Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2177.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ......................................
o závodních radách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Zřízení a úkoly závodních rad.
§ 1.
(1) Pro každý závod výdělečného podniku, vyjma podniky hornické (§ 1 zákona z 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n.), ve kterém je trvale (celoročně) zaměstnáno alespoň 30 zaměstnanců a který trvá nejméně jeden rok, jest zříditi závodní radu.
(2) V podnicích zemědělských a lesních, jakož i v doplňujících je podnicích vedlejších, rozumějí se zaměstnanci ve smyslu tohoto zákona pouze zaměstnanci stálí, to jest najatí na základě celoroční smlouvy.
§ 2.
Zákon o závodních radách nevztahuje se na podniky státu a jiných právnických osob veřejného práva, dále na železnice veřejné dopravě sloužící. Státní správa může však pro podniky státu, a ostatní právnické osoby veřejného práva pro své podniky, učiniti ve směru tom nutná opatření na základě zásad, odpovídajících zvláštní povaze těchto podniků. Železniční podniky, které nejsou ani podniky státu ani podniky státem spravovanými, řídí se ve směru tom podle státních drah.
§ 3.
(1) Úkoly závodní rady jsou:
a) dozírati na zachovávání mzdových a pracovních smluv a řádů a nahlížeti za tím účelem v případě potřeby jedním členem závodní radou k tomu určeným za účasti zástupce závodu do mzdových a platových listin závodem vedených,
b) pečovati o provádění a zachovávání smírů uzavřených u smírčích orgánů jakož i nálezů rozhodčích komisí a čeliti veškerým počinům a požadavkům zaměstnanců i podnikatele, které by byly na újmu veřejnému zájmu,
c) dozírati na zachovávání zákonných ustanovení o ochraně zaměstnanců, zejména pokud se týče ochrany proti úrazům, hygieny v závodě, pojištění zaměstnanců, upozorniti správu závodu na shledané nedostatky a nebudou-li tyto odstraněny, dovolávati se případně příslušných orgánů živnostenské inspekce a zúčastniti se jedním členem závodní radou k tomu určeným všech s tím souvisejících šetření a komisionelních řízení konaných úředními dohlédacími orgány v závodě,
d) spolupůsobiti při udržování kázně a pořádku v závodě, pečovati o dobrý poměr mezi správou závodu a zaměstnanci, zejména pak zprostředkovati při přáních, sporech a stížnostech mezi správou podniku a jednotlivými zaměstnanci nebo skupinami zaměstnanců,
c) spolupůsobiti způsobem poradním při hromadném propouštění zaměstnanců z příčin mimo pracovní poměr ležících,
f) spravovati nebo spoluspravovati zařízení ku blahu zaměstnanců, pokud to není stanovami těchto zařízení vyloučeno,
g) podávati návrhy podnikateli v zájmu celého národního hospodářství, jakož i podporovati správu podniku radou a účinně spolupracovati k docílení co nejvyššího stupně výkonnosti a úspornosti v podniku a vůbec spolupracovati ku zlepšení hospodářského stavu jeho, zejména pak podávati návrhy na zlepšení provozu, na zdokonalení zařízení podnikových, pracovních metod, ochrany zaměstnanectva a pod.
(2) Podnikatel je oprávněn osobně nebo svými zástupci zúčastniti se schůzí závodní rady, do nichž byl pozván, dále je povinen zúčastniti se osobně nebo svými zástupci schůzí, jež k jeho žádosti závodní rada musí svolati. Podnikatel je povinen na požádání zavodní rady, nejčastěji však jednou za dva měsíce, podati závodní radě vysvětlení o všech věcech týkajících se pracovního nebo služebního poměru v činnosti zaměstnanců předložiti k nahlédnutí mzdové listiny a podklady potřebné k provádění platných hromadných smluv jakož i raditi se se zavodní radou o činnosti podle odst. 1., lit. g), pokud tím není porušeno obchodní nebo výrobní tajemství nebo zákonné, předpisy. Dále jest podnikatel za týchž podmínek povinen podati sám nebo svým zástupcem nejméně jednou za půl roku ve schůzi závodní rady přehlednou zprávu o stavu a chodu podniku o jeho výkonnosti a vyhlídkách na další zaměstnání.
(3) V podnicích které vedou obchodní knihy a zaměstnávají aspoň 300 zaměstnanců (§ 1. odst. 1. a 2.) nebo 50 zřízenců (§ 9. odst. 1.) může závodní rada žádati, aby jí byl každoročně předložen opis účetní uzávěrky podniku za minulý obchodní rok, účet rozvážný podniku, účet zisku a ztráty podniku a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku.
§ 4.
(1) Závodní, rada a jednotliví její členové nesmějí zasahovati do správy a provozu závodu samostatnými nařízeními a jest jim vykonávati veškeré jim podle ustanovení § 3 příslušející úkoly tak aby chod závodu neutrpěl újmy. Schůze závodní rady se mohou konati jedině mimo pravidelnou pracovní dobu, ve výjimečných případech a za souhlasu správy závodu i během této.
(2) Všichni členové závodní rady jsou povinni zachovávati úplnou mlčenlivost o obchodních a výrobních tajemstvích a o tom, co výslovně jako důvěrné sdělil jim podnikatel o poměrech v podniku.
§ 5.
(1) V podniku, ve kterém je dozorčí radla, vysílá do této závodní rada tři své členy, z nichž vždy nejméně jeden musí býti ze skupiny úředníků.
(2) Členové tito mají všechna práva a povinnosti jako ostatní členové dozorčí rady mimo právo podepisovati za ni a zastupovati ji. Dále nemají nároku na žádné jiné hmotné odměny kromě nároku na náhradu hotových výloh a mzdy ušlé touto činností.
(3) Tito zástupci závodní rady jsou povinni zachovávati úplnou mlčenlivost o tom, co jim bylo ve vykonávání této činnosti výslovně označeno za důvěrné.
II. Organisace závodní rady.
§ 6.
Skládá-li se podnik z více závodů hospodářsky souvisejících a nacházejí-li se tyto v jediném politickém okrese nebo v obcích, ležících sice v různých okresech, avšak nedaleko od sebe vzdálených, jest zříditi společnou závodní radu. Není-li tomu tak, buďtež v závodech téhož podniku místně vzdálených zřízeny samostatné závodní rady.
§ 7.
(1) Je-li nutno v jednom podniku zříditi dvě nebo více závodních rad, je zároveň zříditi pro věci uvedené v § 3 odst. 1. lit. a) až g), týkající se celého podniku, podnikovou radu. Podniková rada vykonává výlučně místo jednotlivých závodních rad právo uvedené v odst. 1. § 5.
(2) Do podnikové rady vysílají jednotlivé závodní rady ze sebe zástupce. Bližší ustanovení o organisaci a oboru působnosti podnikové rady budou vydána nařízením.
§ 8.
(1) V podnicích, kde zřízenci nebo dělníci jsou v celkovém počtu zaměstnanců v menšině, je jich však alespoň 20 k volbě oprávněných, z nichž tři jsou volitelnými, jest zříditi vedle závodní rady samostatnou radu zřízenců nebo dělníků, jíž náleží úkoly uvedené v § 3 odst. 1. lit a) až f), pokud jde o zaměstnance příslušné skupiny.
(2) Zástupci menšinové skupiny zaměstnanců, kteří tvoří samostatnou zřízeneckou nebo dělnickou radu, mohou v zavodní radě zúčastniti se všech porad, avšak usnášeti se pouze o záležitostech společných.
§ 9.
(1) Zřízencem jest rozuměti osobu, která podléhá pensijnímu pojištění podle § 1 zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., anebo by mu podléhala, kdyby nebylo důvodů osvobozujících z pojistné povinnosti podle § 2 téhož zákona.
(2) Za zřízence se nepokládají členové představenstva a zákonní zástupci právnických osob, obchodvedoucí a závodní, pokud jsou oprávnění samostatně přijímati a propouštěti ostatní zaměstnance podniku, nebo pokud jim byla udělena prokura nebo všeobecná plná moc.
§ 10.
(1) Závodní rada čítá v závodech s 30 až 60 zaměstnanci 3 členy, s 61 až 100 zaměstnanci 4 členy, na každých dalších 100 zaměstnanců až do 400 připadá vždy další jeden člen, od 401 až 1000 zaměstnanců na každých dalších 200, od 1001 až 4000, na každých dalších 500 a nad 4000 zaměstnanců vždy na každé další 2000 připadá další jeden člen zavodní rady. Závodní rada může čítati nejvýše 20 členů.
(2) Za každého člena zvolí se náhradník.
(3) Závodní rada volí ze sebe většinou hlasů předsedu a místopředsedu. K žádosti menšiny tvořící alespoň jednu třetinu členů je místopředsedu zvoliti z menšiny.
§ 11.
Členové závodní rady a jejich náhradníci volí se přímou tajnou volbou, a to podle zásady poměrného zastoupení. Bližší ustanovení o způsobu voleb budova vydána nařízením.
§ 12.
(1) V závodech, kde jest zřízena samostatná zřízenecká nebo dělnická rada (§ 8), volí zřízenci a dělníci do této podle zásad vyslovených v §§ 10 a 11 odděleně.
(2) Zřízenecká nebo dělnická rada vysílá ze sebe do zavodní rady vždy nejméně jednoho člena, do závodní rady více než 5členné nejméně dva členy, do závodní rady více než 10členné nejméně 3 a do závodní rady více než 15členné nejméně 4 členy.
(3) Zbytek členů závodní rady volí odděleně podle zásad vyslovených v §§ 10 a 11 skupina zaměstnanců, jež má v závodě většinu.
(4) V závodech, kde zřízenci nebo dělníci tvoří menšinu a volí společně do zavodní rady, musí býti nejméně jeden člen. závodní rady zvolen z této menšiny.
§ 13.
(1) Volební právo do závodní rady mají všechny osoby
a) v podniku za mzdu nebo za plat zaměstnané jakožto v hlavním svém povolání,
b) pokud v době vypsání volby byly 3 měsíce zaměstnány v podniku,
c) dovršily 21 let věku,
d) a nebyly právoplatným rozsudkem soudním odsouzeny pro takový zločin, přečin nebo přestupek, pro který by podle platných ustanovení nastala ztráta práva voliti do obcí.
(2) Volební právo přísluší za uvedených podmínek i občanům cizích států, které poskytují totéž právo příslušníkům republiky Československé, a jsou v dotyčném podniku zaměstnáni již nejméně jeden rok.
§ 14.
Volitelní do závodní rady jsou příslušníci republiky Československé
a) kteří po dokonaném 24. roku byli zaměstnáni v době vypsání volby v příslušném podniku alespoň 6 měsíců,
b) pracují již v dotyčném oboru živnostenském anebo povolání aspoň 3 roky,
c) nejsou se zaměstnavatelem spřízněny nebo sešvagřeny a
d) nejsou zbaveni volebního práva do závodní rady (§ 13).
§ 15.
Z volebního práva podle § 13 a 14 jsou vyloučeni domáčtí dělníci (§ 2 lit. a) zák., z 12. prosince 1919, č. 29 z roku 1920 Sb. z. a n.).
§ 16.
Volbu může odmítnouti:
a) kdo dovršil 60. rok věku,
b) kdo byl v předešlém období členem závodní rady.
§ 17.
(1) Prvé volby do závodní rady provede závodní výbor (dělnický nebo zřízenecký výbor). Jestliže tento neprovede voleb ve lhůtě k tomu stanovené nebo není-li takového výboru v závodě, provede je volební výbor. Volební výbor vypíše volbu do závodní rady aspoň 14 dnů napřed vyhláškami v závodě a řídí ji.
(2) Složení volebního výboru, který provádí i další volby do závodní rady, stanoveno bude nařízením.
§ 18.
Volební výbor učiní zápis o postupu volby. Jména zvolených buďtež ihned po sčítání hlasů v závode vyvěšena a písemně podnikateli oznámena.
§ 19.
Do způsobu provedení volby a jejího výsledku může si během 3 dnů od vyvěšení výsledku voleb stěžovati každý k volbě oprávněný, jakož i podnikatel u rozhodčí komise, jež rozhodne nejdéle ve 14 dnech.
§ 20.
(1) Závodní rada se volí na dobu jednoho roku.
(2) K písemné stížnosti podnikatelově budiž závodní rada nálezem rozhodčí komise rozpuštěna, jestliže hrubě porušila své povinnosti anebo překročila svojí pravomoc. Je-li závodní, rada činná již alespoň tři měsíce a žádají-li dvě třetiny k volbě oprávněných písemně za její odstoupení, budiž nálezem rozhodčí komise ve 14 dnech od podání návrhu rozpuštěna. Do 14 dnů od rozpuštění, závodní rady buďtež provedeny nové volby na zbytek volebního období. Novou volbu jest rovněž provésti, jestliže počet členů závodní rady spolu s náhradníky klesl pod polovicí.
(3) Členové závodní rady setrvají v činnosti až do doby, kdy budou právoplatně zvoleni jejich nástupci.
§ 21.
(1) Jinak končí činnost jednotlivého člena závodní rady:
a) rozvázáním pracovního nebo služebního poměru se závodem,
b) ztrátou volitelnosti,
c) nálezem rozhodčí komise ke stížnosti podnikatelově nebo k písemné stížnosti nejméně polovice zaměstnanců k volbě oprávněných, že člen závodní rady nekonal svých povinností anebo hrubě překročil svoji pravomoc, nebo že porušil povinnost mlčenlivosti uloženou mu ustanovením odst. 2 § 4 a odst. 3 § 5.
(2) Člen vyloučený podle lit. c) ztrácí volitelnost do závodní rady pro příští dvě období.
§ 22.
Členství v závodní radě jest funkcí čestnou; členové mají však nárok na mzdu nebo plat za dobu, po kterou musili býti výjimečně a nevyhnutelně činní v pracovní době pro závodní radu. Správa závodu nesmí zaměstnance obmezovati při vykonávání volebního práva a v činnosti jejich jako členů závodní rady. Zejména smějí býti členové závodní rady propuštěni jen za souhlasu závodní rady, a odepře-li tato, nálezem rozhodčí komise. Souhlasu závodní rady není třeba, byl-li člen závodní rady právoplatně propuštěn z důvodů, které opravňují zaměstnavatele k okamžitému propuštění zaměstnance, nebo porušil-li mlčenlivost podle § 5, odst. 3.
§ 23.
(1) Zavodní rada řídí se stanovami, na kterých se v rámci zákona sama usnesla. Právoplatně usnáší se, byli-li ke schůzi písemně s udáním pořadu jednání pozvání všichni členové a dostavila-li se většina jich.
(2) Usnesení závodní rady děje se většinou hlasů, při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý. Při každém usnesení vysloví současně závodní rada, má-li se toto sděliti podnikateli na vědomí.
(3) Zúčastní-li se schůze závodní rady podnikatel osobně anebo splnomocněným zástupcem (§ 9 odst. 2.), jest vedení jednání schůze přenésti na něho.
(4) O všech jednáních učiní se zápis předsedou a zapisovatelem podepsaným. Podnikatel má právo žádati opis zápisu o schůzi, jíž se on nebo jeho zástupce zúčastnil.
§ 24.
(1) Oznámí-li závodní rada správě závodu 24 hodin napřed, že bude konati poradu, může žádati, aby jí byla k tomu účelu vykázána vhodná místnost.
(2) K úhradě výloh spojených s činností závodní rady může se tato usnésti na příspěvcích, z nichž hradí polovici zaměstnanci, polovici podnikatel.
(3) Tyto příspěvky vybírá od zaměstnanců a závodní radě odvádí podnikatel obdobně jako příspěvky k pojištění dělníků pro případ nemoci.
§ 25.
Závodní rada je zrušena:
(1) klesne-li počet zaměstnanců v závodě po dobu 3 měsíců pod 30,
(2) zastaví-li závod činnost na dobu delší jednoho měsíce.
III. Rozhodčí komise.
§ 26.
(1) O stížnostech podle § 19, 20 odst. 2, 21 odst. 1. lit. c) a 22 a o sporech, které vzniknou mezi skupinami zaměstnanců, dále mezi těmito nebo závodní radou s jedné strany a podnikatelem s druhé strany z důvodů zřízení a činnosti nebo úhrady nákladů (§ 24) závodní rady, zejména pak o rozsahu povinností a práv členů závodní rady, rozhoduje s konečnou platností rozhodčí komise.
(2) Předsedou rozhodčí komise je předseda dozorčího výboru okresní (městské) zprostředkovatelny práce, příslušné podle sídla závodů, přísedícími jsou jeden zástupce zaměstnavatelů a jeden zaměstnanců. Tyto přísedící a náhradníky jejich volí ze sebe zástupci zaměstnanců a zástupci zaměstnavatelů, kteří jsou členy dozorčího výboru okresní zprostředkovatelny práce, v odděleném hlasování na dobu jejich členství v příslušném dozorčím výboru.
(3) Kde není dosud zřízena veřejná zprostředkovatelna práce, jmenuje okresní politická správa (na Slovensku župan) předsedu komise z veřejných úředníků, zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců podle návrhu příslušných odborových organisací.
(4) Nálezy těchto komisí opatřené politickým úřadem doložkou vykonatelnosti jsou stejně jako smíry před nimi uzavřené vykonatelny politickou exekucí.
(5) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ve sporech vzniklých v podnicích zemědělských a lesních předsedá rozhodčí komisi příslušný přednosta úřadu pro zprostředkování práce zemědělského dělnictva a přísedícími jsou zástupci zemědělských zaměstnavatelů a zaměstnanců, které jmenuje předseda podle návrhu příslušných odborových organisací.
(6) Řízení před rozhodčí komisí bude upraveno nařízením.
IV. Ustanovení všeobecná.
§ 27.
Všechna podání a listiny týkající se činnosti závodních rad a rozhodčích komisí jsou prostá kolků a poplatků.
§ 28.
(1) Porušil-li člen závodní rady povinnost mlčenlivosti uloženou mu v § 4 a 5, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 2000.— Kč a je-li tato nedobytná, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce. Učinil-li tak s úmyslem zištným anebo aby podnikatele poškodil, může býti potrestán nad to vězením až do 6 měsíců. Případný zisk propadá ve prospěch státu po úhradě náhrady škody podle § 30.
(2) Člen závodní rady, který samostatným nařízením zasáhne do správy nebo provozu podniku tak, že tím byla způsobena vážná porucha v chodu závodu nebo značnější hmotná škoda, dopouští se přestupku a bude potrestán pokutou do 2000.— Kč, a je-li tato nedobytná, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.
(3) Trestní řízení budiž zahájeno politickým úřadem I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice) pouze na návrh podnikatele a budiž zastaveno, jestliže podnikatel návrh svůj odvolá.
§ 29.
(1) Překáží-li podnikatel nebo jeho zástupce úmyslně závodní radě v plnění úkolů, a neplní-li povinnosti uložené mu v tomto zákoně zejména pak v § 3, odst. 2. a 3., dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 10.000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování činu vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.
(2) Podnikatel nebo jeho zástupce, který v předložené účetní uzávěrce za minulý obchodní rok v účtu rozvážném, v účtě zisku a ztráty uvede údaje jsoucí v odporu s prvopisem těchto zpráv, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 50.000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování vězením až do 6 měsíců.
(3) Trestní řízení budiž politickým úřadem I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice zahájeno pouze na návrh závodní nebo podnikové rady a zastaveno, jestliže rada návrh svůj odvolá.
§ 30.
Trestní činy podle § 28 zakládají povinnost k náhradě škody, jíž se jest domáhati pořadem práva. Pokuty uložené podle tohoto zákona jakož i propadlý zisk (§ 28 odst. 1.) připadají ve prospěch státní po kladny na účely sociální.
§ 31.
Ustanovení §§ 13—29 platí obdobně pro podnikové (§ 7), zřízenecké a dělnické rady (§ 8).
§ 32.
Zákon tento nabývá s výjimkou § 3, odst. 3. a § 5 účinnosti dnem 1. ledna 1922 kromě Slovenska a Podkarpatské Rusi. Počátek jeho účinnosti pro tato území bude stanoven nařízením; rovněž bude stanoven nařízením počátek účinnosti ustanovení § 3, odst. 3. a § 5 tohoto zákona. Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Závodní rady znamenají uzákonění, zevšeobecnění na veškeré velké a střední podniky a rozšíření pravomoci dnešních důvěrnických sborů závodních, a továrních výborů dělnických i úřednických, které téměř ve všech našich větších průmyslových a obchodních podnicích jsou zavedeny a dávno vžity. Výbory zaměstnanců v továrnách, zejména výbory dělníků vznikaly již od konce minulého století svépomocně. Postupem času jsou pak závodními radami uznávány a dnes již v mnohých, hromadných smlouvách je jejich pravomoc zajištěna. Závodní výbory, proti kterým se podnikatelé namnoze ostře stavěli a uváděli stejné důvody proti nim jako dnes jsou uváděny proti závodním radám, totiž že vnesou do závodů chaos a sníží výrobu těchto, rozvrátí disciplinu, poruší odborné vedení závodů, vymknou vedení podniků z rukou podnikové správy, která přestane býti pánem ve vlastním domě atd., se časem vžily a dnes výhody závodních výborů jsou nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavateli všeobecně uznávány a mnohé podnikové správy samy podporují vznik závodních výborů.
Pomocí továrních výborů přestávají býti pro podnikatele jeho zaměstnanci, zejména pak dělníci anonymní temnou masou. Má před sebou důvěrníky svých zaměstnanců, s kterými může u zeleného stolu projednávati a smlouvati nejen pracovní a mzdové otázky, urovnávat vzniklé spory a odstraňovat nedorozumění, ale též jednat a radit se o otázkách příslušného pracovního odboru a podniku, na jehož prospívání nejen zaměstnavatel, ale i zaměstnanci mají zájem.
Za výroby rukodílné, v řemeslech a drobném obchodě mezi zaměstnavatelem a nečetnými jeho zaměstnanci byl osobní patriarchální vztah pravidelně intimní a přímo rodinný. To vše vznikem velkopodniků se změnilo. Osobní vztahy a tím i značná míra důvěry do velkopodniků byly opětně vneseny závodními výbory, pokud jednotliví zaměstnavatelé a podnikové správy nestýkali se pouze s výbory zaměstnanců v případě sporů a nejednali s nimi pouze o otázkách bojovných a zájmech protichůdných, tedy pokud neomezili své styky pouze na projednávání a rovnání pracovních a mzdových otázek, nýbrž pokud vypěstovali si a udržují stálý styk s mluvčími svých zřízenců a dělníků a používajíc těchto jakožto svého poradního sboru, kterému zároveň sdělují své starosti a naděje spojené s vedením podniku, a to starosti i plány jak rázu technického, tak obchodního.
To je též důvod, proč sociální politikové odporučují všeobecně povinné zavedení závodních výborů jakožto poradního sboru podnikatele se zástupci jeho zaměstnanců, a to nejen v otázkách sociálních, týkajících se pouze pracovního a mzdového poměru zaměstnanců, nýbrž i v otázkách hospodářského prospívání podniku. Sociální politikové očekávají od těchto závodních rad nejen zlepšení vzájemného poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, což by bylo žádoucí pravě v dnešních hospodářsky obtížných dobách, ale postupně dalekosáhlou hospodářskou výchovu dělnictva, které seznámeno a přiblíženo podnikání, projeví zesílený zájem o hospodářské prospívání podniku, což přivodí všeobecné zvýšení výrobnosti, která opětně způsobí zvýšení obecného blahobytu.
Po povinných závodních výborech či radách volají dnes nejen sociální politikové, ale především dělnictvo. Válka odstranila mnohá politická bezpráví, pomohla k uplatnění se principům demokratickým v životě politickém. Rozvoj pak opravdové politické demokracie vyžaduje si i odstranění hospodářského absolutismu v podnicích a vstupnou záměnu těchto konstitučními útvary podnikatelskými, ve kterých by všichni na výrobě zúčastnění vykonávali určitý vliv na správu podniků. Dnešní zaměstnanci v důsledku mentality své doby počínají rozuměti úpravou pracovního poměru nejen stanovení pracovních a mzdových podmínek, ale zároveň úpravu své účasti na správě podniku, v němž pracují. Touží, aby v podniku v němž pracují, přestali býti pouhým živým strojem, vykonávajícím za mzdu mechanicky mu přikázanou práci, nýbrž aby jejich poměr, dosud pouze námezdní, změnil se v poměr spolupracovníka, který nabývá širšího rozhledu o dění v podniku, k němuž získává pomocí svého vlivu na správu intelektuelní vztah jednoho ze společníků. Dělnictvo poznává, že postupné socialisace a hospodářský demokratism jsou téměř totéž, volá po konstituční továrně, v níž by v konečném cíli byla uskutečněna samospráva práce a kde by podniky byly změněny ve výrobní družstva, v nichž všichni zaměstnanci by nebyli námezdníky, nýbrž podílníky podniku, v němž pracují. V závodních radách vidí dnešní dělnictvo prostředek svého školení k vyšším hospodářsko-správním funkcím, hospodářské zodpovědnosti a vyspělosti dělných mas, které je třeba k zvýšení obecného blahobytu a k umožnění sociálně spravedlivějších forem podnikání.
Náběhy ke konstitučním podnikům, v nichž volený výbor zaměstnanců byl povolán k poradním funkcím při správě podniků, nalézáme již před válkou v řade podniků téměř všech průmyslových států, zejména pak v Anglii, Americe, Francii i Německu. Po válce i v naší republice několik takových podniků vzniklo, kde podnikatelé ze své vůle svým zaměstnancům poskytli v té nebo oné formě podíl na správě i zisku. (Palkova koželužna ve Svatém Mikuláši, Akc. společnost na šicí stroje v Soběslavi, Telegrafia, fa. Jan Novák v Týništi n. Orlicí, továrna na obuv.
Avšak otázka samosprávy práce stala se z těchto ojedinělých a více méně nedokonalých výjimek konstitučních a polokonstitučních podniků otázkou celého hospodářského systému, akutním cílem současné sociální politiky, zákonodárným úkolem velkých rysů v důsledku světovou válkou způsobené sociální psychologie.
Jméno závodním radám v našem smyslu dalo Rusko, ne však obsah. Když bolševici provedli svůj převrat, předali správu zespolečenštělých, vyvlastněných podniků dělnickým závodním radám. Tyto závodní rady ruské postrádaly však potřebné školenosti, zodpovědnosti a disciplinovanosti. Podniky byly zbavený potřebného jednotného a odborného vedení po stránce technické i obchodní. Proto sovětské Rusko, které ve svých reformách šlo příliš daleko, bylo nuceno do značné míry vrátiti se k individuelnímu vedení podniků a zrušiti závodní rady, které nebyly pouhým poradním orgánem podnikové správy, nýbrž měly bez a často proti odbornému a zapracovanému vedení nahraditi podnikovou správu.
Otázka spoluúčasti zaměstnanců na správě a bližší intelektuelní spolupráce zástupců dělnictva s podnikateli, perioda hledání nových vztahů mezi kapitálem a prací, jeví se dnes ve všech státech a ve znamení státně parlamentární organisační akce projevila se již za války v Anglii. Tam, totiž již v roce 1916 na návrh vlády byla utvořena parlamentární komise s přibráním znalců z kruhů podnikatelských a zaměstnaneckých organisací, aby vypracovala návrhy k trvalému zlepšení vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o zvýšení výroby. Komise tato nazývaná podle svého předsedy Whitleye vydala Whitley Reports. V těchto svých zprávách a to již ve své předběžné zprávě z 8. března 1917 Whitley komise navrhuje vytvoření závodních, okresních a celonárodních výborů podle výrobních odborů, kde by zaměstnavatelé a zaměstnanci pravidelně projednávali společně veškeré otázky, které by se týkaly pokroku a zdaru příslušného výdělečného odboru, s hlediska v něm zaměstnaných osob. Cílem těchto společných výborů má býti ťpravidelnými schůzkami zajistiti spoluprácí, při čemž se má dělníkům poskytnouti větší účast než dosud na záležitostech podniku, čehož lze dosáhnouti jedině, když podnikatel a dělník jsou ve stálém stykuŤ.
Třetí zpráva této komise z 18. října 1917 týká se výhradně zřizování závodních výborů (Work's Committees). Ve zprávě se praví, že předmětem těchto porad podnikatelů a závodních rad nemají býti pouze otázky mzdové a otázka pracovní doby které je nejlépe odkázat okresním a celostátním radám toho kterého odvětví, aby byly jednotně sjednány, a pouze jednotlivostmi a specielními potřebami toho kterého podniku v tomto směru má se závodní rada zabývati. Zpráva výslovně praví:
ťPodle našeho mínění měly by se závodní rady pravidelně scházeti a to nejméně každých 14 dnů. Pro ně měla by vždy státi v popředí myšlenka povznesení průmyslu, v kterém pracují. Návrhy všeho druhu na zlepšení měly by býti vítány a otevřeně projednávány. Praktické návrhy je ze všech hledisk zkoumati. Je tu nepoužité bohatství konstruktivních schopností, které jsou stejné ceny pro průmysl jako pro stát, které pouze čekají na příležitost k uplatnění se a prostředky k jejich odhalení. Staré a nové problémy najdou své rozřešení ve spolučinnosti vědění, zkušenosti a dobré vůle. Závodní výbory minuly by se hlavním svým cílem, kdyby sloužily pouze k vyrovnávání sporných otázek.Ť
Tím vystihujte anglická parlamentární komise vyšší veřejnohospodářské poslání nově vznikajících závodních výborů a závodních rad. Anglický parlament a anglická vláda, jež vždy dovedly cestou ústupnosti přizpůsobiti se potřebám doby, ať v otázkách politických, ať v otázkách hospodářských nebo sociálních, již za války vřele odporučily průmyslníkům zřizování závodních rad v našem smyslu — totiž jakožto poradních orgánů závodní správy — aniž, jak v Anglii je zvykem, v zákoně předepsaly jejich závaznost a pevnou formu. Tyto závodní výbory jsou v Anglii sice dobrovolné, ale stávají se obecným mravem a zvykem a zvyk je v Anglii silnější a závažnější, než mnohé naše právní zákony. Tyto anglické závodní výbory projednávají tedy nejen otázky pracovní a mzdové, ale projednávají především otázky provozu a pracovních metod, nových vynálezů, podmínky účasti zaměstnanců na správě a zisku v podnicích atd.
Události ruské a sociální poválečná konstelace ve střední Evropě způsobily, že ve státech s námi sousedících v Rakousku a Německu, byly uzákoněny osnovy o závodních radách, které sloužily za vzor i pro náš zákon o závodních a revírních radách v hornictví, které byly též používány našimi poslaneckými kruhy při vypracování iniciativních osnov o závodních radách, o nichž ještě bude hovořeno, a byly i vzorem při vypracovávání naší vládní osnovy ve snaze přizpůsobiti sociální poměry v našich podnicích poměrům států, s nimiž sousedíme a přizpůsobit zejména tuto osnovu závodním radám, již u nás uzákoněným pro hornictví.