Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2190.
Návrh
poslance R. Bergmana a druhů
na vydání zákona o úpravě užívání obecního statku.
Zákon
ze dne ......................................................... 1921,
jímž se upravuje užívání obecního statku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Nemovitosti, jež byly až do působnosti zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a nař. obecním (měšťanským) statkem podle ustanovení obecních zřízení, podržují vlastnost obecního statku i nadále.
§ 2.
Právo podílníků, užívati nemovitostí obecního statku, jakož i připuštění jiných osob z důvodu jich hospodářské existence k užívání nemovitostí obecního statku budou upravena ve smyslu tohoto zákona.
§ 3.
Rozsah užívacích nebo požívacích práv občanů na nemovitostech obecního statku ustanoví nově se zvláštním zřetelem k posavadním právům podílníků obecní zastupitelstvo za souhlasu nadřízeného samosprávného úřadu, přihlížejíc při tom k tomu, aby nikdo nebral z obecního statku většího užitku, nežli potřebuje pro svou hospodářskou existenci.
Obecní zastupitelstvo může při nové regulaci užívání nebo požívání nemovitostí obecního statku stanoviti pro uchazeče jistou roční dávku, leda že by šlo o uchazeče, kteří před působností zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a nař. nabyli požitečných práv k obecnímu statku způsobem úplatným nebo řádným vydržením.
§ 4.
Obec má právo úplatou nebo vydržením vzniklá práva podílníků k nemovitostem obecního statku vykoupiti za slušnou náhradu, pokud tím nebude vážně ohrožena hospodářská existence dosavadních podílníků.
Právo výkupní přísluší obci jen u důvodu obecni prospěšnosti.
§ 5.
Náhradu za práva podílníků v nedostatku dohody zúčastněných stran vysloví knihovní soud, vyslechna znalce, při čemž náhrada nesmí býti menší nežli 25-násobný obnos ročních požitků práva podílníků v posledním roce jeho neztenčeného trvání.
Proti usnesení knihovního soudu, kterým byla stanovena výše náhrady, lze podati u tohoto soudu do 14 dnů po doručení stížnost ke sborovému soudu I. stolice, který za součinnosti znalců rozhodne s konečnou platností.
§ 6.
Po zaplacení dohodou sjednané nebo knihovním soudem určené náhrady podílníkům buďtež práva užívací nebo požívací, podle ustanovení obecních zřízení na nemovitostech obecního statku v pozemkových knihách zapsaná, na návrh obce nebo dohledacího úřadu v pozemkové knize vymazána.
Pokud práva užívací nebo požívací byla ve smyslu zákona ze dne 17. července 1919, č. 421, Sb. z. a n. bez náhrady vymazána, jest vklad jich výmazu právně neúčinným.
§ 7.
Pokud se v zákoně mluví a podílnících jest tím rozuměti osoby, které podle ustanovení obecních zřízení jsou oprávněny užívati obecního statku, ať společně nebo jednotlivě co do určitých částí.
§ 8.
Ustanovení tohoto zákona v obcích platí také o osadách.
Zákon tento nevztahuje se na Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Tímto zákonem pozbývá platnosti zákon ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., pokud jemu odporuje.
§ 10.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a působí zpět.
Jeho provedení se ukládá ministrům vnitra, spravedlnosti a zemědělství.
Důvodová zpráva.
Zákonem ze dne 17. července 1919, č. 421, kterým se přeměnil obecní statek v kmenové jmění obecní, jsou existenčně ohroženy celé řady drobných zemědělců, ježto zrušením požitečných práv ať již úplatným způsobem, nebo řádným vydržením vzniklých byla velmi četným usedlostem odňata nezbytná hospodářská základna. Přímo typickým pro to dokladem jest otázka Blatských luk v českobudějovickém kraji. Citovaný zákon řeší otázku nové úpravy obecního statku veskrze paušálně, nepřihlížeje ani k soukromoprávnímu vzniku požitečných práv t. zv. starousedlých ani k individuelní povaze obecního statku v jednotlivých obcích.
Kdežto v některých obcích obecní statek sestává z nadbytečných kusů pozemků, které se pronajímají, nebo užívají ku většímu posílení jednotlivců nad existenční průměr, vyskytují se nikoli vzácnou měrou případy kde obecní statek pozůstává z pozemků resp. luk, které jsou pro hospodářskou existenci a prosperitu občanů životní nezbytností. Tak tomu jest ve příčině Blatských luk, jejichž přeměna v kmenové jmění obecní ohrožuje hospodářskou katastrofou 152 usedlostí, ježto, jiných luk na Blatech není.
Protože příliš paušální řešení otázky obecního statku zákonem ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a nař. vážně ohrožuje existenci drobných zemědělců a znemožňuje jich hospodářskou soběstačnost, podávají podepsaní návrh k řešení akutní krise našeho drobného zemědělstva, které téměř beznáhradovou expropriací požitečných práv z větší části řádně nabytých stojí na pokraji hospodářské katastrofy. Jest to nejen požadavkem sociální spravedlnosti, nýbrž i národohospodářské oportunity opraviti nově a spravedlivě užívání nemovitostí obecního statku, a to na základě zdravého kompromisu mezi zájmem obce a jejich občanů. Navrhovaná nová regulace užívání obecního statku jest vybudována na zásadě hospodářské demokracie a zrovnoprávnění hospodářsky slabších se silnějšími. Podepsaní očekávají, že uskutečnění návrhu zákona přivodí ozdravění nejen na poli zemědělsko-výrobním, nýbrž i pokud jde o sociální vyrovnání občanů v obci ku prospěchu celého obecního života.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova byla přikázána ve sněmovně poslanecké výboru zemědělskému a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému k podání zpráv ve lhůtě co nejkratší vzhledem k pilnosti věci.
V Praze dne 19. května 1921.
Bergman,
inž. Bečka, Dyk, dr. Hajn, dr. Kramář, dr. Lukavský, dr. Engliš, dr. Matoušek, G. Navrátil, Mašek, Petrovický, Purkyňová, Votruba, Veverka, Rosolová, Špaček, Zavřel, inž. L. Novák, dr. Rašín, Šamalík, Fr. Navrátil, Tomik, Kopřiva.