Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2199.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Vraného, Mašaty, Křemena a soudruhů
o provádění zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům (tisk 1607).
Za účelem stálé evidence o stavu řízení o zajištění půdy drobných pachtýřů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dalo si ministerstvo spravedlnosti opětovně k 30. červnu, 31. srpnu, 30. listopadu 1920 a nyní k 28. únoru 1921 předložiti přehledné zprávy od předsednictev vrchních zemských soudů v Praze a Brně.
Dle zpráv těch jeví se stav řízení:
Dne 28. února 1921 |
v Čechách |
na Moravě a ve Slezsku |
||
počet |
t. j. % |
počet |
t. j. % |
|
bylo z celkového počtu přihlášek skončeno: |
53.796 |
41.33 |
20.683 |
61.62 |
bylo rozhodnuto o nároku v dalších: |
31.803 |
24.44 |
5.785 |
17.24 |
nebylo dosud rozhodnuto o nároku, ale projednává se dalších: |
26.415 |
20.30 |
4.551 |
13.56 |
se stranami nebylo jednáno v dalších: |
18.118 |
13.93 |
2.546 |
7.58 |
celkový počet přihlášek: |
130.132 |
100.— |
33.565 |
100.— |
Půdy bylo přiznáno v Čechách v 41.346 případech 43.812 pachtýřům v celkové výměře 34.751 ha 51 a 48.5 m², na Moravě a ve Slezsku v 13.373 případech 14.557 pachtýřům v celkové výměře 9779 ha 98 a 32 m².
Při srovnání s výsledky ke dni 30. listopadu 1920 podává se tento stav:
Na Moravě a ve Slezsku |
V Čechách |
|
|
33.211 |
12.811 |
listopadu 1920 |
Z počtu podaných přihlášek do konce roku |
33.565 |
130.132 |
února 1921 |
|
14.402 |
49.974 |
listopadu 1920 |
Bylo skončeno do konce |
43.38 |
38.8 |
t. j. v % |
|
20.683 |
53.796 |
února 1921 |
|
61.62 |
41.33 |
t. j. v % |
|
18.809 |
78.837 |
listopadu 1920 |
Nebylo skončeno koncem |
12.882 |
76.336 |
února 1921 |
Stoupl tudíž počet skončených případů v Čechách o 2.53%, na Moravě a ve Slezsku o 18.24%.
V dalších 31.803 případech (24.44%) v Čechách a v 5785 případech (17.23%) na Moravě a ve Slezsku bylo rozhodnuto o nároku, aniž bylo řízení dosud skončeno, což úhrnem s případy již skončenými činí v Čechách 65.77%, na Moravě a ve Slezsku 78.85% celkového počtu přihlášek.
U okresního soudu v Milevsku bylo ze 734 přihlášek skončeno řízení o 141 přihlášce a dalších 532 se projednává. Soud jest obsazen toliko 2 soudci. Příčina průtahu nespočívá ovšem jen v tomto obsazení, nýbrž také v tom, že pachtýři namnoze nepředkládají plánků, kterých k další činnosti soudu v tomto řízení jest nutně třeba, po případě plánky vadné, přihláškám neodpovídající, takže nutno opětnými výslechy skutečný stav zjišťovati. Nad to není v místě autorisovaného zeměměřiče, což působí obtíže soudu i stranám. Konečně jest řada případů, kde jest nutno schválení úřadů politických, církevních i fideikomisních a případů, kde jest třeba prohlášení pozemkového úřadu. Tím vším se řízení protahuje.
Pro tento tíživý stav agendy soudní neabsolvovali oba soudci v roce 1920 ani celé zákonité dovolené, nýbrž přednosta soudu rada vrchního zemského soudu dr. Hajský o 14 dnů méně a okresní soudce Pojezdný o 19 dnů méně.
U okresního soudu v Novém Městě n. Met. bylo z 1023 přihlášek skončeno 152 a v dalších 490 případech bylo rozhodnuto o nároku.
Od října 1919 do března 1920 byli u soudu jen 2 soudci, v dubnu 1920 1 soudce, do konce července 1920 1 soudce se 2 substituty střídavě po 3 týdny v měsíci vypomáhajícími, od 1. srpna 1920 2 soudci, ač jsou tam systemisována 3 místa soudcovská.
Většina projednaných přihlášek týká se velkostatku Josefa Bartoně, který uplatňuje právo záměny dle § 5. odst. 2. zákona z 27. května 1919 č. 318 Sb. z. a n.; zda práva toho bude moci býti použito, závisí od vyřízení rekursu, který nebyl do dne podání zprávy okresního soudu nejvyšším soudem v Brně ještě rozhodnut.
Jest tedy domnělý průtah i u těchto dvou soudů vysvětlen.
Nemohu k soudům, kde řízení vázne, potřebné síly výpomocné přiděliti, ježto jich není. Nedostatkem soudců trpí všecky soudy a přidělení sil od jiných soudů nutně by způsobilo opět závady na dosavadním jich působišti.
K tomu přistupuje i zvýšení agendy běžné. Také v oboru trestním si mimořádné poměry poválečné mnohdy vyžadují přidělení více sil. Tak bylo na př. nutno k nátlaku veřejnosti a kruhů parlamentních — poukazuji na Odpověď z 28. února 1921 číslo tisku 1729 k interpelaci poslance Dra. Šmerala a soudruhů v záležitosti vyšetřovací vazby osob zatčených při prosincovém hnutí (tisk číslo 1209) — za účelem urychlení vyšetřování těchto osob přidati do trestních oddělení tolik soudců, kolik jich oddělení ta potřebovala, bez ohledu na to, zda ostatní agenda zejména civilní bude váznouti ještě více než dosud.
Při vyšetřování různých stížností vychází opětovně na jevo, že soudy konají vše, co jest jim možno k urychlení a že by již většího zatížení prostě nesnesly. Nemajíc po ruce soudců na výpomoc zamýšlí ministerstvo tam, kde řízení příliš vázne pro tento nedostatek, poukázati soudy, aby přípravné práce v tomto řízení svěřily notářům jako soudním komisařům, jakmile bude rozhodnuto, že jejich činnost lze odměniti z 5% přejímací ceny placené podle § 26. zák. a čl. I. E novely z 1. dubna 1921 č. 167 Sb. z. a n. Tím doufá, že se poněkud vyřizování urychlí.
V Praze dne 26. dubna 1921.
Ministr spravedlnosti: