Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Opravený tisk.
2180.
Zpráva
výboru zemědělského
o návrhu poslanců Vladimíra Drobného, Františka Langra, Václava Sladkého, Igora Hrušovského a spol. (tisk 189)
na doplnění zákona č. 421 Sb. z. a n. ze dne 17. července 1919 o přeměně obecního statku ve kmenové jmění obecní.
Zákonem ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek ve kmenové jmění obecní, ustanoven byl v § 9 způsob pronájmu, zužitkování nebo prodeje produktů obecních pozemků. V praksi však ukázalo se znění paragrafu tohoto nedostatečným a nejasným a vedlo k různým protichůdným výkladům o použití jeho. Mnohým obecním samosprávám nebylo dosti jasno zda jedná se tu pouze o pozemky, které náležely býv. obecnímu statku a teprve zákonem citovaným byly přeměněny ve kmenové jmění obecní, anebo vztahují-li se ustanovení ta na veškeré pozemkové jmění obecní. Rovněž ustanovení §u 9 odstavce posledního o pronajímání obecních rolí a luk osobám nemajetným nebo z hospodářských důvodů potřebným, postrádalo pro obecní zastupitelstva, jakožto pronajímatele, potřebné jasnosti, takže někde pachtovaly obecní role i luka osoby bez jakéhokoliv majetku i hospodářství, které prodávaly sklizeň s nepřiměřenými zisky a často ani nájemného nezaplatily, jinde zase za všeobecného přístupu ku dražbám vydražily pozemky ty osoby v obci hospodářsky nejzajištěnější, někde i velkostatkáři, takže na opravdu potřebné se nedostalo ničeho.
Zemský správní výbor moravský, jakož i některé správní výbory okresní v Čechách z vlastní iniciativy rozhodly, že § 9 zmíněného zákona vztahuje se na všechny pozemky obecního jmění a že pronájem obecních rolí a luk má býti povolen jen osobám, nemajícím pozemků vlastních, přes 8 ha. Opatření tato setkala se v obvodech zmíněných správních výborů se všeobecným uspokojením, kdežto mimo ně docházelo k častým sporům o nejasném znění a výkladu zákona.
V uvážení těchto poměrů rozhodl se zemědělský výbor poslanecké sněmovny N. S. navrhnouti především podrobně vymezený způsob pachtování obecních polí a luk a prodeje trávy, aby opravdu dostalo se na hospodářsky slabší a potřebnější v řadě prvé. Má se tak státi dražbou 14 dní předem v obci řádně vyhlášenou, při níž u rolí dražiti smějí jen v obci bydlící bezzemci a zemědělci, kteří nemají půdy zemědělské vlastní i najaté více než 5 ha, u luk více než 8 ha, při čemž může jednotlivec vydražiti nejvýše 1 ha. Podpacht pozemku takto vydraženého nebo prodej trávy a sena je nepřípustný a tresce se zrušením pachtu při ukončení běžného hospodářského roku a vyloučením pachtýře z prvé dražby pro rok příští. Účast osoby majetkově neoprávněné na prvé dražbě bude bezvýslednou a trestnou. Připuštění vyšší hranice držebnostní při ucházení se o pronájem obecních luk nebo obecní trávy odůvodňuje se nezbytnou potřebou jich v místech loukami chudých i pro zemědělce do 8 ha výměry.
Nevydraží-li se v prvé dražbě všechny pozemky do dražby dané, koná se dražba druhá, bez omezení předcházejících. Podmínky dražební může si upraviti obec zvláštním dražebním řádem.
Uvedené obmezení dražebního práva při pronajímání obecních pozemků jest v dnešní kritické době hospodářské nutné, a bylo uznáno již i jednotlivými správními okresními výbory a zemskou správní komisí pro Moravu, jak shora podotčeno, která zavedla účast na dražbách obecních pozemků pro majitele do 8 ha výměry. Tato hranice odpovídá však spise maximu hospodářské soběstačnosti zemědělcově a proto rozhodl se zemědělský výbor navrhnouti u rolí hranici do 5 ha, která jako hospodářsky nutná jest už jmenována v zákoně na ochranu drobných pachtýřů, ze dne 30. října 1919, č. 593 Sb. z. a n. a pouze u luk a pronájmu trávy schválena hranice 8 ha z důvodů shora uvedených.
Konečně stalo se ustanovení majetkové hranice dražitelů pro první dražby obecních pozemků, naléhavým též proto, že státní pozemkový úřad začíná přidělovati obcím nerozdělenou půdu z parcelovaných velkostatků a musil by sám žádati stanovení majetkové hranice u vydražovatelů, nebyla-li by jasně ustanovena zmíněným zákonem. A poněvadž příděl půdy zemědělské z velkostatků ve formě rodinného nedílu bude se většinou pohybovati v hranici do 5 ha, musil by i státní pozemkový úřad požadovati tuto hranici při pronajímání půdy orné, poskytované obcím.
Nejasnosti o účinku § 9 na bývalý obecní statek nebo veškeré nynější pozemkové kmenové jmění obecní rozptyluje odstavec poslední § 9, který v §u tomto všecky podrobně uvedené způsoby prodeje dříví a klestí z obecních lesů, užívání pastvin, pronájem rolí a luk vztahuje na veškeré obecní lesy, pastviny, role a luka vůbec.
Zemědělský výbor poslanecké sněmovny N. S. navrhuje poslanecké sněmovně N. S. ku přijetí tuto osnovu:
Zákon
ze dne ......................................... 1921,
jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek ve kmenové obecní jmění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. 1.
Poslední odstavec §u 9 zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek ve kmenové obecní jmění, nahrazuje se těmito ustanoveními:
Pacht obecních pozemků a luk provádí se dražbou předem 14 dní způsobem v místě obvyklým řádně vyhlášenou. Dražiti smí jen v obci bydlící bezzemci a zemědělci, kteří nemají půdy zemědělské, vlastní a najaté více než 5 ha. Vydražiteli nesmí býti přiklepnuto více než 1 ha. Příklep osobě neoprávněné jest neplatný.
Nevydraží-li se v této dražbě všechny pozemky do dražby dané, koná se na to dražba druhá. Na dražbu tu se nevztahují omezení v odstavci předcházejícím stanovená.
Podobným způsobem prodávána budiž i tráva z obecních luk a zahrad, při čemž dražiti smí jen v obci bydlící bezzemci a zemědělci, kteří nemají půdy zemědělské vlastní a najaté více, než 8 ha.
Podpacht v prvé dražbě vydražených obecních pozemků jest nepřípustný. Přestoupí-li pachtýř tento zákaz, má obec právo pacht pro zbývající pachtovní léta vypověděti. Výpověď dána budiž nejdéle 14 dní před koncem běžného pachtovného roku. Kromě toho jest takový pachtýř vyloučen pro příští rok z prvního dražení.
Kdo vydraží v prvé dražbě trávu, dále. ji prodá, ať neposečenou nebo jako seno a otavu, jest v příštím roce rovněž vyloučen z prvé dražby.
Neoprávněnou účast na prvé dražbě tresce politický úřad pokutou do Kč 1000.— nebo vězením do 1 týdne.
Dozorčí úřad může, uzná-li to za vhodné, naříditi obcím, aby zásady, dle nichž stanoví se podmínky dražební (dražební jistota, doba pachtovní, cena vyvolávací, předpisy o řádném hnojení atd.) upravily zvláštním řádem, jehož schválení si může vyhraditi.
Ustanovení tohoto paragrafu vztahuje se na všechen pozemkový majetek obecního jmění.
Článek II.
Zákon tento působí ode dne, kdy byl vyhlášen. Provésti jej ukládá se ministrům vnitra, spravedlnosti a zemědělství.
V Praze dne 8. března 1921.
Adolf Prokůpek, v. r.,
předseda.
Vl. Drobný, v. r.,