Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2125.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců R. Bergmana, dra J. Matouška a druhů
o závazné úpravě existenčních poměru aktivních úředníků a zřízenců velkostatků (tisk 1764).
Interpelace vypočítává jednak předpisy v zákonodárství o pozemkové reformě, jež směřují k zabezpečení zaměstnanců na velkém pozemkovém majetku, podrobujíc význam jednotlivých předpisů kritice, jednak odkazuje na skutečnost, že zaměstnavatelé odstoupili od závazných směrnic pro ujednání kolektivní platové úpravy, sjednaných dne 19. května 1920 s organizacemi zaměstnanců, t. j. úředníků a zřízenců velkostatků.
Pokud jde o prvou část interpelace, odkazuje vláda na svou odpověď, danou na interpelaci poslanců R. Bergmana, Frant. Maška a soudr. (tisku č. 1860 odpovědi a 1374 interpelace) a připomíná, že podle jejího náhledu obsah prvé části nynější interpelace jest již přestižen právě cit. odpovědí vlády.
Pokud jde o druhou část interpelace, zahájilo již ministerstvo sociální péče porady o kolektivní smlouvě zaměstnavatelů se. zaměstnanci, porady ty ve jmenovaném ministerstvu byly odročeny a podle vývoje věci bude v nich pokračováno patrně již u ministerstva zemědělství, jež v součinnosti se Státním pozemkovým úřadem ponechá sobě agendu kolektivních smluv veškerých zemědělských a lesních zaměstnanců. Státnímu pozemkovému úřadu agenda ta dosavadním zákonodárstvím svěřena nebyla, naopak podle jasného znění §u 21. zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n. přísluší Státnímu pozemkovému úřadu pouze dohled, nikoliv však samo urovnávání mzdových a pracovních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a nebyla tudíž ustanovením §u 21. nijak dotčena příslušnost úřadů, pověřených podle své organisace touto agendou.
Bude-li uskutečněno sjednocení agendy, právě zmíněné, ohledně zemědělských a lesních dělníků bez ohledu, zda jde o zaměstnance na velkém pozemkovém majetku, státem zabraném či na jiném majetku pozemkovém, soustředěním u ministerstva zemědělství za součinnosti Státního pozemkového úřadu, stane se tak na prospěch věci a docílena bude spíše parita a stabilisace poměrů zaměstnaneckých u zemědělských a lesních podniků všech druhů velikostí.
Jak již v odpovědi na interpelaci tisku č. 1764 (odpovědi tisku č. 1860) bylo sděleno, rozhodnou samy skutečnosti, do jaké míry Státní pozemkový úřad vystačí s dosavadními zákonnými předpisy v příčině zabezpečení existence zaměstnanců. Vláda má v patrnosti i po stránce zákonodárné zajištění existenčních zájmů zaměstnanců velkého pozemkového majetku, s návrhy Státního pozemkového úřadu na příslušnou novelisaci zákonů o pozemkové reformě pojedná také se zřetelem na tyto zájmy.
V Praze dne 2. května 1921.
Předseda vlády: