Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2118.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance R. Bergmana, Františka Maška, Frant. Zavřela a druhů
o řádném vybudování zemědělského školství (tisk 1680).
Ministerstvo zemědělství je si vědomo, že je v zájmu povznesení zemědělské výroby nezbytno, aby zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 281 Sb. z. a n. byl co nejdříve proveden a jest také snahou ministerstva zemědělství, aby všechny zemské i zemí podporované školy byly postátněny. Ohled na státní finance vyžaduje však, aby postátnění všech těchto škol bylo prováděno postupně a ministerstvo zemědělství, opírajíc se o ustanovení § 4. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 281 Sb. z. a n., přikročilo také skutečně k přípravám pro postátnění (některých škol, a to zimní hospodářské a. zimní hospodyňské školy ve Klímkovicích ve Slezsku a zemské lesnické školy střední v Jemnici na Moravě a nadační lesnické školy v Písku. Mimo to jest v jednání otázka postátnění střední hospodářské zelinářsko-semenářské školy v Čáslavi a rybářské školy ve Vodňanech. Kromě toho zřídilo ministerstvo zemědělství v důsledku zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 281 státní střední hospodářskou školu v Opavě, státní rolnickou a zimní hospodářskou školu ve Smiřicích,, státní hájenskou školu v Jemnici, státní hospodyňskou školu ve Veličné u Dol. Kubína, státní hospodářskou školu v Záturčí u Turč. sv. Martina a v Domboku u Munkačeva v Podkarpatské Rusi. Další postátňování zemědělských škol hodlá ministerstvo zemědělství provésti v dohodě se zemskými správami co nejdříve, pokud to budou finanční poměry státu dovolovati.
Pokud se týče lidových škol hospodářských, nehodlá ministerstvo zemědělství pro přechodnou dobu zavésti povinné jich zřizování, poněvadž by to znamenalo přílišné náhlé finanční zatížení státu a ježto ani není dostatek učitelů obecných a občanských škol, kteří s úspěchem by vyučovati mohli naukám zemědělským na lidových hospodářských školách. Ministerstvo zemědělství pořádá odborné tříměsíční a pětiměsíční kursy pro vzdělání učitelů a učitelek lidových hospodářských škol, na nichž hodlá postupně vzdělati potřebný počet učitelů těch, aby svého času bylo možno přikročiti k obligatornímu zřizování lidových hospodářských škol.
Stejně jako školství, věnuje ministerstvo zemědělství co největší péči i soustavnému vybudování zemědělského výzkumnictví. Je však přirozeným, že provedení plánu i zde jest závislým v přední řadě od finančních prostředků, jež budou k disposici.
Ministerstvo zemědělství projektuje v Čechách, na Moravě se Slezskem a na Slovensku vždy po jednom hlavním zemském výzkumném ústava pro jednotlivé obory výroby zemědělské, zvláště ústavy pro výrobu rostlinnou, ústavy pro výrobu živočišnou a lesnictví. Jako výkonné orgány těchto zemských výzkumných ústavů projektuje pak v jednotlivých výrobních, resp. vegetačních oblastech krajské výzkumné stanice, které mají prováděti pokusy a vyšetřování pro účely výzkumného ústavu v oblasti své působnosti. Tyto krajské výzkumné stanice budou buď všeobecné pro veškeré výzkumné ústavy anebo budou míti úkoly specielní.
Na jednotnost veškerého výzkumnictví klade ministerstvo zemědělství velký důraz a z toho důvodu se snaží, aby práce výzkumných ústavů byla dle možnosti ujednocena a usměrněna. Důvody pro ujednocení výzkumnictví jsou velmi četné: přichází zde v úvahu účelná organisace práce, by se jednotlivé akce zbytečně neopakovaly a tím se neplýtvalo a nemrhalo energií pracovní i prostředky pracovními, což v nynější době, kdy výzkumné ústavy podléhají různým úřadům a korporacím, velmi zhusta se děje. Mnohé akce řeší se tu často pouze se stanoviska zájmů místních a nepřihlíží se plně k zájmům všeobecným. Sestavování programu pracovního pro řešení otázek významu všeobecného, celostátního, nedostatkem styku jednotlivých ústavů velmi trpí a stejně potom nebývá možným náležité všeobecné využití výsledků práce výzkumných ústavů a pod.
Po převratu byly v Čechách, na Moravě a Slezsku pouze ústavy mimostátní, buď zemské nebo u Zemědělských rad, anebo i ústavy soukromé. Ministerstvo zemědělství po většině tyto ústavy subvencuje, jako v Čechách ústavy Zemědělské rady: Rolnicko-lučební ústav a Semenářskou kontrolní stanici v Praze, Rašelinářskou stanici v Zálší a v Bastiansperku.
Nově byt zřízen státní výzkumný ústav agropedologický a bioklimatický v Praze s počátku roku 1920. Koncem roku 1919 přejata byla do státní správy výzkumná stanice hospodářsko-fysiologická od Českého odboru rady Zemědělské a rozdělena na dva ústavy: Státní výzkumný ústav pro výrobu rostlinnou a Státní výzkumný ústav pro výrobu živočišnou. V obou ústavech zřízena řada oddělení pro jednotlivé obory výroby rostlinné a živočišné. Koncem roku 1920 převzata do státní správy biologická stanice v Doksech a přeměněna na výzkumnou stanici rybářskou a hydrobiologickou. Vedle toho projektuje se v brzké době zřízení několika krajských stanic v Čechách, ve Slezsku a na Slovensku.
Na Moravě organisuje si výzkumnictví prozatím Zemský výbor moravský ve svém zemském výzkumném ústavě, který ministerstvo zemědělství subvencuje.
Na Slovensku byly pouze státní výzkumné stanice zřízené uherskou vládou v dřívějších letech. Stanice tyto po jich převzetí byly nově organisovány a obsazeny novým úřednictvem a jsou nyní: Státní výzkumný ústav hospodářský v Bratislavě, Státní výzkumná stanice hospodářská v Košicích, Mlékařská stanice ve Zvoleni již v plném chodu, Lesnická stanice ve Šťávnici se reorganisuje a bude také v brzku uvedena v činnost. Vedle toho jak již uvedeno, projektuje se rada krajských stanic při hospodářských školách.
V Praze dne 25. dubna 1921.
Ministr zemědělství: