Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2137.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. B. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur
betreffend unrichtige Angaben in der Beantwortung der Anfragen wegen Auflösung der deutschen Realschule in Prossnitz und des Realgymnasiums in Lundenburg.
Am 31. Juli 1920 wurde vom Ministerium für Schulwesen und Volkskultur telegraphisch die sofortige und vollständige Auflösung der deutschen Staatsrealschule in Prossnitz mit allen ihren 7 Klassen verfügt. Auf eine vom Abgeordneten Dr. Schollich im Namen aller deutschen Parteien gestellte Forderung nach Reaktivierung wenigstens der 4 Unterklassen begründete der Herr Minister die Auflösung außer mit der schwachen Frequenz der 3 Oberklassen auch damit, daß die 4 Unterklassen nur deshalb stark besucht gewesen seien, weil aus der Bürgerschule viele Knaben und Mädchen in die Realschule eingeschrieben worden seien, um die Schülerzahl künstlich auf der Höhe zu erhalten.
Demgegenüber wird festgestellt, daß ein Übergang von der Bürgerschule in die Realschule nie stattgefunden hat und im Jahre 1919/20 in der Realschule nicht mehr als 6 Mädchen eingeschrieben waren. Auch für das Schuljahr 1920/21 wurde ebenso wenig wie früher irgendwelche Agitation zum Übertritte von Bürgerschülern und Bürgerschülerinnen an die Realschule entfaltet und doch meldeten sich für die erste Klasse 38 Kinder, denen allerdings durch die Auflösungsverfügung die Möglichkeit des Mittelschulstudiums genommen wurde.
Auf ein gleiches Ansuchen auf Widerruf der Auflassungsverfügung bezügl. des in Lundenburg erklärte der Herr Minister, daß es bei dieser Verfügung bleiben müsse, da die Schule nur künstlich durch Schüler aus dem benachbarten österr. Gebiete erhalten werde. In Wirklichkeit waren im Schuljahre 1919/20 unter 223 Schülern in den 8 Klassen insgesamt 23 und im Schuljahre 1920/21 unter 188 Schülern in den 7 Klassen (die 1 wurde bereits gesperrt) insgesamt 13 Schüler nicht tschechoslowakischer Staatsangehörigkeit.
Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister:
1. Wie ist es möglich, daß die Mittel-schulabteilung des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur derartige, der Wahrheit widersprechende Informationen dem Herrn Minister gibt?
2. Ist der Herr Minister bereit, auf die von allen deutschen Partein erhobene Forderung einzugehen, daß künftighin so schwere Entscheidungen wie die Auflassung deutscher Anstalten nicht auf Grund einseitiger und, wie sich erweist, mitunter ganz falscher Informationen, sondern, wenn überhaupt dann erst nach erfolgtem Einvernehmen mit den beteiligten deutschen Faktoren getroffen werden?
Prag, am 10. März 1921.
Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka,
Kraus, Dr. Keibl, Dr. E. Feyerfeil, Matzner, Dr. Petersilka, Scharnagl, Böhr, Dr. Luschka, Kostka, Ing. Jung, Wenzel, Ing. Kallina, Dr. Lodgman, Dr. Lehnert, Dr. Radda, Dr. Brunar, Schälzky, Bobek.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2137.
Interpelace
poslanců dra E. Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
o nesprávných údajích v odpovědi na dotazy o zrušení německé reálky v Prostějově a reálného gymnasia v Břeclavě.
Dne 31. července 1920 nařídilo telegraficky ministerstvo, školství a národní osvěty, aby německá státní reálka v Prostějově se všemi svými 7 třídami byla ihned úplně zrušena. Když poslanec dr. Schollich jménem všech německých stran žádal, aby byly obnoveny alespoň 4 nižší třídy, pan ministr odůvodnil zrušení nejen slabou návštěvou 3 vyšších tříd, nýbrž i tím, že 4 nižší třídy byly proto tak silně navštěvovány, poněvadž mnoho hochů a děvčat z občanské školy bylo zapsáno na reálce, aby se počet žáků udržel uměle ve výši.
Oproti tomu jest zjištěno, že se nikdy nepřecházelo z občanské školy na reálku, a že v roce 1919/20 bylo na reálce zapsáno pouze 6 děvčat. Také na školní rok 1920/21 právě tak jako dříve nebylo agitováno pro přestup žáků a žaček občanské školy na reálka a přece přihlásilo se do první třídy 38 dětí, jimž ovšem zrušujícím nařízením byla vzata možnost, aby studovaly na střední škole.
Na stejnou žádost o odvolání nařízení zrušujícího reálné gymnasium v Břeclavě oznámil pan ministr, že toto nařízení musí zůstati v platnosti, jelikož tato škola byla pouze uměle vydržována žáky ze sousedního rakouského území. V pravdě bylo ve školním roce 1919/20 mezi 223 žáky v 8 třídách všeho všudy 23 a ve školním roce 1920/21 mezi 188 žáky v 7 třídách (první byla již zrušena) všeho všudy jen 13 žáků, kteří nebyli československými příslušníky.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1. Jak je možno, že oddělení pro střední školy ministerstva školství a národní osvěty podává panu ministrovi takové pravdě odporující zprávy?
2. Je pan ministr ochoten vyhověti žádosti všech německých stran, aby napříště nerozhodovalo se o tak důležitých věcech, jako je zrušení německých ústavů, dle jednostranných údajů a jak se ukazuje, někdy zcela falešných, nýbrž — ač-li vůbec — tedy teprve se souhlasem zúčastněných německých činitelů?
V Praze dne 10. března 1921.
Dr. Schollich, Pittinger, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka,
Kraus, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Matzner, dr. Petersilka, Scharnagl, Böhr, dr. Luschka, Kostka, inž. Jung, Wenzel, inž. Kallina, dr. Lodgman, dr. Lehnert, dr. Radda, dr. Brunar, Schälzky, Bobek.