Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2132.
Zpráva
I. výboru kulturního,
II. výboru rozpočtového
o návrhu poslance Jana Rýpara a druhů (tisk 1400)
na zřízení nových středních škol českých v Českém Těšíně a Bohumíně na Těšínsku.
I.
Nedostatek českého středního školství. na Těšínsku pociťován byl vždy ode všeho českého obyvatelstva. Pro 300.000 obyvatel českého Těšínska, z nichž 2/3 jsou české národnosti, jest pouze české gymnasium v Orlové a dívčí české lyceum ve Slezské Ostravě. Obě tyto střední školy byly založeny svépomocí obyvatelstva českého za přispění Ú. Matice Školské v Praze a Matice Osvěty Lidové pro Těšínsko v Slezské Ostravě a byly teprv před krátkou dobou převzaty do státní správy.
Jest to smutné dědictví bývalé vlády, jež podporovala germanisaci na všech místech Těšínska, a kde germanisace provésti se nedala, podporovala popolštění, jež pravidelně vedlo ku germanisaci toho neb onoho kraje.
Systém germanisační a popolšťovací byl znatelný ve všech okresích Těšínska, zvláště v okolí Bohumína a Těšína. Tak na př. ve fryštátském okresu kleslo procento Čechů od r. 1880—1900 od 7—60%, v těšínském okresu od 15—70%. Nejvýznačnější případy ukazují na př. Dombrová a Lazy. R. 1880 bylo v Dombrové 88% Čechů, 12% Poláků, v roce 1900 však Čechů pouze 20%, Poláků 80%. V Lazích bylo r. 1880 Čechů 70%, Poláků 30%, v roce 1900 Čechů pouze 15%, Poláků 85%.
V posledních desítiletích dík práci hlavně školské a oběma jmenovaným Maticím opět procento Čechů stouplo, zvláště patrný byl vliv. českého reál. gymnasia v Orlové.
Rozhodnutím pařížským ze dne 28. června 1920 jsou hranice na Těšínsku pevně stanoveny, musí soustavná naše kulturně-hospodářská činnost započíti, aby odčiněny byly křivdy spáchané v dřívějších dobách na českém lidu na Těšínsku a musí postaráno býti o dostatečné střední školství v tomto kraji. Lid sám promluvil jasně v tomto ohledu pří posledním sčítání lidu.
Dle dosavadních známých výsledků vypadlo sčítání přes velikou agitaci z jiných stran v náš prospěch. Kde v roce 1910 byl malý český zlomek, jest nyní nadpoloviční většina, a tam, kde vůbec Čechů nebylo napočítáno, dosahujeme daleko přes 20%.
Kromě toho uvážiti nutno, že Těšínsko jest, až na část okresu frýdeckého, eminentně průmyslové, vykazuje každoročně velký přírůstek obyvatelstva; a tím nutně jest třeba dalších středních škol. aby lid doma a na českých školách se vzdělati mohl.
Pro nedostatek českých středních škol vedle jiných důvodů bylo téměř veškeré úřednictvo bráno z ciziny. I tomu musí býti odpomoženo. Úřednictvo německé musí býti nahrazeno ve spravedlivém poměru k obyvatelstvu úřednictvem z lidu kraje, vzdělaným na školách ve vlastním kraji, by lidu rozumělo a lid opětně jemu.
Za vhodná místa nových českých škol dovolují si doporučiti města: Bohumín—nádraží a Český Těšín.
Bohumín—nádraží čítá podle posledního dosud známého sčítání lidu 9000 obyvatel, z toho 23% Čechů, Němců 40%, z nichž 2000 jest z pruských krajů, Bohumín—město s osadou Pudlovem má 33% Čechů, Zablatí 62%, Skřečon 60%., Vrbice 61%, blízký Rychvald 90% a Německá Lutyň 42% Čechů.
Bohumín—nádraží jest sídlem jednoho z největších nádraží s velkým počtem úředníků (přes 3000), podúředníků a žel. zřízenců, jsou zde vynikající a rozsáhlé průmyslové podniky, a vedle toho padá na váhu národní zájem, jaký má pro český národ zachování této národnostní posice na Bohumínsku a zejména obnovení starých poměrů, které před 40—50 lety po stránce národnostní tu panovaly. Vedle německého gymnasia, založeného před 8 roky obcí a letošního roku do státní správy převzatého, jeví se založení české střední školy v Bohumíně nevyhnutelným požadavkem všeho českého lidu.
Umístění nového ústavu jest v Bohumíně—nádraží možné buď obcí prozatímně v budově německého státního gymnasia aneb v budově české obecné školy Matice Osvěty Lidové, v níž jsou vedle obytných místností 3 velké učebné místnosti, a vedle budovy jest rozsáhlý stavební pozemek náležející rovněž M. O. L., na němž možno přístavbou stávající budovu rozšířiti.
Obtížnější poměry pro otevření české střední školy jsou v Českém Těšíně. Bytová tíseň ztěžuje umístění školy, počet českého žactva v městě, a okolí není tak příznivý a poplebiscitní poměry činí rovněž potíže v tomto ohledu. Než přes to i. tyto potíže musí býti překonány a ku otevření české střední školy musí býti přikročeno v zajmu národním a hospodářsko-sociálním.
Lid sám v kraji těšínském se přihlásil k české národnosti a tím promluvil pro požadavek české střední školy ve svém kraji. Některé obce, s většinou dříve polskou, hlásí se úplně k české národností jako:
Horní Tošonovice, Dol. Tošonovice, Šebišovice, Dobratice, Šumbork, Hnojník, Prostřední Suchá, Třanovice a j., obce, v nichž nepatrná česká menšina byla, jsou z velké části české jako: Třinec, Jablunkov, Komorní Lhotka, Třítež, Horní a Dol. Žukov a j. Počet dětí, českou školu navštěvujících, stoupá den ze dne, takže není pochybností o tom, že česká střední škola v Č. Těšíně bude hojně navštěvována.
Českému lidu musí se poskytnouti příležitost ku vyššímu vzdělání na české střední škole v Českém Těšíně.
Poslanecká sněmovno, račiž schváliti tuto resoluci:
ť Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby ihned zahájilo potřebná jednání ku otevření české střední školy, v i Bohumíně—nádraží počátkem škol, r. 1921—22 a zároveň provedlo potřebná šetření ku otevření české střední školy v Českém Těšíně v nejbližších letech.Ť
V Praze dne 13. dubna 1921.
Dr. O. Srdínko, v. r.,
předseda.
Jan Rýpar, v. r.,
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor připojuje se k usnesení výboru kulturního.
V Praze dne 12. května 1921.
Bohumír Bradáč, v. r.,
předseda.
Dr. O. Srdínko, v. r.,