Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2145.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ................................................................... 1921,
kterým se mění ustanovení § 1164 obč. zákoníka.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 1164 občanského zákoníka ve znění zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 155 Sb. z. a n., pozměňuje se takto:
Práva zaměstnancova, plynoucí z ustanovení §§ 1154, odst. 3., 1154 b), 1155, 1156—1159 b), 1160, 1162—1163, nemohou býti pracovní smlouvou. ani zrušena ani omezena.
§ 2.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministrům spravedlnosti a sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedli.
Důvodová zpráva.
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění přijala ve své 65. schůzi dne 17. března 1921 resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby ve čtyřech nedělích předložila poslanecké sněmovně osnovu zákona o změně § 1164 všeobecného občanského zákoníka ve znění císařského nařízení ze dne 19. března 1916, č. 69 ř. z., podle které § 1155 obč. zákona bude prohlášen za závazné ustanovení zákonné. Stejnou resoluci přijal i senát Národního shromáždění ve své 56. schůzi dne 1. dubna 1921.
Vyhovujíc této resoluci vypracovalo ministerstvo sociální péče přítomnou osnovu, ač si bylo vědomo, že se stanoviska techniky zákonodárné jest méně opportunní,
aby jednotlivý paragraf (1164 obč. zák.) ve znění sotva uzákoněném (zákon ze dne 1. dubna 1921, č. 155 Sb. z. a n.) byl opětovně měněn.
Rozhodnými byly však následující úvahy:
Dle § 1155 obč. zák. smí zaměstnanec požadovati mzdu také za úkony, kterých neprovedl, byl-li ochoten konati, k čemu byl zavázán, ale bylo-li mu v tom zabráněno okolnostmi, z nichž je práv zaměstnavatel. Toto ustanovení jest v základe spravedlivé a pouhým důsledkem zásady uplatňované vesměs v zákoně občanském, že náhoda postihuje toho, v jehož osobě se udá (§ 1311 obč. zák.), a nemůže jejími důsledky býti postižen kontrahent druhý, který byl se své strany ochoten smlouvu plniti. Tak jest tomu na př. i v §§ 1107 a 1168 obč. zák. Naproti tomu zaměstnavatel chráněn jest proti bezdůvodnému obohacení se strany zaměstnance ustanovením druhé věty § 1155 obč. zák., dle níž jest povinen zaměstnanec dopustiti, aby se mu odečtlo, kolik ušetřil tím, že neprováděl služebních úkonů, nebo kolik si vydělal jinak, nebo kolik schválné omeškal si vydělati.
Dle poslední věty § 1155 obč. zákona v případě zdržení od práce jest zaměstnanec oprávněn žádati přiměřené odškodné.
Se zřetelem k tomu, že dotyčné ustanovení zákonné spravedlivě odvažuje zájmy obou stran, jest způsobilé, aby pojato bylo do § 1164 obč. zák. jako předpis rázu donucujícího, čímž budou odstraněny konflikty vyskytující se zhusta mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem z důvodu tohoto zákonného ustanovení.
Po stránce formální navrhuje se, aby Národní shromáždění projednalo a schválilo vládní návrh zákona, a zároveň se projevuje přání, aby vládní návrh přikázán byl v poslanecké sněmovně výboru právnímu a sociálně-politickému a po schválení jeho touto sněmovnou v senátě výboru ústavně-právnímu a sociálně-politickému s tím, aby o. něm podaly zprávu ve lhůtě 14 denní.
V Praze dne 12. května 1921.
Ministr sociální péče: