Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2108.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Surányiho a soudruhů
o zvelebení vzdělání lidu v Košicích a o uvolnění místností obecné školy v ulici Kovácsově (tisk 1610).
Před politickým převratem nebylo v Košicích ani jediné slovenské školy ludové ani jiné školy s vyučovací řečí slovenskou, ačkoli se ještě v roce 1910 v městě tom napočetlo přese všechen nátlak maďarisační na 6600 (= 15%) Slováků. Když při soupisu obyvatelstva roku 1919 bylo zjištěno, že v Košicích je ze 46.178 obyvatelů 22.803 t. j. 49% Čechoslováku, bylo úkolem školské správy, aby jejich dětem umožnila školní vzdělání jazykem mateřským. Proto z pěti budov státních škol přiděleny ve středu města dvě veliké budovy o 40 učebnách školám maďarským a na periferii městské tři menší budovy o 28 třídách školám slovenským. Je tedy pro školy maďarské věnováno aspoň o pět místností více než jim přísluší podle poměru obyvatelstva. Že třídy slovenské byly dosud o něco slaběji navštěvovány, byl zjev přechodný, vysvětlitelný tím, že slovenské obyvatelstvo, hospodářsky slabší, ze setrvačnosti, pochopitelné z dlouholetého útlaku maďarisačního, ponechává tu a tam děti ve školách maďarských, zlákáno jsouc domněnkou, že vzdělání maďarské zaručuje větší výhody hospodářské. Že zjev ten byl jen přechodní, patrno je z toho, že dětí ve školách slovenských rychle přibývá; od roku 1919 do konce března 1921 vzrostl počet dětí v slovenských školách z 940 na 1329.
Třídy maďarské vykazují průměrně 58 dětí, nejsou tudíž nikterak přeplněny, ježto místnosti jsou tak prostranné, že mohou pojmouti až 80 žáků, počet to odpovídající uher. zákon. článku XXXVIII z roku 1868.
Školní budova v ulici Kovácsově bylá r. 1919 postoupena — tehdy kulturním referentem města Košic dr. Körmendy-Ékesem — na ubytování státních zaměstnanců a jen proto musilo býti zavedeno dočasně vyučování střídavé. Tvrzení, že by tímto nouzovým opatřením trpěl nápadně zdravotní stav žactva a docházka školní, není odůvodněno. Slabší docházka školní, než by byla žádoucí, není v Košicích zjevem novým; vysvětluje se jen nedostatečnou péčí někdejších maďarských úřadů při provádění zákona o školní povinnosti. Tak roku 1917-18 bylo v Košicích na 26% dětí, které vůbec nechodily do školy. Dosavadním postupem úřadů československých bylo toto číslo stlačeno už na 17% a není pochyby, že se vytrvalou práci všech povolaných orgánů podaří v brzku zavésti poměry normální. Ostatně mezi oněmi 17% dětí do školy nechodících je značná, ba větší část dětí z rodin zámožných, které se vyhýbají tomu, aby se děti jejich učily společně ve škole a volí pro ně raději vyučování domácí nebo soukromé.
Přání, projevenému v interpelaci, abych nařízením zabezpečil právo národnostních menšin na veřejné výučování v jejich jazyku, nemohu vyhověti, ježto se tak podle. § 133 ústavní listiny může státi toliko zákonem. O návrhu zákona takového se pracuje, avšak práce přípravné mohou býti ukončeny teprve potom, až budou známy výsledky sčítání lidu. Ostatně už nyní úřady školské přísně šetří práv národnostních menšin na školy v. duchu § 131 ústavní listiny a hledí jim vyhověti, pokud to jen dopouští dosavadní stav podle zákonů v jednotlivých územích platných.
Ve věci uvolnění školní budovy v ulici Kovácsově v Košicích ukládám zároveň školskému referátu v Bratislavě, aby ihned zahájil jednání s příslušnými úřady tak, aby budova ta pokud jen možná počátkem příštího roku školního byla opět vrácena potřebám vyučovacím.
V Praze dne 15. dubna 1921.
Ministr školství a národní osvěty: