Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2144.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ku schválení obchodní úmluva mezi Československem a Francií a s ní související dopravní úmluva mezi Československem a Francií.

Schvalovací usnesení.

A) Obchodní a s ní související dopravní úmluva mezi Československem a Francií se schvalují.

B) Schvaluje se dále, aby úmluvy tyto byly předloženy presidentu republiky k ratifikaci dle § 64 č. 1. Ústavní listiny.

C) Vládě se ukládá, aby ratifikované smlouvy uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení a

D) ministru věcí zahraničních se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení těchto smluv.

Obchodní úmluva

mezi

Československem a Francií.

Vláda republiky Československé a vláda republiky Francouzské přejíce si utvrditi svazky přátelské, jež je pojí, a podporovati směny a hospodářskou spolupráci mezi oběma státy, rozhodly se uzavříti obchodní úmluvu přizpůsobenou přechodnímu režimu, který je nyní v platnosti v obou státech, a dohodly se na těchto ustanoveních.

Článek 1.

Plodiny zemské neb výrobky původu francouzského a přicházející z Francie, kolonií a držav francouzských budou při dovozu do Československa vyclívány dle nejpříznivějšího režimu, který československo poskytuje každé jiné třetí mocnosti, jak pokud se tkne cel dovozních, tak všech přirážek k nim, přirážkových koeficientů nebo zvýšení, jichž tato cla jsou neb budou předmětem.

Výjimečně budou požívati rovněž výhod režimu výše stanoveného bez ohledu na to, jakého jsou původu neb odkud přicházejí, určité poživatiny a plodiny koloniální, jakož i tabák, pro které Francie si vytvořila zvláštní trhy a které jsou vyjmenovány v seznamu D připojeném k této úmluvě, s podmínkou, že budou dovezeny do Československa francouzskými obchodními domy.

Bez újmy ustanovení čl. 17 smlouvy podepsané dne 10. září 1919 mezi státem československým a čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, Francie se vzdává nicméně práva dovolávati se přednostních výhod, které stát československý v otázce celního tarifu poskytne kterémukoli ze států sousedních buď dle čl. 222 smlouvy Saint-Germainské neb na základě zvláštních úmluv, jichž platnost nebude přesahovati dobu stanovenou v čl. 222 smlouvy Saint-Germainské.

Článek 2.

Plodiny zemské neb výrobky původu československého a přicházející z Československa, vyjmenované v seznamu A připojeném k této úmluvě, budou při dovozu do Francie, jakož i kolonií a držav francouzských vyclívány dle minimálního tarifu, jak pokud se týče cel dovozních nyní platných anebo případných cel budoucích, tak pokud se týče přirážek, přirážkových koeficientu anebo jiných dočasných zvýšení, které Francie stanovila nebo stanoví.

Článek 3.

Plodiny zemské neb výrobky původu československého a přicházející z Československa, vyjmenované v připojeném seznamu B, budou při dovozu z Československa clo Francie neb kolonií a držav francouzských požívati procentní slevy naznačené ve zmíněném seznamu, jež se bude týkati rozdílu mezi sazbou generálního tarifu a sazbou minimálního tarifu.

Tato procentní sazba zůstane stejná bez ohledu na zvýšení neb snížení tarifů, přirážek a koeficientů, které Francie stanoví v budoucnu.

Tato procentní sazba bude dále ihned a bezpodmínečně změněna na nejpříznivější sazbu, kterou Francie poskytne na základě pozdějších smluv, kterékoliv třetí mocnosti, aniž by se ovšem Československo mohlo dovolávati výhod plynoucích z přednostního režimu, povoleného právě určitým státům, aby bylo jejich dodávkami usnadněno finanční súčtování mezi vládami neb z přednostního režimu vyplývajícího z hospodářských unií, které Francie po případě uzavře se sousedními státy.

Článek 4.

Výrobky anebo zboží vyvážené z území jedné z vysokých smluvních stran do území druhé budou požívati, pokud se tkne vývozních cel a poplatků nyní platných neb v budoucnu stanovených, nejpříznivějšího režimu, který každá z vysokých smluvních stran poskytuje neb m případe poskytne kterékoliv mocnosti třetí.

Ustanovení toho to článku rozumí se s výhradou přednostního režimu vymezeného v článcích 1. a 3., jejž poskytne každá z vysokých smluvních stran státům sousedním.

Článek 5.

Pokud se tkne fosfátů, jichž vyvoz lest ve Francii kontrolován, francouzská vláda uvolní vývoz do Československa až do výše ročního kontingentu 50.000 tun, a sice ze všech přístavů Alžíru a Tunisu. Francouzská vláda vedle toho bude blahovolně zkoumati možnost provedení smluv v minulosti uzavřených československými státními občany za účelem získání fosfátů.

Francouzská vláda bude konečně podporovati prostředky, jež má po ruce, vývoz určitých surovin potřebných československému zemědělství a průmyslu, jmenovitě draselnatých solí, železné rudy, starého železa, dělových nábojnic, jakož i pryskyřice, terpentýnového oleje gum a laků.

Článek 6.

Výměnou za kontingenty a usnadnění vývozu stanovené v článku předcházejícím, československá vláda vedena jsouc snahou podržeti prozatím ještě režim zákazu a kontroly dovozu, který zavedla, dovolí volný dovoz výrobků původu francouzského neb přicházejících z Francie, kolonií a držav francouzských, vyjmenovaných v seznamu C.

Každého zrušení zákazu dovozu poskytnutého byť i dočasně jednou ze stran smluvních pro výrobky mocnosti třetí, bude použito bezprostředně a bezpodmínečně pro tytéž neb stejného druhu výrobky původu a přicházející z území druhé strany omluvní.

Československá vláda udělí dále povolení k dovozu pro výrobky přicházející z Francie, kolonií a držav francouzských vyjmenováno v seznamu D, v mezích množství, která jsou tam stanovena, a za zvláštních podmínek, které jsou tam blíže naznačeny.

Roční kontingenty stanovené v seznamu D budou rozvrženy na čtyři díly pro období vždy tříměsíční, při čemž se rozumí, že zůstane-li dovoz jednoho anebo více tříměsíčních období nižší než čtvrtina kontingentu, přenese se rozdíl na kontingent následujícího tříměsíčního období, aniž by však tříměsíční kontingent takto zvětšený mohl přesahovati polovičku kontingentu ročního.

Dovozní povolení na výrobky vyjmenované v seznamu D nebudou moci býti odepřena vládou československou až do výše stanovených množství ani na základě smluvních stipulací ani na základě ustanovení vztahujících se na měnu neb kurs směnečný. Přes to důvody veřejné bezpečnosti neb zdravotní budou moci po případě ospravedlniti odepření povolení.

Článek 7.

Vláda československá udělí dále povolení k vývozu do Francie, kolonií a držav francouzských pro výrobky vyjmenované v seznamu E až do výše kontingentů v něm stanovených.

Článek 8.

V případě, že jedna z vysokých smluvních stran stanoví nové zákazy buď dovozu neb vývozu, bude udílení povolení neb stanovení nových kontingentů zkoumáno na žádost jedné z obou smluvních stran ták, aby co možná nejméně byly dotčeny hospodářské vztahy obou zemí.

Článek 9.

Kdykoli jedna z vysokých smluvních stran podrobí dovoz nebo vývoz určitých výrobků neb zboží cenovým podmínkám kontrolovaným vládou nebo jakýmkoli orgánem jí zmocněným, budou podmínky, kterých bude použito vůči druhé straně, zcela tak výhodný jako ty, kterých se užívá nebo bude užívati vůči kterékoliv třetí mocnosti nebo příslušníkům kterékoliv třetí mocnosti.

Článek 10.

Bez újmy ustanovení železniční úmluvy, uzavřené vysokými smluvními stranami, se stanoví, že pro dovoz a vývoz zboží, o němž se mluví v předcházejících článcích, dopravní sazby a všechny vedlejší poplatky používané každou z obou smluvních stran nebudou vyšší než ty, jichž používá nebo snad bude používati na výrobky vlastní neb na výrobky státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek 11.

Plodiny zemědělské a výrobky průmyslové jedné z obou zemí, dovážené do území druhé a určené k uložení do skladišť nebo k průvozu, nebudou podrobeny žádnému clu a žádné vnitřní dávce mimo poplatek za úřední uzávěru a poplatek statistický, bez újmy však státních dávek, kterým jsou podrobeny transakce, jichž toto zboží může býti předmětem v době jeho uložení nebo průvozu.

Článek 12.

Na zboží československé, dopravované do Hamburku po Labi a překládané ve svobodném pásmu československém tohoto přístavu s určením do některého francouzského přístavu, bude s výhradou předepsaných kontrolních opatření hleděno tak, jako by bylo dopravováno přímo s určením do Francie, s podmínkou, bude-li toto zboží při odeslání z Československa předmětem přímého konossementu pro Francii, neb není-li přímého konossementu, bude-li. provázeno, při svém příjezdu do francouzských přístavů dvěma konossementy, prokazujícími, že toto zboží nebylo překládáno leč v československém svobodném pásmu hamburského přístavu.

Článek 13.

Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje, že přizná druhé ihned a bez protiplnění veškeré výhody, výsady neb snížení dávek nepřímých, potravních a všech vedlejších i místních dávek při dovozu, vývozu, opětném vývozu, průvozu a uložení pro zboží uvedené i. neuvedené v této úmluvě, jež přiznala nebo snad přizná jiné mocnosti.

Rovněž se zaručuje každé z vysokých smluvních stran nakládání podle zásady nejvyšších výhod při placení spotřebních dávek, při překládáni zboží a při provádění celních formalit.

Článek 14.

Aby výhody svrchu řečené byly vyhrazeny pro zboží pocházející z jednoho z obou států, a aby se předešlo všelikému podvodu nepřímou dopravou, vysoké smluvní strany mohou žádati, aby výrobky a zboží dovážené do jejich území — mimo výrobky a zboží označené v odstavci 2. čl. 1. — byly provázeny osvědčením původu prokazujícím:

1. Jde-li o suroviny ve vlastním slova smyslu, že pocházejí z druhého státu, nebo že tam byly podrobeny úplné přeměně tak, že ztratily svůj původní ráz.

2. Jde-li o zpracované výrobky, že alespoň polovinu jejich hodnoty činí hodnota materiálu pocházejícího z druhého státu a hodnota práce tam na něm vykonané.

Vysvědčení o původu budou vydávána buď obchodními komorami, k nimž přísluší odesilatel, nebo kterýmkoli jiným úřadem, jejž země určení uzná. Tato osvědčení budou legalisována diplomatickým neb konsulárním zástupcem země určení.

Jestliže odesilatel by se snad obával, že přes osvědčení původu, které jde se zbožím, mohly by býti proti zboží projeveny námitky, může dáti osvědčení původu potvrditi ověřovacím osvědčením vydaným a podepsaným zároveň vydavatelem osvědčení o původu a odborným orgánem, jejž určí diplomatický nebo konsulární zástupce země určení. Tento odborný orgán může požadovati veškeré vhodné důkazy neb údaje, aby mohl provésti ověření. Je-li zboží provázeno ověřovacím osvědčením, nebude podrobeno zákonnému zkoumání celnímu, leč je-li podezření podvodu neb podvrhu.

Poštovní balíčky budou osvobozeny od osvědčení původu při dovozu rázu neobchodního.

Článek 15.

Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje, že učiní všechna nutná opatření, aby zabezpečila plodiny zemské neb výrobky pocházející z druhého smluvního státu proti jakémukoli způsoby nekalé soutěže při obchodních jednáních a že potlačí a zamezí zabavením a všemi jinými vhodnými trestními opatřeními dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, prodej a uvádění do prodeje ve vnitrozemí všech výrobků opatřených přímo neb na své bezprostřední úpravě neb vnějším obalu známkami, jmény, nápisy neb jakýmkoli označením směřujícím přímo neb nepřímo k nesprávnému označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností těchto výrobků neb zboží.

Článek 16.

Každá, z vysokých smluvních stran přistupujíc k madridské úmluvě ze dne 14. dubna 1891 o ochraně označení původu zavazuje se, že se přizpůsobí všem ustanovením této úmluvy a že se přizpůsobí mimo to jak zákonům, tak i správním rozhodnutím vydaným podle těchto zákonů a rozsudkům soudním vyneseným na základě těchto zákonů, které jí budou oznámeny druhou smluvní stranou a které vymezují neb upravují právo na okrskové pojmenování pro všechny výrobky, jež odvozují své zvláštní vlastnosti z půdy neb podnebí, nebo podmínky, za nichž může býti povoleno užíván! okrskového pojmenování. Každá ze smluvních stran zakáže dovoz, uložení, jakož i výrobu, oběh, prodej neb uvádění do prodeje výrobků neb zboží opatřených okrskovým pojmenováním proti zákonům a rozhodnutím řádně oznámeným druhou smluvní stranou.

Oznámení může se zvláště týkati:

1. okrskových pojmenování o původu všech výrobků, které odvozují své zvláštní vlastnosti z půdy neb podnebí;

2. ohraničení území, pro něž se používá těchto pojmenování;

3. řízení vztahujícího se na vydávání osvědčení o původu.

Zabavení závadných výrobků nastane buď z popudu správy celní nebo na žádost veřejného žalobce neb zúčastněné strany, ať osoby fysické nebo právnické, podle příslušného zákonodárství francouzského nebo československého.

Ustanovení tohoto článku bude použito i tehdy, jestliže okrskové pojmenování je provázeno označením jména pravého místa původu neb výrazem "typ", "druh", "způsob", "nápodobení" neb jakýmkoli jiným podobným výrazem.

Ustanovení tohoto článku budou platiti, jakmile tato úmluva nabude platnosti. Tříměsíční lhůta povoluje se nicméně obchodníkům v drobném a prodavačům pro prodej výrobků od nich nakoupených dříve, než úmluva nabyla moci. jakmile vyprší tříměsíční lhůta, budou veškery výrobky příčící se ustanovením tohoto článku všude podrobeny stanovenému stíhání.

Článek 17.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu pařížskou ze dne 20. března 1883 revidovanou ve Washingtonu dne 2. června 1911 o ochraně průmyslového vlastnictví, jakož i každou mezinárodní úmluva, týkající se jmenovitě patentů na vynálezy, k níž by obě smluvní strany přistoupily.

Vysoké smluvní strany se dále zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu bernskou ze dne 9. září 1886 revidovanou v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a doplněnou dodatečným protokolem podepsaným v Bernu dne 20. března 1914 o ochraně literárních a uměleckých děl.

Článek 18.

Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jednoho z obou států, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady svého státu, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod neb svou živnost a že tam platí poplatky a daně stanovené zákony, budou oprávněni buď osobně anebo svými cestujícími uzavírati koupě v území druhé smluvní strany u obchodníku neb výrobců neb v místnostech veřejných aukcí. Budou také moci přijímati zakázky i dle vzorků od obchodníku neb jiných osob, které pro svůj obchod neb svou živnost upotřebují zboží odpovídajícího těmto vzorkům. Za tím účelem nebudou ani v jednom ani v druhém státě nuceni platiti zvláštní poplatek.

Smluvní strany si vzájemně sdělí úřady oprávněné k vydávání legitimací, jakož i předpisy, jimž cestující musí se podrobiti při provozování svého obchodu.

S výjimkou zboží, jehož dovoz jest zakázán, předměty podrobené clu nebo jakékoliv jiné podobné dávce, které budou dováženy jako vzorky nebo modely obchodními cestujícími, budou vzájemně propuštěny bez cla dovozního i vývozního s podmínkou, že tyto předměty budou opět vyvezeny ve lhůtě předepsané a že nebude pochyby o totožnosti dovezených a opětně vyvezených předmětů, ať procházejí ostatně při vývozu kterémkoliv celním úřadem.

Opětný vývoz vzorků neb modelů musí býti zaručen v obou státech buď složením (v hotovém) obnosu celních poplatků u vstupného celního úřadu neb složením dostatečné jistoty, s výhradou ve všech případech, že budou splněny, kde jest toho třeba, formality zajištění při předmětech z platiny, zlata nebo stříbra.

Jakmile projde předepsaná lhůta, obnos cla dle toho, byl-li hotově složen neb zajištěn, bude ve prospěch státní pokladny súčtován neb z dané jistoty zapraven, nebude-li prokázáno, že v této lhůtě byly vzorky neb modely opětně vyvezeny.

Jestliže před vypršením předepsané lhůty vzorky anebo modely budou předloženy příslušnému celnímu úřadu za účelem opětného vývozu, úřad tento bude povinen ohledáním se přesvědčiti, jsou-li předměty jemu předložené totožné s těmi, pro něž bylo dáno povolení dovozu. Není-li o tom žádné pochyby, celní úřad potvrdí opětný vývoz a vrátí obnos cla při dovozu složeného neb učiní potřebná opatření pro uvolnění jistoty.

Od dovozce nebude vyžadováno žádných jiných nákladů kromě kolkových poplatků za vydání osvědčení neb dovolovacího listu a za připevnění značek určených k zajištění totožnosti vzorků neb modelů.

S příslušníky jednoho z obou smluvních států, kteří se odebírají na trhy a veletrhy na uzemí druhého státu za účelem, aby tam provozovali svůj obchod neb prodávali své výrobky, bude vzájemně nakládáno jako s tuzemci a nebudou podrobeni vyšším poplatkům, než které jsou vybírány od posléze jmenovaných.

Ustanovení výše zmíněná neplatí pro podomní živnostníky ani pro kolportáž, ani pro vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, při čemž si každá smluvní strana vyhrazuje v tomto směru úplnou volnost svého zákonodárství.

Článek 19.

Společnosti podle občanského práva a společnosti obchodní, podle zákonů jednoho z obou států řádně ustavené, budou moci podrobíce se zákonům druhého státu, usídliti se na území jeho a vykonávati tam svá práva neb svou živnost s výjimkou nicméně těch živností, které dle své povahy z ohledu všeobecného prospěchu jsou podrobeny zvláštnímu omezení (ve Francii zákonem nebo nařízením a v Československu zákonem nebo rozhodnutím ministerské rady).

Společnosti tyto budou moci nabývati, držeti neb najímati nemovitostí, kterých potřebují ke své řádné činnosti dle zákonů.

Budou míti volný a snadný přístup k soudům v obou státech.

Společnosti připuštěné k ustavení se a k vykonávání svých práv neb provozování své živnosti ve smyslu tohoto článku, nebudou podrobeny ve státu, kde budou připuštěny, poplatkům, daním a vůbec žádným státním dávkám jiným neb vyšším, než dávky uložené společnostem tuzemským.

Článek 20.

Tato úmluva, podepsaná v Paříži, vstoupí v platnost ihned s výhradou ratifikace parlamentů vysokých smluvních stran. Jest uzavřena na dobu jednoho roku, při čemž se tato doba mlčky prodlužme o další pololetí, nebude-li tato úmluva vypovězena jednou z vysokých smluvních stran nejméně šest měsíců před vypršením prvé lhůty jednoho roku a nejméně tři měsíce před vypršením každého dalšího období pololetního.

Kontingenty stanovené v připojených seznamech D a E budou platiti až do výše 50% stanovených množství během každého pololetního prodloužení.

Čemuž na svědomí plnomocníci obou stran podepsali tuto úmluvu.

Vyhotoveno ve dvou výtiscích v Paříži dne 4. listopadu 1920.

Fierlinger v. r.

Leygues v. r.

Isaac v. r.