Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2173.
Interpelace
poslance R. Bergmana a druhů
ministru vnitra a zemědělství
o otázce Kubatových Blat.
Zákonem ze dne 17. července 1919 č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění statek obecní a kmenové jmění obecní, znovu byl obnoven spor o Blata Kubatova v soudním okresu hlubockém. Tato Blata tvoří veliký komplex luk měřící 434 jiter, povstalý z velikého jezera vysušením před staletími. Kolem něho vzniklo 9 obci, které Blata proměnily v louky. Tyto louky bývaly vždy. přenechány k užívání selským usedlostem/poněvadž vůkol jiných luk nebylo.
Historický vznik užívacích práv k Blatům jest tento:
Blata Svobodná, vždy Vladislavská či Zbudovská zvaná, byla jako majetek královské komory r. 1509 darována králem Vladislavem II. Petru z Rožmberka, který je dal ke svobodnému užívání všem okolním obcím. R. 1579 vznesl Vilém z Rožmberka nároky na Blata, ale s nezdarem. Poněvadž, té doby nebyli sedláci schopni zemsko-deskového držení a. z té příčiny nemohla ani jim do vlastnictví býti zapsána, byla Blata zapsána do zemských desk jako samostatná držebnost. V dalších staletích byly o Blata vedeny četné spory mezi panstvími a sedláky, až konečně, r. 1865 české místodržitelství co zemská komise pro výkup břemen pozemkových rozhodla, že Blata patří 9 blatským obcím. Panství však téhož roku uvedená komise přiznala právo spolupastvy. Roku 1867 nařídila však zemská komise pro výkup břemen pozemkových obcím, aby služebnost spolupastvy vykoupily. Obce pro, nedostatek finačních prostředků služebnost spolupastvy nevykoupily, nýbrž vyzvaly jednotlivé občany, aby se. na výkupní jistinu dobrovolně a soukromě složili. Výsledkem toho dobrovolného výkupu se strany jednotlivců bylo, že obce jako celky užívacích práv na Blata nevykonávaly, nýbrž přenechaly tato práva oněm jednotlivcům, kteří se na výkupní jistinu složili, a to, v poměru k složeným podílům. Když pak r. 1886 vznesli nároky na spoluužívání nepodílníci, rozhodl správní soud ve Vídni, že Blata nejsou kmenovým jměním pro všechny obyvatele té které vsi k disposici jsoucím, nýbrž že jsou výhradnou držebností podílníků, přičemž užil pojmu "obecní statek" ve zvláštním smyslu.
Když pak se r. 1896 jednalo o odstranění společné svrchovanosti všech 9 obcí nad Blaty a o rozdělení Blat mezi jednotlivé obce, rozhodla zemská komise pro výkup a úpravu pozemkových břemen v dohodě ti ministerstvem vnitra: "Pozemky tyto, pokud se týče jich díly z pastvin dosaváde společných té které obci přikázané, zapsány buďtež do vlastnictví obcí ve vlastnosti statku obecního, jehož užívání příslušeti má až na další jednání neb jiného rozhodnuti úřadů k tomu příslušných jednotlivým usedlostem." Při tom bylo po výtce konstatováno: "Účastenství jednotlivých usedlostí v obcích právě (dle čísel) vytčených ha užívání předmětného statku obecního zakládá se jednak v obyčeji pradávném, jednak v tom, že usedlosti ty přispívaly na podíl tou kterou obci k uhražení výkupní jistiny za společné pastviny zv. Svobodná Blata k rukám velkostatku Hlubockého v sumě 893 zl. 60 kr. složený".
Na tomto právním stavu věci provedou změnu okresní soud na Hluboké a krajský soud v Čes. Budějovicích, uživše zákona ze dne 17. července 1919, č 421 Sb. z. a n. i na Kubatova Blata. Následkem toho ocitne se 152 blatských rolníků v zoufalé situaci, neboť mimo blatská luka nemají jiných k disposici. Nehledíce k tomu, že osud Blat spočívá nyní ještě v rukou nejvyššího soudu, pokládají podepsaní za nutné upozorniti pana ministra vnitra a zemědělství na neblahé hospodářské důsledky paušálního řešení otázky požívacích práv, jaké představuje výše citovaný zákon. Ježto vedle hospodářské katastrofy 152 usedlostí může dojíti na Blatech i k nebezpečným kolisím starousedlých s ostatními obyvateli, táží se podepsaní:
1. Zda panu ministru vnitra a zemědělství jsou tyto poměry známy?
2. Jakým způsobem zamýšlí pan ministr vnitra a zemědělství čeliti hospodářské katastrofě 152 blatských usedlostí, resp. zda jest ochoten otázku Kubatových Blat řešiti individuelním způsobem?
V Praze dne 19. května 1921.
Bergman,
inž. Bečka. Dyk, dr. Engliš, dr. Kramář, dr. Lukavský, dr. Matoušek, dr. Hajn, G. Navrátil, Petrovický, Purkyňová, Votruba, Veverka, Rosolová, Špaček, Zavřel, inž. L. Novák, dr. Rašín, Mašek, Šamalík, Fr. Navrátil, Tomik.