Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2151.
Odpověď
předsedy vlády a ministra zdravotnictví jako správce ministerstva pro zásobování lidu
na interpelaci poslance J. Rýpara a druhů
o nepořádcích v okresním obilním úřadě v Novém Jičíně na Moravě a postupu předsedy rep. komise okresní Rauflera, při rozvrhování kontingentu (tisk 1329).
Okresního obilního úřadu v Novém Jičíně došel dne 9. srpna 1920 od zemské politické správy v Brně předpis okresního kontingentu obilní sklizně 1920 ve výši 417 vagonů chlebovin (pšenice, žita a ječmene).
Dopisem ze dne 10. srpna 1920, čís. 3842 byli členové okresní komise pro repartici kontingentu pozváni na den 14, srpna 1920 ke společné schůzi za účelem rozvržení okresního kontingentu na velkostatky a jednotlivé obce.
Při této schůzi, které se zúčastnili všichni úřadem jmenovaní členové, předložil okresní obilní úřad návrh na rozvržení okresního kontingentu, který vypracoval na základě přehledu osevní statistiky s patřičným zřetelem na úrodnost polí, průměrný výnos sklizně, počet drobných hospodářů a počet zemědělců živících se s jednoho ha té které obce.
Okresní komise vzavší při tomto zasedání na vědomí výši předepsaného okresního kontingentu, odmítla jednomyslně kontingent tento na velkostatky a obce rozvrhnouti a omezila se po delším rokování na protest proti předpisu okresního kontingentu. Tento protest, podepsaný všemi členy okresní komise, předložen byl dvěma členy osobně zemské správě politické v Brně dne 16. srpna 1920.
Jelikož repartice okresního kontingentu nesměla býti dle daných pokynů odkládána, nýbrž podle výnosu ministerstva pro zásobování lidu ze dne 10. července 1920, čís. 53726/11535 měl okresní obilní úřad okresní kontingent ve stanovené výší ihned rozděliti, byl okresní obilní úřad nucen kontingent na velkostatky a obce dle svého návrhu sám rozvrhnouti.
Opis rozvrhu okresního kontingentu předložen byl dne 26. srpna 1920, čís. 3919 zemské správě politické v Brně.
Neodpovídá tedy skutečnosti, že okresní obilní úřad provedl rozvrh kontingentu sám a na to teprve jmenoval členy repartiční komise a je svolal a rovněž není správné, že repartiční komise měla již při počátku svého zasedání projednávati spoustu odvolání proti vysokému kontingentu.
Teprve při druhé schůzi repartiční komise svolané na 11. září 1920 předložena byla komisí došlá odvolaní proti předepsanému kontingentu. Avšak i při této schůzi odmítla komise veškeru spolupráci a rozešla se, aniž rozhodla o námitkách.
I při této schůzi byla komise požádána, aby rozvrh okresního kontingentu přezkoušela a v rámci celkového kontingentu event. upravila, což však opětně odmítla a usnesla se naopak svolati schůzi všech místních repartičních komisí, pří které se těmto místním komisím mělo navrhnouti, aby rozvrhly pouze 60 proc. úřadem předepsaného kontingentu.
Jelikož okresní komise tímto postupem nevyhověla podmínkám §u 13 vyhlášky ministerstva pro zásobování lidu ze dne 28. června 1920 čís. 55486 (Sb. z. a n. č. 423) oznámil okresní obilní úřad zemské správě politické v Brně, že činnost okresní komise pro repartici kontingentu pro politický okres novojičínský jeví se býti nejen bezúčelnou, nýbrž přímo škodlivou.
Aby získal okresní obilní úřad potřebnou reservu za tím účelem, by okresní repartiční komise mohla na odůvodněné žádosti obcím, v nichž sklizeň byla méně příznivá, poskytnouti přiměřenou slevu, aniž by tím utrpěla celková výše kontingentu okresu předepsaného, bylo nutno návrh okresního kontingentu přiměřeně zvýšiti.
Již při zpracování návrhu na rozvržení okresního kontingentu musel býti brán zřetel na ony obce, v nichž živelní pohromou povstaly větší škody na polních plodinách. Tak způsobeny škody krupobitím v obcích Bernaticích, Fulneku, Loučce, Valteřovicích a Vlkovicích. V níže položených obcích, a to hlavně poblíže řeky Odry, byly dlouho trvajícím neobyčejným vlhkem (povodní) ozimy (pšenice, žito) z velké části zničeny obce: Bartošovice, Hukovice, Sedlnice a Něm. Jasenice. Že na tyto okolnosti musel býti vzat zřetel i při předpisování kontingentu velkostatkům v dotčených obcích ležících, jest samozřejmo.
Průměrný předpis z 1 ha činí u velkostatků 8.63 q, u obcí 3.02 q.
Z toho jest vidno, že při rozdělování okresního kontingentu postupováno bylo jen dle dodávací schopnosti zemědělců té které obce.
Co se týče předpisu kontingentu velkostatku S. Czacovicky v Bartošovicích má se věc takto:
Loňského roku dodal tento velkostatek (i s množstvím ze snížené dávky samozásobitelů) při osevní ploše 32 ha pšenice, 7 ha žita a 157 ha ječmene:
297 q pšenice a 1726 q ječmene, celkem 2023 q.
Letošního roku měl oseto:
44 ha pšenice, 15 ha žita a 109 ha ječmene, tedy o 28 ha méně.
Dle výmlatního výkazu sklidil celkem:
92.240 kg pšenice, 17.040 kg žita a 209.070 kg ječmene, celkem 320.350 kg, Tento výmlat kontrolovaný okresním obilním úřadem souhlasí přibližně s odhadem sklizně zpravodajů.
Vlastní potřeba činí:
Deputát pro 480 osob průměrně po 16 kg měsíčně 82.160 kg
Osivo 33.600 kg
5 proc. zadiny z pšenice a žita pro zkrmení 5.564 kg
25 proc. ječmene ke zkrmení po odečtení osiva 46.817 kg
Celkem 168.141 kg
Provisorní kontingent činí:
30.000 kg pšenice, 16.000. kg ječmene 190.000 kg
Na tento kontingent dodáno do 31. ledna 1921 151.700 kg
Z toho jest patrno, že nebylo možno řečenému velkostatku předepsati kontingent žita, poněvadž se mu ho pro vlastní potřebu nedostává.
Že tomuto velkostatku předepsán byl poměrně menší kontingent pšenice a větší
kontingent ječmene, ačkoliv mohl dodati více pšenice, jest odůvodněno tím, že ječmen tohoto velkostatku jest velmi dobré jakosti a je přidělován zemědělcům jako uznané osivo.
S velkostatkem S. Czecovicky v Bartošovicích v interpelací srovnávaná obec Kojetín se 124 samozásobiteli měla žitem osetou plochu 44 ha. Předpis žita této obci činí 30 q. Připadá tedy průměrně na 1 ha 0.7 q. Mezitím byl této obci kontingent žita snížen na 20 q, takže připadá pouze na 0.5 q 1 ha.
Konečně se podotýká, že většina místních komisí pro repartici kontigentu odmítla vůbec rozvrhnouti obecní kontingent na jednotlivé zemědělce, kdežto druhá část místních komisí kontingent sice rozvrhla, ne však v plné výši, takže byl okresní obilní úřad ve smyslu výnosu ministerstva pro zásobování lidu ze dne 29. září 1920 čís. 81.068/16.816 nucen, taktéž kontingent na jednotlivé zemědělce rozvrhnouti sám a dodávkové příkazy zemědělcům doručiti.
Předpis kontingentu bramborů došel okres. obilnímu úřadu dne 16. září 1920.
S ohledem na zkušenosti předešlého roku, kdy v prvním týdnu měsíce října dostavily se již mrazy, nesmělo býti s vydáním dotyčného nařízení o zásobování brambory otáleno, a to tím méně, když zástupci průmyslových měst již po delší dobu před tím na úřad naléhali, aby v tomto ohledu zařídil, čeho třeba, ba dokonce požadovali, aby úřad učinil potřebná opatření o své újmě, aniž by očekával pokynů nadřízených úřadů.
V důsledcích toho a vzhledem na dosavadní oposiční stanovisko okresní repartiční komise, rozepsal úřad kontingent bramborů v zájmu rychlého zachycení bramborové sklizně a za účelem udržení klidu a pořádku v okresu sám a to ihned, jakmile došel řečený výnos.
Ještě před obdržením výnosu zemské správy politické, kterým byl okresu předepsán kontingent bramborů, konal okresní obilní úřad předběžné zjišťování o pravděpodobné sklizni bramborů a to kopáním bramborů na zkoušku u dvou až čtyř zemědělců každé obce.
Na základě této zkoušky byl určen pravděpodobný průměrný výnos té které obce a po odečtení spotřeby samozásobitelů pro výživu, dále potřebného množství na sadbu a přípustného množství pro zkrmení zjištěn byl přebytek bramborů. celého okresu.
Zjištěný přebytek tento činil 715 vagónů a byl na velkostatky a jednotlivé obce rozvržen. (Na velkostatky rozvrženo 106 vagonů, na obce 609 vagonů.)
K tomuto postupu byl okresní obilní úřad ve smyslu § 6 nařízení vlády rep. Československé ze dne 13. září 1920 Sb. z. a n. čís. 520 nejen oprávněn, nýbrž i povinen, poněvadž dle tohoto §u jest každý pěstitel povinen dodati všechny přebytky, jež přesahují potřebu uvedenou v § 3 cit. nařízení.
Na žádost dvou členů byla svolána okresní repartiční komise ke schůzi na den 5. října 1920, při které byl sdělen předpis kontingentu bramborů a zároveň předložen okresní přehled s veškerými potřebnými údaji. Okresní komise snížila v této schůzi jednotlivým obcím předepsaný kontingent o 95 vagonů, takže bylo skutečně rozvrženo na velkostatky a obce 620 vagonů (na velkostatky 106, na obce 514 vagonů), tedy pouze o 20 vagonů více než zemskou správou politickou bylo předepsáno, nikoliv tedy 715 vagonů, jak v interpelaci uvedeno.
Na tomto množství musil však okresní obilní úřad trvati, aby — stejně jako pří obilninách — mohl event. poskytnouti přiměřenou slevu jednotlivým o to žádajícím obcím, aniž by tím celkový kontingent byl dotčen.
Z uvedených dat jest tedy zřejmo, že okresní obilní úřad v Novém Jičíně, resp. jeho úředníci při rozvržení kontingentu obilního a bramborového měli na mysli pouze veřejný zájem a postupovali nestranně a přesně podle platných zákonů a nařízení.
V Praze dne 4. května 1921.
Ministr zdravotnictví jako správce ministerstva pro zásobování lidu:
Dr. Procházka, v. r.
Předseda vlády: