Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2106.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .................................................... 1921
o zprostředkování práce.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Všeobecněl veřejné zprostředkovatelny práce.
§ 1.
Za účelem sblížení osob práci hledajících a práci nabízejících zavádí se veřejné zprostředkování práce. Toto zprostředkování práce je pro zaměstnance bezplatné.
§ 2.
(1) Veřejné zprostředkování práce provádějí:
a) okresní (městské) zprostředkovatelny práce,
b) župní zprostředkovatelny práce,
c) zprostředkovatelny práce zemských župních svazů,
d) státní úřad práce.
(2) Činnost zprostředkovatelen práce vztahuje se na všechna odvětví námezdní práce (včetně učňovství) zprostředkovatelna nesmi ani zaměstnanci, ani zaměstnavateli odepříti své činnosti.
§ 3.
(1) Do závodu, ve kterém jest stávka nebo výluka, může práci zprostředkovati pouze místně příslušná okresní (městská) zprostředkovatelna práce, a to jen ve svém místním obvodu.
(2) Zaměstnavatel, v jehož závodě nastala, stávka nebo výluka, jest, uchází-li se o pracovní síly, povinen oznámiti zároveň zprostředkovatelně práce tuto stávku nebo výluku, zprostředkovatelna je pak povinna upozorniti na tuto okolnost osoby práci hledající.
§ 4.
(1) Okresy a města s vlastním statutem, města municipální a s regulovaným magistrátem jsou povinny zříditi okresní (městské) zprostředkovatelny práce vyjímá případy, kde působnost okresní zprostředkovatelny práce jest. opatřena podle § 5, odst. 2., lit. a). Ministerstvo sociální péče může ustanoviti, aby byla zřízena jedna společná okresní zprostředkovatelna práce pro několik okresů nebo obcí téhož župního obvodu.
(2) Města Praha, Brno a Bratislava jsou povinna zříditi městské zprostředkovatelny práce. které vykonávají také působnost okresních zprostředkovatelen práce.
(3) Okresní (městská) zprostředkovatelna práce sleduje, soustřeďuje a vyrovnává v obvodě své působnosti veškerou nabídku práce a služeb a poptávku po nich; dále udílí rady při volbě povolání.
§ 5.
(1) Župy jsou povinny zříditi župní zprostředkovatelny práce, pokud v jejich místním obvodě není zřízena zprostředkovatelna práce podle § 7.
(2) Župním zprostředkovatelnám práce přísluší:
a) vykonávati působnost okresní zprostředkovatelny práce v okresu svého sídla;
b) dohlédati na činnost okresních zprostředkovatelen práce a vyrovnávati nabídku a poptávku v celém obvodě župy;
c) spolupůsobiti při zprostředkování práce a služeb v území celého státu.
§ 6.
Sídla a místní obvody působnosti okresních (městských) a župních zprostředkovatelen práce budou určeny nařízením.
§ 7.
(1) Zemské župní svazy jsou povinny zříditi zprostředkovatelny práce župních svazů v městech Praze, Brně a Bratislavě.
(2) Zprostředkovatelnám práce župních svazů přísluší tyto úkoly:
a) působnost obdobná jako v § 5, odst. 2., lit. b) a c);
b) říditi činnost okresních a župních zprostředkovatelen práce v obvodě žup jim přidělených, dohlédati na ně po stránce správní a účetní a starati se o odbornou výchovu úředníku zprostředkovatelen práce;
c) zříditi kdekoliv v obvodě své působnosti podle potřeby zvláštní oddělení pro zprostředkování práce v jednotlivých rozsáhlých oborech práce (jako v zemědělství), po případě za souhlasu státního úřadu práce přičleniti jako takové oddělení dosavadní zprostředkovatelny odborových organisací za podmínek s nimi sjednaných;
d) spolupůsobiti při ujednávání hromadných smluv, pokud o to strany žádají a zprostředkovatelna práce župního svazu uzná to potřebným;
e) sbírati statistické údaje v oboru a obvodě jejich působnosti.
§ 8.
Státnímu úřadu práce se sídlem v Praze přísluší v oboru zprostředkování práce, vyjímaje zemědělské úřady práce na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (§ 22) a zemědělská oddělení zemských úřadů práce v Praze a v Brně (§ 27), tato působnost;
a) vykonávati dozor nad činností všech zprostředkovatelen práce ve státě i nad jednotnou odbornou výchovou úředníků zprostředkovatelen práce;
b) sbírati a zpracovávati v dohodě se státním úřadem statistickým statistické údaje o zprostředkování práce ve státě a vésti přehled o uzavřených kolektivních smlouvách; konečné statistické zpracování údajů o zprostředkování práce náleží státnímu úřadu statistickému;
c) vyrovnávati nabídku a poptávku práce v území celého státu;
d) zprostředkovati práci do ciziny a z ciziny a spolupůsobiti při ochraně domácího dělnictva v cizině;
e) vypracovati jednací řády zprostředkovatelen práce, poradního sboru státního úřadu práce (§ 9) a dozorčích výborů (§ 11), jež ke své platnosti vyžadují schválení ministerstva sociální péče;
f) podávati ministerstvu sociální péče dobrá zdání, týkající se organisace zprostředkování práce.
§ 9.
(1) Při státním úřadě práce zřídí se k podpoře jeho činnosti poradní sbor, který se skládá se zástupců ministerstva sociální péče, ministerstva veřejných prací, ministerstva obchodu, průmyslu a živností, ministerstva zemědělství, ministerstva vnitra, ministerstva financí, ministerstva pro zásobování lidu, ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministerstva národní obrany, pak z deseti zástupců zaměstnavatelů a deseti zástupců zaměstnanců, jež jmenuje ministr sociální péče, vyžádav si návrhy příslušných zájmových organisací.
(2) Poradnímu sboru předsedá zástupce ministerstva sociální péče; poradní sbor sáta volí jednoho náměstka předsedy ze zástupců zaměstnavatelů a jednoho náměstka předsedy ze zástupců zaměstnanců.
(3) Úkolem poradního sboru jest podávati posudek o činnosti zprostředkovatelen práce, zejména o zprostředkování práce v území státu, do ciziny a z ciziny, a činiti v tom směru návrhy.
(4) Členství v poradním sboru jest úřadem čestným a trvá tři léta. Před uplynutím tohoto období zprostí ministr sociální péče úřadu ony členy poradního sboru ze skupiny zájemníků, jejichž zaměstnání do té míry se změnilo, že nejsou již povoláni zastupovati příslušnou skupinu. Ministr sociální péče může dále zbaviti úřadu kteréhokoliv člena, zanedbává-li trvale své povinnosti nebo ztratí-li volební právo do obecního zastupitelstva.
§ 10.
(1) Ministerstvu sociální péče náleží v oboru zprostředkování práce vykonávati s omezením vyplývajícím z §§ 22 a 27, pokud se týká zemědělských úřadů práce na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jakož, i zemědělských oddělení dosavadních úřadů práce v Praze a v Brně vrchní dohled, jmenovati úřednictvo i ostatní stálé zaměstnance státního úřadu práce.
(2) Úřednictvo a zaměstnance zprostředkovatelen práce zemských župních svazů jmenuje neb přikazuje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra po slyšení zemského svazového výboru.
(3) Úřednictvo a zaměstnance župních zprostředkovatelen práce jmenuje župní výbor, okresních zprostředkovatelen práce pak okresní výbor, v obou případech se schválením županovým.
(4) Prvé jmenování úředníků a zřízenců při jednotlivých zprostředkovatelnách práce přísluší ministerstvu sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra po slyšení poradního sboru zřízeného u státního úřadu práce.
§ 11.
(1) Správu okresní zprostředkovatelny práce vede správce za dozoru dozorčího výboru. Dozorčí výbor sestává ze šesti až dvanácti členů a předsedy. Předsedou jest okresní náčelník nebo jiný úředník okresní správy, jim ustanovený členy dozorčího výboru, a to polovici ze zaměstnavatelů a polovici ze zaměstnanců, jmenuje po slyšení zástupců příslušných odborových organisací na dobu tří let okresní náčelník. Úkolem dozorčího výboru jest zejména dbáti, aby zprostředkování práce dělo se nestranně.
(2) Obdobná ustanovení platí o správě župní a svazové zprostředkovatelny práce. Členy jejich dozorčího výboru jmenuje u župní zprostředkovatelny práce župan a u zprostředkovatelny práce zemského župního svazu vrchní župan.
(3) Bylo-li zřízeno zvláštní oddělení pro zprostředkování práce v určitém oboru práce (§ 7, odst. 2., lit. c), jest pro ne zříditi zvláštní dozorčí výbor obdobně sestavený z osob v tomto oboru činných.
(4) členství v dozorčím výboru jest úřadem čestným.
§ 12.
(1) Náklady okresní (městské) zprostředkovatelny práce nesou okresy (města), pro jichž obvod okresní (městská) zprostředkovatelna práce jest zřízena. Náklady společné okresní zprostředkovatelny práce (§ 4, odst. 1.) nesou společně okresy a města, pro jichž obvod společná okresní zprostředkovatelna práce jest zřízena. Náklady župní zprostředkovatelny práce hradí župa společně s okresem svého sídla (§ 5, odst. 2., lit. a) Náklady zprostředkovatelny práce zemského župního svazu hradí zemský župní svaz spolu s župou, v jejímž obvodě tato zprostředkovatelna práce má sídlo. Náklady státního úřadu práce nese stát.
(2) Župan, vyslechnuv župní výbor, stanoví ve svém obvodě poměr, jakým okresy a města přispívají na náklady společné okresní zprostředkovatelny práce a jakým přispívá na župní zprostředkovatelnu práce okres jejího sídla. Poměr, jakým přispívá na náklady zprostředkovatelny práce zemského župního svazu zemský župní svaz a župa jejího sídla, stanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra.
(3) K částečné úhradě nákladů jsou zprostředkovatelny práce oprávněny vybírati od zaměstnavatele záznamné a poplatek za zaměstnance, zprostředkovatelnou práce u něho umístěné. Podrobnější předpisy, zejména o výši těchto poplatků, stanoví státní úřad práce.
§ 13.
Pokud tento zákon jinak neustanovuje, platí ustanovení zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů. Případné, v zájmu zprostředkování práce nutné odchylky budou stanoveny vládním nařízením.
§ 14.
(1) Zaměstnavatelé jsou povinní hlásili veřejné zprostředkovatelně práce všechna uprázdněná místa, na něž hledají pracovní síly. Rovněž osoby práci hledající jsou povinny přihlásiti se u veřejné zprostředkovatelny práce. Příslušnou jest zprostředkovatelna podle sídla podniku nebo bydliště osoby práci hledající.
(2) Přestupky tohoto ustanovení trestá politicky, okresní úřad (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost) pokutou do 100 Kč, v případě nedobytnosti vězením 24 hodin. Stejnému trestu podléhá neoznámení stávky nebo výluky (§ 3, odst. 2.)
§ 15.
Najímání zaměstnanců na práce do ciziny musí se díti výhradně prostřednictvím veřejných zprostředkovatelen práce. Přestupky tohoto ustanovení trestá politický úřad (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost) vězením do tří měsíců.
Článek II.
Všeobecná a přechodná ustanovení.
§ 16.
(1) Veškerá ustanovení, jimiž až dosud v území republiky Československé bylo upraveno veřejné zprostředkování práce (§ 2), pozbývají platnosti.
(2) Práva nabytá z propůjčených již oprávnění a koncesí k živnostenskému zprostředkování práce a služeb zůstávají nedotčena.
(3) Jakékoliv další propůjčování oprávnění nebo koncesí k živnostenskému zprostředkování práce a služeb jest nepřípustné.
§ 17.
Ustanovení § 7, odst. 2., lit. d) a § 14 nejsou pro státní úřady, ústavy a podniky, dále pro fondy státem spravované a železnice veřejné dopravě sloužící jako zaměstnavatele závazná.
§ 18.
Pokud nebude zákon ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice československé proveden, platí pro úpravu zprostředkování práce přechodná ustanovení dole uvedená.
§ 19.
V Čechách převezmou činnost okresních (městských) zprostředkovatelen práce okresní (městské) zprostředkovatelny práce zřízené podle zákona z 29. března 1903, č. 57 z. z., pro království České. Činnost župních zprostředkovatelen práce přejímají zemské centrály práce zřízené podle téhož zákona. Činnost zprostředkovatelny práce zemského župního svazu přejímá zemsky ústřední úřad práce.
§ 20.
Na Moravě přejímají Činnost okresních (městských) zprostředkovatelen práce expositury zemského úřadu práce v Brně a městské zprostředkovatelny práce jím zřízené. Činnost župních zprostředkovatelen práce a zprostředkovatelny práce zemského župního svazu přejímá zemský úřad práce v Brně, jenž přejímá též činnost župních zprostředkovatelen práce týkající se obvodu slezského.
§ 21.
Ve Slezsku přejímají činnost okresních (městských) zprostředkovatelen práce všeobecné zprostředkovatelny práce zřízené podle ministerského nařízení z 24. prosince 1917, č. 509 ř. z.
§ 22.
Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zůstávají posavadní zemědělské úřady práce, zřízené na základe § 77. zák. čl. II. z roku 1898, jakož i příslušnost ministerstva zemědělství v otázkách zprostředkování práce zemědělským zaměstnancům touto úpravou zprostředkování práce nedotčeny. činnost župních zprostředkovatelen práce a svazové zprostředkovatelny práce přejímá zemský úřad práce pro Slovensko v Bratislavě.
§ 23.
Působnost státního úřadu práce přejímá ministerstvo sociální péče, které může v dohodě se zemským správním výborem v Praze úkolem tím pověřiti zemský ústřední úřad práce v Praze.
§ 24.
Pro veškeré v §§ 19—23 uvedené zprostředkovatelny práce platí ustanovení §§ 1 a 2, odst. 2., §§ 3, 14 a 15, dále podle §§ 9 a, 11 povinné zavedení poradního a dozorčího výboru.
§ 25.
Ustanovení § 16, odst. 3., pak §§ 17—24 nabývají účinnosti vyhlášením zákona. Počátek účinnosti ostatních ustanovení uvedených v §§ 1 až 16, s případným vymezením, pro která území, stanoven bude nařízením.
§ 26.
Ministr sociální péče se zmocňuje, aby v dohodě se zúčastněnými ministry dále vybudoval, na podkladě §§ 18—22 podle potřeby a v dohodě s příslušnými samosprávnými činiteli síť zprostředkovatelen práce.
§ 27.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry; pokud pak jde o zvláštní oddělení pro zprostředkování práce v zemědělství u zemského ústředního úřadu práce v Praze a u zemského úřadu práce v Brně, přísluší provádění ministru zemědělství v dohodě s ministrem! sociální péče.
Důvodová zpráva.
Dosavadní úprava zprostředkování práce v republice československé byla v každé zemi odlišná. V Čechách spočívá dle zákona z 29. března 1903, č. 57 z. z., na kombinovaném systému autonomie zemské a okresní. Naproti tomu na Moravě, která postrádá autonomie okresní, je zprostředkování práce výlučně předmětem působnosti zemské správy. Jiné poměry jsou zase ve Slezska a jiné na Slovensku.
Zprostředkování práce v Čechách upraveno je zákonem ze dne 29. března 1903, č. 57 zákoníka zemského pro království české, a vstoupily ústavy na podkladě zákona tohoto zřízené dnem 1. ledna 1904 v činnost.
Organisace jich vybudována je následovně:
V každém zastupitelském okresu zřízen je "okresní ústav pro bezplatné zprostředkování práce", a sice vykonává funkcí jeho v okresech s menším rozsahem zprostředkování práce podle zákona okresní stravovna, kdežto v okresech s rozsáhlejším zprostředkováním práce zřízen je k účelu tomu zvlášť zřízený okresní ústav (tak zv. samostatný). Okresních ústavů, jejichž činnost vztahuje se na celý dotyčný okres zastupitelský, je v zemi okrouhle 250, poněvadž jsou v některých okresech zřízeny i ústavy dva. Města s vlastním statutem (Praha a Liberec) vydržují zvláštní městské ústavy, plnící pro obvod dotyčného města obdobný úkol jako okresní ústav pro celý okres. Uvedené okresní (městské) ústavy vyrovnávají ve vzájemném styku jako primerní ústavy nabídku a poptávku v obvodu své působnosti.
Vyrovnávání nabídky a poptávky v širších obvodech upraveno je následovně:
Vždy pro několik okresních ústavů (pro 5—10) funguje největší z nich jako t. zv. "okresní centrálka", jíž přísluší vyrovnávání nabídky a poptávky pro dotyóné-okresy. Celá země je pak rozdělena na 5 obvodů, v níž zřízeny jsou zvláštní "zemské centrálky", které mají za úkol vyrovnávati nabídku a poptávku v příslušné části země. Tyto zemské centrálky jsou zřízeny: 1. v Praze pro střední Čechy, 2. v Plzni pro západní Čechy, 3. v Liberci pro severní Čechy, 4. v Hradci Králové pro východní Čechy, 5. v Čes. Budějovicích pro jižní Čechy. Těmto zemským centrálkám přísluší též výchova funkcionářů okresních ústavů práce, dozor nad nimi, zpracování statistiky, záležitosti administrativní a účetní; jako specielní obor bylo mimo to zemským centrálkám přikázáno řízení učňovského zprostředkování.
Jako středisko všeho zprostředkování práce v zemi, jakož i k obstarávání oněch odvětví zprostředkování práce, která vztahuje se na celou zemi neb aspoň na větší obvod než jedné zemské centrálky, zřízen je v Praze zvláštní zemský ústřední úřad práce. V něm zřízena jsou zvláštní oddělení pro ony obory zprostředkování práce, pro něž ukázalo se to již nutným, jako oddělení zemědělské, oddělení cukrovarnické, oddělení pro obstarávání česačů chmele, oddělení pro ženská povolání vyšších kategorií, pro mužská povolání vyšších kategorií atd. Zřizování dalších odborových zprostředkovatelen práce za účelem specialisování jeho zmařeno bylo jen válkou a vším tím, co po nenastalo.
Zvláštní zmínky zasluhuje úprava veřejnoprávního zprostředkování práce v obvodu Velké Prahy. V té zřízen jest jednak městský ústav hlav. města Prahy o jednom velkém mužském oddělení se 4 filiálkami pro ženskou práci, dále společný okresní ústav (mužské oddělení) pro okresy Karlín, Smíchov, Kr. Vinohrady a Žižkov na Žižkově, a okresní ústavy (ženská oddělení) v Karlíně, na Smíchově, Kr. Vinohradech a Žižkově. Ústav práce hlav. města Prahy funguje mimo to jako okresní centrálka pro obvod oněch 4 přiléhajících zastupitelských okresů.
K zajištění nestranného působení zprostředkovatelen práce zřízeny byly u všech okresních ústavů zvláštní 6—12 členné paritní dozorčí komise. Komise tyto neudržely se bohužel ve všech okresech v činnosti, a to hlavně následkem nedostatečného zájmu zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců. Vedle toho byly až do vypuknutí války zvláštní poradní sbory při všech 5 zemských centrálkách. Pro zemědělství zřízen byl zvláštní poradní sbor, rovněž v sestavení paritním, v němž jsou zastoupeny všecky zaměstnavatelské a dělnické organisace zemědělské, a to s působností pro celou zemi, který stále funguje a který převzal též důležitý úkol řešení námezdních a pracovních poměrů dělnictva zemědělského cestou rámcových (kolektivních) smluv.
Při oddělení cukrovarnickém je též zřízen zvláštní poradní paritní sbor.
Pravý význam organisace stal se zjevným hlavně během války, za níž byly Čechy jedinou zemí v bývalé monarchii, ve které mohlo býti ve všech situacích stálým změnám na trhu práce čeleno, a za níž organisace ta veškeré na ni vložené úkoly splnila. Úkoly ty byly velice značné a týkaly se obstarávání sil pracovních jak pro stát, tak pro válečný průmysl a zemědělství, rozdělování válečných zajatců, opatřování náhradních pracovních sil z uprchlických táborů atd. Účinnou měrou zasáhla organisace také po skončení války, jmenovitě při provádění zákona o podpoře nezaměstnaných, při umísťování vracejících se příslušníků ze zahraničí, při umísťování demobilisovaných vojínů, pro kterýž účel zřízeny byly přechodně u všech 5 zemských centrálek zvláštní vojenské referáty. Při zemském ústředním úřadu práce je dnes ještě zvláštní kancelář pro umísťování demobilisovaných legionářů.
Jako součástku organisace lze též považovati odborovou zprostředkovatelnu práce pro průmysl kovodělný, vydržovanou společně státem a zemí za přispění zájemníků.
V úzkém styku byly vždy všecky zprostředkovatelny práce i s odborovými (dělnickými), najmě spolkovými zprostředkovatelnami práce všech odborů, pokud nebylo jimi provozováno zprostředkování práce výdělečně. Činně zúčastňovaly se zemské centrálky dozoru nad zprostředkovatelnami práce po živnostensku provozovanými a byla spoluúčast přednostů Zemských centrálek při inspekci těchto poptaváren upravena zvláštní m. vy no sem zemské politické správy.
Náklad na vydržování okresních a městských ústavů nesou dotyčné okresy, najmě obce. Okresům a obcím zvlášť zatíženým povoluje země každoročně značné subvence z fondu zemského. Náklad na vydržování zemských centrálek a zemského ústředního úřadu práce nese země.
Zprostředkování práce je vybudováno na zásadách všeobecnosti a bezplatnosti. Hlavní obory zprostředkování práce, v nichž může se organisace vykázati znatelnými výsledky, jsou zemědělství, řemesla, domácí čeleď, v menší míře velký průmysl, dále povolání vyšších kategorií. Zcela slušných výsledků docíleno bylo jmenovitě v době předválečné v umísťování učňů. Pokud se týče specielně zemědělství, vztahovala se Činnost organisace jednak na čilé zprostředkování práce a služby místní, tedy uvnitř jednotlivých okresů, jednak na přemisťování celých saisonních skupin z okresů s přebytkem dělnictva do okresů, v nichž se zemědělských sil nedostávalo, jednak na opatřování dělnictva zemědělského z jiných zemí. V oboru maloživnostenském docíleno proto významnějších výsledků, poněvadž převážná většina živnostenských společenstev použila dobrodiní zákona a předala obstarávání zprostředkování práce veřejnoprávným ústavům. Pro velký průmysl uplatnila se organisace hlavně za války, mimo válku jen v některých oborech a okresech; úplně ovládla trh pracovní však jen v průmyslu cukrovarnickém (opatřování dělnictva na kampaň).
Účinnou měrou zasáhla organisace po převratu při řešení pracovních a námezdních poměrů pro zemědělství a pro průmysl cukrovarnický. Na podnět vyšlý z kruhů zájemníků ujal se zemský ústřední úřad práce, najmě poradní sbory při něm zřízené, i vypracování rámcových smluv pro celá obě odvětví v zemi, a přispěl tím nemálo k uklidnění poměrů a k řešení tak těžkých otázek v době popřevratové. V důsledku této své činnosti zasáhl zemský ústřední úřad práce též účinně i při uzavírání vlastních prováděcích úmluv v jednotlivých oblastech a při řešení vyskytujících se sporů, stávek atd.
I když vykazuje organisace některé nedostatky neb slabiny, zaviněné hlavně nedostatečným vypravením některých článků organisace, je přece jisto toto:
1. Organisace veřejnoprávního zprostředkování práce v Čechách tvoří hustou řádně organisovanou síť bezplatných zprostředkovatelen práce, jakou nemohl se doposud vykázati žádný stát v Evropě;
2. četné okresní ústavy tvoří opravdová střediska veškerého zprostředkování práce na okresu;
3. i ústředí organisace může se vykázati velice slušnými výsledky v některých oborech zprostředkování práce odborově vybudovaných, jmenovité v zemědělství a průmyslu cukrovarnickém.
Přehled dnešní systemisace i místního rozdělení úřadů pro zprostředkování práce v Čechách podává následující tabulka:*)
Zemský ústřední úřad práce v Praze:
S odděleními: zemědělským, cukrovarnickým a chmelařským.
Dále přičleněno:
1. Zemská umísťovací kancelář pro ženská povolání vyšších kategorií;
2. oddělení pro mužská povolání vyšších kategorií;
3. expositura čsl. legií.
Zemské centrálky pro:
1. střední Čechy v Praze
Okresní ústavy:
Praha* (městský ústav s odd. mužským a A žen. filiálkami)
Žižkov (mužský)
Karlín
Smíchov
Kr. Vinohrady (ženské ústavy)
Žižkov
Vysočany (okr. Karlín)
Velké Přílepy (okr. Smíchov)
Kunratice (okr. Král. Vinohrady)
Benešov*
Jílové
Pyšely (okr. Jílové)
Královice Dolní
Neveklov
Vlašim
Boleslav Mladá*
Benátky Nové
Libáň
Mělník
Mšeno (okr. Mělník)
Nymburk
Křinec (okr. Nymburk)
Sobotka
Brod český*
Brandýs n. L.
Kostelec černý
Říčany
Běchovice (okr. Říčany)
Beroun*
Rakovník
Křivoklát
Dobříš
Nový Knín (okr. Dobříš)
Zbraslav
Čáslav*
Habry
Hora Kutná
Janovice Uh.
Kácov (okr. Uhl. Janovice)
Světlá n. Sáz. (okr. Ledeč n. Sáz.)
Kladno*
Slaný
Nové Strašecí
Unhošť
Dušníky (okr. Unhošť) Velvary
Kralupy n. Vlt.
Kolín*
Labská Týnice (okr. Kolín)
Kouřim
Městec Králové
Poděbrady.
2. západní Čechy v Plzni
Okresní ústavy:
Cheb*
Aš
Falknov
Kraslice
Wildstein
Hořovice*
Příbram
Zbirov
Strašice (okr. Zbirov)
Karlovy Vary*
Bečov
Toužim (okr. Bečov)
Blatno v Rudohoří
Jáchymov
Loket
Nýdek
Klatovy*
Kdýně Nová
Domažlice
Nepomuk
Plácenice
Přeštice
Planá*
Kinžvart
Tachov
Teplá (okr. Teplá)
Ušovice
Bezdružice
Plzeň*
Blovice
Kralovice
Manětín
Rokycany
Radnice (okr. Louny)
Podbořany*
Bochov
Jesenice
Kadaň
Doupov (okr. Kadaň)
Chýše (okr. Žlutice)
Stodo*
Nýřany (okr. Stodo)
Horšův Týn
Staňkov (okr. Horšův Týn)
Hostouň
Stříbro
Bor (okr. Přimda)
Ronšperk
Touškov
Všeruby (okr. Touškov).
3. Severní Čechy v Liberci.
Okresní ústavy:
Česká Lípa*
Dubá
Doksy (okr. Dubá)
Jablonné
Bor
Štětí
Louny*
Panenský Týnec
Ročov
Libochovice
Mimoň
Cvikov
Děčín*
Libouches (okr. Děčín)
Benešov
Česká Kamenice
Haňšpach
Rumburk
Varnsdorf
Jablonec n. N.*
Vrchlabí
Hodkovice (okr. Liberec)
Roketnice
Tanvald
Liberec* městský ústav
Friedland
Chrastava
Litoměřice*
Ouštěk
Lovosice
Třebivlice (okr. Lovosice)
Roudnice
Turnov*
Rovensko (okr. Turnov)
Bělá u Bezdězu
Brod Železný
Dub český
Mnich. Hradiště
Vysoké n. Jiz.
Ústí n. L.*
Bílina
Kozly (okr. Přimda)
Duchcov
Chabařovice
Teplice
Žatec*
Most
Chomutov
Postoloprty
Přísečnice
Výprty (okr. Přísečnice)
Ervěnice (okr. Jirkov).
4. Východní Čechy v Hradci Král.
Okresní ústavy:
Brod Německý*
Humpolec
Chotěboř
Polná
Přibyslav
Štoky
Hořice
Paka Nová
Nasavrky
Jičín*
Jilemnice
Lomnice n. Pop.
Semily
Bydžov Nový
Vyš. Veselí
Mýto Vysoké*
Skalice Česká
Úpice
Pardubice*
Holice
Přelouč
Rychnov n. Kněž.
Králíky
Kostelec n. Orl.
Nechanice
Hradec Králové*
Jaroměř
Dvůr Králové
Opočno
Chlumec n. Cidl.
Chrudim*
Hlinsko
Lanškroun
Litomyšl
Polička
Skuč
Ústí n. Orl.
Náchod
Nové Město n. Met.
Police n. Met.
Rokytnice
Žamberk
Trutnov*
Hostinné
Broumov
Maršov
Žacléř
Teplice.
5. Jižní Čechy v Č. Budějovicích.
Okresní ústavy:
Č. Budějovice*
Hrady Nové
Hluboká
Lišov
Netolice
Sviny Trhové
Týn n. Vlt.
Hradec Jindř.*
Kamenice n. L.
Lomnice n. L.
Bystřice Nová
Pelhřimov
Počátky
Třeboň
Suchdol (okr. Třeboň)
Krumlov
Velešín (okr. Krumlov)
Brod Vyšší
Chvalšiny
Kaplice
Planá Horní
Mirotice (okr. Mirovice)
Sedlčany
Petrovice (okr. Sedlčany)
Vodňany
Prachatice*