Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2152.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Karla Svetlíka, Daruly a soudruhů
v záležitosti násilného rozehnání sociálně-demokratického sjezdu v Lubochni (tisk 1302).
Dne 16. a 17. ledna 1921 konati se měl v Lubochni v liptovské župě na Slovensku krajinský sjezd čs. soc. dem. strany dělnické (levice). Již při dopoledním jednání dne 16. ledna 1921 proneseny byly četné řeči vyhrocené proti státu, proti státnímu pořádku, jeho zařízením a orgánům.
Když hlavní služný z Ružomberku, který byl při schůzi přítomen jako zástupce politického úřadu, napomenul jednoho řečníka, aby neužíval slova revoluce, volal naň poslanec Tausik: ťJsme v sociálnědemokratické republice, nedáme si nic rozkazovat. Pan služný ať se posadí a nezneužívá svého práva jako hostŤ. Přes tento příběh bylo dopolední zasedání, při kterém se ještě celá řada řečníků vystřídala, skončeno v klidu.
Při odpoledním jednání v sekci slovenské Olbracht přimlouval se za přijetí všech 21 článků Leninových (usnesení II. kongresu III. komunistické internacionály), šířil se obzvláště o článku 3., jenž stanoví komunistům za povinnost vytvořiti illegální organisační aparát, který by v rozhodném okamžiku pomohl straně vykonati její povinnost při revoluci. Když delegát Verčík snažil se program III. internacionály uvésti ve spojitost s vlastizrádnou propagandou mezi vojskem, žádal hlavní služný řečníka o vysvětlení, co vlastně III. internacionálou rozumí. Řečník na to mu neodpověděl, mezi přítomnými však došlo k velkému hluku, vřavě a k nepřátelským výkřikům proti vládnímu zástupci, tak že veřejný pořádek byl vážně ohrožen. Poněvadž předsednictvo schůze nepodniklo ničeho, aby pořádek udrželo, přikročil zástupce vlády k rozpuštění schůze.
Účastnící místnost i přes to neopustili, naopak, sestavili nové předsednictvo a snažili se v rozpuštěné schůzi pokračovati.
Následkem toho bylo povoláno četnictvo, aby vyklidilo místnosti. Četnictvo vyzvalo přítomné jménem zákona k opuštění místnosti a po neuposlechnutí výzvy přikročilo k vyklízení, které provedeno způsobem naprosto legálním.
Četnictvo při vyklizování místnosti nevyhánělo účastníky pažbami, O tom, že by ťjednomu delegátoviŤ byl roztržen zimní kabát od spodku po krk na zádech bodákem, není úřadu nic známo. Domněle poškozený takto delegát se nikde nehlásil.
Poslancům Tausikovi a Darulovi, kteří na podiu setrvali, nebylo v tom nikterak bráněno. Poslanci vůbec byli, pokud byli četnictvu známi, neb se legitimovali, plně respektováni.
Poslanec Svetlik, který byl v té době mezi osobami sál opouštějícími, byl dle provedeného šetření udeřen padajícím věšákem, který jeden účastník při snímání svého baťochu se stěny strhl.
To jest vylíčení děje předmětu interpelace, jak vychází ze spisů úředních.
Oznámení o konání sjezdu vzal politický úřad I. instance na vědomí ve smyslu nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska čís. 4916 pres. z 6. června 1920 bod 5. Vládnímu zástupci nebyl dán žádný pokyn vyjma ten, aby postupoval ve smyslu platných předpisů.
Vláda Čs. republiky jest ochotna, jak prohlásila již při různých příležitostech, zasaditi se s veškerým svým vlivem za ochranu ústavními zákony zaručených státoobčanských práv a svobod a tedy též svobody shromažďovací, nemůže však za žádných okolností trpěti, aby svobod těchto bylo s opomíjením platných zákonů zneužíváno k rozvratu nebo ohrožování integrity státní, jak stalo se v uvedeném případě.
Intervenující orgány nedopustily se žádné surovosti a neshledávám proto, příčiny, aby učiněno bylo nějaké opatření, jež navrhuje interpelace, jímž by domnělé surovosti se zamezily.
Hlavnímu služnému nelze za vinu klásti nezákonité brutální rozehnání sjezdu; shromáždění bylo posuzovati dle předpisů uherských na Slovensku dosud platných. Dle těchto norem může býti při shromážděních přítomen zástupce úřadu, může vyžadovati přesné dodržení programu, napomenouti, aby se ustalo od podněcování nebo nemravných skutků a jednání, zabezpečiti osobní a majetkovou bezpečnost od protivících se, muže odebrati slovo a v konečném pádě, když předsednictvo nebo ředitelství pořádek udržeti nemůže nebo nechce, může rozpustiti shromáždění. Může zatknouti, v případě potřeby použíti donucovacích prostředků proti těm, kdož se jeho rozkazům protiví, anebo páší jiné trestné činy.
Dosud platný spolkový i shromažďovací zákon v Čechách, na Moravě a ve Slezska připouští podobně jako uherský na Slovensku dosud platící předpis vysílání vládního zástupce k schůzím a shromážděním a domněnka v interpelaci vyslovená, že bylo v těchto zemích rozkázáno, aby sjezdy a konference politických stran konaly se bez asistence státních orgánů, jest mylná. Rozhoduje o tom od případu k případu státní bezpečnostní úřad.
V Praze dne 29. dubna 1921.
Ministr vnitra: