Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2089.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Mayera a soudruhů
o provádění jazykového zákona u vrchního zemského soudu v Praze (tisk 1459).
Ve věci Svazu německých hospodářských družstev, zapsaného společenstva s r. o. na Král. Vinohradech, byl postup vrchního zemského soudu v Praze, proti němuž interpelace se obrací, plně ospravedlněn předpisy jazykového zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a nař.
Zákonem tímto jest prohlášen jazyk Československý za jazyk státní, oficielní, v němž se děje úřadování všech soudů, úřadů, ústavů, podniků a orgánů republiky s výhradou toho, co ustanoveno v §§ 2. a 5.
Pro soudy přichází v úvahu pouze předpis § 2., jenž dává stranám právo činiti podání v jazyku menšiny a žádati od soudů vyřízení i v tomto jazyku, vztahuje-li se působnost soudu na soudní okres, v němž podle, posledního soupisu lidu obývá alespoň 20% státních občanů téhož, však jiného jazyka než československého, je-li strana příslušníkem jazyka, menšiny a jde-li o věc, jejíž vyřízení náleží soudu na základě toho, že působnost jeho vztahuje se na tento okres.
Okresem soudním jest rozuměti, jak z druhé věty odst. 2. § 2. jazykového zákona nesporně jest zřejmo, obvod okresního soudu. Jedině tehdy, jsou-li splněny první dvě podmínky, shora uvedené a je-li příslušnost soudu dána tím, že působnost jeho vztahuje se na obvod okresního soudu náležitě kvalifikovaný, může strana uplatňovati pro sebe výjimečný předpis § 2.
V případě, který dal podnět k interpelaci, příslušela věc vrchnímu zemskému soudu v Praze proto, že Svaz je činným v jeho obvodu (§ 10. nařízení ze dne 24. června 1903 č. 134 ř. z.). Svaz sídlící na Královských Vinohradech, tedy v obvodu, kde není aspoň 20% menšiny, oznamoval v podání, že mu bylo dáno oprávnění k revisím podle zákona z 10. června 1903, č. 133 ř. z. a jmenoval osoby určené za revisory, ale podání to nevztahovalo se na žádný určitý okres a proto rozhodným jest okres sídla svazu, nikoliv však to, že se působnost vrchního zemského soudu v Praze vztahuje také na soudní okresy s náležitou menšinou německou. Výjimečného předpisu §u 2. jazykového zákona nelze tudíž v tomto případě použíti.
K jazykovým poměrům v širších obvodech než právě v obvodech okresních soudů zákon nepřihlíží. Vývody interpelace, že podle § 2. jazykového zákona jest vrchní soud zemský povinen přijímati a vyřizovati německá podání v německém jazyku, jelikož v jeho obvodu, kterým jsou celé Čechy, jest více než 20% německých obyvatelů, nelze v této všeobecnosti nikterak srovnati se zákonem; odůvodněny by byly jen, pokud by vyřízení mu náleželo proto, že se jeho působnost vztahuje na určitý soudní okres, v němž obývá alespoň 20% státních občanů jiného než československého jazyka, a ve věci v tomto okresu založené.
V odpovědi ze dne 8. prosince 1920 na dotaz poslanců Josefa Mayera a soudruhů o jazykové praxi obchodního soudu v Praze uvedeno bylo doslovně:
ťZcela nerozhodna jest okolnost, že jmenované společenstvo, jak dotaz zvláště zdůrazňuje, objímá činností svou celé území československé republiky. Příslušnost obchodního soudu v Praze k vedení rejstříku dána jest podle uvedeného § 7. zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. právě tím, že sídlo společenstva (Královské Vinohrady) jest v jeho obvodu. Šlo tedy v tomto případě o věc, jejíž vyřízení náleželo obchodnímu soudu v Praze na základě toho, že působnost jeho, vztahuje se na okres, jehož národnostní poměry neodůvodňují použití zásady v § 2. jazykového zákona vytčené, ne však o věc, která by přesahovala obvod tohoto okresu a vyžadovala jiného řešení a jiné úpravy, než kterou lze vyvoditi z předpisů § 2. Ani pro tento vyklad není v zákoně odůvodnění.
To souhlasí plně s výkladem § 2. jazykového zákona, jak shora byl podán.
Nebyl-li vrchní zemský soud v Praze povinen přijmouti německé podání Svazu, byl tím méně povinen k žádosti jeho připojiti překlad svého vyřízení v jazyku německém.
Není mi proto možno, abych — jak v interpelaci se žádá — učinil opatření, aby vrchní zemský soud v Praze změnil svůj postup, jenž odpovídá platným právním předpisům.
V Praze dne 21. března 1921.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2089.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Josef Mayer und Genossen
wegen Handhabung des Sprachengesetzes beim Oberlandesgerichte in Prag (Druck 1459).
In der Angelegenheit des Bundes der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaftsverbände, registrierte Genossenschaft m. b. H. in Königl. Weinberge, war der Vorgang des Oberlandesgerichtes in Prag, gegen welchen die Interpellation gerichtet ist, durch die Vorschriften des Sprachengesetzes vom 29. Feber 1920, Z. 122 Slg. der Ges. und Verord. vollständig gerechtfertigt.
Durch dieses Gesetz wird die čechoslovakische Sprache als Staatssprache, offizielle Sprache erklärt, in welcher die Amtierung sämtlicher Gerichte, Amter, Anstalten, Unternehmungen und Organe der Republik mit Vorbehalt desjenigen erfolgt, was in den §§ 2 und 5 bestimmt ist.
