Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2107.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ................................................................... 1921,
kterým se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v r. 1921.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Sazby, jež byly stanoveny pro jednotlivé nájemní třídy podle § 30 zákona ze dne 11. června 1879, č. 93 ř. z., ve znění čl. I. zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., vyhláškou byv. ministerstva zemské obrany a financí ze dne 14. února 1911, č. 28 ř. z., resp. podle § 30 uh. zák. čl. XXXVI/1879, ve znění § 7 uh. zákonného čl. XXXIX/1895, nařízením bývalého uherského ministerstva honvédů č. 1689/1911 H. M. E. platí i pro rok 1921 s tou odchylkou, že se zvyšují o 40%.
Toto zvýšení platí též pro kasárenské objekty, které byly poskytnuty vojenské správě se zárukou obsazení podle § 33 zákona ze dne 11. června 1879, č. 93 ř. z., ve znění čl. I. zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., a § 33 uh. zák. čl. XXXVI/1879 ve znění § 9 uh. zák. článku XXXIX z roku 1895, pokud jich vojenská správa trvale užívá a platí za ně náhradu podle činžovního tarifu.
§ 2.
Obce, jakož i města s právem municipálním, Té kterých jest a nebo bude vojsko teprve nově trvale ubytováno, budou zařaděny do nájemních tříd po řízení provedeném na základě § 30 zákona ze dne 11. června 1879, č. 93 ř. z., ve znění čl. I. zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., a § 30 uh. zák. čl. XXXVI/1879, ve znění § 7 zák. čl. XXXIX z roku 1895 a prováděcích nařízení k nim vydaných.
§ 3.
Ku krytí zvýšeného nákladu povoluje se ze státních peněz pro rok 1921 částka 2,000.000 Kč.
§ 4.
Vláda se zmocňuje, zvýšení sazeb uvedené v § 1 ponechati nařízením v platnosti i pro rok 1922, nebude-li do té doby věc jinak zákonné upravena.
§ 5.
Tomuto zákonu se přiznává zpětná účinnost ode dne 1. ledna 1921.
Provedení jeho se ukládá ministru národní obrany v dohodě s ministrem vnitra a financí.
Důvodová zpráva.
Dle ubytovacího zákona z roku 1895, § 30, případně § 7 uherského zák. čl. čís. XXXIX/1895 má býti činžovní sazba vyšetřena vždy na období 10ti let. V roce 1920 mělo se toto šetření provésti na dobu od 1. ledna 1921 do 31. prosince 1930. Toto šetření však nebylo provedeno z následujících důvodů:
1. Nynější doba se pro takové vyšetření vůbec nehodí, ježto zákonem o ochraně nájemníků jest normální vývin činží uměle zadržen, takže nelze získati správného podkladu, který by odůvodňoval platnost činžovní sazby na celé příští desítiletí.
2. Vyšetření činžovní sazby podle předpisu vyžaduje nejen drahého času a značného personálu, nýbrž i dosti velikého s tím spojeného finančního nákladu, který se zvyšuje značným vydáním na potřebné tiskopisy.
3. Ministerstva národní obrany pracuje na osnově nového ubytovacího zákona, založeného na podkladě zákona ze dne 19./III. 1920, číslo 195 Sb. z. a n., o úpravě služebních požitků čs. vojska o dosavadních zkušenostech, čímž získá se nový podklad k řešení otázky činžovní sazby. Činžovní sazby jest ale nutno upraviti vzhledem k tomu, že jest jich zapotřebí k vypočítání náhrady za naturální byty a vedlejší potřeby na základě § 5 ubytovacího zákona v kasárenských objektech nepatřících eráru.
V záležitosti, mají-li se konati předepsaná vyšetřování podle § 30 ubyt. zákona, bylo konáno několik porad za účasti zástupců ministerstva financí, vnitra, ministerstva národní obrany, jakož i zástupců Svazu českých a německých měst, Zemského správního výboru v Praze atd., při nichž bylo zjištěno, že předepsaná vyšetřování byla by bezúčelna, poněvadž by nedodala takový podklad pro činžovní sazbu, který zákon předpokládá na období příštích 10 let. Při těchto poradách bylo shledáno, že jediným účelným rozřešením této otázky jest:
1. aby prozatím byla určena činžovní sazba jen pro rok 1921,
2. aby za podklad této činžovní sazby byla vzata činžovní sazba z roku 1910, která byla tehdy za normálních poměrů velice důkladně zjištěna,
3. aby zákonem předepsané šetření bylo provedeno jen v oněch nových posádkách, pro které dosud činžovní sazba vyšetřena nebyla.
Při porovnání činžovních sazeb z roku 1900 a 1910 pohybuje se zvýšení pro naturální byty průměrně "o 9 3% a pro vedlejší potřeby o 12.4%. Většina zájmových zástupců se vyslovila pro zvýšení dosavadní činžovní sazby na rok 1921 o 50%. Ministerstvo Národní obrany navrhuje naproti tomu zvýšení o 40% dosavadní činžovní sazby a odůvodňuje toto zvýšení tím, že již v roce 1910, tedy za normálních poměrů byla činžovní sazba proti roku 1900 zvýšena, jak shora uvedeno, o 9.3 případné o 12.4%, takže za dnešních poměrů, kdy opravy kasáren a jich udržování, které obce svým nákladem musí provésti, vyžadují nepoměrně vysoké náklady proti normálním dobám a kdy obce vzhledem na jejích všeobecně známý neutěšený finanční stav nejsou s to, aby na vydržování kasáren doplácely vysoké obnosy, spočívá břemeno ubytovací vlastně nejvíce na vojenské správě, již nelze ještě zatěžovati placením příliš veliké náhrady.
K tomu se podotýká dále, že již náhrada stanovená za, muže a koně byla zvýšena zákonem ze dne 7./IV. 1920, číslo 248 Sb. z. a n. cca o 50%, k čemuž ministerstvo národní obrany poznamenává, že zákonitá sazba za muže a koně. platila již od roka 1895. Navrhované zvýšení bude vyžadovati pro veškeré kasárenské objekty v Čs. republice nákladu 2,000.000 Kč.
Do rozpočtu ministerstva národní obraný pro rok 1921, nemohla tato částka býti zařaděna, jelikož při sdělání tohoto nebyla výše dotyčného nákladu ještě známa, tak že na rok 1921 pro shora uvedenou částku není v rozpočtu ministerstva národní obrany ani přímé úhrady, ani nebude možno vyšší náklad hraditi z event. úspor (virementů) jiných položek.
Ve směru formelním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova byla jak v poslanecké sněmovně tak i po přijetí touto sněmovnou v senátě přikázána výborům brannému a rozpočtovému k podání zprávy.
V Praze dne 28. dubna 1921.
Ministr národní obrany: