách na jedné straně nezaměstnanost, na druhé však hlad a bída, která by musila býti odstraňována jedině zaváděním nemožných stát. podpor v nezaměstnanosti, když průmysl a živnosti massy hladovících malozemědělců uživiti nedovedou. Malozemědělci a domkáři potřebují půdu stejně na Pardubicku jako na Tovačovsku, jako na Táborsku a ve všech okresech Československé republiky dnes, potřebují ji naléhavě, protože nemají z čeho býti živi a nedostanou-li ji, nezbude jim, než v massách schovati se za hranice, jako se to již bohužel děje na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Takových důsledků přirozeně nemůže si přáti ve státě nikdo a nezbývá tudíž nic jiného, nežli provésti rychlý příděl půdy v potřebné výměře pro samostatné malozemědělce ze všech zabraných velkostatků najednou, aniž by při tom existence zaměstnanectva velkostatkářského byla ohrožena.
Na základě těchto důvodů žádají podepsání, aby se poslanecká sněmovna Národního shromáždění československého usnesla na této resoluci:
Národní shromáždění se usnáší:
1. Ve smyslu zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. a zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. buďtež okamžitě státním pozemkovým úřadem knihovně převzaty všechny zabrané velkostatky za účelem rychlého provedení pozemkové reformy. Státní pozemkový úřad budiž vyzván k rychlému vybudování náhradové banky k umožnění tohoto převzetí.
2. Veškeré zaměstnanectvo na převzatém majetku, pokud není státními příslušníky Československé republiky, budiž vypovězeno a nahrazeno spolehlivými zaměstnanci domácími.
3. Veškeré lesy buďtež přiděleny do správy ministerstva zemědělství, jakožto majetek státní, do služeb státních buďtež převzati všichni zbylí lesní zaměstnanci. Jednotlivé menší části lesů buďtež na žádosti v dohodě se státním pozemkovým úřadem rozprodány nižším složkám státní a veřejné správy, jako zemím, župám, okresům, zájmovým svazům v obci a obcím. Při ministerstvu zemědělství budiž vybudováno odborné direktorium pro správu lesů státních a odbornou kontrolu hospodářskou nad lesy soukromými, aby hospodářství lesní v celém státě vůbec bylo prováděno ve smyslu veřejné potřeby národohospodářského rozkvětu státu.
4. Na zbylé půdě zemědělské budiž okamžitě prostřednictvím odborných poradců státního pozemkového úřadu při okresních politických správách proveden soupis půdy okamžitě potřebné malozemědělců k hospodářskému zajištění jejich rodin do 50% veškeré půdy zemědělské na zabraných velkostatcích, počítaje v to i půdu přidělenou do vnuceného nájmu podle § 63 zákona přídělového ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. Tato půda budiž ve smyslu citovaného zákona přídělového, dále zákona o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy ze dne 11. března 1920, č. 166 Sb. z. a n. a citovaného zákona o převzetí a náhradě rozprodána samostatným malozemědělcům a domkářům. Na zbylé půdě hospodařiž státní pozemkový úřad zatím buď sám nebo prostřednictvím nájemců proti tříleté výpovědní lhůtě nebo života schopná, ustavená družstva zemědělského zaměstnanectva velkostatkářského.
Státní pozemkový úřad, zbaven jsa ustavičných žádostí o jednotlivé příděly půdy malozemědělcům, vybudujž si (na základě zkušeností na Moravě získaných, odbor pro scelování půdy a pro malioraci půdy, a připraviž hromadnou komasaci a melioraci půdy podle vzoru uherského z let osmdesátých minulého století. Při provádění této komasace a meliorace buďtež zároveň zaokrouhleny katastry jednotlivých obcí, pozemkový majetek samostatných zemědělců budiž vykázán v blízkosti obcí, zbytkové statky soustředěny na větších objektech, kde potřeba půdy pro domkáře není naléhavá a tak provedením pozemkové reformy vykonán bude na poli zemědělské výroby u nás veliký krok ku předu.
5. Pro vybudování malozemědělského úvěrnictví k provedení pozemkové reformy vypsána budiž půjčka státního pozemkového úřadu ve výši 500,000.000 Kč, jejímiž úpisy budiž možno malozemědělcům půdu spláceti a zároveň k témuž účelu použit budiž malorolnický fond zemský v Čechách i přebytky náhradové banky, zřízené při státním pozemkovém úřadě.
Úhrada, spojená s prováděním těchto návrhů, kryta je ziskem státního pozemkového úřadu z provádění pozemkové reformy.
Po stránce formální přikázán budiž návrh tento výboru zemědělskému.
V Praze dne 11. května 1921.
Drobný, Laube, Zeminová,
dr. Franke, Pelikán, Tučný, dr. Bartošek, dr. Vrbenský, Sajdl, Hrušovský, Pechmanová, Landová-Štychová, Hrizbyl, Stříbrný, Sladký, Špatný, Netolický, Langr, Slavíček, Draxl, Trnobranský, Buříval.