Für die Gerichte kommt bloß die Vorschrift des § 2 in Betracht, welcher den Parteien das Recht einräumt, Eingaben in der Sprache der Minderheit zu machen und von den Gerichten die Erledigung auch in dieser Sprache zu verlangen, wenn sich die Wirksamkeit des Gerichtes auf einen Gerichtsbezirk erstreckt, in welchem nach der letzten Volkszählung mindestens 20% von Staatsbürgern der nämlichen, jedoch einer anderen als der čechoslovakischen Sprache wohnen, wenn die Partei der Minoritätssprache angehört und wenn es sich um eine Sache handelt, deren Erledigung einem Gerichte auf Grund dessen zusteht, daß seine Wirksamkeit sich. auf diesen Bezirk erstreckt.
Unter Gerichtsbezirk ist, wie aus dem zweiten Satze des Absatzes 2 des § 2 des Sprachengesetzes unstreitig ersichtlich ist der Sprengel des Bezirksgerichtes zu verstehen. Lediglich dann, wenn die ersten zwei obangeführten Bedingungen erfüllt sind und wenn die Zuständigkeit des Gerichtes dadurch gegeben ist daß seine Wirksamkeit sich auf den gehörig qualifizierten Bezirksgerichtssprengel erstreckt, kann die Partei die Ausnahmsbestimmung des § 2 für sich geltend machen.
In dem Falle, welcher zur Interpellation Anlaß gab, war für die Sache das Oberlandesgericht in Prag deshalb zuständig, weil der Bund im Sprengel desselben tätig ist (§ 10 der Verordnung vom 24. Juni 1903, Z. 134 R.-G.-Bl.). Der in Kgl. Weinberge, also in einem Sprengel, wo es eine Minorität von mindestens 20% nicht gibt, domizilierende Bund hat in einer Eingabe angezeigt, daß ihm die Revisionsbefugnis im Sinne des Gesetzes vom 10. Juni 1903, L. 133 R.-G.-Bl. erteilt wurde und die zu Revisoren bestellten Personen namhaft gemacht, allein die Eingabe bezog sich auf keinen bestimmten Bezirk, und deshalb ist der Bezirk des Bundessitzes, keineswegs jedoch der Umstand entscheidend, daß die Wirksamkeit des Oberlandesgerichtes in Prag sich auch auf Gerichtsbezirke mit der entsprechenden deutschen Minorität erstreckt. Die Ausnahmsbestimmung des § 2 des Sprachengesetzes ist also in diesem Falle unanwendbar.
Auf Sprachenverhältnisse in weitaren Sprengeln als eben in Bezirksgerichtssprengeln nimmt das Gesetz nicht Bedacht. Die Ausführungen der Interpellation, daß nach § 2 des Sprachengesetzes das Oberlandesgericht verpflichtet sei, deutsche Eingaben entgegenzunehmen und sie in deutscher Sprache zu erledigen, weil in seinem Sprengel, welcher das ganze Land Böhmen sei, mehr als 20% deutscher Einwohner sich befänden, lassen sich in dieser Allgemeinheit mit dem Gesetze keineswegs in Einklang bringen; sie wären nur begründet, insofern ihm die Erledigung nur deshalb zustände, weil seine Wirksamkeit sich auf einen bestimmten Gerichtsbezirk erstreckt in welchem wenigstens 20% Staatsbürger einer anderen als der čechoslovakischen Sprache wohnen, und in einer in diesem Bezirke erwachsenen Angelegenheit.
In der Erwiderung vom 8. Dezember 1920 auf die Anfrage des Abgeordneten Josef Mayer und Genossen über die Sprachen praxis des Handelsgerichtes in Prag war wörtlich angeführt:
ťGanz belanglos ist der Umstand, daß die genannte Genossenschaft wie die Anfrage besonders betont, in ihrer Tätigkeit das ganze Gebiet der čechoslovakischen Republik umfaßt. Die Zuständigkeit des Handelsgerichtes in Prag zur Führung des Registers ist nach dem angeführten § 7 des Gesetzes vom 9. April 1873, Z. 70 R. G. Bl. eben dadurch gegeben, daß der Sitz der Genossenschaft (Kgl. Weinberge) in seinem Sprengel sich befindet. Es handelte sich also in diesem Falle um eine Sache, deren Erledigung dem Handelsgerichte in Prag auf Grund dessen zustand, daß seine Wirksamkeit sich auf einen Bezirk erstreckt) dessen Nationalitätsverhältnisse die Anwendung des im § 2 des Sprachengesetzes ausgedrückten Grundsatzes nicht begründen, aber nicht um eine Sache, welche über den Sprengel dieses Bezirkes hinausreichen und eine andere Erledigung und Regelung erheischen würde, als welche sich aus den Vorschriften des § 2 ableiten läßtŤ.
Dies stimmt vollständig mit der Interpretation des § 9 des Sprachengesetzes überein, wie sie oben dargelegt wurde.
War das Oberlandesgericht in Prag nicht verpflichtet, eine deutsche Eingabe des Bundes entgegenzunehmen, war es um so weniger verpflichtet, über dessen Ersuchen eine Übersetzung seiner Erledigung in deutscher Sprache beizuschließen.
Ich bin daher nicht in der Lage — wie in der Interpellation gewünscht, wird — eine Verfügung zu treffen, daß das Oberlandesgericht in Prag seinen Vorgang, welcher den geltenden Rechtsvorschriften entspricht, ändere.
Prag, den 21. März 1921.
Der Justizminister: